Ahoj. Pokud si zrovna procházíš něčím podobným co jsem popisoval výše v první části svědectví, pak věř, že nejsi první ani poslední koho to potkalo. Chápu Tě, že se Ti zrovna teď hroutí svět. Ten neviditelný, vnitřní svět. Je to jako by přijel buldozer a srovnal Ti se zemí osobní dům v kterém jsi dlouhá léta žil a pracoval na něm. K tomu Ti ještě začali boural celou tak důvěrně známou ulici. Všude jen trosky. Vše čemu jsi věřil, co jsi vyznával, komu jsi důvěřoval, to se teď bortí. S největší pravděpodobností asi už nemáš ani žádné přátele. Máš v hlavě jen zmatek a v srdci bolest. Ale věř mi, to pomine. Všechno jednou přebolí. Ne, nezapomeneš na to, ale bude líp.

Celá léta jsi měl na očích růžové charismatické brýle. Pohledem přes ně mělo být už všechno jen skvělé, dobré a nic moc špatného Tě nemohlo potkat. A najednou takováhle událost.

Chápu Tvoji frustraci, přesto: vítej v reálném světě! A věř mi, ten reálný svět není vůbec tak hrozný sis si myslel, když jsi ještě svůj zrak schovával za ty růžové brýle.

Přiznej si, že jsi se mýlil a celý ten svůj dřívější pohled postavil bláhově jen na jednom jediném. Na důvěře v člověka. A ještě k tomu jsi to drze vydával za velkou důvěru v Boha. Přitom Bible Tě varovala, že člověku nemáš důvěřovat. Přijímal jsi slepě učení, které Ti někdo lil do hlavy.

Málo jsi zkoumal. Tvůj první krok budiž přiznání osobní odpovědnosti. Ano slyším Tě jak křičíš:

„A co oni, to za všechno můžu jen já?“ Ne, tak tomu není. I oni mají svoji odpovědnost. Ale Ty nejsi ten, kdo je má a bude soudit. To přenech Bohu a jeho spravedlnosti. Odpusť jim, otoč se a jdi dál. Neodpustíš-li, tak jen dovolíš aby Ti dále ničili Tvůj život. Odpuštění není jen křesťanský blábol. I světská psychiatrická praxe uznává kladný prospěch odpuštění. Odpusť kvůli sobě.

Postav se, pozvedni hlavu a zhluboka se nadechni. Cítíš to? To je vůně svobody. Jsi svobodný člověk. Bůh Tě tak stvořil. Ty sis nechal svobodu vzít a Bůh Ti ji teď zase dal. Poděkuj mu za to. To je Tvoje deviza, kterou jsi nyní získal. Svoboda. Stal jsi se za sebe odpovědným jedincem. A jsi určitě i silnější. I když si teď připadáš jak zašlapaný do země, uvědom si co jsi dokázal. Dokázal jsi stát za pravdou a svobodou. Obojího sis cenil víc než pohodlného žití v totalitním systému.

Slyším Tě jak říkáš: „A co když mají pravdu, vždyť je jich tolik, to se všichni mýlí?“

Především si uvědom, kolik je křesťanů, co tomu myšlení a učení nepodlehli. Je jich daleko více. A uvědom si i kolik milionů lidí po celém světě je dnes i v různých nekřesťanských sektách. Kdyby měli možnost, tak by tě taky s úsměvem lákali k nim a přesvědčovali Tě o jejich jediné pravdě.

Ukazovali by Ti, jak jejich učení je to nejlepší. A i kdyby jsi byl jen jeden jediný a všichni proti Tobě, tak svoboda je hodnota za kterou stojí něco obětovat. Vzpomeň si třeba na Jana Husa a na další lidi z minulosti. Co oni dokázali přinést za oběti pro pravdu a svobodu.

Tím, že jsi odešel, odejdeš, nebo jsi byl odejit z té církve kam jsi dosud patřil svět nekončí a už vůbec ne ten Tvůj. Jsou i jiné církve, jiné denominace a i když je pro člověka dobré někam chodit, tak o spasení nepřijdeš i když nikam zrovna nechodíš. To je jen jejich lež aby Tě mohli ovládat. Zrovna tak kolem Tebe není všude neviditelné nebezpečí. To je jen další lež. Kolem Tebe je Bůh. Je všude a ve všem. To On Tě chrání a zlý se Tě ani nedotkne.(1.Janova 5.18) Podívej kolik lidí kolem Tebe žije a dokonce ani v Boha nevěří. I je On chrání. Nechává přece svítit Slunce na zlé i dobré. (Mt 5.45) A až jednoho dne Bůh svine nebesa i zemi tak jako kupec v obchodě s látkami svinuje své plátno, Ty budeš spasen. Ne pro svoji snahu, ne pro svoji spravedlnost. Ale pro prolitou krev Ježíše Krista. Ta tekla na Golgotě i za Tebe. I když se Ti to snažili v poslední době vyvrátit, tak JE TO PRAVDA! Věř tomu a tou vírou pevně uchop opět ty své osobní klíče od nebeského království. Bláhově jsi je pustil z ruky a svěřil je do opatrování někomu jinému. Teď je čas si je vzít zpátky. Patří jen Tobě. Vezmi si je a pevně je stiskni ve své dlani.

Pouč se z toho všeho. Co Tě nezabije, to Tě posílí. Vezmi si ponaučení a nenech se už více manipulovat. Pusť to na nějakou dobu z hlavy, přestaň se tím zabývat. Normálně se na to vybodni.

Zaměstnej se něčím jiným. Po několika měsících se vnitřně uklidníš. Pak se k tomu vrať. A začni studovat. I protichůdnou teologii, než Ti nalévali do hlavy doposud. Studuj z náboženského spektra to co Ti nedoporučovali (zakazovali) číst. Tím získáš rozhled. Snadněji se Ti pak podaří označit manipulativní myšlenky ve své hlavě, co se Ti tam usadily. Potřebuješ je označit. Udělej si třeba tři kategorie poznaného. Myšlenku co je jasně pravdivá označ jedničkou. To je kupříkladu právě pravda o zástupné smrti Ježíše Krista za Tebe. Jedniček se pevně drž. Dvojkou označ to co je méně důležité a asi bude pravdivé. Toho se drž méně. Trojkou označ názory kontroverzní. Těch se nedrž.

Můžeš se dále rozhodnout, že je budeš studovat, ale nejsou nyní nijak pro Tvůj život přínosné.

Ta hora (Bůh) je jen písek. Třetí skupina: „To jste vedle jak ta jedle. Hora (Bůh) je pokryta prudce tekoucí vodou“. A příslušníci čtvrté skupiny nechápavě kroutí hlavami a tvrdí: „Ste snad spadli všichni z višně nebo co? Ta hora (Bůh) je samá ostrá skála!“ A pokud budou tvrdohlavě a extrémně všechny čtyři skupiny trvat na své pravdě, tak náboženská válka je na spadnutí. Každá skupina má pravdu, ale jen ze své strany pohledu. Přitom co by stačilo k vyřešení sporu? Přestat se hádat a obejít tu horu. Podívat se také z jiné strany.

A ještě horší a napjatější situace nastane, když se ty skupiny rozhodnou tu horu zdolat.

Každá bude potřebovat jinou techniku, jiné postupy a jiné nářadí pro terén, kterým mají jít.

Naprostá schoda a jednota je v takovém případě nemožná pokud si neuvědomí, že každý půjde jinou cestou. A Hospodin je Bohem miliard cest. Každý křesťan jde jiným terénem, jinou cestou.

Tím, že jsi začal studovat i jiné křesťanské názory, tak jsi vykročil k obejití ohromné Boží hory. Celá léta jsi žil jen na východní straně a neviděl jsi nic jiného, než horu pokrytou lesem. Proto Ti teď připadá moc podivné a podezřelé, že vidíš něco jiného. A to jiné je dokonce minimálně z části pravdivé, zrovna tak jako Tvůj dosavadní pohled. Z toho je ten Tvůj nynější myšlenkový zmatek. Nakonec poznáš, že přijetím zástupné smrti Ježíše Krista jsi udělal sice důležitý, ale přesto jen první malilinkatý minikrůček. Bůh je totiž jako obrovský oceán a Ty budeš celý život jen malým chlapcem co si hraje na břehu s blyštivými kamínky poznání.

V každém případě pamatuj na několik veršů z Bible:

I kdyby ses strhnul a celý svůj život zasvětil studiu, tak stejně se Ti nepodaří všechno prozkoumat. Charismatické učení (zrovna tak jako učení ostatních sekt) se tváří, že může pochopit a poznat všechno. Ale to není pravda. Je plno tajemství, co si Bůh nechal a nechá pro sebe. A i když máš něco ve své hlavě co jsi označil dvojkou, tak buď ochoten se nechat přesvědčit, že to může být jinak (Jk 3.17).

Víc si uvědom, to co je napsáno v Kaz 8.15. Bůh po Tobě nechce (navzdory tomu co Ti tvrdili), aby ses zabýval fanaticky jen jím. Máš dokonce i pít jíst a radovat se. Všechny světské radovánky nejsou jen od toho zlého. Vyjdi ze světa takového úzkoprsého myšlení a najdi si i nevěřící přátele a normálně mezi nimi žij. Neříkám Ti aby jsi začal jednat podle světa, opíjet se, fetovat, nebo se hnát jen a jen za ziskem. Ale rozšiř si svůj svět. A jestliže jsi dlouho žil jen mezi zdmi církve, tak poznáš i něco jiného. Přestaň se bát světa a lidí z něj. A nesuď za každou cenu ty lidi jak žijou, přestaň k nim přistupovat kriticky a s předsudky. A pokud Ti o to i nadále půjde, tak rozhodně pak budeš mít možnost časem oslovit nenásilně evangeliem daleko více lidí, než ti co se neustále zúčastňují všech těch křesťanských konferencí, skupinek, školeních a seminářů o evangelizaci.

Klidně si najdi i nějaké hobby. To Bůh nezakazuje. Kdyby se všichni naši předkové v minulosti věnovali jen Bohu a „duchovním“ záležitostem, nemáme penicilin, nemáme žárovky, nemáme auta, pračky, letadla .... . Bůh Ti dal tvůrčí vlastnosti aby jsi je používal a nemusí to být vždy jen ta „správná“ zbožná a duchovní práce. Plno věcí jde dělat jen tak. Pro radost. Najdi si i takovou činnost. Pak poznáš, že Bůh má radost, když Ty máš radost. Je to jen radost pro radost. Nic víc. Nic víc za tím nehledej.

Asi Tě hnali do neustálého zvěstování evangelia. Není jen Tvoje odpovědnost kolik lidí půjde do zahynutí. Je to především odpovědnost těch jednotlivých lidí. V celém svobodném světě je Bible volně k mání. Že se jí lidi nechtějí zabývat, za to Ty nemůžeš. Tak si to nedávej za vinu.

Podívej se, co Tvých činností bylo a asi ještě je ovládáno strachem. Strachem z toho, že uděláš něco špatně, že se to Bohu nebude líbit, že se to nebude líbit autoritám. I v tom si udělej pořádek. Nenech strach řídit Tvůj život. (Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce. 1 J 4:18). Bůh není despota, který by Tě hned stíhal za každou nevědomost, nebo pochybení. Máš právo se mýlit. On ví jak jsi omylný. Narodil jsi se do omylného světa, žiješ v něm, proto se nutně musíš dopustit chyb. A proto se přijmi takový jaký jseš. Bůh Tě tak také přijímá.

Nedovol to. Jsou to stejně jen rozhovory, které nikam nevedou. Oni jsou zaslepeni svým fanatismem, snaží se Tě opět zmanipulovat a dostat Tě tak zpátky pod svoji kontrolu. Budou vymýšlet fantasmagorické psychologicko-duchovní teorie o Tobě, přičemž sebe se ani nedotknou, maximálně jen na oko. Nedokáží pochopit, že jsi člověk co má právo na svůj názor. Nectí Tě jako svobodného člověka. Proto Ty je necti jako autority. Správná autorita nemá potřebu manipulovat.

A dej si pozor i na jejich případné omluvy. Žijí v přesvědčení, že lehkomyslně mohou něco udělat, kdyžtak se za to pak omluví. Nedochází jim, že jsou situace, kdy už nestačí jen říci:

„Omluvám se“. Budou se ohánět Biblí, ale pomysli na to, že kdo chce, tak si z Bible odvodí všechno. Přesný konec světa, Ludolfovo číslo Pí, Eulerovu konstantu .... . V Bibli se dá při troše šikovnosti najít „potvrzení“ pro mnoho věcí. Nejeden politický i duchovní vůdce pomocí Bible manipuloval masy.

Zrovna tak dobře zvaž je napomínat. I když vidíš jak jdou zcestným směrem, tak napomínání moc nepomáhá. Mělo snad význam napomínat diktátory jako třeba Stalina, nebo Hitlera? Asi moc ne. Přednější je se před nimi chránit. Nabízím Ti k úvaze priority ochrany před náboženskou manipulací:

1. ochránit sebe

2. ochránit své nejbližší (rodina, děti apod.)

3. ochránit blízké (lidé ve sboru, přátelé ze světa apod.)

4. ochránit církev jako celek

5. pak je až snaha změnit (a tím ochránit) ony vůdce

6. a potom jsou lidé ze světa

Nezapomeň pro teď i pro budoucnost, že psychická manipulace má mnoho podob, přichází plíživě a každý má v sobě schopnost jí podlehnout. Ten kdo si myslí, že ne, bývá mezi prvními oběťmi. Vždy jsi se v životě setkával a budeš setkávat s manipulací. Proto se ani na druhou stranu nestaň fanatikem, co všude neustále hledá manipulaci a bojuje proti ní. To by ses pak jen stal opět jejích zajatcem.

I když k tomu máš teď pravděpodobně sklony, tak nepřistupuj k lidem s nedůvěrou. Je lepší důvěřovat a občas se spálit, než žít v neustálé nedůvěře a podezírání lidí kole sebe. Zrovna tak přestaň neustále hledat tu jedinou pravdu, to jediné a správné duchovní poznání. Bůh to poznání má, tak proč by jsi se měl ty zničit? Důvěřuj mu. Láska je víc než poznání. Místo hledání poznání pěstuj více lásku k pravdě. Přeji Ti šťastnou cestu ke svobodě.

Na závěr této kapitoly pár slov k Tobě, co chceš úplně odejít do světa. Máš plno pochybností jestli vůbec nějaký Bůh je. A jestli je, tak jak to všechno mohl vůbec dopustit? Není ta celá záležitost s Bohem třeba jen nějaká sugesce? Uvědom si, že člověk je bytost, co dokáže zničit a zmařit všechny dobré věci. K tomu máme v sobě bezesporu zakódován jakýsi podivný talent. Proto když hledáš Boha a Jeho dobrou zprávu, nehledej to přes lidi. Vynech na té cestě hledání člověka.

Člověk spolehlivě dokáže pošpinit i tu sebesvatější a sebelepší cestu. Nedívej se už na Boha přes křesťany. Máš-li tolik pochybností o Něm, tak mu to řekni. Máš-li na něj vztek, tak mu to klidně řekni taky. Před Ním nemusíš tajit své pocity a pochybnosti. Stejně je zná. On Tě nechá mluvit a svým způsobem a ve svém čase Ti odpoví. Já to kdysi udělal zrovna tak a pak jsem se nestačil divit co všechno mi Bůh ukázal .... . Nevím jak bude jednat s Tebou, ale budeš-li trvat na pomoci, nenechá Tě na holičkách.