Historie sboru BJB v Chebu - 2. V rozptýlení

Průkopníky misijní práce v Chebu a okolí byla skupinka mladých lidí, kteří se 27. července 1947 rozloučili se svým mateřským sborem na Svaté Heleně, aby se na základě výzvy československé vlády vrátili do vlasti. Byli to zejména bratři Petr Černík, Jiří Jelínek, Štěpán Křivánek, Štěpán Sauer, sestry Anna Klepáčková, Marie Hrůzová, Olga Boháčková a obrácení přátelé: manželé Adolf a Alžběta Křivánkovi, Václav Jelínek, Petr Jelínek, Petr Hrůza, Jaroslav Hrůza, Karel Tomáš Boháček a Karel Josef Boháček. Po třináctidenním cestování v nákladních vagónech (přes hraniční přechod v Košicích) končila jejich cesta ve sběrném táboře v Chebu. Odtud byli přiděleni na práci do různých míst v okolí. Většina pracovala v chemických závodech v Sokolově nebo v zemědělství na okolních statcích. Někteří z nich byli ubytováni v Hochgardu (dnes Obora), v Šindelové u Rotavy, jiní na zemědělské usedlosti v Mrazově, další v Plesné, Grandorfu u Svitav, apod. Takto roztroušeni marně po celém okolí hledali sbor bratří baptistů. Zde, v nejzápadnějším cípu naší vlasti nikdo o baptistickém sboru nevěděl.

Postupně však přijížděly ze Svaté Heleny další skupinky navrátilců. 16. října 1947 přijíždí bratr Antonín Sauer s manželkou a o dva měsíce později Anna a Alois Černíkovi starší. Jejich příjezd byl pro těch několik bratří a sester velkou posilou. Přesto však na ně těžce doléhal stesk a sklíčenost.

Blížily se vánoční svátky. První svátky bez sboru, bez domova. Ač byli ve své vlasti, cítili se podobně jako izraelský lid v babylónském zajetí. I oni sedávali a plakávali, vzpomínajíce na Sion. Na shromáždění a sbor na Svaté Heleně.Vzpomínali i na slova bratra Aloise Boháčka, která jim řekl při posledním shromáždění na rozloučenou:

"Odcházíte a nevíte kam. Všichni jste mladí. Jako stromky, které dosud rostly v ohrazené zahradě, na které nemohl vítr ani mráz. Byli jste uprostřed sboru, ale nyní budete každý sám. Bojím se, abyste nepřišli o to, co jste v Pánu získali. Přeji si, aby Pán ochránil váš květ před mrazem hříchu, abyste přinesli ovoce."

Velkou vzpruhou pro všechny byla výprava bratra Petra Černíka a sestry Olgy Boháčkové, kteří směli prožít vánoční svátky v pražském vinohradském sboru v rodině bratra kazatele Cyrila Burgeta. Jejich vyprávění o bratrech a sestrách, se kterými se v Praze setkali, bylo velkým povzbuzením do další práce pro Boží království. Počátkem roku 1948, po přistěhování bratří Aloise Černíka a Štěpána Křivánka, se bratři a sestry v Šindelové začali scházet ke společným shromážděním. Nebylo to však vůbec lehké. Bratři byli velmi mladí a nikdy nesloužili Božím slovem. Jejich mdloba je však o to více vedla na kolena a k Písmu.

Nebylo jim však dopřáno, aby se mohli těšit ze společného obecenství. Často měnili pracovní místa i bydliště, a tak byli nuceni měnit i místo shromažďování. Postupně se scházeli u bratrů Jiřího Jelínka, Petra Černíka a Adolfa Křivánka.

Z této doby osamocení v "cizí" vlasti pochází následující příhoda:

Bratr kazatel Mikulenčák z Vysokého Mýta se nějakým způsobem dozvěděl, že se v Šindelové schází skupina věřících bratří a sester z Rumunska a rozhodl se, že je vyhledá. Neměl však žádnou adresu a nikoho také neznal. V Rotavě nastoupil do autobusu a rozhlížel se, koho by se zeptal. Uviděl jednoho mladíka a zdálo se mu, že by to mohl být věřící člověk. Zeptal se ho tedy, zda neví, kde se v Šindelové shromažďují baptisté. Onen mladík mu k velkému překvapení odpověděl, že je jeden z nich. Byl to bratr Petr Černík. Zavedl bratra kazatele Mikulenčáka do bratrského společenství, které přijalo od nečekané návštěvy nejen povzbuzení Božím slovem, ale také vzácný dar - bible a zpěvníky.

Štěpán Křivánek

(pokračování)

Obsah:

Historie sboru BJB v Chebu - 1. Kořeny
Historie sboru BJB v Chebu - 2. V rozptýlení
Historie sboru BJB v Chebu - 3. Malé stádce
Historie sboru BJB v Chebu - 4. Na Boží vinici
Historie sboru BJB v Chebu - 5. Stavba
Historie sboru BJB v Chebu - 6. V plésání a radování
Historie sboru BJB v Chebu - 7. Třtinou nalomenou
Historie sboru BJB v Chebu - 8. Až potud nám pomáhal Hospodin