Restituční církvíe a náboženské společnosti již obdržely první dvoumiliardová splátka z finanční náhrady za tzv. nevydaný majetek. K tomu dorazila i každoroční 1,5 miliardová dotace na platy duchovních. Duchovní se však zvýšení platů nedočkají. Přitom jsou mzdy farářů, kazatelů a dalších duchovních dlouhodobě hluboko pod celorepublikovým průměrem. V roce 2012 činil státní příspěvek na jeden plat duchovního 16 tisíc hrubého, průměrná mzda v ČR přitom nyní činí téměř 25 tisíc korun.

Deník Právo zjišťoval mezi církevními subjekty, jak s restituční splátkou naložily. Největší díl církve nalily do finančních fondů, část nasměrovaly do opravy budov a památek, něco poslaly do školství a na charitu. A na platy duchovních? Prý nezůstalo nic. Církevní představitelé se shodují, že peníze z finanční náhrady musí ukládat na horší časy, aby měli na život svých organizací, až penězovod od státu za třicet let vyschne.


"Současní duchovní nemohou projídat platy svých nástupců, to je filozofie, na které stojíme. Dokud nám stát nevrátí majetky, tak se situace, bohužel, zatím nemůže měnit," řekl Právu generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Podobně se vyjadřují i ostatní katolické diecéze. "Faráři ani biskupové si nepolepšilo, protože si nemůžeme dovolit obdržené peníze, obrazně řečeno, projídat. O zvyšování platů bude možné uvažovat až ve chvíli, kdy se povede financování arcidiecéze stabilizovat. Zatím jsme na počátku přechodné fáze," sdělil Právu mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.

Katolické diecéze část peněz už vložily do fondu ČSOB, který by měl investovat a peníze zhodnocovat. Letos tam katolická církev poslala zhruba polovinu první restituční splátky od státu, tedy půl miliardy korun. "Ten fodn bude sloužit k vytvoření finanční základny církve, jako tomu je u Nobelovy ceny.Abychom mohli každý rok pomáhat nějakou částkou, musíme vytvořit základ," uvedl Holub.

Katolíci vytvořili i solidární fond. Ten má za účel vyrovnat rozdíl mezi bohatšími a chudšími diecézemi, mezi něž patří např. plzeňská diecéze, která vznikla v roce 1993 a nemá žádný historický majetek.

Podobně jako u katolíků je to s penězi od státu i v evangelických církvích.

Českobratrská církev evangelická, která dostala v první restituční splátce přes 70 miliónů korun, rozhodovala na květnovém synodu. "Synod přijal nový platový řád, který bude platit od příštího roku, ale řekl, že na platy půjde stále stejná suma, jaké jsou státní dotace," řekl Právu synodní senior ČCE Joel Ruml. Dodal, že pokud budou odcházet duchovní do penze, bude možné jejich platy rozděli hlavně mezi mladší duchovní, kteří mají nejnižší platy - okolo deseti tisíc měsíčně. Zbytek peněz vložili do finančního fondu. "Zbývajících 75% musí vytvářet zálohu pro budoucí existenci církve," dodal.

Církev československá husitská rozdělila peníze -101 miliónů korun - mezi diecéze a doporučila jim, aby část peněz investovaly u bank. Další část daly do oprav budov, které jim přinášejí zisk. "Naše církev má značné množství vlastních nemovitostí. Jedná se například o využití rekonstruovaných prostor na farách a v dalších církevních objektech," řekl Právu patriarcha ČCSH Tomáš Butta. Další část peněz chtějí věnovat na sociální projekty, např. se chystají založit mateřskou školku. Se zvyšováním platů také ale nepočítají. "Přesto jsme přijali nové mzdové předpisy, které umožňují zohlednění práce mladších duchovních, což dříve nebylo možné," dodal Butta.

Jednota bratrská vložila všechny peníze - v první splátce ji přišlo přes 20 miliónů korun - do finančních produktů. "Prostředky z náhrady jsou již rovnoměrně rozvrstveny do investičního portfolia, aby neztrácely na hodnotě, řekla Právu mluvčí JB Ester Brožová. Jejich duchovní si také nepolepší. "Finanční náhradu v žádném případě nehodláme projíst, tudíž se jí netýká běžný chod církve, platy ani odměny," uvedla Brožová. Dodala, že se chtějí zaměřit na zakládání dalších škol, školek a center pro všechny věkové kategorie.

Zpracováno podle deníku Právo z 9.8.2014