Jeruzalém se stal hlavním městem židovského státu někdy kolem roku 1000 před Kristem za panování krále Davida. Jeho syn Šalamoun v Jeruzalémě nechal vystavět chrám, který se stal nejposvátnějším místem judaismu.

Je tedy celkem logické, že po obnovení státu Izrael v roce 1948 se stal Jeruzalém jeho metropolí. Jaké jiné město, vzhledem k dějinným souvislostem by to asi mělo být?

Arabové si přivlastňují nárok na Jeruzalém, protože se v něm nacházejí dvě muslimské svatyně a to Skalní dóm a mešita Al Aksa.​ Jenže to, že někde je svatostánek není důvodem, aby se z toho či onoho města stalo město hlavní. Navíc tyto svatostánky byly postaveny mnohem později než Šalamounův chrám a mnohem později než byl Jeruzalém centrem Izraelského království.

Arabové navíc o nárok na to, aby byl Jeruzalém jejich hlavním městem přišli i díky mnoha agresivním výpadům proti státu Izrael, které začaly hned po jeho vyhlášení, kdy 14. května 1947 Ben Gurion v telavivském muzeu pronesl: „Na základě našeho nezadatelného národního práva a na základě rezoluce OSN tímto vyhlašujeme vytvoření židovského státu v Palestině, který ponese název stát Izrael.“ Vzápětí byla ustavena prozatímní vláda a ještě téže noci začaly egyptské letecké útoky. Následujícího dne došlo masivní invazi arabských armád, která měla za cíl vymazat Izrael z mapy. Invaze ale byla ale Izraelem odražena a v důsledku jednak ztrát na životech, ale i výzev Valného shromáždění OSN, nabylo přerušení palby účinnosti 11. června 1948

Přenesme se o několik let dál. Po četných hraničních střetech mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy, zejména Sýrií, vyzval egyptský prezident G. Násir v květnu 1967 k odchodu jednotkyOSN ze Sinaje, což se skutečně stalo. 16. května 1967 pak káhirský rozhlas vyhlásil: „Arabové, máme teď možnost zasadit Izraeli smrtící ránu a zničit ho.“ 27. května Násir prohlásil: „Naším hlavním úkolem je zničit Izrael.“ A irácký prezident Aref 31. května: Náš cíl je jasný: vymazat Izrael z mapy.“ Předseda Organizace pro osvobození Palestiny Ahmed Šukairy řekl 1. června: „Židé budou muset z Palestiny odejít... Staré židovské obyvatelstvo tam může, pokud přežije, zůstat, ale máme dojem, že to z nich nikdo nepřežije.“ Vzhledem k odchodu jednotek OSN, pod dojmem těchto a dalších výhrůžek a přesile 3:1 ve prospěch egyptského vojska zahájil Izrael preventivní válku, jež trvala šest dní a měla naprostý úspěch. Egyptské, jordánské a syrské oddíly byly rozprášeny. Izrael dobyl Golandské výšiny, odkud bylo možno bombardovat izraelské usedlosti v Horní Galileji. Především pak ale Izrael převedl od nynějška do nového státu Starý Jeruzalém včetně posvátné zdi nářků. To byla pro Izrael důležitá výhra, kterou v roce 1948 nedosáhl. Arabové až do té doby nedovolovali Židům přístup na jejich posvátné místo. To je velký rozdíl proti židovskému státu, který ponechává všem příslušníkům hlavních náboženství náboženskou svobodu.​

Status sjednoceného Jeruzaléma jako hlavního města Izrael vyhlásil v roce 1980, což ale OSN neuznala a dokonce vyzvala, aby jednotlivé státy stáhly z Jeruzaléma svoje ambasády.

K Jeruzalému je ještě třeba dodat, že během své čtyřtisícileté historie byl obléhán, dobyt, zničen a znovu vybudován za Kananejců, Jebuzejců, Židů, Babylóňanů, Asyřanů, Peršanů, Římanů, Byzantinců, Arabů, křižáků, mameluků, otomanů a Britů, ale nikdy nebyl rozdělen kromě let 1949 – 67. Sjednocení Jeruzaléma pod vládu Izraelců jakožto hlavního města země umožnilo dohodu o správě posvátných míst mezi muslimy, židy a křesťany.Sám Izrael jako svrchovaný stát deklaruje Jeruzalém jako svoje hlavní město a není důvod, aby mu toto kdokoli upíral, tak jako to není upíráno jiným svrchovaný státům.

Před pár lety vyšel školní atlas firmy Shocart. V mapě je jako hlavní město Izraele uváděn Jeruzalém. Vůči tomu protestoval Palestinský velvyslanec Khaled Alattrash. Ministerstvo školství mu vyhovělo a pohrozilo, že pokud se to v mapě nezmění, přestane být atlas schválenou učebnicí. Rabín Jicchak Seifert, ohledně této věci inicioval petici "Za ponechání údaje o hlavním městě Izraele ve školním atlase“, kde vyjádřil postoj Židů k Jeruzalému jakožto hlavnímu městu: „Vážená paní ministryně školství a představitelé nakladatelství Shocart. Jelikož bylo po nátlaku ze strany zastoupení „palestinského velvyslance“ na ministerstvo školství rozhodnuto, že ve školních atlasech musí být uvedeno v rozporu se skutečností jako hlavní město státu Izrael - Tel Aviv, žádáme Vás, aby toto politováníhodné rozhodnutí bylo zrušeno. V opačném případě budeme nuceni nejen vyjádřit svůj občanský nesouhlas, ale nenecháme své děti atlas převzít a atlas, ze kterého má být vyučována lež ve prospěch teroristické organizace na úkor spojeneckého státu vrátíme a neumožníme výuku z politicky deformované pomůcky. Tímto jasným krokem chceme podpořit ministerstvo školství před nepřípustným nátlakem ze strany představitele neexistujícího státu, aby si nemuselo nechat diktovat rozhodnutí v naší svobodné zemi cizími nedemokratickými organizacemi.

Rozhodnutí amerického prezidenta vyvolává obrovskou nevoli, jenže Jeruzalém hlavním městem svrchovaného státu Izrael prostě je...a čím déle se bude zpochybňovat lživé tvrzení, že tomu tak není, tím hůře. Navíc mírový proces, jehož pozastavením některé arabské země a teroristické organizace jako Hamás nebo OOP nyní hrozí, je, jak to již v minulosti mnohokrát dokázaly, z jejich strany stejně fikce a pokud není, pak hlavním a klíčovým důvodem sporů v minulosti nebyl Jeruzalém... Jsem velmi zvědavý, jak se k této věci postaví naši představitelé, ale i představitelé Evropy.Postaví se za Izrael anebo ho nechají napospas sobě samému, tak jak se to v minulosti mnohokrát stalo (ale někdy i nestalo)?  

Zdroje: Johnson P., Dějiny 20. století; Dějiny Židovského národa; Kissinger H., Uspořádání světa; Bible; Lidovky.cz,

Zdroj: https://novakdavid.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=637708