Notabene - Hydepark baptistů - POSLEDNÍ SVĚTOVÉ UDÁLOSTI A VĚČNOST

poslal Nepřihlášený

Před časem jsem napsal čtyřdílný příspěvek, týkající se posledních dnů lidstva, kde jsem řadu událostí komentoval jen zběžně. Rád bych se pokusil jeho poslední část doplnit a upřesnit a dát čtenářům podnět k dalšímu přemýšlení.

I. Počátek poslední doby.

Vznikem Izraele v r. 1948 začala poslední doba. Je nesporným faktem, že Izrael je nejohroženějším národem světa. Byl masakrován všude v diaspoře, tzv. křesťany i muslimy, všude byl cizí, nevítaný, nikde nebyl doma – protože jeho vlast se nachází v Bibli definovaných hranicích. Proto by naše modlitby měly být zaměřeny především na Izrael. Hitlerovo šílenství způsobilo návrat Židů zpět do Izraele – i poválečné pogromy je přesvědčily o tom, že se nikde nemohou cítit bezpečni. Důkazem tohoto tvrzení je i poválečný pogrom v Topolčanech na Slovensku v září 1945. Je třeba říci naprosto otevřeně: ten, kdo upírá Židům právo na biblicky definované území, jim upírá právo na život.

Mk. 13:28 „Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už větev raší a vyráží listí, víte, že léto je blízko.“

Rašící fíkovník symbolizuje obnovený stát Izrael.

a) „léto je blízko.“ Tedy od vzniku státu Izrael začala poslední doba. „Léto“ je doba druhého Spasitelova příchodu. Národní obroda Izraele však nastane později, až po utrpení (Zach. 14:1-5), které je přetaví v nadšené misionáře Kristovy (Zach. 8:23) již v tisíciletém království.

Blíže viz:

Komu patří země Izrael? Část 1.

Izrael z hlediska Bible a Koránu. Část 2.

Komu patří země Izrael? Část 3.

II. Soud národů

Soudu národů bude předcházet vytržení církve, pak celosvětový teror antikrista, který povede k CELONÁRODNÍMU POVSTÁNÍ IZRAELE proti němu, protože se antikrist dostane do rozporu s druhým přikázáním (2M. 20:4,5), a navíc bude nutit všechny, Židy nevyjímaje, aby se jeho soše (antikrista) klaněli jako Bohu. Dvě třetiny Židů budou vyhlazeny (Zach. 13:8,9). Židé povstanou naposled ve svých dějinách a budou zoufale o život. Jejich boj o přežití, bude zoufalejší než ten ve varšavském ghettu, v r. 1943. Před úplným zničením, kdy bude v antikristových rukou již polovina Jeruzaléma (Zach. 14:2), je zachrání druhý Spasitelův příchod ve slávě a moci, kdy opět stane na hoře Olivové (Zach. 14:4; Zach. 14:12-15; Sk. 1:11).

Mk. 13:26,27 „A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou.“

Antikrist bude zřejmě usazen v Izraeli kde bude vyvíjet i stavební činnost (Dn. 11:45), pak bude předěšen událostmi z východu a severu (Dn. 11:44). Nejdříve z východu, asi proto, že náš Pán opět stane na hoře Olivové (Zach. 14:4; Zach. 14: 12-15; Sk. 1:11) a nejdříve osvobodí Jeruzalém, kam zřejmě vstoupí východní branou od Olivové hory (Ž. 24:7-10), a potom se vypořádá s antikristovými vojsky u Armagedonu, který je na sever od Jeruzaléma. (Zj. 16:16). Zavrženíhodnost antikrista též dokumentuje fakt, že ač bude židovského původu, k likvidaci vlastního národa si pozve nežidy.

Z uvedených textů (Dn. 11:44; Zach. 14:4; Zach. 14:12-15; Sk. 1:11; Zj. 16:16) lze vyvodit tvrzení, že antikrist v době druhého příchodu Páně nebude u svých vojsk bojujících v Jeruzalémě, ani u svých invazních armád soustředěných v Armageddonu. Bude tedy Spasitelovým příchodem dokonale zaskočen. Ano, Pán přijde jako zloděj – naprosto nečekaně (2Pt. 3:10; Zj. 16:15)!!!

Antikrist se sice s falešným prorokem postaví do čela armád, budou však poraženi, zajati a jako první!!! Bohem uvrženi zřejmě pomocí náhle otevřené interdimenzionální brány do ohnivého jezera, existujícího v tomto čase kdesi v hyperprostoru. (Zj. 19:20).

V soudu národů půjde o to, jak se národy zachovaly k Izraeli, co udělaly pro tyto „nejmenší bratry.“ Půjde zde zřejmě o Boží proces se hlavně se špičkami politicko-náboženské mašinérie, které rozeštvávaly svět k útoku na Izrael. Vzhledem k závažnosti její zločinů, půjde o zřejmě soud absolutní: život, nebo smrt – nic mezi tím!!! Odsouzení k smrti budou čekat na vzkříšení před Posledním soudem a jejich konečné odsouzení.

JAKÝ POMĚR MÁME K IZRAELI MY?

Jl. 4:1-3 „Hle, v oněch dnech a v onom čase, kdy změním úděl Judy a Jeruzaléma, shromáždím všechny pronárody, svedu je do Doliny Jóšafatu (to je Hospodin bude soudit) a budu je tam soudit, kvůli svému lidu, kvůli svému dědictví, kvůli Izraeli, kterého rozehnali mezi pronárody.“

Mt. 25:34,35 „Tehdy řekne král těm po pravici: Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne.“

Jl.4:12-17 „Ať se pronárody probudí a přitáhnou do Doliny Jóšafatu, zasednu tam a budu soudit všechny pronárody vůkol. Chopte se srpu, již dozrála žeň, pojďte, šlapejte, lis je už plný, kádě přetékají. Jejich zlovůle je velká. Davy a davy jsou v Dolině rozhodnutí a den Hospodinův v Dolině rozhodnutí je blízko. Slunce a měsíc se zachmuří a hvězdy ztratí svou zář. Hospodin vydá řev ze Siónu, vydá hlas z Jeruzaléma, zachvějí se nebesa i země. Hospodin je útočiště svého lidu a záštita synů Izraele.“

b) „Hospodin vydá řev ze Siónu“ znamená to, že Panovník Hospodin dá najevo svoje rozhořčení na lidstvo, které bojovalo proti Izraeli.

Mt. 25:31-34 „Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy; a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů, ovce postaví po pravici a kozly po levici. Tehdy řekne král těm po pravici: Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je pro vás připraveno od založení světa.“

Zde půjde zřejmě o Hospodinovy služebníky, kteří nepřijali znamení Šelmy a dožili se konce antikristovské říše.

Mt. 25:41 „Potom řekne těm na levici: „Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!“

Tedy v této fázi zřejmě nepropadnou smrti všichni, kdo přijali antikristovské znamení na čelo, či na pravou ruku (Zj. 13:16). Budou to ti, kteří proti Izraeli přímo nebojovali, ani boj s ním nepřipravovali a trest jim byl z nekonečné Boží milosti prominut. Ti budou bydlet vně Izraele a stanou objektem evangelizace, misionáři budou Židé, utrpením přetaveni v Kristovy následovníky (Zach. 8:23). Zde se dopustím odvážného tvrzení: všichni, kteří mají antikristovo znamení a utečou se ke Kristu, fyzicky přítomnému v Jeruzalémě, mohou být z Jeho milosti tohoto znamení zbaveni, viz níže Zach. 14:16 a dostane se jim milosti, že se mohou v Jeruzalémě klanět Bohu. Ale ti, kteří budou kralovat s Kristem (Zj. 20:4) a budou v Jeho blízkosti, evangelizovat již nepotřebují.

Zach. 14:16„Všichni pak, kdo zbyli ze všech pronárodů, které vytáhly proti Jeruzalému, budou každoročně putovat, aby se klaněli Králi, Hospodinu zástupů a slavili slavnost stánků.“

Fyzickou likvidací Božích nepřátel bude svět připraven pro tisícileté království. Tedy jen ti, kteří patří k ovcím (Mt. 25:33,34) vejdou do Tisíciletého království v Izraeli pod vedením Spasitele (Zach. 2:14), dokonce i mnoho pronárodů se přidruží k Hospodinu (Zach. 2:14, 15). Ostatní, kteří bojovali proti Izraeli a byli odsouzeni, (Mt. 25:41,46) půjdou do ohně věčného. A ti, kteří proti Izraeli nebojovali, ani válku proti němu nepřipravovali, vejdou do tisíciletého království vně Izraele. Jim se prostřednictvím židovských misionářů dostane poznání Slova Božího, a budou se těšit z utěšených poměrů, které na zemi nastanou.

III. Tisícileté království

Prožité soužení (Zach. 8:23; Zach. 14:1-3; Zj.13:10), z kterého Izraele vytrhne Spasitel svým druhým příchodem, je přetaví v nadšené Kristovy misionáře, kteří budou požehnáním celému světu. Tedy národ, který Ho kdysi odmítl, bude pro něj doslova hořet! Zde půjde o druhou a poslední misii, která bude vycházet z Izraele.

Iz. 44:3 „Já vyleji svého ducha na tvé potomstvo a své požehnání na ty, kteří z tebe vzejdou.“

Zach. 8:23 „Toto praví Hospodin zástupů: v oněch dnech se chopí deset mužů z pronárodů všech jazyků pevně cípu jednoho Judejce a řeknou: Půjdeme s vámi. Slyšeli jsme, že s vámi je Bůh.“

Štafetu víry židovských misionářů převezmou i pohané.

Jl. 3:1 ( 2:28) „I stane se potom, vyleji svého ducha na každé tělo. Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat, vaši starci budou míti sny, vaši jinoši budou mít prorocká vidění.“

Sk. 2:17 „A stane se v posledních dnech, praví Bůh, sešlu svého Ducha na všechny lidi, synové vaši a vaše dcery budou mluvit v prorockém vytržení, vaši mládenci budou mít vidění a vaši starci budou mít sny.“

Zach. 8:13 „Jako jste byli zlořečením mezi pronárody, dome judský a dome izraelský, tak budete požehnáním, až vás zachráním. Nebojte se! Jednejte rozhodně.“

Zach. 8:23 „Toto praví Hospodin zástupů: v oněch dnech se chopí deset mužů z pronárodů všech jazyků pevně cípu jednoho Judejce a řeknou: Půjdeme s vámi. Slyšeli jsme, že s vámi je Bůh.“

IV. Pán Ježíš Kristus posledním světovým panovníkem

Izrael se zřejmě bude nacházet ve svých největších hranicích (5M. 1:1-8; Joz. 1:1-4). Z něj bude Spasitelova moc vycházet do celého světa, neboť nepřátelé Boží byli poraženi (Ž. 72:8); Hospodin bude králem nejen v Jeruzalémě (Iz. 24:23), ale i na celém světě (Zach. 14:9); země Izrael změní svůj reliéf (Zach. 14:10).

Dn. 2:44 „Ve dnech těch králů dá Bůh nebes povstat království, které nebude zničeno navěky, a to království nebude dáno jinému lidu. Rozdrtí a učiní konec všem těm královstvím, avšak samo zůstane navěky.“

Centrem tohoto světového království bude Jeruzalém, který se následkem obrovského zemětřesení (Zj. 6:14) stane nejvyšším městem světa. Zřejmě v důsledku toho ustoupí pobřeží Středozemního moře na západ.

Mich. 4:1-3 „I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholky hor, bude povznesena nad pahorky a budou k ní proudit národy. Mnohé pronárody se budou pobízet:“Pojďte, vystupme na Hospodinovu horu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my budeme chodit po jeho stezkách. Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. On bude soudit mnohé národy, i ty nejvzdálenější. I překují své meče na radlice, svá kopí na vinařské nože. Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit boji.“

Zj. 20:4 „Viděl jsem trůny a na nich usedli ti, jimž byl svěřen soud. Spatřil jsem také ty, kdo byli sťati pro svědectví Ježíšovo a pro slovo Boží, protože nepoklekli před dravou šelmou ani před jejím obrazem a nepřijali její znamení na čelo ani na ruku. Nyní povstali k životu a ujali se vlády s Kristem na 1000 let.“

Tedy s Kristem budou kralovat (vládnout) všichni, kteří s Kristem zemřeli až do této doby (tedy i apoštolé), starozákonní svatí a ti, kteří byli vtrženi (1Tes. 4:15-17) a s nimi též žijící služebníci Boží (Mt. 25:34; Zj. 7:3; Zj. 20:4) i evangelizující Židé. Budeme mít možnost vidět Spasitele a apoštoly a komunikovat přímo s nimi.

Komu budou vládnout?

a) Obecně řečeno všem, v době milénia žijícím mimo Izrael.

b) Je možné, že vzkříšení lidé všech věků kteří o Bohu nikdy neslyšeli, ale žili podle zákona svědomí a ti, kteří na Základu stavěli nekvalitně, budou spaseni; nebudou sice vládnout, ale budou se těšit z Boží přítomnosti. (Podobně tomu bude na nové zemi, obklopující Nový Jeruzalém, který bude vyššího řádu).

O nich praví apoštol Pavel:

Ř. 2: 14,15 „Jestliže národy, které nemají zákon, samy od sebe činí to, co zákon žádá, pak jsou samy sobě zákonem, i když zákon nemají. Tím ukazují, že to, co zákon požaduje, mají napsáno ve svém srdci, jak dosvědčuje jejich svědomí, poněvadž jejich myšlenky je jednou obviňují, jednou hájí.“

1Kor. 3:11-15 „Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který je už položen, a to je Ježíš Kristus. Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy – dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka. Když jeho dílo vydrží, dostane odměnu. Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám sice bude zachráněn, ale projde ohněm.“

c) Dále to mohou být i věřící „novozákonní“ Židé, zemřelí, nebo žijící a společně vytržení s Církví, tedy ti, kteří zažili Spasitelovu smrt, či se o ní později dověděli a ke smrti Spasitelově, resp. rozhodnutí velerady zaujali správný postoj. To, že Židé Spasitele odmítli jim bylo Bohem z Jeho nekonečné milosti prominuto – úloha Izraele tím byla dočasně odsunuta. ALE TI, KTEŘÍ HO ODMÍTLI, S NÍM JIŽ NEMOHOU KRALOVAT. I když jim toto odmítnutí bylo prominuto, bude pro jejich spásu ROZHODUJÍCÍ jejich vztah k rozsudku jejich velerady, která vzbouřenci darovala život, kdežto Nevinnému (Židé dosud nevidí ve Spasiteli Božího Syna), život nechala vzít.

Pokud se tito lidé ztotožní s tímto rozhodnutím, který omilostnil vzbouřence, pak to znamená, že jsou logicky na straně vzbouřence, neboli Odpůrce Božího. Zřejmě se na ně budou vztahovat tato slova:

1J. 3:15 „Kdokoliv nenávidí svého bratra, je vrah – a víte, že žádný vrah nemá podíl na věčném životě.“ (Mt. 26:3,4; J.11:49-53).

Tedy vztah každého jednotlivce ke Spasiteli (pokud Ho tak nevnímá, tedy k Nevinnému), je rozhodující:

J. 15:23 „Kdo nenávidí mne, nenávidí i mého Otce.“

Ř. 9:27,28 „A Izaiáš prohlašuje o Izraeli: Kdyby bylo synů Izraele jako písku v moři, jen zbytek bude zachráněn, neboť Hospodin vykoná svůj soud na zemi rychle a úplně.“ (Iz. 10:27).

Tento důležitý aspekt jsem ve své práci Jsou Židé věřící v Hospodina vyloučeni ze spásy? vůbec nevzal v úvahu.

Je též možné, že někteří z nich, přijdou ke správnému poznání cestou utrpení, které jim připraví antikristovská říše. Ti druzí zřejmě věčně zahynou – ale vše záleží na Bohu, který se smilovává. (Ř. 9:16).

SCHVALOVÁNÍ NÁBOŽENSKÉ VRAŽDY JE CESTOU VEDOUCÍ DO ZAHYNUTÍ - A ZDE JE TÉŽ PROSTOR PRO NAŠE MODLITBY ZA IZRAEL.

Pokud je mi známo, tak Židé se tomuto problému vyhýbají, nijak ho nekomentují. Mám však za to, že ani nejkvalitnější bohoslužba nemůže mít spásný účinek, pokud se věřící postaví za chybné rozhodnutí velerady, které dalo přednost vzbouřenci, před Nevinným – tedy správný postoj k tomuto problému pokládám za nutný ke spasení. Kéž by ke správnému postoji tyto řádky napomohly!!!

Tedy všichni spasení budou mít možnost vidět a slyšet Spasitele, jako měli apoštolé. On zodpoví všechny naše otázky a všechny nás přijme, neboť platilo a stále bude platit:

J. 6:37 „Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven.“

TOTO OBDOBÍ BYCH CHARAKTERIZOVAL TAKTO: EXPANZE LÁSKY K BOHU A JEHO POZNÁNÍ, COŽ BUDE ZEJMÉNA PLATIT PRO VŠECHNY, KTEŘÍ BUDOU S KRISTEM KRALOVAT.

Kristovo království s centrem v Jeruzalémě (Ž. 2:6; Iz. 2:2-4) bude viditelné a celý svět se bude nacházet pod Kristovou vládou. (Dn. 2:44, 45; Zj. 11:15).

Jeruzalém se stane náboženským střediskem nejen Židů, ale i národů; chrám bude znovu postaven (Zach. 6:12,13), při stavbě budou pomáhat i národy (Zach. 6:15). Dojde dokonce k tomu, že Izrael, Egypt i Asýrie budou vzývat Hospodina a budou jím požehnány (Iz. 19:24,25).

Bohem budou darovány celému světu příznivé klimatické podmínky (Iz. 30:23, 24); nastane prosperita a skutečná bezpečnost (Ez. 34:25-28), neboť On je Knížetem Pokoje (Iz. 9:6). Nastane všeobecná fyzická regenerace lidstva a šelmy ztratí svou dravost (Iz. 65:20-25). Toto idylické období překrásně vyjádřil svým obrazem i český malíř Max Švabinský obrazem „V zemi míru“ z r. 1922.

Mám za to, že ti lidé, kteří přijali antikristovo znamení na čelo a pravou ruku, nebudou mít toto znamení aktivní, neboť Satan byl svázán na 1000 let. (Zj. 20:3).

Ale lidé, kteří si neváží Božího dobrodiní, Krista do svého srdce nepřijmou. Bohužel i v tak požehnané době jako je tisícileté království se objeví známky neposlušnosti, někteří budou odmítat putovat do Jeruzaléma, aby tam dle Hospodinova příkazu slavili novou slavnost stánků.

Apoštolské poslání Židů bude mít úspěch, i když nezakoření pevně u těch, kteří na konci 1000-letého království podlehnou Satanovým štváčům a pod osobním vedením Satana provedou poslední (a marný) útok proti Spasiteli a Jeho věrným.

Zach. 14:16,17 „Všichni pak, kdo zbyli ze všech pronárodů, které vytáhly proti Jeruzalému, budou každoročně putovat, aby se klaněli Králi, Hospodinu zástupů a slavili slavnost stánků. Jestliže některá z čeledí země nebude putovat do Jeruzaléma a klanět se Králi, Hospodinu zástupů, nedostaví se jim déšť.“

Už zde je možné pozorovat zárodky budoucí konečné vzpoury proti Hospodinu.

c) „Všichni pak, kdo zbyli ze všech pronárodů, které vytáhly proti Jeruzalému,“ - tj. ti, kteří ještě měli na těle instalováno antikristovo znamení, které v té době nebude aktivní díky tomu, že Satan byl svázán na 1000 let (Zj. 20:3), budou projevovat nevděčnost a neposlušnost vůči Bohu, takže ten je za to bude muset trestat. Mám za to, že lidé z národů, kteří upřímně chtějí klanět Králi, mohou se od Něho dočkat té milosti, že budou tohoto znamení zbaveni.

Na konci tohoto požehnaného období však bude Satan rozvázán (Zj. 20:3) a jeho znamení na rukou a čelech lidí budou náhle aktivní.

V. Poslední Satanův útok na Izrael a poslední soud

Vzpoura proti Bohu dokumentuje naprosté zatemnění mysli celého světa. Jestliže lidé bez vlastního přičinění dosáhli všeobecného blahobytu, míru a fyzického zdraví - za co by ještě bojovali, co ještě více by chtěli???

Mám za to, že Satan bude lidstvo ovládat pomocí čipů, které od něho přijalo, a které po Satanově propuštění z propasti bude Satan aktivovat. Je možné, že bude Satan pomocí svých čipů ovlivňovat i lidské myšlení??

Před tímto útokem zřejmě dojde k exodu spasených ze světa (duchovního Egypta), do Izraele, pod Boží ochranu.
Konečný útok na Izrael bude veden ze všech stran.

Zj. 6:7,8 „A když Beránek rozlomil čtvrtou pečeť, slyšel jsem hlas čtvrté bytosti: „Pojď!“ A hle, kůň sinavý, a jméno jeho jezdce Smrt a svět mrtvých zůstával za ním.“

d) „svět mrtvých zůstával za ním.“ Za Satanovým vojskem táhnoucím na Izrael (Jeruzalém), zůstanou jen mrtví. Ti, kteří nebudou chtít sloužit v jeho vojsku, tedy zůstanou na polovině cesty, budou vojsky Satanovými zabiti.

Zj. 20:9,10 „Viděl jsem jak vystoupili po celé šíři země a obklíčili tábor svatých a město, které miluje Bůh. Ale sestoupil oheň s nebe a pohltil je. Jejich svůdce ďábel byl uvržen do jezera, kde hoří síra a kde je již dravá šelma i falešný prorok.“

„Viděl jsem jak vystoupili po celé šíři země a obklíčili tábor svatých a město, které miluje Bůh. Ale sestoupil oheň s nebe a pohltil je.“ (Zj. 20:9,10).

e) „tábor svatých“ - tj. Izrael

f) „město, které miluje Bůh“ – tj. Jeruzalém

Z tohoto textu vyvozuji závěr, že Satan do své války proti Bohu zatáhne celé lidstvo; Satan ví, že tato války bude poslední a rozhodující – proto nikdo nebude moci zůstat stranou, půjde o válku TOTÁLNÍ A SATAN VSADÍ VŠE NA JEDNU KARTU – protože jeho vojska vystoupí „po celé šíři země“ budou Satanovými bojovníky všichni lidé na zemi.

g) „sestoupil oheň s nebe a pohltil je.“ To znamená to, že po této Boží odvetě nebudou již na zemi živí lidé; část lidí zabije Satan při svém tažení na Izrael (Jeruzalém), (Zj. 6:7,8), druhou část lidí, totiž Satanovo vojsko táhnoucí na Izrael (Zj. 20:9,10), zahubí Bůh. BUDE TO TOTÁLNÍ KONEC LIDSTVA.

Je zajímavé, že vojska Góga z Magógu i vojska antikristova budou zničena UVNITŘ Izraele (Údolí množství Gógova; Armageddon), zatímco vojska Satanova budou zničena VNĚ Izraele, protože Spasitel panující v Izraeli dokáže své DOKONALE ochránit.

TEN, KDO VYTVOŘIL ZÁKONY NEBESKÉ MECHANIKY JE MŮŽE I ZMĚNIT!!! Konec vesmíru nemusí nastat za miliardy let jak tvrdí kosmologové, ale relativně velmi brzy. Ti pak, kteří kralovali s Kristem v Jeruzalémě, budou před kolapsem vesmíru (2Pt. 3:10; Žd. 1:10-12; Iz. 51:6), přesunuti Bohem do nebeského Jeruzaléma.

Potom dojde k zničení země i vesmíru.

Zj. 20:11 „A viděl jsem bělostný trůn a toho, kdo na něm seděl; před jeho pohledem zmizela země i nebe a už pro ně nebylo místa.“

2Pt. 3:7 „Týmž slovem jsou udržována nynější nebesa a země, dokud nebudou zničena ohněm; Bůh je ponechal jen do dne soudu a záhuby bezbožných lidí.“

2Pt. 3:10 „Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud.“

Žd. 1:10-12 „Ty Pane, jsi na počátku založil zemi, i nebesa jsou dílem tvých rukou. Ona pominou, ty však zůstáváš; nebesa zvetšejí jako oděv, svineš je jako plášť a jako šat se změní, ty jsi však stále týž a tvá léta nikdy neustanou.“

Iz. 51:6 „nebesa se rozplynou jako dým a země zvetší jako roucho, rovněž tak její obyvatelé pomřou.“

Zj. 20:12-15 „Viděl jsem mrtvé, mocné i prosté, jak stojí před trůnem a byly otevřeny knihy. Ještě jedna kniha byla otevřena, kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých činů, zapsaných v těch knihách. Moře vydalo své mrtvé, smrt i její říše vydaly své mrtvé, a všichni byli souzeni podle svých činů. Pak smrt i její říše byly uvrženy do hořícího jezera. To je druhá smrt: hořící jezero. A kdo nebyl zapsán v knize života, byl uvržen do hořícího jezera.“

h) „Viděl jsem mrtvé, mocné i prosté, jak stojí před trůnem a byly otevřeny knihy. Ještě jedna kniha byla otevřena, kniha života.“

Z tohoto textu je zřejmé, že před posledním soudem budou stát lidé mrtví, tj, bez fyzických těl. Tedy vzkříšení k soudu bude naprosto jiné kvality, než vzkříšení k životu s Kristem. A mrtví ve vinách a hříších (Ef. 2:1) budou souzeni podle činů, zapsaných v těch knihách. Je zvláštní, že soud podle knih, nebude rozhodující – zřejmě proto, že mrtví udělali i skutky dobré. Ovšem i dobré skutky nemají moc nás vytrhnout ze smrti – tu moc má jen Spasitel. Soudy podle těchto knih určí jen intenzitu utrpení v jejich zatracení. Rozhodující bude ale to, zda jejich jména budou zapsána v Knize života. Mrtví se až do konce budou upínat k naději, že jejich jméno nakonec zazní. Avšak nestane se to ani jednomu. Proto budou uvrženi spolu se smrtí do hořícího jezera.

Písmo sv. rozlišuje dle J. 5:28,29 jen dvojí vzkříšení: vzkříšení k životu a vzkříšení k soudu. Je zajímavé, že při prvním vzkříšení byla vzkříšena i těla těch, kdož budou vládnout s Kristem v Izraeli 1000 let, při druhém vzkříšení, tedy vzkříšení k soudu, již těla vzkříšena nebudou (Zj. 20:12-15).

Odmítnutí Boží lásky, tedy nekonečné Kristovy oběti se odrazí i ve věčnosti. Pán Ježíš za nás trpěl na kříži co do intenzity NEKONEČNĚ (Boží rozměr oběti), aby vyvážil veškeré hříchy lidstva, ale trpěl po dobu časově omezenou. PRÁVĚ UMÍRÁNÍ PŘI KTERÉM BYL BOŽÍ SYN OTCEM OPUŠTĚN A BŮH TAK DOČASNĚ ZTRATIL SVOJI INTEGRITU, DÁVÁ JEHO OBĚTI NEKONEČNÝ, VPRAVDĚ BOŽÍ ROZMĚR. Ti, kdo odmítli Jeho oběť budou trpět podle svých skutků, tedy diferencovaně, avšak po dobu nekonečně dlouhou – to je Boží spravedlnost.

Nemají tedy pravdu kondicionalisté, kteří nesprávně interpretují text 1Tm. 6:15,16 tak, že duše je smrtelná a tudíž i utrpení nebude věčné, nýbrž časově omezené, po kterém Bůh duši zničí (kdy, to neříkají, ani neuvádějí biblický podklad) – tedy duše přestane existovat. Tímto tvrzením snižují závažnost hříchu. Je-li následkem hříchu smrt duše, tedy po nějakém blíže neurčeném čase stav nevědomí, necítění – jaký to je to vůbec trest ve vztahu k velikosti Kristovy oběti?
Tito lidé vycházejí ze spisu Justina Mučedníka (2. st.), který ve svém Dialogu s Židem Tryfónem uvádí, že duše je smrtelná a duše nespravedlivých budou trpět jistý čas, než je Bůh uvede do stavu neexistence. To jsou nebezpečné bludy. Přísně vzato, „duše“ patří k pomíjející existenci člověka, tedy není totožná s její vyšší, věčnou složkou. Myslím že věčná blaženost na jedné straně i věčné utrpení zavržených je v Písmu spolehlivě dokumentováno. Písmo praví, že odplatou za hřích je smrt (Ř. 6:23), věčné zavržení, tedy vědomý stav - NIKOLI VĚČNÉ NIC, VĚČNÁ NEEXISTENCE, VĚČNÉ NEVĚDOMÍ.

Blíže viz:

Vesmírný význam Spasitelovy oběti

A OD TÉTO CHVÍLE BUDOU EXISTOVAT POUZE DVĚ ENTITY: HOŘÍCÍ JEZERO A NEBESKÝ JERUZALÉM, INTEGROVANÝ S NOVOU ZEMÍ A NEBESKÝMI SVĚTY.

VI. Nebeský Jeruzalém

Pán Ježíš nám o nebi říká toto:

J. 14:2 „V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.“

i) „V domě mého Otce je mnoho příbytků“

Zde nás Pán ujišťuje o dvou věcech: předně o tom, že místa pro nás je v nebi dost.

j) „Jdu, abych vám připravil místo.“

Zde tedy jde o změnu stavu: z místa nepřipraveného, v místo připravené. Pán tedy provede v nebeských světech takové změny, aby mohly se slávou přijmout Církev, Nevěstu Beránkovu. (Ef. 5:22-27; Zj. 19:7,9).

Tato napohled nevýznamná věta Spasitelova nám signalizuje zásadní změnu v nebeských sférách. Tuto změnu, kterou v nich Spasitel vytvořil, nazývá Písmo svaté nebeským Jeruzalémem, který bude integrován s nebeskými světy; půjde o místo, kde bude Beránek přebývat uprostřed svého vykoupeného lidu.

Zj. 21:9-11 „A přistoupil jeden ze sedmi andělů, kteří měli těch sedm nádob a v nich připraveno sedm posledních pohrom, a řekl mi: „Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu. Ve vytržení ducha mě vyvedl na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje od Boha, zářící Boží slávou; jeho jas jako nejdražší drahokam a jako průzračný křišťál.“

Zj. 21:1-4 „A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku a bolesti už nebude – neboť to, co bylo, pominulo.“ (Iz. 65:17; Iz. 66:22; 2Pt. 3:13).

Nový Jeruzalém, kde bude probíhat věčná svatba Beránkova s Církví, bude integrován s nebeskými světy i novou zemí. Z tohoto nádherného města, obehnaného hradbou z jaspisu (Zj. 21) povede dvanáct nádherných bran (Zj. 21:13), vedoucích na novou zemi. Půjde zde zřejmě o obdobu pozemského Jeruzaléma v době tisíciletého království, kdy v něm bude přebývat Bůh a z něj vládnout celému světu.

k) „nové nebe a novou zemi“ Jan tedy viděl dvě entity: Nové nebe, tedy nový Jeruzalém a novou zemi, která bude nižšího řádu.

Na této zemi, tedy vně Nového Jeruzaléma, budou „národy,“ tedy nebeská stvoření spasených lidí, avšak nižšího řádu, než obyvatelé Nového Jeruzaléma, neboť nebudou tak dokonalí protože budou potřebovat léčení, o které však bude skvěle postaráno:

Zj. 21:24 „Národy budou žít v jeho světle; (Města, jehož chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek – v. 22,23); králové světa mu odevzdají svou slávu.“

Zj. 22:2 „Uprostřed města na náměstí, z obou stran řeky, bylo stromoví života nesoucí ovoce dvanáctkrát do roka; každý měsíc dozrává na něm ovoce a jeho listí má léčivou moc pro všechny národy.

Odkud tyto „národy“ budou pocházet? Zatracení budou v té době v ohnivém jezeře a Kristovi následovníci pak v Novém Jeruzalémě.

a) Je možné, že to budou lidé žijící v době milénia mimo Izrael, kteří přijmou Pána Ježíše, ve víře vytrvají, a nenechají se na konci milénia rozeštvat Satanovými podněcovateli proti Bohu a utečou se na území Izraele k Bohu.

b) S nimi také ti (jak jsem uvedl výše v části IVb.), o kterých hovoří apoštol Pavel:

1Kor. 3:11-15 „Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který je už položen, a to je Ježíš Kristus. Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy – dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka. Když jeho dílo vydrží, dostane odměnu. Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám sice bude zachráněn, ale projde ohněm.“

Ř. 2: 14,15 „Jestliže národy, které nemají zákon, samy od sebe činí to, co zákon žádá, pak jsou samy sobě zákonem, i když zákon nemají. Tím ukazují, že to, co zákon požaduje, mají napsáno ve svém srdci, jak dosvědčuje jejich svědomí, poněvadž jejich myšlenky je jednou obviňují, jednou hájí.

c) Dále to budou zřejmě věřící „novozákonní“ Židé, zemřelí nebo žijící a společně vytržení s Církví, kteří zaujali správný postoj k rozhodnutí velerady, kteří sice budou spaseni, ale protože Krista odmítli, s Ním nemohou vládnout –podrobně viz část IV. c.).

Spasení „novozákonních“ Židů ve zkratce:

● Židé, kteří odmítli Spasitele a schvalují ukřižování Spasitele směřují zřejmě do zahynutí (1J. 3:15; Ř. 9:27,28; J. 15:23).

● Židé, kteří odmítli Spasitele, ale nesouhlasí s Jeho ukřižováním, budou spaseni, avšak nebudou s Ním vládnout.

● Židé, kteří přijali Spasitele (stejně jako my), budou s Ním i vládnout v pozemském i nebeském Jeruzalémě.

Že i nebeské světy jsou diferencovány, nám svědčí apoštol Pavel:

2Kor. 12:2-4 „Vím o člověku v Kristu, který byl před čtrnácti lety přenesen až do třetího nebe; zda to bylo v těle či mimo tělo nevím – Bůh to ví. A vím o tomto člověku, že byl přenesen do ráje – zda v těle, či mimo tělo, nevím – Bůh to ví – a uslyšel nevypravitelná slova, jež není člověku dovoleno vyslovit.

Obyvatelé Nového Jeruzaléma budou nad „národy“ věčně kralovat (vládnout), (Zj. 22:5), podobně jako v pozemském Jeruzalémě budou vládnout s Kristem 1000 let nad světem (Zj. 20:4). V nebeském Jeruzalémě však půjde o vládu na nesrovnatelně vyšší úrovni. A protože budou spasení přebývat v přítomnosti Spasitelově, budou mít tytéž výsady jako cherubíni, nebo serafíni. Z toho důvodu budou nebeské světy přebudovány, jak praví text J. 14:2 a f), g) výše. Chrámu v Novém Jeruzalémě již nebude:

Zj. 21:22 „Avšak chrám jsem v něm nespatřil: jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek.

Vykoupený a vzkříšený, bude tedy dokonale v Bohu a Bůh v něm. (viz jinou formulaci níže).

Zj. 22:5 „Noci tam již nebude a nebudou potřebovat světlo lampy ani světlo slunce, neboť Pán Bůh bude jejich světlem a budou s ním kralovat na věky věků.“

Zj. 7:17 „neboť Beránek, který je před trůnem, je bude pást a povede je k pramenům vod života. A Bůh jim setře každou slzu s očí.“

l) „a setře jim každou slzu s očí.“ Proč jim Bůh setře slzu, když tam nářku a bolesti již nebude? Protože vykoupené duše vidouce Boží nádheru budou zpočátku lkát nad tím, že tam s nimi nejsou JEJICH BLÍZCÍ!!!

V nebeském Jeruzalémě pak dojde k věčné svatbě Církve s Beránkem - věčnému svatebnímu veselí, ke které budou patřit i Židé, kteří Ho přijali a v průběhu milénia svět evangelizovali.

Zj. 19:7,8 „Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila a byl jí dán zářivě čistý kment, aby se jím oděla. Tím kmentem jsou spravedlivé skutky svatých.“

Protože svaté město Jeruzalém je ztotožněno s vykoupenou církví, nevěstou Beránkovou (Ef. 5:22-27; Zj. 19:7,9), kde Bůh bude přebývat mezi vykoupenými lidmi (Zj. 21:3), bude společné přebývání Boha s vykoupenými lidmi tak těsné, že se vykoupení s Beránkem doslova ztotožní, budou dokonale „v Kristu.“ A podobně jako v pozemském Jeruzalémě, zde půjde o expanzi lásky k Bohu a Jeho chválení a z něj plynoucí blaženost a poznání v daleko větší míře, než tomu bylo na zemi.

Je tedy zřejmé, že odměna věřících bude diferencována; úroveň nebeské blaženosti se bude zřejmě odvíjet od úrovně chválení Krista, které bude vycházet z odměny, kterou věřící od Spasitele obdržel.

VII. Závěr

Zde moje práce, která je nutně torzem, končí; čtenář jistě postřehne to, že se v řadě míst rozcházím se závěry tzv. eschatologické literatury. Neměl jsem v úmyslu opisovat, či vytvářet jakýsi kompilát. Snažil jsem se konkrétním událostem přiřadit odpovídající biblické texty. V případech, kdy přiřazení biblických textů, či jejich interpretace nemá opory v dalších textech Písma sv., stejně jako pospojování biblických textů úvahami, je mou myšlenkovou konstrukcí, která může spadnout, jako domeček z karet. Základními kameny jsou biblické texty; ty jsou konstantní. Ponechávám zcela na úvaze čtenáře, s jakým výsledkem jsem ze základních kamenů složil obraz, odpovídající biblické skutečnosti.

Orientaci v této knize navíc komplikují procesy, z nichž řada z nich probíhá, či probíhala paralelně, někdy ve skryté, jindy ve zjevné podobě.

1Kor. 13:12 „nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.“

Každý si může uvedené skutečnosti dotvořit / přetvořit / doplnit na základě svého poznání. Ať už je skutečnost jakákoli, se Spasitelem se všichni setkáme v okamžiku své smrti. Kéž bychom pak všichni přešli do Jeho náruče!

Jak teď, tak i v budoucnu, půjde o jediné: zda Pána Ježíše Krista uznáme za Božího Syna a jedinou cestu ke spáse. O NIC VÍC!!!

Uznáme-li Ho, bude následkem hněv lidský, možná i fyzická smrt, ale později nebeský Jeruzalém.

Neuznáme-li Ho, bude následkem hněv Boží a zatracení věčné, spolu se světem.

Nakonec se před Pánem Ježíšem skloní všichni jeho nepřátelé:

Fp. 2:9,10 „Proto ho Bůh vyvýšil nade vše, a dal mu jméno nad každé jméno, aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno – na nebi, na zemi i pod zemí – a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: JEŽÍŠ KRISTUS JEST PÁN.“ (Iz. 45:23,24; Ř. 14:11).

MARANATHA!

BohemianAnonymus

	Hledej
	Je a Rostislav Vytvoření registrace
	Článků < 7 dní: 0, článků celkem: 5346, komentáře < 7 dní: 1, komentářů celkem: 5008, adminů: 23, uživatelů: 2919