Řád maltézských rytířů chce v rámci církevních restitucí získat i pozemky, na kterých stojí většina pražské Březiněvsi. Protože nyní patří hlavnímu městu, které restituovaný majetek vydávat nemůže, podali rytíři žalobu a chtějí docílit toho, aby majetek přešel z Prahy na stát. To by cestu k jeho vydání otevřelo. Vedle toho si nadále nárokují i víc než sto hektarů okolní půdy.

Předmětem žaloby maltézských rytířů na magistrát hlavního města Prahy jsou pozemky pod sportovišti, pod novým fitness centrem, dětské hřiště, rybník, náves i park," informuje pražský zastupitel a starosta městské části Březiněves Jiří Haramul. Řád se domáhá i toho, aby soud státu přiřknul plochu pod budovou městského úřadu s hasičskou zbrojnicí, městské bytovky a koupaliště. Argumentuje tím, že republika bývalé církevní nemovitosti na Prahu v minulosti právoplatně nepřevedla.

"Pozemky, které hlavní město Praha platně nenabylo a které zůstaly ve vlastnictví státu, jsou v obecné rovině způsobilé k navrácení oprávněným osobám, což je jedna forma vypořádání vztahů mezi státem a církvemi," prohlásil právní zástupce maltézských rytířů Ondřej Rathouský.

O žalobě má soud rozhodnout během příštího roku. Pokud by čtvrtmiliardový majetek Březiněvsi přešel z Prahy na stát, směli by o něj rytíři v rámci restitucí zažádat stejně, jako momentálně usilují o okolní pole.

Starosta Březiněvsi: Chtějí brát dvakrát

Starosta Březiněvsi ovšem považuje žalobu za účelovou, protože za Březiněves už stát začal církvi vyplácet finanční náhradu, coby druhou základní složku restitucí. "Majetek, který nebyl vydán, chtějí ještě jednou zaplatit," konstatuje Haramul – a obdobná kritika zní i od jednoho z tvůrců restitučního zákona, ex-náměstka ministra kultury Františka Mikeše: "Mnoha lidem to může připadat, že by chtěli brát dvakrát. Náhradu za věci, které lze vydat, a poté to, co jim bude zaplaceno, ještě celé vydat."

Maltézští rytíři ale takovou interpretaci odmítají. "Účelem žaloby v žádném případě není poškození hlavního města. Byla podána z opatrnosti, aby byly vyjasněny vlastnické vztahy ohledně předmětných nemovitostí," konstatoval jejich právník Ondřej Rathouský.

Kontroverze přitom vzbuzuje i maltézská restituční žádost o miliardové pozemky v okolí této městské části. Premiér Sobotka už v květnu vyzval šéfa pozemkového úřadu Martina Vrbu, aby nechal rozhodnutí na nezávislém soudu, protože se obává, aby se jejich vydáním neprolomila hranice 25. února 1948. Na majetek starší tohoto data totiž nemají církve nárok, o zabrání sto dvaceti hektarů lukrativních polí Řádu maltézských rytířů ale rozhodlo tehdejší ministerstvo zemědělství o den dříve. Faktické převzetí státem pak proběhlo v roce 1949.

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Maltézský řád se dnes mezinárodně dělí do velkopřevorství, převorství a podpřevorství. Jeho dnešní činnost je převážně charitativního charakteru. V Česku bylo velkopřevorství zřízeno ve 12. století a funguje nepřetržitě dodnes, i přesto že bylo za dob Protektorátu Čechy a Morava a později komunismu téměř nefungující.

Členů Českého velkopřevorství je 140. Zatímco jinde jsou členy řádu výhradně šlechtici, v České republice je šlechticů jen asi 20 procent členů. Mezi členy řádu patří např. Karel Schwarzenberg nebo kardinál Dominik Duka.

Podle mezinárodního práva je Svrchovaný řád maltézských rytířů suverénním nestátním subjektem bez vlastního území (mezi znalci mezinárodního práva není tento názor zcela jednoznačný). Řád má dvě malá exteritoriální území (mimo sídla v Římě pak pevnost St. Angelo na Maltě), vydává vlastní mince a poštovní známky a má vlastní značku aut, udržuje plné diplomatické styky s 94 státy světa (včetně ČR – velvyslanectví v Lázeňské ulici v Praze), v dalších šesti je zastoupen, má status pozorovatele v OSN atd.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Maltézský_řád