O nejvyšším biskupu Pánu Kristu, abychom k němu největší zření měli nade všecky svaté

Ale že jest čas chudoby, zámutku, uzkosti, roztrhání, rozdělení a opuštění, kteréž jest přistihlo lid Boží, kterýžto lid nemá pastýře1 a jiné učitele na zemi, lid sirý těžkostí a ukor2 naplněný, pastýři mnozí sú a není pastýře; pastýři pasú se sami a stádo dali sú na roztrhání všeliké zvěři polní,3 bez obrany a bez pomoci postavivše je uprostřed smrtedlných osidel, aby všudy stádo z smrti v smrt pospíchalo nemaje strážce ani učitele opatrnostem božským, v nichž by stádo život zachovati mohlo.

Nebo pastýři sami umění Božího nemají, protož nevědí, kterak pasou a koho pasou. Pastýři svět milují a s světem sú se sjednali a pasou svět na jeho zabití. Neb zabití světa jest v jeho smrtedlných bludech. A pastýři slepí s těmi bludy a na ty bludy spasení světu podávají, protož učiněni sú s těmi bludy světu smrt. Neb sú lotr k zabití takovú služebností nepravú, zabíjejíce a mordujíce svět smrtí sladkou, jíž říkají spasení, pokání, náboženství a služba Bohu, kterúžťo všecku v jedu smrtedlném lotr a zloděj postavil jest, aby těmi věcmi, v nichž se svět spasením domnívá, tím jej zabil a zatratil, lotr, jenž jest dveřmi nevšel mezi ovce4 a má v nenávisti maličké stádce Kristovo.


A řeč Kristova v nich jest k slyšení lotru a popuzení hotově k hněvu proti maličkým stáda Kristova, lotr vždy s uptaním žaloby zbírá proti maličkým stáda Kristova, aby je zlými nařčeními kacířskými zkydal a nenávisti nepravých lidí proti nim aby vzbudil. Protož nejsiřejší5 sou ti, kteří by se Krista a jeho pravdy přidrželi, jakožto o pokušeních času tohoto Pán Ježíš svým učedlníkům řekl: "Budete v nenávisti všem pro jméno mé." (Mt 10,22)

A protož pak takovým opuštěným od světa pro jméno Kristovo svatý Pavel k velikému utěšení oznamuje kněze velikého syna Božího, aby v zámutcích svých nezhynuli, ale s doufáním a s velikým utěšením  přistúpili k němu, súce potupeni a vyobcováni skrze falešné kněží, aby v tom věrném biskupu a pastýři duší pravé a živé své spasení nalezli.

Protož dí svatý Pavel: "Majíce biskupa velikého, jenž jest pronikl nebesa, Pána Ježíše, syna Božího, držmež naději našeho vyznání. Neb nemáme biskupa, jenž by nemohl slitování míti v nemocech našich a zkušeného ve všem podle podobenství kromě hříchu, přistupmež tedy s doufáním k stolici milosti jeho, abychom milosrdenství došli a milost nalezli v spomožení potřebném." (Žd 4, 14-16)

Potom dí: "Neb poněvadž,zustává na věky knězem, tehdyť má věčné kněžství, pro něžto také spasiti muž na věky přistoupíc skrze se samého k Bohu vždycky sa živ k orodování za nás. Nebo slušelo jest, aby nám takový biskup byl, svatý, nevinný, nepoškvrněný, odlúčený od hříšníkův a vyzší nebes." (Žd 7, 24-26) Taková slova veliká jsú utěšení tomu, komuž by mohla právě k srdci přijíti.

Nebo svatý Pavel psal jest takové věci - k utěšení novým křestanům o tom velikém knězi, ješto v něm stojí plné spasení všech lidí, kteříž sú spaseni a kteříž konečně mají spaseni bejti, ti z moci toho kněze spaseni budou; a psal jest těm lidem, ješto sú k spasení a k dobrému ty lidi vedli, a však jim utěšení a naději konečného spasení v tomto knězi Pánu Kristu oznamuje, neb kněží věrní, kteří sú služebníci Kristovi, ti z příčiny služebné lidsky prospívají jiným k spasení, toliko svú prací, učením a příklady posluhují onomu knězi velkému, aby skrze jich služebnost věrní mocně kněžství došli, těm, kdož sú uvěřili v něho.

Protož tito kněží na zemi nic sebe nemají předkládati s plností spasení, aby všecko zření měli o své spasení k onomu knězi,"v němž všecka plnost Božství tělesně přebývá" (Ko 2, 9) a "není jiného jména pod nebem, v něm by bylo dáno spasení lidem," (Sk 4, 12) než toliko v Kristu Ježíši, Pánu našem; biskupu velikém a pastýř duší lidských. Protož majíť se klásti lidu za pomocníky služebné toho spasení,6 kteréž sám Kristus má v své moci a dává je podle vůle své věřícím v se a povolujícím sobě.

A pakli kněží nynější a povýšení v světě jinak myslíce sobě moc spasení lidského budú přičítati, a posvěcování mnohá, rozhřešování, hříchuv všech odpuštění a muk zbavení, rozdávání let milostivých, v nichž jistí lidi spasením, takoví loupí Krista z jeho plné moci, kterúž má od Boha Otce, aby dokonale mohl spasiti vše. A což na těch bohatých kněžích jest, již sú vyvrhli Pána Ježíše s jeho spasením,aby jeho nemohl dělati v lidech, než komu oni budou chtíti, protože oni napřed stojíce dělají spasení světu skrze i svú moc a skrze svůj duch lživý, Pánu Kristu odporný.

A tak tudy některý lid hledí na ty odpornosti kněží velikých i malých a sobě volnost tvrdú na nich znamenají, jimžto málo vážno jest spasení lidské. Ten lid uvěřiv v Syna Božího a poznav plnú moc kněžství jeho, že ovšem můž spasiti, ač by pak ten lid neměl žádného kněze věrného na zemi, můžt proto spasen býti skrze moc kněze velikého, 7 Pána Krista, varuje se kněží svatokupeckých, vopilých, lakomých, kuběnařských, šibalských, ješto roty uvodí a ustavují lid proti lidu v nevinnosti, ukaceřujíce jedny, a druzí aby z nich krev vylévali, ješto jich nic jiného nedrží u kosteluv než lakomství nesyté a nestydaté a smilství svobodné a břicho široké a tučné, ješto je pasou hojně na robotu lidskú a tak na bolesti Kristovy.

Protož lid rozumný varuje se zlých kněží, má to pilně znamenati, proč by svatý Pavel kněžství věčné Kristovo oznamoval a moc věrného spasení v jeho kněžství, a to přístupem k stolici milosti jeho, 8 aby i sú se v tom zrodili a vyrostli, nic jiného v tom nevědúce ani slyšíce než ta sklamání. Protož jestliže pro kněze jim ty věci přestanú, aby o posvícení mše neměli, tehdy jako děti nemocné zarmútí se, protože se jim hry zruší. Protož takový lid nedustojný nic nemůž věděti o tomto knězi velikém, Pánu Kristu, než svatokupce čeníchá,9 s nímž smilní skrze svátosti,nejvíce jich žádajíce pro křest a pro oddávání.

Jinak ten lid zoufalý a slepý všech kněží zanedbal by, kdyby jich ta nouze nepřipudila k nim. A to z toho pošlo jest všelikým lidem, že jest před nimi nevěrně zamlčen zákon od mnoho set let a pravda Kristova skrze básně lživé dána jest v zapomenutí, tlachajíce lhali sou lidem hotovým věřiti lžem, ale tomuto nikdá nejsou naučeni o knězi velikém, aniž sú které chvály o něm slyšeli, a byť se tomu byli naučiti mohli, že jediné v něm spasení záleží těm, kdož skrze víru mají k němu přistúpiti.

Protož kdyby byl kněz věrný služebník Kristův, to by za práci měl míti v své služebnosti, aby lidu toho kněze velikého, kterýž sám můž spasiti, oznámil těm lidem nevědomým a tak jeho chválil před nimi, aby k němu všecko zření měli a všeckú naději spasení svého v něm položili. 10 Ale jakož sem prvé řekl, zloděj a lotr, kterýž jest dveřmi nevšel meziovce, ten toho neumí a neučiní, neb on mezi ovce nevejde, jediné proto, aby kradl, mordoval a zatratil, ten užitek ostane lidu s lotrem.

Protož z těchto řečí rozumných lidem toto ostává za pilné naučení, že sluší každému věrnému člověku v takovéto sirobě a v opuštění, kteréž jest přistihlo ten lid, kterýž v Kristu Pánu naději má, znamenitě se opatřiti a hnúti sebú k Bohu srdcem plným k Bohu a žádostí velikú. Ale když sú ty pomoci zevnitř a utěšení duchovní zhynuly pro hříchy v lidech ,aby všecku pilnost o sobě měli v samém Bohu pomoci a utěšení hledajíce,a s věrou živou k tomu knězi přistupujíce velikému, kterýž podle moci života může spasiti člověka věřícího v se, v čemž jeho koli nalezne, ač by i v žaláři byl neb kdežkoli mezi nepřáteli.

Neb on v své veliké nouzi na kříži vise, obětuje se za nás Bohu, spasil jest lotra opozdiléhov pokání a i v každé spravedlnosti zmeškalého. Neb jest plné moci biskupské byl, aby úplně toho lotra rozhřešil a odpuštění jemu všech hříchův dal a s sebú do ráje ten den mocně pojal 11 Protož té víry vždy nám potřebí jest následovati, neb bez pomeškání můžem milost Boží nalézti skrze zasloužení a orodování toho biskupa, přístojícího před Bohem za nás.

Protož tato pravda, o níž se mluví, jest jako voheň zapálený a zjevně a obecně přede všemi připravený, aby komužkoli zima jest ohřálse a vždy u jeho tepla seděl, Protož toliko sám léní12 člověk nedbá a nechce pro lenost přistúpiti k tomu ohni, raději zimu trpí.

A na to vždy mají pomněti ti, kteří! v Kristu naději mají, že nemohou v ničemž zmeškáni býti, obrátí-li se k tomu biskupu, ješto má moc v každú hodinu spasiti a na každém místě uzdraviti i v nemoci. A pro tu dobrotu vděčně mají zpomínati na jeho lásku mnohú a nejvíce na to, že jest ráčil pro nás člověkem chudým býti, pracovitÝm, bolestným, pohaněným a od světa pohrdaným, ustávaje, lačněje až do smrti kříže ukrutného, kdežto bolestně s pláčem platil jest za nás dluh Bohu, oběť dal toliko sám se tím člověčenstvím, kteréž jest z Panny přijal, a v té krvi, kteráž jest vylita z toho těla, aby nás umyl od hříchův našich a tak aby nás s Bohem usmířil. 13

Toť mají mysliti ti, kdož v něho úfají a vždy na něm chtí míti věrného kněze a biskupa duší svých. Neb on jest kámen živý14 od lidu zavržený, ale od Boha zvelebený a poctěný a jest věřícím čest, ale nevěřícím kámen uražení a skála pohoršení, aby se o něj uráželi lidé odporné a zlé vule, strašliví a lehkého srdce a všichní přivázaní k zemským věcem a k ziskům tělesným, jichžto duch nemůž odpočinúti chvátaje a lapaje zemi a práhna

Výkladové poznámky

1 nemá pastýře ... : viz Mt 9, 36 a Mk 6, 34

2 úkor ... : pohanění, posměch, potupa

3 na roztrhání všeliké zvěři polní. .. :viz Ez 34,8: "Stádo mé bývá v loupež, a ovce stáda mého bývají k sežrání všelijaké zvěři polní,nemajíce žádného pastýře, aniž se ptají pastýři moji po stádu mém, ale pasou pastýři sami sebe, stáda pak mého nepasou."

4: dveřmi nevšel mezi ovce ...: viz J 10, 1: "Kdo nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vcházi jinudy, ten zloděj jest a lotr."

5 nejsiřejší. .. : nejšiřejší - rukopis

6 pomocníky služebné toho spasení. .. : viz 1K 3,9

7 skrze moc kněze velikého ... : Viz Žd 7, 25

8 přístupem k stolici milosti jeho ... : viz Žd 4,16: "Přistupmež s doufáním k trůnu milosti jeho".

9 čeníchá ... : czeniicha - rukopis, ve smyslu cítit, vycítit

10 naději spasení svého v něm položili ... : viz Žd 10, 23

11 do ráje ten den mocně pojal. .. : viz Lk 23, 39-43, končící Ježíšovým výrokem: "Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji".

12 léní. ..: lenivý, zdlouhavý

13 aby nás s Bohem usmířil. .. : viz Ř 5, 10-11

14 on jest kámen živý ... : viz Sk 4, 11