Charles Haddon SPURGEON (19. 6. 1834 - 31. 1. 1892)

,,Je to naše povinnost a privilegium vyčerpat své životy pro Ježíše. Nemáme být dobře zachovalými živými exempláři lidí, ale živými oběťmi,jejichž údělem je být stráven."

Kníže kazatelů. Jeho kázání se prodalo dvacet tisíc výtisků týdně a byla překládána do dvaceti jazyků. Do svých dvaceti let kázal více než šestsetkrát, soubor jeho kázání čítá 63 svazků. Na jeho kázání chodily desítky let tisíce lidí. V patnácti uvěřil v Krista, jenž se stal jeho vyznáním na celý život: „Nestydím se označovat za kalvinistu, nemám rozpaky nazývat se baptistou, ale pokud se mě ptají, co je moje vyznání, odpovídám: ,Je to Ježíš Kristus.‘“


Narodil se v Kelvedonu, ale většinu života strávil v Londýně, kde byl v roce 1854 zvolen kazatelem v New Park Street Baptist Church. Tehdy čítal sbor 232 členů. Již po několika letech museli postavit novou modlitebnu, protože stávající kapacita nestačí. Roku 1861 byla z výnosu veřejné subskripce postavena v Newington Butts velkolepá budova pro bohoslužby, školu a úřady baptistické církve, tzv. Metropolitan Tabernacle. V roce 1861 se tak Spurgeon přesouvá do nově otevřeného Metropolitan Tabernacle s kapacitou 6000 míst. Mezitím se oženil se Susannou Thompsonovou a brzy se jim narodila dvojčata.

Spurgeonova činnost se ovšem zdaleka nevyčerpávala kázáním. Celý život tvrdě pracoval, často i 18 hodin denně. Založil a staral se o dva sirotčince, pečoval o početný sbor (na konci roku 1891 měl 5311 členů), napsal na 140 knih, vydával časopis Sword and Trowel, revidoval kázání pro tisk a týdně odpovídal na stovky dopisů. Založil přes šedesát různých spolků.

Byl tedy tvrdě pracujícím a úspěšným kazatelem. Zakoušel ale také nejedno trápení. Mnoho let byl sužován dnou, později i revmatismem a zánětem ledvin (Brightova nemoc). Jeho manželka byla po většinu svého života invalidní, takže nemohli mít další děti. Opakovaně zápasil s depresemi, které leckdy byly důsledkem tvrdé kritiky, jíž musel čelit od některých vlastních vlažných členů nebo od jiných kazatelů, liberální ho kritizovali z přílišné rigoróznosti, hyperkalvinisté zas vyjadřovali pochybnosti o jeho obrácení…

Spurgeon byl muž vydaný horlivosti pro Boží slávu, důvěrné společenství s Bohem a spásu lidí. Teologicky byl reformovaný baptista starého puritánského ražení: „Kalvinismus pro mě znamená stavět věčného Boha na vrchol všech věcí. Na všechny věci se dívám skrze to, jaký mají vztah k Boží slávě.“ Dobrá teologie mu byla věcí naprosto praktickou:„Uhlí ortodoxie je nutné pro oheň zbožnosti.“ Jeho hlavním zápasem byla ovšem záchrana ztracených duší. Počet lidí, kteří došli obrácení skrze jeho službu, ani není možné vyčíslit.

Robert Hart

Časopis Brána 2008/1