§ 2 Sbor uskutečňuje své poslání zejména v těchto okruzích své čin­nosti:

život v odpovědném obecenství

veřejná bohoslužebná shromáždění

biblická a teologická výuka dětí, čekatelů členství (katechu­menů) a členů sboru, otevřená i širší veřejnosti

evangelizační a diakonská aktivita

pastorace

§ 3 Tuto činnost sbor vykonává jak v bohoslužebných a ostatních prostorách patřících sboru, tak v rodinách a veřejných ústavech a zařízeních, pronajatých zařízeních a na veřejných prostranstvích.

§ 4 Sbor si pro zajištění svého poslání odděluje a pověřuje na základě obdarování různé pracovníky: kazatele, učitele, starší sboru, diakony apod., podle svých podmínek a potřeb. Každý člen sboru se podle svého obdarování a svých možností podílí na této činnosti a spoluodpovídá za oddělení a pověření jednotlivých pracovníků.

§ 5 Členem sboru se může stát každý, kdo byl na základě své žádosti a po jejím přezkoumání z podnětu staršovstva k členství doporučen a sborovým shromážděním přijat. Předpokladem je znovuzrození z Ducha svatého, osobní vyznání víry (křest na vyznání víry) a nový život v Kristu v souladu s novozákonním svědectvím.

§ 6 Duchovní a pastorační péče je poskytována nejen členům sboru, ale i jejich dětem a rodinám a dalším lidem.

§ 7 Všichni členové sboru mají výsadu a odpovědnost podílet se v souladu s přijatým řádem či dohodnutými formami a zásadami spontánně a tvořivě na sborovém obecenství, na bohoslužebných a vzdělávacích shromážděních i ostatních aktivitách sboru.

Zúčastňují se Večeře Páně, podle svých možností a schopností přispívají svými dary i finančně ke sborovému dílu. Usilují také o dobré jméno sboru v jeho okolí.

§ 8 Každý člen sboru má jednací a volební právo, pokud není konkrétně stanoveno jinak. Každý člen sboru má volební právo po dovršení 18. roku věku. Hlasovací právo mimo volebního není věkem omezeno.

§ 9 Každý může být řádným členem jen jednoho baptistického sboru. Přestup do jiného se děje na vlastní žádost a s vědomím (doporučením nebo vyjádřením) původního sboru.

§ 10 U členů, kteří se proviní proti zásadám Písma Svatého a sbo­rového života, se uplatní biblické formy sborové kázně.

Kázeňská opatření sledují duchovní obnovu proviňujícího se člena sboru. Vedle napomenutí přijímané skrze kázané Slovo se zpravidla praktikuje:

a) napomenutí bratrem nebo sestrou

b) napomenutí před dvěma nebo třemi svědky

c) napomenutí staršovstvem sboru

d) napomenutí sborovým shromážděním

e) omezení některých práv člena případně pozastavení členství

f) vyloučení ze sboru

V případě vyloučení (pozastavení členství) pokračuje pastorační odpovědnost sboru. O znovupřijetí vyloučeného rozhoduje sborové shromáždění na základě stanovených podmínek.

§ 11 Členství ve sboru zaniká:

- úmrtím

- vyloučením

- na základě vlastní žádosti

§ 12 1. Sborové (celosborové) shromáždění

Je nejvyšším orgánem sboru a tvoří je všichni členové sboru (včetně členů misijních stanic sboru a diaspory). Přísluší mu rozhodovat o všech zásadních duchovních a organizačních otázkách sborového života.

Sborová shromáždění svolává podle potřeby sborové staršovstvo oznámením z kazatelny nejméně 7 dní předem s informací o době a místu jejich konání a o programu jednání. V 1. čtvrtletí kalendářního roku musí být svoláno výroční sborové shromáždění. Staršovstvo zpravidla svolává sborové shromáždění též k projednání návrhů pro jednání Sjezdu delegátů a usnesení Sjezdu delegátů. Sborové shromáždění musí být svoláno i tehdy, když o to požádá alespoň třetina členů sboru.

Sborové shromáždění rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů, pokud dále není uvedeno jinak nebo si v konkrétních záležitostech nestanoví počet vyšší.

2. Sborové staršovstvo

Je kolektivním vedením sboru, které bylo zvoleno sborovým shromážděním. Sleduje a svými podněty formuje celkovou duchovní orientaci sboru, jeho výchovnou, misijní a pastorační strategii, řeší kázeňské případy, zkoumá všechny žádosti o členství ve sboru a dbá na řádnou přípravu a uvedení kandidátů členství do sboru. Staršovstvo je odpovědné sborovému shromáždění a je povinno respektovat jeho usnesení.

3. Sborová rada

Je ustanovena podle potřeby rozhodnutím sborového shromáždění. Její jádro tvoří všichni, kdo byli sborem pověřeni pracovat na některém úseku sborové práce. Je však orgánem otevřeným a její práce se mohou účastnit všichni členové sboru. Zaměřuje se zejména na organizační a hospodářské úkoly, podporuje činnost jednotlivých sborových složek, realizuje sborová usnesení apod. Sborová rada podléhá sborovému shromáždění, případně staršovstvu.

4. Revizní komise

Je volena sborovým (celosborovým) shromážděním, kterému je také přímo odpovědna. Její členové nemohou být zároveň členy staršovstva.

5. Složky sboru

Jsou vytvářeny k zajištění určitých druhů služby. Jsou to např.:

- vzdělávací skupiny (NŠ pro děti, dorost, NŠ pro dospělé)

- skupina mládeže, sester

- pěvecký sbor, hudební skupiny apod.

- evangelizační týmy

- jiné

§ 13 V místech, kde je několik členů sboru, kteří nemohou být pravidelně účastni pravidelných shromáždění v sídle sboru, nebo kde vznikají možnosti další misijní práce, se vytvářejí misijní stanice, které jsou součástí sboru. Rozsah jejich spojení se sborem, případně okruhy vlastní odpovědnosti stanoví sborové shromáždění podle místních podmínek.

§ 14 1. Samostatný sbor může vzniknout tam, kde lze zajistit plný chod a rozvoj sborového života. Osamostatnění misijní stanice lze uskutečnit po dohodě s mateřským sborem.

2. Sbor, který není více schopen samostatné existence, se může přeměnit ve stanici jiného sboru BJB. O přijetí do sboru, s nímž se slučuje, rozhoduje sborové shromáždění přijímajícího sboru. Současně se řeší majetkoprávní záležitosti. O zániku samostatnosti sboru rozhodne celosborové shromáždění, a to 2/3 většinou z celkového počtu členů sboru.

3. Vznik sboru schválí Sjezd delegátů a Výkonný výbor BJB poté předloží do 10 dnů příslušnému státnímu orgánu návrh na jeho evidenci jako církevní právnické osoby s datem vzniku sboru dle usnesení Sjezdu delegátů.

§ 15 Sbor je právnickou osobou. Jako právní subjekt odpovídá plně za své hospodaření a zajišťuje si potřebné prostředky (sbírkami, příspěvky, dary apod.). Sbor může zřizovat účelová zařízení a provozovat hospodářskou činnost.

§ 16 Statutárním orgánem sboru je správce sboru. Při svém jednání je povinen respektovat usnesení sborového shromáždění. Jednat jménem sboru je oprávněn statutární orgán sboru nebo jiná osoba k tomu pověřená písemně statutárním orgánem nebo rozhodnutím sborového shromáždění.

§ 17 Volba správce sboru

§ 18 Volba kazatele

1. Volební období

Kazatel se volí zpravidla na dobu neurčitou. Doporučuje se, aby sloužil v jednom sboru nejvýše deset let.

Při dosažení důchodového věku se doporučují ověřovací volby, které se opakují ve dvouletých intervalech.

2. Základní podmínky volitelnosti

3. Volební komise

Přípravu voleb i jejich průběh řídí tříčlenná volební celosborová komise, zvolená sborovým shromážděním. Na stanicích sboru mohou být zvoleny podle potřeby dílčí volební komise, které organizují vlastní volby na stanicích, není však v jejich pravomoci vyhledávat kandidáty a jednat s nimi.

4. Příprava voleb a jejich průběh

Volební komise ve spolupráci se staršovstvem a Výkonným výborem BJB vyhledávají a navrhují vhodné kandidáty. Na základě výběru sestaví nejvýše tříčlennou kandidátku, kterou předloží sborovému shromáždění (v sídle sboru i na stanicích) k projednání, případnému doplnění a schválení (aklamací), přičemž za schválené se považují ti kandidáti, kteří obdrželi nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů.

Pověření členové volební komise, případně pověření členové staršovstva, jednají s takto navrženými kandidáty o jejich souhlasu k závaznému zařazení na kandidátku. Ti, kteří kandidaturu přijmou, jsou zařazeni na definitivní kandidátku. Sbor je o kandidátce informován nejméně 14 dnů před volbami kazatele.

Vlastní volby se provedou jak na sborových shromážděních, tak i návštěvami těch, kteří se nemohli za závažných důvodů voleb zúčastnit. Volby jsou tajné. Volba musí být provedena osobně. Ti, kteří volí, podepisují presenční listinu.

Volby se provedou tak, že každý volič výrazně označí ty kandidáty, s jejichž volbou souhlasí (případně škrtne ty, s kterými nesouhlasí). Volební komise zpracuje výsledky a sdělí je sboru zpravidla do týdne od konání volebních sborových shromáždění. O výsledcích rovněž informuje, a to písemně, všechny kandidáty uvedené na kandidátce a Výkonný výbor.

5. Podmínky zvolení

Zvolen je ten kandidát, který obdržel nejvíce hlasů, přičemž tento počet musí být větší než je polovina počtu členů s volebním právem a současně musí dosáhnout alespoň dvoutřetinové většiny zúčastněných voličů.

6. Nastoupení do služby

Nově zvolený kazatel se ujímá služby ve sboru v dohodnutém termínu. Sbor uzavírá s nově zvoleným kazatelem pracovní smlouvu ke dni nástupu.

7. Ukončení služby

Pokud byl kazatel zvolen do jiného sboru, sdělí to neprodleně sboru, kde dosud slouží a dojedná termín odchodu. Pokud není domluven jiný termín, je dosavadní sbor povinen kazatele uvolnit nejpozději do 2 měsíců od předání písemné žádosti kazatele staršovstvu sboru. Doporučuje se, aby kazatel informoval staršovstvo již o svém úmyslu kandidovat do jiného sboru.

Sborové shromáždění může odvolat kazatele ze služby včetně ukončení smluvního vztahu ke sboru a s povinností v přiměřené době uvolnit služební byt. V případě zvlášť závažného porušení pracovní kázně včetně zjevného zpronevěření ordinačnímu slibu může být smluvní vztah ukončen okamžitě, v ostatních případech v přiměřené době, nejlépe po vzájemné dohodě. Kazatel může ukončit smluvní vztah i v případě, že neodchází do služby v jiném sboru. Zde platí přiměřeně Zákoník práce.

Laické a pomocné kazatele volí sbor podle potřeby pro službu v celém sboru včetně stanic. Kandidáty navrhuje celosborové staršovstvo. Kandidátku může doplnit kterýkoliv člen sboru s volebním právem. Základní podmínky pro zvolení jsou obdobné jako pro volbu kazatele s tím, že se přiměřeně snižují nároky na dobu členství ve sboru, praxi ve sborové práci i na vzdělání. Volby se provádějí v rámci celého sboru tajným hlasováním. Podmínkou zvolení je souhlas nadpoloviční většiny členů sboru s volebním právem.

§ 20 Volby diakonů

Volby se provádějí obdobně jako volby laických kazatelů, avšak zpravidla samostatně v jednotlivých místech, kde se konají pravidelná shromáždění.

§ 21 Volby staršovstva

1. Volební období

Volební období je zpravidla tříleté. O odchylkách rozhoduje sborové shromáždění.

2. Základní podmínky volitelnosti

- splnění podmínek Písma svatého pro představené církve

- zkušenost a osvědčenost v některém druhu sborové práce

- zpravidla nejméně pětileté členství ve sboru BJB

3. Volební komise

Sborové shromáždění zvolí nejméně 1 měsíc před volbami volební komisi. Doporučuje se, aby volební komise byla tříčlenná. Ve volební komisi nemohou být ti, kteří budou kandidovat do staršovstva. O způsobu volby volební komise rozhoduje sborové shromážděni.

4. Příprava kandidátky

Volební komise ve spolupráci s dosavadním staršovstvem, laickými kazateli a diakony připraví návrh kandidátky nového staršovstva tak, aby kandidátka, pokud je to možné, obsahovala alespoň o 50% více kandidátů, než je navrhovaný počet členů staršovstva. Kazatel sboru v činné službě je členem staršovstva z titulu své funkce. Na kandidátce jsou uvedeni pouze ti kandidáti, kteří kandidaturu přijali. Takto sestavená kandidátka se předkládá sborovému shromáždění k doplnění a schválení. Za schválenou se považuje kandidátka, pro kterou hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů. Zveřejnění kandidátky se děje nejméně 14 dnů před volbami.

4. Počet členů staršovstva - celosborové staršovstvo, staršovstva stanic sboru

Počet členů staršovstva určuje sborové shromáždění ve spolupráci s volební komisí. Větší misijní stanice mohou mít svá samostatná staršovstva; Jejich pravomoc stanovuje sborové shromáždění celého sboru. Volí se obdobně jako staršovstvo sboru. Pokud existují staršovstva jak v sídle sboru, tak na stanicích, podle místních podmínek tvoří buď členové nebo zástupci jednotlivých staršovstev celosborové staršovstvo, připadne je nejdříve zvoleno celosborové staršovstvo celým sborem a pak si volí stanice staršovstva misijních stanic.

5. Vlastní volby

6. Volba jednotlivých funkcí

Předsedu staršovstva volí buď sborové shromáždění, nebo je zvolen při první - ustavující schůzi staršovstva. Při ustavující schůzi staršovstva jsou voleny také další funkce (místopředseda, tajemník, hospodář, pokladník apod. - dle místních podmínek). Ustavující schůzi svolává předseda volební komise, který také řídí volbu jednotlivých funkcí.

Doporučuje se, aby pokladník byl volen nebo alespoň schválen sborovým shromážděním toho místa, kde svou funkci vykonává.

§ 22 Volba revizní komise

§ 23 Sborová rada

Její složení řeší §12 odst. 3 Sborového řádu.

§ 24 Sborové složky

Ustavení a vedení sborových složek je záležitostí sboru, případně staršovstva podle účelu a rozsahu činnosti. Vedoucí pracovníky sborových složek schvaluje sborové shromáždění sboru, případně stanice a to podle rozsahu činnosti. Sborové shromáždění má právo vedoucí sborových složek volit i odvolávat, pokud to uzná za nutné.

§ 25 Odvolání orgánů sboru

Jednotliví pracovníci nebo celé orgány sboru mohou být odvolány z funkce sborovým shromážděním hlasováním o důvěře za stejných podmínek jako při volbě na příslušné funkce.

1. Tento sborový řád je základní a sbory ho aplikují ve svých sborových podmínkách přiměřeně na svou situaci. Podle potřeby ho mohou rozšířit tak, aby tím nedošlo k rozporu s Ústavou BJB včetně jejích příloh.

2. Tento základní řád sboru BJB v plném rozsahu nahrazuje Sborový řád (modelový návrh) Bratrské jednoty baptistů schválený Sjezdem delegátů dne 17.2. 1995 v Chebu, včetně jeho doplňků a změn.

3. Tento sborový řád vstupuje v platnost dnem schválení Sjezdem delegátů.

4. Tento sborový řád byl schválen Sjezdem delegátů dne 9.11.2002 v Jablonci nad Nisou.