Spojené státy americké byly za poslední půlstoletí více religiózní než Evropa. Tato religiozita však výrazně klesá a USA se tak blíží západní Evropě. Přesto však jsou stále křesťanskou zemí, kde náboženství sehrává v životech lidí důležitou roli.

Téměř 90 % Američanů říká, že věří v Boha. Počet Američanů, kteří se nehlásí ke konkrétní konfesi, sice stoupá (nyní 23 %), avšak počet ateistů zůstává zanedbatelný (3 %). Nábožensky vlažní Američané tradičně volí Demokratickou stranu a v letošních prezidentských volbách budou podporovat Clintonovou. Ke křesťanským konfesím se hlásí 71 % populace, přičemž nejpočetnějším směrem jsou evangelikálové různých církví (25 %) a nejpočetnější denominací katolíci (20–24 %). Nejméně religiózní jsou obyvatelé států na severovýchodě USA (Nová Anglie), které se více podobají západní Evropě.

Zbožnost Američanů má vliv i na jejich každodenní chování: religióznější Američané jsou spokojenější se svým životem, mají větší tendenci věnovat se dobrovolnictví a charitě a vykazují silnější tendenci k rodinnému životu.

Podívejme se nyní na zbožnost současných kandidátů na prezidenta USA. V dějinách Ameriky nebyla zřejmě finálními uchazeči o prezidentský úřad dvojice tak málo religiózní, jako jsou Hillary Clintonová a Donald Trump. Samozřejmě do duše jiného člověka další člověk nevidí, ale nic nenasvědčuje tomu, že by byli nějak zbožní. Náboženství není součástí jejich politické či veřejné identity.

Hillary

Hillary Clintonová byla vychována v metodistické rodině, tedy jako protestantka. Říká, že metodistické křesťanství ji vedlo ke snahám pomáhat bližním, byť zřejmě rozhodující vliv na její světonázor měla 60. léta 20. století – hnutí proti válce ve Vietnamu a feminismus, kterému zasvětila svůj život. S metodistickým křesťanstvím se však dodnes identifikuje a vždy navštěvovala metodistické bohoslužby.

Její manžel Bill Clinton byl vychován jako jižní baptista, ale tuto církev – coby pro sebe příliš konzervativní – opustil. Když měl jako prezident nějaké skandály (např. ten s Monicou Lewinskou), rád jako kajícník navštěvoval černošské kostely a domáhal se odpuštění od černošských křesťanských církví, kterého se mu dostalo.

Hillary Clintonová je politicky velice flexibilní a pragmatická, ať už jde o politiku zahraniční či domácí. V její politické kariéře se však jako červená nit vine jedna naprostá konzistence: stoprocentní podpora práva na potrat.

Donald

Donald Trump se neprezentuje jako věřící člověk, ale nejvíce se identifikuje s presbyteriánskou církví. Občas navštívil presbyteriánský kostel v New Yorku, v němž měl i svatbu se svou první manželkou Ivanou, ale tuto církev, za jejíhož člena se považuje, nijak často při bohoslužbách nenavštěvuje. Trump je dvakrát rozvedený a třikrát ženatý.

Clintonovou i Trumpa tak lze zařadit k vlažnému, liberálnímu protestantismu.

Pokud jde o jejich rodinné příslušníky, dcera Hillary Clintonové Chelsea je stejně jako její matka metodistkou. Dcera Donalda Trumpa Ivanka se vdala za ortodoxního židovského mladíka a u této příležitosti konvertovala k ortodoxnímu (nikoli však ultraortodoxnímu) judaismu. Je zřejmě nejsilněji věřící z rodin Clintonů a Trumpů. O náboženské víře ostatních Trumpových dětí či jeho nynější manželky Melanie není nic známo.

Viceprezidenti

Ironie tomu chtěla, že zatímco Hillary Clintonová a Donald Trump jsou v náboženské víře spíše vlažní – i když Clintonová zdůrazňuje význam metodismu pro svou hodnotovou orientaci – jejich kandidáti na viceprezidenta, Tim Kaine u demokratů a Mike Pence u republikánů – jsou oba velice zbožní.

Tim Kaine byl vychován v katolické víře a dodnes je katolíkem. Byl ovlivněn americkými jezuity a jako dobrovolník pracoval coby učitel v americké jezuitské střední škole v latinskoamerickém Hondurasu. Spolu s manželkou je pravidelným účastníkem katolických bohoslužeb.

Jako mnoho amerických levicových demokratických politiků katolického vyznání, i on zastává v otázce potratů pozici: osobně jsem proti potratům, ale coby politik tento svůj názor nebudu vnucovat jiným. Je tedy za legální dostupnost potratů a odmítá jejich legislativní omezení, byť podporoval instituce, které odrazují mladé lidi od potratů a nabízejí jim praktickou pomoc.

Mike Pence byl vychován v rodině katolíků irského původu a jako mladík sloužil coby ministrant. S manželkou se seznámil v katolickém kostele, když v něm během mše hrála na kytaru.

Jako dospívající byl osloven protestantským evangelikálním křesťanstvím a sám se považuje za „znovuzrozeného křesťana“. Ale i nadále pak navštěvoval katolické mše, avšak rovněž i evangelikální bohoslužby.

Sám sebe označuje za „evangelikálního katolíka“ a rád o sobě říká, že je „křesťan, konzervativec a republikán – v tomto pořadí“. Tedy křesťanství má pro něj prioritu před politickým přesvědčením, a to prioritu před stranickou příslušností. Je stoupencem práva na život a odpůrcem potratů. Ze všech letošních kandidátů na prezidenta a viceprezidenta v USA je jeho náboženská víra zřejmě nejintenzivnější.

Roman Joch

Autor je politolog, pracuje v Občanském institutu

Zdroj: www.katyd.cz