Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Vratislav   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 4, článků celkem: 4776, komentáře < 7 dní: 9, komentářů celkem: 4427, adminů: 23, uživatelů: 2366
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Hesla Jednoty bratrské

Hesla Jednoty bratrské


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

6 671 565

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 19 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online.
informator
rakato

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Texty: Martin Luther King: Kritika rasismu a vykořisťování
Posted on Úterý, 02. listopad 2010 @ 11:13:56 CET Vložil: Mainstream

Knihovna poslal Nepřihlášený

„Proč je v Americe čtyřicet milionů chudých lidí? Když si začnete klást tuto otázku, pokládáte otázky o ekonomickém systému, o širší distribuci bohatství. Když si kladete tuto otázku, začínáte zpochybňovat kapitalistickou ekonomiku.“
Martin Luther King

Martin Luther King svoji kritiku rasové diskriminace a segregace propojoval s bojem proti chudobě, neboť si uvědomoval, že diskriminaci Afroameričanů nelze vyřešit, pokud se nedosáhne také ekonomické a sociální spravedlnosti. Navíc se domníval, že problém chudoby je palčivý sám o sobě. Zdůrazňoval, že nestačí zaměřovat pozornost pouze na chudobu plynoucí z rasové diskriminace, nýbrž na chudobu obecně, ať už se dotýká černých, nebo bílých. Uvedl, že v naší době nemá chudoba žádné ospravedlnění a že je stejně krutá, jako byl kanibalismus na počátku naší civilizace: proto přišel čas, abychom se civilizovali okamžitým odstraněním chudoby.

King si uvědomoval, že ho kladení zásadních otázek a zaměření na systematické řešení problému chudoby přivede k úvahám, jež mohou zpochybnit základní pilíře celého ekonomického systému: „Proč je v Americe čtyřicet milionů chudých lidí? Když si začnete klást tuto otázku, pokládáte otázky o ekonomickém systému, o širší distribuci bohatství. Když si kladete tuto otázku, začínáte zpochybňovat kapitalistickou ekonomiku. (…) Začnete si klást otázku: Kdo vlastní ropu? Začnete si klást otázku: Kdo vlastní železnou rudu? Začnete si klást otázku: Proč lidé musejí platit účty za vodu ve světě, který je složen ze dvou třetin z vody?“ prohlásil na konferenci The Southern Christian Leadership v roce 1967.

King zároveň dodával, že tyto otázky nevedou ke komunismu, který je podle něj stejně nevyhovující jako kapitalismus. Měly by vést k zodpovězení hlavní otázky pojetí „celé společnosti“, jejímuž dobrému uspořádání brání tři vzájemně provázané zásadní problémy: rasismus, vykořisťování a válka. Proto bylo podle Kinga zapotřebí řešit společně rasovou diskriminaci, chudobu a válku ve Vietnamu.

Názory, které King zastával, mu získávaly nejen mnoho příznivců, ale také odpůrců. Každé stanovisko má samozřejmě své hranice, jež vymezují možnosti její přitažlivosti a tolerance. Například Kingův spor s Malcolmem X o nenásilných, respektive násilných prostředcích boje vedl k Malcolmovu prohlášení, že přelomový pochod na Washington v roce 1963, na němž King pronesl svůj proslulý projev „Mám sen“, byl jen neškodnou „fraškou“. Kingův přístup k obhajobě práv Afroameričanů považoval za příliš umírněný a kompromisní.

Na druhé straně byl King kvůli svému boji za sociální práva některými politiky a komentátory obviňován z komunismu, jako kdyby neexistovala žádná jiná stanoviska a hnutí, která se na sociální práva zaměřují. Samozřejmě již skutečnost, že se King stal pastorem, napovídá, že zdrojem jeho zájmu o chudé a potřebné bylo religiózní sociální učení. King se však neomezoval pouze na ně a vnímal sociální otázky jako obecný problém, který nenáleží pouze jedné interpretaci či jednomu učení. Měl k tomu ostatně díky svému studiu patřičné dispozice, v semináři se zaměřoval na různé sociální filosofie a kromě toho studoval sociologii.

Přesnější rozlišení mezi různými sociálními učeními, která King znal, ale jen některá z nich sdílel, lze vyčíst také z jeho kritického vztahu k Sovětskému svazu. Ve svých projevech King čas od času prezentoval své výtky zejména v naději, že se USA v konfrontaci se SSSR budou snažit přiklonit k řešení rasových a sociálních problémů na svém území. Jinými slovy svoji externí kritiku namířenou proti SSSR užíval také jako vnitřní kritiku adresovanou USA.

Někteří Kingovi nepřátelé však mezi různými proudy zastánců sociální spravedlnosti nechtěli rozlišovat. Kinga odsuzovali za jeho údajný komunismus také kvůli některým jeho spolupracovníkům. Jedním z nich byl Bayard Rustin, který je znám například jako hlavní organizátor již zmíněného velkého pochodu za práci a svobodu, jenž se za účasti Kinga a několika set tisíc dalších účastníků konal v srpnu 1963 ve Washingtonu. Rustin byl tehdejším politikům a novinářům podezřelý již pro svou neskrývanou homosexualitu, hlavním zdrojem však byly jeho sympatie k demokratickému socialismu.

Výraznou postavou, která ovlivnila Rustina i Kinga a která byla také terčem Kingových kritiků, byl dále velmi výrazný afroamerický sociolog, historik a aktivista v boji za občanská práva W. E. B. Du Bois, mimochodem také historicky první Afroameričan, který získal doktorát na Harvardově univerzitě. King chápal, proč Du Bois neváhal přestěhovat se do Ghany poté, co byl prvním ghanským černošským prezidentem Kwame Nkrumahem vyzván, aby tam vedl projekt Encyclopedia Africana. King se v březnu 1957 zúčastnil aktů ukončení britské koloniální vlády a vyhlášení nezávislosti Ghany, první subsaharské africké země, která získala nezávislost. Tamní chudoba a bída na něj silně zapůsobily. Svoji řeč „Zrození nového národa“, kterou pronesl měsíc poté, věnoval právě Ghaně a jejímu úspěšnému, přelomovému boji proti kolonialismu a za prosazování spravedlnosti.

Skutečnost, že ve svém pozdním věku, krátce před odjezdem do Ghany, Du Bois vstoupil do Komunistické strany USA, považoval King za jeho věc a hájil své právo komunikovat s lidmi odlišných názorů a stanovisek. Tímto způsobem se demokrat King kriticky postavil proti populistickému antikomunismu.

Pouze pár desítek dnů před svou smrtí, na setkání při příležitosti nedožitých 100. narozenin Du Boise, pronesl King řeč, v níž z obrany přešel do asertivního tónu a ve jménu Du Boise prohlásil: „Někteří lidé by rádi přehlíželi skutečnost, že byl ve svých posledních letech komunistou. Je důležité poznamenat, že Abraham Lincoln během občanské války vřele uvítal podporu Karla Marxe a svobodně si s ním korespondoval. V současné době nemá anglicky mluvící svět žádné problémy se skutečností, že (…) Pablo Neruda je obecně považován za největšího žijícího básníka, ačkoli v chilském senátu působil jako komunista. Je na čase přestat zamlčovat fakt, že Dr.  Du Bois byl génius.“

King označil za důležitou skutečnost, že Du Boisovým největším kladem byla jeho empatie vůči utlačovaným a jeho boj proti všem formám nespravedlnosti. To s ním King sdílel. Přestože se v některých ohledech Kingovo vlastní stanovisko od Du Boisova lišilo, bylo zároveň natolik vnitřně propracované a diferencované, že bylo možné bez obav poukázat na společné přesahy.

Přístup, který King zaujímal k otázkám sociální spravedlnosti, je třeba posuzovat v daném historickém a místním prostředí. I když můžeme s Kingem v některých ohledech nesouhlasit, z kontextuálního hlediska se zdá být jeho přístup srozumitelný a legitimní. Ačkoli se King od různých autorů a politiků v mnohém odlišoval, ve věci sociální spravedlnosti hledal styčné body svého stanoviska se stanovisky těch, kteří byli stejně jako on sociálně orientováni: se sociálními demokraty, se sociálně orientovanými křesťanskými demokraty, se sociálními liberály a s mnoha dalšími.

Jelikož Kingova sociální filosofie nebyla politicky fundamentalistická, mohla se stát tolerantním a přitažlivým stanoviskem pro mnoho lidí, kteří Kinga v jeho boji za občanskou a sociální spravedlnost následovali.

Marek Hrubec

Článek je zkrácenou verzí textu, který vyšel právě nyní v knize: Marek Hrubec a kol., „Martin Luther King proti nespravedlnosti“. Praha, nakladatelství Filosofia, 2010.

Zdroj: www.blisty.cz



 
Příbuzné odkazy
· Více o Knihovna
· Novinky od Mainstream


Nejčtenější článka o Knihovna:
blisty: Americké best-celery ´Left Behind´


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 3.6
Hlasů: 5


Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Martin Luther King: Kritika rasismu a vykořisťování" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.12 Seconds