Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 

Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Rostislav   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 0, článků celkem: 5346, komentáře < 7 dní: 1, komentářů celkem: 5008, adminů: 23, uživatelů: 2919
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Povzbuzení


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

8 698 014

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 44 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Události: Ohlédnutí za ekumenickou bohoslužbou smíření v pražském Týnském chrámu
Posted on Neděle, 21. červen 2015 @ 22:26:52 CEST Vložil: Mainstream

Ekumenismus poslal Nepřihlášený

Věřící různého vyznání dnes, v sobotu 20. června 2015 večer, zaplnili pražský Týnský chrám, aby zde společně prosili za odpuštění vin, kterých se dnes či jejich předci dopustili v rámci mezináboženských sporů uplynulých 600 let. Stalo se tak při Bohoslužbě smíření s Bohem a mezi křesťany s prosbou o odpuštění konané u příležitosti výročí upálení Mistra Jana Husa.

Bohoslužbu, která je jedním z vrcholů snah o smíření, k němuž vyzval v souvislosti s výročím Husovy smrti papež František, symbolicky uvedla četbou Husových textů významná osobnost dění po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, Kamila Moučková.


Následné texty se čteními, zpěvy i unikátní přímluvnou modlitbou společně zpracovali zástupci katolických i nekatolických církví. „Je vhodné, aby tento krok smíření přijali za svůj pokud možno všichni křesťané naší země, aby nás osoba Mistra Jana Husa a jeho tragická smrt už nikdy nerozdělovala, a abychom tak vydali svědectví úsilí o jednotu Kristovy církve před Bohem a před lidmi této země,“ píší v průvodním dopise k materiálu předseda ČBK kardinál Dominik Duka a předseda Ekumenické rady církví v ČR Daniel Fajfr.

Právě pražský arcibiskup a předseda Rady Církve bratrské byli hlavními kazateli dnešního ekumenického setkání. Kard. Duka v chrámu s pohnutou historií odrážející věrně náboženské boje našich dějin akcentoval především historický kontext událostí po koncilu v Kostnici a připomněl klíčové kroky na cestě k rehabilitaci Mistra Jana Husa po roce 1989. „Hus byl člověkem jiné doby,“ zdůraznil při této příležitosti. Braty a sestry v Kristu nejen v chrámu také vyzval, aby se zaměřili na prvky, které věřící v rámci mezináboženského setkávání spojují. „Jako lidé 21. století můžeme společnosti vzkázat: nás konfesní bolesti uplynulých 600 let nerozdělí,“ konstatoval Duka.

D. Fajfr v chrámu Panny Marie před Týnem, který je ode dneška i místem smíření, akcent další společné snahy o hledání společné cesty v pravdě dále rozvinul. „My nejsme vlastníci pravdy. Prosme tedy, kéž nás vlastní pravda, pak bude v české kotlině dobře,“ vyzval. Téma jednoty neopustil ani v momentě, kdy mluvil o tom, že „nemusíme mít ve všem na Husa stejný názor, přesto ale můžeme prosit o smíření“ a závěrem svého kázání, kdy prosil: „Kéž jsme v této jednotě v různosti posvěceni v Boží pravdě“.

Vrcholem pražského podvečerní modlitby pak pro mnohé byl projev vzájemného odpuštění a smíření, následující po modlitbě Otčenáš. Všichni přítomní si navzájem podali ruce na znamení pokoje, aby pak následně přijali společné Áronské požehnání z rukou zástupců na bohoslužbě zastoupených církví.

"Tato bohoslužba slova je historickou událostí. Toto vyjádření není nikterak nadnesené, poněvadž ještě nikdy v dějinách církví u nás nebyla taková událost, kdy církve se ve vzájemném dialogu sjednocují nad řešením, nad pohledem na určitou otázku," zhodnotil pro ČTK večer prožitý ve společné modlitbě emeritní arcibiskup pražský kardinál Miloslav Vlk.

Ekumenické bohoslužby pro smíření s Bohem a mezi křesťany a prosbou o odpuštění se konají i v českých a moravských diecézích. Ve stejný den jako „centrální“ bohoslužba v Praze, proběhla obdobná modlitba i v Plzni. Následují setkání křesťanů v Brně (14. června), Praze (15. června) a Ostravě (7. července).
 
(S využitím zpravodaj. servisu ČTK, čl. Ondřeje Mléčky z Tisk. střediska ČBK a Aleše Pištory z Pražského arcibiskupství; foto mobilem: F. Jemelka, Tiskové středisko ČBK)

Zroj: www.cirkev.cz



 
Příbuzné odkazy
· Více o Ekumenismus
· Novinky od Mainstream


Nejčtenější článka o Ekumenismus:
Správně biblicky věřící, pryč z ekumény!!!


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 1
Hlasů: 1


Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Ohlédnutí za ekumenickou bohoslužbou smíření v pražském Týnském chrámu" | Přihlásit/Vytvořit účet | 3 komentáře | Hledat v diskusi
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


Re: Ohlédnutí za ekumenickou bohoslužbou smíření v pražském Týnském chrámu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: informator v Úterý, 23. červen 2015 @ 22:10:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
na bohoslužbě byla zastoupena i BJB




kázání kardinála Duky při bohoslužbě smíření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: informator v Úterý, 23. červen 2015 @ 22:12:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milí přátelé, sestry a bratři v Krisu, setkáváme se ve zdejším chrámu, který se nazývá druhým pražským kostelem. To nám připomíná skutečnost téměř 150-ti let, kdy zde u Týnského chrámu sídlila utrakvistická konzistoř pod obojí. Horní konzistoř, zvaná pod jednou, byla při katedrále sv. Víta, neboť jak píše Dr. Z.V. David z Wilsonova ústavu ve Washingtonu ve své studii, církev zůstává jedna! Scházíme se v tomto nádherném chrámu hlavního města Prahy, pohlédneme-li vzhůru, ve střední lodi nás doprovázejí postavy 12-ti apoštolů. Scházíme se zde jako Ježíšovi přátelé, které pojí jednota křtu v Kristu. Úvodní slova patřila mistru Janovi a jsou to slova z jeho posledního listu. Připomněla nám je bývalá hlasatelka Československé televize paní Kamila Moučková a tím vlastně se dotýkáme husovské otázky nejenom v rovině ekumény, ale i v rovině celospolečenské. Můžeme charakterizovat oněch 6 století od tragické události, kterou bylo upálení Mistra Jana Husa, jako dobu, která rozdělovala a kladla otázky. Jméno Jan patří mezi nejčastější mužská jména v našem národě, myslím, že stojí za to, abychom si připomněli výraznější osobnosti našich dějin, které byly nositeli tohoto biblického jména. S dvojicí Janů se setkáváme již v Novém zákoně, Jan Křtitel, Jan Evangelista. Různost povah, ale společný zápal o pravdu a touhu po poznání Ježíše Krista. Chápeme-li Mistra Jana v kontextu českého pokusu o reformu církve, pak nutně musíme začít první dvojicí: Jan Nepomucký, Jan z Jenštejna. Jan Hus, Jan Žižka. Jan Ámos Komenský, Jan František Beckovský. Jan Masaryk, Jan Zahradníček. Jan Palach, Jan Patočka. Zcela jistě je tento uvedený výčet nejen náhodný, možná že namítnete i trochu umělý. Zrodil se však v mé mysli v okamžiku, kdy jsem se snažil pochopit dvě ikony, které nás až do současnosti oslovují. Husovské jubileum ukazuje, že jméno Jan Hus má svoji výpovědní hodnotu, vždyť vstupovalo tolikrát do interpretace našich dějin a víme, jakou roli sehrálo jméno Jan Palach za téměř půl století. Můžeme je nazvat dvěma ikonami, které byly součástí úsilí o reformy, v jejíchž význam hluboce věřili a pojí je tragický osud vyplývající z věrnosti těmto pokusům o reformu. Můžeme říci, že jistým způsobem neměli možnost couvnout zpět. Zamýšlíme-li se nad spoluúčastí Mistra Jana Husa na reformním úsilí, víme, že toto hnutí začíná ještě před skonem otce vlasti Karla IV. Je to velká konfrontace s morovou ránou, skutečností trojpapežství, ale také i s trojicí mužů zápasící o korunu, kteří byli syny otce vlasti. Nelze nepřehlédnout tehdejší úsilí o právní reformu, rovněž tak úsilí o obnovení hluboké zbožnosti (devotio moderna), které má základ v poznání Krista a jeho následování. Proto přichází český překlad Bible (leskovecko-drážďanský), Pasionál abatyše Kunhuty, životopis Krista a jeho svatých, Šestery knihy Tomáše Štítného ze Štítného, objevuje se obnova eucharistické zbožnosti prosazovaná dominikánem mistrem Jindřichem z Bitterfeldu. Ten usiluje o každodenní svaté přijímání nejenom pro dospělé, ale i pro děti a především pro manžele. Je tu kritika zlořádů současné společnosti - jak církve, tak státu. V této situaci, která se jeví bezvýchodnou, kterou doprovází morová rána, rodí se touha po druhém slavném příchodu Krista. Je to zápas mezi Kristem a antikristem. Jan Milíč z Kroměříže dokonce označí Karla IV. za antikrista. To je doba Mistra Jana Husa, který však patří k druhé generaci, které nestačí jen výzva, ale chtějí jednat. Následují postoj sv. Augustina tím známým „přinuť“. Má-li přijít Boží království, pak jeho příchodu brání ti, kteří nežijí podle Božího zákona.A je potřeba je přinutit a potrestat. Autority světské i duchovní, které nežijí ve shodě s Božím zákonem, nemají legitimitu a jejich úkony jsou neplatné (biskupové, kněží, knížata, králové). Poznámka císaře Zikmunda, kterou věrně reprodukuje i současný film o Janu Husovi Jiřího Svobody a Evy Kantůrkové, prezentuje vystoupení Zikmundovo se slovy: „Mistře Jene, kdo z nás je bez hříchu.“ Zde je třeba hledat kruciální problém. Spor Mistra Jana vrcholí na kostnickém sněmu. Je nutné si uvědomit, že kostnický sněm nebyl shromážděním hrstky zhýralých kardinálů a prelátů, ale že do 2. vatikánského koncilu představoval největší církevní shromáždění. Účastnilo se ho více jak 200 právoplatných delegátů, kardinálů a biskupů, cca 2000 osob, 800 opatů a ve druhé polovině v čele s císařem Zikmundem oprávnění delegáti byzantského císaře Manuela II., králové, suverénní knížata, zástupci kapitul, univerzit a svobodných měst. Nelze oddiskutovat, že jak císař Zikmund, tak vedení koncilu se snažilo Mistra Jana zachránit. Můžeme konstatovat, že opuštěn svým protektorem Václavem IV. a při vědomí skutečností již vypuknuvších nepokojů od roku 1412, viděl určitou bezvýchodnost své situace. Filmová zmínka o zpovědi před jeho smrtí není fikcí, ale je doložena historickými materiály a nachází se již v monografii J. Sedláka o Mistru Janu Husovi z doby před 100 lety. Znovu připomenu slova listu na rozloučenou, který posílal Mistr Jan domů, jak jsme mohli vyslechnout z přednesu paní Kamily Moučkové. Pamatujeme si její hlas z 21. srpna 1968, byl to hlas do temnoty noci, o které zpíval Karel Kryl: „bratříčku, tato noc nebude krátká“. Také po 5. červenci 1415 noří se naše země do temnoty 20-ti leté občanské války, kde spolu s emigrací a epidemiemi hladomoru, vzájemným vyvražďováním dojde k více než 30-ti % demografickému poklesu. Zda tušil Mistr Jan, že nedostatek kritiky neschopného Václava IV. a zlovůle jeho milců a radikálních fanatiků může se podílet na nejtemnějším období našich dějin, nevíme. Víme však jedno, že Mistr Jan Hus byl člověk své doby, neuvažoval v paradigmatech 19. či 20. století. Slova tolerance, osobní svoboda, pluralita a demokracie nepatřila do jeho slovníku. Pravda, kterou právem podle písma ztotožňoval s Kristem, však nedovoluje vlastnění pravdy, tedy já mám pravdu, ale pravda má mě. Dovolte mi, přítomní bratři a sestry, kdyby Mistr Jan Hus stál zde s námi v presbyteriu Týnského chámu, necítil by se identickým členem současné Římskokatolické církve po 2. vatikánském koncilu a totéž si dovolím říct i vám, bratře patriarcho Československé církve husitské, představitelům církve Starokatolické, Českobratrské církve, Bratrské církve a dalších společenství. To není důvod k rozdělení, to není důvod, abychom nepokračovali na našem společném ekumenickém společenství, které je faktem současnosti a míří do budoucnosti. Je ovocem, které po šesti stoletích zápasu o interpretaci dějin vyrůstá také ze zkušenosti totalitních diktatur, jako byl nacismus a komunismus, kdy jsme se vzájemně poznali a vytvořili bratrské vztahy. Je nesmírně důležité, že v okamžiku našeho vykročení na cestu svobody zazněla slova uznání a odpuštění, které přinesl při své první návštěvě slovanský papež Jan Pavel II. a zazněla v sídle českých králů na Pražském hradě ve Španělském sále a znova byla zopakována v Olomouci na letišti 2. leteckého pluku Dr. Edvarda Beneše v Neředíně, jako i slova předsedy ERC, synodního seniora Českobratrské církve evangelické, bratra Pavla Smetany, krátce po té na Velehradské pouti v roce 1995. Přeji nám všem občanům naší země, abychom přijali toto poselství, které hovoří o tom, že my křesťané jsme si vědomi toho, že jsme bratry a sestrami v Kristu, ale také syny a dcerami českého národa a úsilí o opravdovost a život ve společenství svobody a tolerance je i naším úkolem a budoucností. Pokus o rekonstrukci kázání v Týnském chrámě při příležitosti ekumenické bohoslužby smíření dne 20. 6. 2015 Dominik kardinál Duka OP arcibiskup pražský
www.dominikduka.cz



Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.10 Seconds