Německá média zveřejnila novou studii, do které se zapojilo 800 migrantů z Bavorska a které měla ukázat rozmanitost názorů a vzdělání mezi žadateli o azyl odlišného původu. Upozorňuje však také na znepokojivý trend narůstajícího antisemitismu. Někteří dotazovaní prý také nemají žádný problém s náboženským násilím, píše server deníku Oberbayerische Volksblatt.

Dvě třetiny respondentů uvedly, že do Německa přišly kvůli nepokojům v rodné zemi, dva ze tří Eritrejců ale také třeba přiznali, že důvodem byla i kvalita sociální a zdravotní péče. 40 procent Syřanů pak uvedlo, že důvodem jejich příchodu byl také pozitivní obraz Německa v médiích.

Vzdělání se u uprchlíků liší dle země původu. Mezi Syřany je například 14 procent osob s vysokoškolským vzděláním, dalších 22 procent vysokou školu studovat začalo. To je i ve srovnání s Německem, kde má titul asi 15 až 16 procent lidí. vysoké číslo, píše deník. Velmi špatně jsou na tom naopak Afghánci, u kterých je úroveň vzdělání rekordně nízká – 17 procent nenavštěvovalo žádnou školu, 12 procent je úplně negramotných. Stejné procento jich ale naopak studovalo více než 12 let. Nedostatečné je také vzdělání iráckých žen, do školy jich podle výzkumníků nechodila celá pětina.

A jaký je obraz žen u uprchlíků? Opět platí, že se objevují extrémní rozdíly. Více než 60 procent Eritrejců si myslí, že „ženy by měly věnovat větší pozornost rodině a domácnosti než jejich kariéře.“ Patriarchální názory jsou velmi rozšířené mezi žadateli o azyl z Afriky. Téměř čtvrtina respondentů uvedla, že by si ženy neměly samy vybírat své manžele. Liberálnější názory se pak objevují mezi Syřany a Iráčany, polovina dospěla k závěru, že ženy by měly mít kariéru. 

Zhruba 95 procent dotazovaných Syřanů a 90 procent Afghánců jsou muslimové, asi 76 procent žadatelů o azyl z Eritreje se hlásí ke křesťanství. „Zatímco respondenti z Eritreje a Afghánistánu (muži, mladi, především svobodní) se považují za velmi zbožné, pro Syřany a Iráčany, z nichž většina uprchla v rodinných skupinách a jsou tedy starší, představuje náboženství spíše druhořadou věc. 83 procent Afghánců uvedlo, že se modlí každý den, u Eritrejců je to 85,5 procent, zatímco u syrských mužů pouze jedna třetina. 32 procent syrských žen a 40 procent syrských mužů dokonce trvrdí, že se nemodlí nikdy.

Alarmující je pak prý zjištění, že někteží z uprchlíků neznají základy demokracie. Téměř 80 procent Eritrejců souhlasí s větou: „Dodržování přikázání mého náboženství je pro mě důležitější, než dodržování státních zákonů.“ Mezi Syřany a Iráčany je to jen asi 21 procent.

Velkým problémem je podle vědců výrazně rozšířený antisemitismus u muslimských uprchlíků, které se objevuje napříč věkovými kategoriemi a úrovní vzdělání. Přes 50 procent Syřanů, Iráčanů a Afghánců si myslí, že „Židé ve světě mají příliš velký vliv“. Pro srovnání - v Německu si to myslí asi 20 procent,“ říká vedoucí studie Sonja Haugová. „Výsledek je pro nás velkou výzvou,“ dodává. Marginální skupina 2,7 procent žadatelů o azyl pak neodmítá násilí odůvodněné náboženstvím.

Chtějí všichni uprchlíci zůstat v Německu? I to vědci zjišťovali a zjistili, že téměř všichni touží zůstat v Bavorsku, najít si práci a učit se německy.Asi 20 procent Syřanů se chce vrátit, až bude „doma mír“. Polovina syrských žen se dosud nerozhodla, zda chce zůstat v Německu natrvalo. Afghánci mají jasno - 83 procent z nich říká, že chce zůstat „navždy“. U iráckých mužů je to téměř 72 procent.