Události: PROHLÁŠENÍ KOLEGIA PASTORŮ JB K ELABORÁTU JAROSLAVA PLEVY
Posted on Pondělí, 12. duben 2010 @ 10:58:16 CEST Vložil: Benjamin |
poslal Nepřihlášený PROHLÁŠENÍ KOLEGIA PASTORŮ JB K ELABORÁTU JAROSLAVA PLEVY
S lítostí
konstatujeme, že elaborát, který Jaroslav Pleva sám výslovně určil synodu JB,
koluje i mimo JB a vzbuzuje otázky, domněnky a podezření. Proto jsme se rozhodli
vypracovat tento rozbor, uvádějící věci elaborátu do patřičných souvislostí.
Již v úvodu je
naznačeno, že má jít o jakési NOVÉ skutečnosti. Tím autor budí dojem naléhavosti
a aktuálnosti, ačkoli veškeré zmíněné body jsou známy a byly projednány grémii
JB již před léty.
FINANČNÍ, stejně
jako PERSONÁLNÍ OTÁZKY jsou v JB projednávány ústředními orgány, tedy Úzkou
radou, jejímž členem byl i Jaroslav Pleva do svého nezvolení synodem v roce
2008. Do tohoto data se spolupodílel na těchto rozhodnutích, což lze doložit
podpisy všech zúčastněných, včetně jeho, pod zápisy z těchto jednání. ÚR pak
pověřila Petra Krásného, jako člena zodpovědného za ekonomiku, technickým
provedením rozhodnutí, odtud jeho podpisy pod finančními záležitostmi JB.
Synodu JB je
každoročně předkládána zpráva o hospodaření církve a JB má standardně také
komisi revizní, která synodu každý rok předkládá svou zprávu kontroly
hospodaření JB. Vyplácení mezd je pak pod stálou kontrolou MK ČR. Dokonce i NKÚ,
který v roce 2008 celé hospodaření JB několik měsíců důkladně kontroloval,
zjistil pouze malé nesrovnalosti, které jdou spíše na vrub způsobu, jak MK ČR
vyplácí prostředky církvím, což lze ovšem zjistit při podrobném čtení zprávy NKÚ.
Pouhým vytažením detailů bez souvislostí lze manipulativně dokládat vlastní
vývody a domněnky.
Z Jaroslavem Plevou zmiňovaných údajných pobytů týmu v Tunisku a Egyptě se i s
jeho souhlasem uskutečnil pouze JEDEN (Tunisko duben 2006) a to za jeho účasti.
I ten však byl hrazen účastníky týmu z vlastních prostředků. Z církevních peněz
byl hrazen pouze podíl, který by JB dala za pravidelné výjezdní zasedání kdekoli
jinde v ČR. To bylo také transparentně oznámeno kolegiu pastorů. Na jednání ÚR o
této problematice naopak Jaroslav Pleva navrhl týdenní lázeňský pobyt týmu
kdekoli v tzv. méně exotické lokalitě, ale plně hrazený z prostředků JB, ačkoli
by tento pobyt stál nesrovnatelně VÍCE než CELÝ pobyt v cizině. To ÚR odmítla.
Akademické tituly
– Evald Rucký a Petr Krásný studovali zmíněnou universitu v letech 1994 - 1998.
Hned na počátku této doby jim tehdejší Úzká rada, které byl Jaroslav Pleva
předsedou, vydala oficiální písemné doporučení ke studiu. Dále Jaroslav Pleva
zmiňuje učebnici psychologie, kterou Evald Rucký napsal, a dokazuje tak i ve
svém elaborátu, že o doktorandském studiu svého kolegy věděl. Jako bývalý
předseda, který měl přístup k osobním dotazníkům, musel také vědět, že Evald
Rucký má dokončené vysokoškolské pedagogické vzdělání v ČR s titulem Mgr.
Universita, na které bratří Petr Krásný a Evald Rucký získali své akademické
tituly, je v USA řádně akreditována u Úřadu pro soukromé a odborné
poststředoškolské vzdělání státu California, a u Transworld Accrediting
Commission International ve státě California. Tituly za úplatu (pokud tím
nemyslíme řádné školné) neuděluje.
Spolupráce s StB –
seznamy s příslušnými materiály jsou zpřístupněny již několik let a nejde tudíž
o žádné nové objevy. Sám Jaroslav Pleva má kopie z archivu StB, které si od
Evalda Ruckého již v roce 2004 vypůjčil a na základě kterých jej hájil v
internetové diskusi (17.6.2004) proti anonymnímu pisateli, který sám sebe
přezdíval „Šťoura“ (následuje přesná citace reakce Jaroslava Plevy):
Nyní šťourovi: Už
jsem ti jednou napsal, ať se netrápíš tím, že by snad tvé dotazy byly
nepříjemné. Žádný dotaz není nepříjemný či nezodpověditelný, pokud je položen
slušnou formou tomu, kdo následuje Ježíše, a chodí ve světle a čistotě. Tak ani
tento dotaz mi nevadí. Je otázka, jestli patří na tyto stránky - když mě
oslovuješ jménem, asi mě znáš a v osobní korespondenci bychom si mohli napsat a
vysvětlit mnohem více, ale budiž. Respektuji tvou volbu anonymity. Zde je má
odpověď:
(1) Že je někdo
uveden v seznamech StB, to ještě zdaleka neznamená, že spolupracoval, udával
atd. To je dostatečně známo a je doložena řada případů, kdy to byl estébácký
podvod, protože si do svých seznamů napsali i toho, koho otravovali, koho
navštěvovali a s kým měli jen rozhovor či spíše výslech. Víš, že za to byli,
pěkně od kusu, placeni? Asi nejznámější je případ herečky Bohdalové, která ač
byla v evidenci spolupracovníků StB, šla k soudu a protože z odtajněných svazků
jasně vyplývá, že nikoho nepoškodila, naopak že ona byla obětí, kterou vydírali,
soud vyhrála.
(2) Nevím, zda jsi
svou hrdost (v jaké jsi církvi) stavěl na správném základě – řekl bych, že
záznamy represívní, gestapácké organizace, postavené na podlosti a udavačství,
nejsou tím nejlepším pramenem. Nicméně, i když toto tvé měřítko přijmu, Jednota
bratrská z toho vychází docela dobře. Jiné církve mají v seznamech uvedeno někdy
až 30% duchovních, u jiných
církví bys tam
našel většinu členů vedoucích orgánů (rad) nebo vysoké procento členů jejich
nejvyšších konferencí a synodů. Schválně nikoho nejmenuji, protože vím, že sama
evidence ještě spolupráci nedokazuje. Nicméně, i měřeno tímto parametrem, na JB
mohu být hrdý, jestliže ze všech pastorů, kazatelů a misijních pracovníků naší
církve je v seznamech StB evidována jedna jediná osoba.
(3) Tím mohu
upokojit i tvou obavu z ostudy „až se to provalí“. Nejenže v jiných církvích je
procento evidovaných vyšší nejméně o celý řád, ale o ER se tohle už dávno a
dávno ví!!! Nesčetněkrát to proti němu bylo použito jeho nepřáteli. On sám o tom
– na rozdíl od jiných evidovaných – také několikrát veřejně a otevřeně mluvil –
na křesť. konferenci 1990, na pastorálce JB 1994, při volbě do Úzké rady na
synodu 1998 a naposledy na synodu 2002. Můžeš si oddechnout, už je to venku
(:-))
(4) Máš naprosto
pravdu, že Bible jako podmínku pro biskupa stanovuje čistotu života a požadavek,
aby jej nikdo nemohl obvinit z něčeho nekalého. A to přesně sedí i na ER –
ačkoli byl mnohokrát osočen za skutečnost, že je v seznamech StB evidován, nikdy
nikdo ještě nemohl říci, že by se nějak konkrétně provinil nebo někomu ublížil.
Pokud by to tak bylo, jistě už by to na něj vyplavalo. ER má svědectví zbožného
a čistého života, takže tento konkrétní požadavek na biskupa splňuje bezesporu.
(5) A konečně
argument poslední: Do spisu ER, vedeného StB, jsem po otevření archivů MV osobně
nahlédl a seznámil se s bláboly církevních tajemníků a jiných udavačů o jeho
„nevědeckém světovém názoru“. Z žádného udání nevyplývá, že by ER někoho
poškodil nebo na někoho něco prozradil, naopak, vydával jim svědectví o Pánu
Ježíši. Jsem hrdý na to, že máme biskupa, který má čisté ruce i srdce a situace
estébáckého nátlaku využíval ke svědectví.
Po přečtení těchto
řádek netřeba dalších komentářů k tomuto bodu.
Závěrem svého
dopisu synodálům Jaroslav Pleva píše: “…..posílám vám své poznámky v písemné
podobě. Nejsou určeny mimo církev, ale vám, kteří jako členové nejvyššího orgánu
církve máte pravomoc a odpovědnost …….“. Rozšiřování mimo JB, překlad do cizích
jazyků apod. tedy odhalují pravý důvod vzniku tohoto elaborátu, jímž je
nebratrské pošpiňování, buzení podezření a nedůvěry, nejen uvnitř vlastní
církve, ale především na rovině mezidenominační, což nejsou nástroje hodné
bývalého kazatele evangelia a bývalého čelního představitele JB.
Všechny tyto
skutečnosti byly probrány s pastory a vedeními sborů a prošly tak transparentní
celocírkevní diskusí.
Otázky Jaroslava
Plevy na rozdíl od toho, co se pokouší v elaborátu tvrdit, byly předmětem
jednání synodů v r. 2008 a 2009, jednání kolegia pastorů JB (12.6.2008,
8.10.2008, 5.11.2008) a ani v jednom bodě nebyly jeho argumenty shledány
pravdivými.
Jaroslav Pleva byl
svým sborem kázněn a volán k pokání za hříchy pomluv a lží (30.10.2008). Také
kolegium pastorů ho opakovaně vyzývalo ke změně jednání. Posléze jej celý synod
napomenul za zneužití institutu odvolání k pokusu o rozdmýchání sporů a nedůvěry
přímo na zasedání tohoto orgánu.
Navzdory tomu již
v lednu 2009 při rozvazování pracovního poměru dohodou kolegium pastorů
přistoupilo na požadavek Jaroslava Plevy na vyplacení částky přesahující čtvrt
milionu korun. Ta mu byla vyplacena jako odměna za dlouholetou práci, a navíc mu
bylo umožněno do konce srpna 2010 obývat služební dům za regulované nájemné.
Jaroslav Pleva již
není členem JB. Ačkoli se sám tituluje „emeritní biskup“, vystoupil v červnu
2009 ze sboru JB v Mladé Boleslavi a tím i z JB jako takové.
Výše zmiňovanými i
jinými skutečnostmi okolo sporu s Jaroslavem Plevou se nechceme veřejně zabývat,
ale po rozšíření elaborátu po JB, ale hlavně mimo ni, cítíme povinnost se k nim
alespoň vyjádřit.
Závěrem chceme
konstatovat, že nám je líto, že se jako církev v této kauze podílíme na
pošpinění jména Ježíše Krista i církve v naší zemi, a vyznat, že si uvědomujeme,
jak jsme poddáni stejným bídám, které jsou tak houfně přítomné v tomto světě.
Naší jedinou jistotou i nadějí a důvodem ke chvále je Kristova oběť z lásky
učiněná na kříži.
Kolegium pastorů
Jednoty bratrské, v Liberci 17.11.2009
Prohlášení v PDF
najdete zde.
Elaborát Jaroslava Plevy o nepříjemných tématech JB
Synodu Jednoty
bratrské
6. června 2009
Milí bratři a
sestry,
když před rokem
vyšly najevo rozpory v bývalé Úzké radě, synod vyjádřil přání, aby neshody mezi
námi byly vyneseny na světlo a řešeny. K tomu nedošlo, Úzká rada mě naopak
propustila ze zaměstnání. Problémy, který jsem vyjmenoval na setkání pastorů v
Hradci Králové, jsou stále relevantní. Nebudu je opakovat, ale předkládám synodu
nové skutečnosti, které vyšly najevo. Chtěl bych vyznat, že cítím vinu, je mi
líto a v pokoře vyznávám, že o některých níže uvedených faktech jsem nějakou
dobu tušil, že nejsou zcela v pořádku, ale v důvěře oběma bratřím jsem jim
nevěnoval pozornost. Prosím synod, aby neopakoval moji chybu a vážně se jimi
zabýval.
1. Finanční otázky. Jednota
bratrská je dnes v situaci, kdy nejdůležitější finanční pravomoci (např.
rozhodování o platech nebo rozdělování dotací) převzal P. Krásný. Protože
revizní komise není a revize účetnictví se neprovádí, synodu nejsou předkládány
výroční účetní ani finanční zprávy, hospodaření je nekontrolované a vznikl
prostor pro zneužití církevních peněz. Uvedu tři příklady.
a) Nepotismus. Po
svém odchodu z Úzké rady jsem při odevzdávání administrativy prošel seznam
zaměstnanců a spolu s ním také zpětně všechny zápisy Úzké rady. Ukázalo se, že
P. Krásný zaměstnal nejméně 14 osob, o jejichž přijetí Úzká rada nikdy
nerozhodla (ač podle Ústavy tak učinit měla). Dále, z celkového počtu všech
zaměstnanců církve více než deset procent jsou přímí příbuzní E. Ruckého a P.
Krásného. Na tom by samo o sobě nebylo nic špatného a je skvělé, že v církvi
slouží celé rodiny včetně dětí a jejich partnerů, případně prarodičů. Střet
zájmů spočívá v tom, že výši jejich platů a odměn má v rukou P. Krásný bez
jakékoli kontroly.
b) Nespravedlivé
rozdělování. Sociální příspěvek Partnerhilfe od německých církví je určen
církevním a diakonským pracovníkům; náleží VŠEM pracovníkům, nesmí být použit
jako součást platu nebo odměn a kritériem je POUZE sociální potřebnost.
Podrobnosti najdete na www.ev-partnerhilfe.de .
Darující organizace žádá detailní výkazy se jmény a částkami, Vloni vyšlo
najevo, že tyto prostředky jsou již několik let rozdělovány v rozporu s
pravidly: méně poslušní pastoři dostali někdy polovinu příspěvku, někdy vůbec
nic, pracovníci v diakonii většinou nic. Jaké výkazy zasílá každý rok P. Krásný
ve vyúčtování dárcům do Německa?
Každoroční dotace
na opravy z ministerstva kultury dostává velmi úzký okruh sborů, a více než
polovina všech příspěvků (1,3 milionu) skončila v libereckém sboru. Sbor
holešovský či ústecký, které prováděly nákladné rekonstrukce sborových budov,
neobdržely z těchto státních dotací ani korunu. Viz. Příloha 1.
c) Neoprávněný
prospěch. Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu o kontrole hospodaření Jednoty
bratrské za roky 2006-7 zjistila nesrovnalosti ve vyplácení mezd. Ukázalo se, že
dva duchovní měli hodnostní přídavek vyšší, než jim náležel, a naopak, tuto
platbu nedostalo 16 duchovních, kteří na ni měli nárok, viz. http://www.nku.cz/scripts/detail.asp?id=2035 .
Další okolnost, kterou ale NKÚ již neumí posoudit, je objem vyplácených odměn
nebo skutečnost, že E. Rucký a P. Krásný od roku 1998 pobírají vyšší platy, než
jaké jim náleží, protože si pro výpočet mzdy započítali neexistující teologické
vzdělání. Jednou z mnoha příčin nejednoty v bývalé Úzké radě byl můj zásadní
nesouhlas se „služebními“ – rozuměj z prostředků církve hrazenými - výjezdy
„apoštolského týmu“ s manželkami na zimní pobyt do Tunisu nebo Egypta.
Všechny tyto
nesrovnalosti by měly být objasněny komisí jmenovanou synodem, která by se
zaměřila na hospodaření, rozdělování dotací a vyplácení odměn. Důležitou
podmínkou takové kontroly je, aby v komisi nebyli zaměstnanci Úzké rady.
2. Druhá oblast se
týká akademických titulů E.
Ruckého a P. Krásného. Když v roce 1998 přišli s tím, že v USA získali diplomy
doktora a magistra teologie, přiznám se, že mi to trochu divné bylo. Vystudovat
vysokou školu nebo získat doktorát vyžaduje mnoho času a studia, a protože jsem
s nimi byl v úzkém, prakticky denním kontaktu, věděl jsem, že nikam
neodcestovali ani žádné studijní volno neměli. Tehdy jsem jim plně důvěřoval,
takže jsem se pochybnostmi nezabýval. Po událostech minulého synodu, které
otřásly mou důvěrou v jejich poctivost, jsem na internetu vyhledal adresu,
uvedenou na diplomech: School Of
Bible Theology Seminary, San Jacinto, California - www.sbts.org .
Zjištění byla překvapivá.
a) Na adrese
údajné „university“ v jižní Kalifornii stojí maloměstský letniční kostelík Faith
Tabernacle Church - www.faithtabchurch.com .
Není v žádném seznamu škol akreditovaných v USA k poskytování vzdělání. Diplom
podepsaný stařičkým osmdesátiletým pastorem a jeho manželkou tedy řádné vzdělání
nedosvědčuje. Viz Příloha 2.
b) Podobný
doktorát může mít doslova každý za méně než 500 dolarů - viz Příloha 3. Pokud se
v USA zjistí, že státní zaměstnanec doložil své vzdělání podobným potvrzením, je
to důvodem k okamžitému propuštění. Přesto je v USA poskytování titulů a dokladů
o vzdělání za úplatu byznysem, který dosahuje obrat několika stovek milionů
dolarů ročně.
c) E. Rucký a P.
Krásný nevystudovali žádnou školu, kde by jim právoplatně mohl být přiznán
akademický titul. Skripta o pastoraci E. Ruckého, za která údajně titul doktora
teologie dostal, jsou kompilátem z děl různých autorů a nesplňují požadavky ani
na učebnici, natož kritéria dizertační.
V devadesátých
letech tyto informace nebyly dostupné, neexistoval internet v dnešní podobě,
nebylo možné najít adresu nebo sídlo instituce, natož se na konkrétní adrese
virtuálně „projít“ po ulici. Dnes to může udělat každý, takže je všem zřejmé, že
bratři před námi, celou církví i veřejností předstírali vzdělání, ačkoli P.
Krásný dosáhl nejvíce maturity na gymnáziu a E. Rucký na konzervatoři.
3. Velmi
nepříjemným překvapením pro mě bylo zjištění, že E.
Rucký byl aktivním
agentem komunistické Státní
bezpečnosti. Po odhalení klamu s akademickými tituly mě zajímala i tato část
jeho minulosti. V devadesátých letech mi na přímou otázku odpověděl, že o nic
nešlo. Ukázal mi několik bezvýznamných papírů, prý toho víc v registrech StB
není a on se v tzv. Cibulkových seznamech ocitl nedopatřením. Opět, tehdy jsem
mu plně věřil, a v té době archivy nebyly přístupné. Dnes se může každý
prostřednictvím www.abscr.cz/cs/evidencni-zaznamy objednat
do badatelny Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze. Zajel jsem tam a byl
jsem šokován.
a) E. Rucký byl
veden a po nějakou dobu podával tajné policii informace jako kandidát tajné
spolupráce. Protože podle vlastních slov „neměl
žádné námitky k další spolupráci“, byl mu nabídnut postup a stal se agentem
StB s krycím jménem Eda, které si podle záznamu dokonce sám vybral. Vázací akt
byl proveden 15.6.1989 v odpoledních hodinách v pohovorové místnosti O-StB
Liberec řídícím orgánem mjr. Jiřím Málkem, starším referentem specialistou 2.
oddělení II. sboru S-StB Ústí nad Labem…
b) E. Rucký byl
chválen, že jeho spolupráce StB „poskytuje
objektivní poznatky o činnosti Jednoty bratrské… je velmi prospěšná. Jeho
dosavadní spolupráce nám velmi pomohla k poznávání
tzv. charismatického hnutí…“ Součástí
jeho spisu je dlouhý výčet zpráv, které podával, a seznam osob, o kterých StB
informoval (jsou mezi nimi Josef Marek, Jindřich Halama, Rudolf Borski, Dan
Drápal, Olin Kadlec, Jan Hochman, Petr Horáček, Jiří Helis, Petr Krásný a
další).
c) Ze svazku je
zřejmé, že informace podával Evald řídícímu orgánu aktivně - i takové, na které
při schůzkách nebyl tázán, protože o nich StB nevěděla, ale on je nabídl.
Nejvíce místa v jeho zprávách - vedle informací o situaci v Jednotě bratrské -
zaujímaly údaje o charismatickém a letničním hnutí, charismatických konferencích
a jeho zahraničních osobních přátelích.
V devadesátých
letech jsme kritizovali starší generaci, že o těchto věcech nechtěla otevřeně
hovořit, přitom oni byli ve své službě vystaveni mnohem většímu nátlaku než my.
Proč E. Rucký souhlasil, že bude donášet na svoje bratry a sestry v Kristu- v
době, kdy se režim již hroutil? Slabost by bylo možno pochopit, nikoli však
pokrytectví. Při dnu pokání v prosinci 2000 jsme vyznávali i tento druh
provinění, ale E. Rucký se ani tehdy, ani nikdy později k vědomé spolupráci s
StB veřejně nepřiznal ani nečinil pokání.
Milí bratři,
předložil jsem vám objektivní fakta. Jejich pravdivost je možno ověřit z veřejně
dostupných zdrojů, archivů a kontrolou účetních knih Jednoty bratrské. Jsem
přesvědčen, že patří mezi příčiny současného neradostného stavu církve, duchovní
stagnace i trvalého úbytku lidí ve sborech. Jak si vysvětlit, že ze sboru v
Liberci (náš největší sbor, sídlo „apoštolů“, domovský sbor E. Ruckého a P.
Krásného…) odešla v posledních sedmi letech téměř třetina členů? Účast v tomto
sboru klesla o 33%. Ti, kdo měli stát v čele a být vzorem, propadli nepoctivosti
a problémy řeší vyhazovem a následnou difamací těch, kdo se odváží na jejich
nepravosti poukázat. To se děje jak na úrovni sborové, tak celocírkevní (P.
Štecha, manželé Markovi).
Jediné, co může
církvi pomoci, je otevřít nepříjemná témata a volat pokání ty, kdo selhali.
Přeji Synodu v jeho jednání Boží moudrost, pokoru a vedení Duchem svatým.
PS. Dodatek, psáno
po synodu: Poté, co jsem byl propuštěn ze zaměstnání, odvolal jsem se v důvěře k
synodu s prosbou o jedinou věc - aby mne vyslechl. Po dvouhodinové diskusi bylo
odhlasováno, že nesmím promluvit ani slovo a bylo mi nařízeno odejít. Po této
zkušenosti bych mohl rezignovat na další snahu synod oslovit, ale výše uvedené
skutečnosti považuji za natolik závažné, že vám své poznámky posílám v písemné
podobě. Nejsou určeny mimo církev, ale vám, kteří jako členové nejvyššího orgánu
církve máte pravomoc a odpovědnost volat E. Ruckého a P. Krásného k pokání.
Modlím se, aby vám Pán Církve dal odvahu před těmito skutečnostmi nezavírat oči,
ale řešit je v duchu Písma.
Přílohy včetně
celého elaborátu najdete zde
|