Ve Spojených státech ubývá protestantů i evangelikálů. Baptisty na pozici nejpočetněji zastoupené denominace vystřídali římští katolíci. Přibývá rovněž buddhistů, muslimů a hinduistů. Početná zůstává i populace židovského vyznání.

V nedávných dnech byla publikována podrobná zpráva washingtonského Výzkumného ústavu veřejné religiozity (Public Religion Research Institute) o změnách náboženské příslušnosti v USA. Náboženství zde vykazovalo dlouhodobě odlišnou pozici ve veřejném životě ve srovnání s Evropou a jejími tendencemi. 

Zpráva konstatuje, že původní nositelé křesťanství v dnešních Spojených státech, bílí Američané, tvoří dnes menšinu obyvatelstva, konkrétně třiačtyřicet procent. Před čtyřiceti lety přitom bílí křesťané tvořili ještě čtyři pětiny amerického obyvatelstva. 

Mezi bílými křesťany (v amerických průzkumech se na rozdíl od převládajícího trendu v Evropě zohledňuje rasová příslušnost) byli od počátku významní evangelikálové, tedy příslušníci radikální formy křesťanství zakládající si na vědomé a rozhodné příslušnosti ke své církvi. Také jejich počet klesá, za poslední sledované desetiletí (do konce roku 2016) se snížil na sedmnáct procent. Klesá rovněž počet římských katolíků a hlavního protestantského proudu (episkopální, presbyteriáni, luteráni apod.).

O mimokřesťanských náboženských směrech stále platí, že tvoří menšinu obyvatelstva, avšak zaznamenávají nárůst, a to nejen přistěhovalectvím, ale i konverzemi. Osoby hlásící se k judaismu v USA tvoří dvě procenta obyvetlstva, na další hlavní světová náboženství (hinduisté, buddhisté, muslimové) připadá na každé zhruba po procentu. A jedno procento tvoří také příslušníci všech ostatních náboženství dohromady.

Zesilující pozici mimokřesťanských směrů potvrzuje fakt, že ve všech daných konfesích jsou silně zastoupeny nejmladší ročníky, zatímco populace bílých křesťanů stárne. U muslimů, buddhistů i hinduistů je více než třetina Američanů hlásících se k danému náboženství mladší třiceti let, u bělochů všech křesťanských konfesí, činí podíl dané věkové skupiny pod patnáct procent.

Římskokatolická církev v USA prochází etnickou obměnou. Vzrůstající část tvoří hispánci, jejichž segment má také nejpříznivější věkové složení. Římští katolíci se díky přílivu hispánců stali nejpočetnější jednotlivou konfesí v USA. Dlouho představovali nejsilnější denominaci v USA baptisté. Ti jsou podnes dominantní v nábožensky nejhomogennějším státě USA, jímž je Mississippi. Naopak nábožensky nejrozamnitějším státem v USA je New York.

Nábožensky indiferentní Američané tvoří stále menšinu a v ní je menšina deklarovaných ateistů. Ostatní jsou bez náboženské příslušnosti. Avšak ve dvaceti z padesáti států USA není žádná náboženská skupina zastoupena silněji než skupina nábožensky nezařazených. Jejich největší skupiny jsou ve státech Oregon, Washington, Havaj, Colorado a New Hampshire. 

Z hlediska politických sympatií, je podle očekávání pro republikány typická příslušnost k bělošským evangelikálům, zatímco demokraté jsou často bez náboženské příslušnosti nebo patří k jiným vyznáním. Bílí křesťané již dnes tvoří mezi příznivci demokratické strany menšinu.

Zdroj: www.denikreferendum.cz

Mezi protestanty v USA jsou největší denominační rodinou baptisté. Přibližně jedna třetina (32%) všech protestantů se identifikuje s některou baptistickou denominací, nejméně trojnásobkem počtu, který se identifikuje s dalšími největšími denominačními rodinami - metodisty (10%), letničními (10%) a luterány (8%) . Jeden z dvaceti se identifikuje s Církví Kristovou nebo Učedníky Krista (5%) nebo s presbyteriány (5%). Pouze 3% protestantů patří k episkopální nebo anglikánské denominaci. Pozoruhodně, téměř jeden z pěti (17%) protestantů patří k nezávislým křesťanským společenství´m, které nejsou přidruženy k žádné protestantském denominace.

Některé státy jsou jedinečné v tom, že jsou ovládány jednou denominační rodinou. Většina protestantů v Mississippi (60%), Arkansasu (56%), Louisianě (55%) a Alabamě (54%) jsou baptisté, zatímco většina protestantů v Severní Dakotě (56%) a Minnesotě (49%) je luteránská.

Více se dočtete v článku America’s Changing Religious Identity