Jsem pokřtěný baptisty a jsem za to rád, ale můj hlas by v této chvíli neměli. Peníze z takzvaných náhrad za nevrácený majetek jsem vždycky doporučoval přijmout a považovat za cizí peníze. A taky se podle toho k nim chovat.

Skoro to vypadá, že křesťané reagují jen na to, co jim média předloží. Společnost spustila povyk, že jsme nemravní, když bereme peníze. Zvláště my, křesťané z církví, které ztratily po roce 1948 jen málo. Bereme za katolický majetek... Včerejší titulky přinesly breaking news: První církev se zříká náhrad! Ptám se, zda to znamená, že se čeká na druhou, třetí či pátou? A tajnosnubný důraz na to, že čas pro podpis smlouvy o způsobu vyrovnání je „až” do září. Dlouhá doba na masáž a zpytování svědomí...


Dnes oznámil odchod bratr papež. Vždycky jsem si jej vážil. Ale až mne unavuje, jak se mediální pracovníci (a trochu je lituji) museli rychle přeonačit z odborníků na solární energetiku a jiná témata vládnoucí včerejšku do dnešní zbožné noty. A kdejaký člověk se dnes v médiích objevoval, aby hodnotil, vzpomínal... Až mi to přijde nedůstojné. Chudák Benedikt! Vrátím-li se nazpět k diskutovanému zákonu: nechali jsme si podobně vnutit termín restituce a rétoriku, která skloňuje jen minulá příkoří místo toho, abychom při vyrovnání se státem mluvili spíše o budoucnosti. Je to naše chyba!

Proč nemají baptisté můj hlas? Za prvé: když chtěli být páteřní, měli to udělat včas. Tedy nejít do celého toho jednání. Tedy nebrat vůbec nic! Teď to vypadá, jako že se polekali mediálního obrazu... Rozumím jim. Mají dobré kontakty do Spojených států, kolébky novodobého baptismu. A tam bratři dlouho kroutí hlavou nad tím, jak to tady v Čechách může fungovat, a někdy nám zjednodušeně radí, abychom byli zcela samostatní – a hned. Baptistům ke cti, oni už zkusili státní podporu v minulých letech odmítnout. Pak se k ní ale rozumně vrátili. Právní prostředí se v Americe nedá srovnat s naším. Ten stát to věřícím ve Spojených státech nechává jinou cestou – jinými daňovými podmínkami.

A za druhé nejprve otázka: To je jisté, že stát, který naneštěstí občas řídí nějaký podivný holomek, bude lépe hospodařit než stát v těle Bratrské jednoty baptistů a jiných křesťanů? Je to jednou jeden rozpočet, ve kterém žijeme přece všichni! Mám si být jist, že např. Lesy ČR hospodaří ve prospěch nás všech? Mám občas dost důvodů o tom pochybovat! Když vidím, jak se ve státních firmách přidělují za odměnu trafiky, mám pokušení pochybovat o více věcech.

A za třetí: Pokud jsme křesťané, jsou pro nás všechny peníze tak trochu cizí peníze. Když se Kristus podíval na peníz, měl rychlou odpověď na to, komu peníz patří: císaři! Sám vymyslel pro majetek pro jistotu originální výraz: mamon nepravosti. Ale ten zahrnuje všechen majetek, kterým tu na zemi hospodaříme. A toho hospodaření se ani Kristus Pán nezřekl. Pozemské daně zaplatil. Ale nebeskému Otci přiznal právo na všechno, protože mu patří nejen nemovitý a movitý majetek, ale celý svět. A tedy i život, který Kristus dal Bohu na daních za naše hříchy.

Navrhuji ještě jinou cestu a dělám to opakovaně. Své vlastní církvi jsem to napsal také. Navrhuji stanovit tři časové harmonogramy na přechod k finanční samostatnosti, o které mluvíme všichni a kterou chceme všichni. Od nejrychlejšího časového horizontu po pomalý, což může být třeba těch dojednaných sedmnáct let. Po tu dobu si nechat vyplácet státem příspěvek na činnost církví, tedy výchovné peníze k tomu, abychom se naučili sami počítat. Někteří z nás to budou umět rychleji, tak prosím...

A druhou část, o které mluví zákon, tzv. náhrady, pak považovat za výslovně cizí peníze, kterými si stát předplácí obecně prospěšné služby, jež církve umějí lépe vykonávat než stát či podnikatelské subjekty. Či to vyjde pro stát levněji, než když to přecedí přes síto komerčních polostátních či soukromých zdravotních pojišťoven. Tedy mít je za peníze do budoucnosti, která je pro všechny občany.

A navíc: toto užívání peněz z náhrad podrobit důsledné veřejné kontrole. Využití, v případě bratří a sester baptistů, necelých osmi milionů ročně z náhrad vyplácených třicet let pak médiím naservírovat tak, aby to mohla spoluobčanům zprostředkovat způsobem, že ani nejhloupější nezbloudí. A mluvit o tom a diskutovat. Jedna věc se mi zcela nelíbí! Mlčení a pak šokující zprávy... Už dlouho svým bratřím a sestrám říkám, že by stačilo pravidelně a vesele vysvětlovat, co se s těmi penězi děje ve prospěch všech. To není tak složité!

Naopak za zcela zbytečné považuji nechat se v případě baptistů pro necelých osm milionů mediálně ukřižovat. V poměru ke státnímu rozpočtu a dírám, které se v něm otvírají, to považuji za zcela komické. Moje církev to bude mít kolem dvaceti pěti milionů ročně. S dovolením nebudu počítat s inflací, protože ta znehodnotí – zdraží – peníze pro každého, ať se ponechají státu v kase či vyplatí státu do budoucnosti cestou církve. Ať tak nebo tak, je to docela „málo peněz” na to, aby se za ně něco slušného dalo udělat, například v oblasti stavebních investic. Tedy v té mediální otevřenosti církví by bylo dobře nesmlčet, co samy církve už nyní investují ze svého a co přidají k těm opravdu cizím financím.

Nadávejte mi, že je to dlouhé a složité. Inu, tato témata jsou na delší rozhovor. Těším se na diskusi. Zejména je třeba přečíst si i zákon, o kterém tu mluvíme. Mám občas dojem, že jedni mluví o voze a druzí o koze... Ve svém blogu používám termíny, kterým lze dobře rozumět, až když si zákon pečlivě pročtete. Ale to byla jen rada. Předpokládám, že mi stejně bez čtení někteří napíší, že jsem debil. Dopředu říkám, že mi to nevadí, jen ať mi to napíší... Mlčet kvůli tomu nebudu.

Daniel Kvasnička, kazatel Církve bratrské

Zdroj: http://kvasnicka.blog.ihned.cz/c1-59300930-cizi-penize


 diskuse pod článkem na blogu bratra Kvasničky:

stále platí klasikovo:" o peníze jde až v první řadě" a to platí i pro pana kazatele.
Užíví Vás Vaši " farnící" bez pomoci státu ( vč. tzv. "nevěřících)?
Sotva

Milý pane faráři,
dovolte, abych na Váš článek reagovala čistě z lidského hlediska. Nejsem odborník na zákony, ať už se týkají znárodňování majetku či naopak restitucí, ani na církevní zákony ad., nejsem ekonom, abych se pouštěla do výpočtů srovnávajících výhodnost státních dotací na provoz církví oproti jejich odluce. Musím však reagovat na některá Vaše prohlášení, která se mi zdají odvádějící pozornost od podstaty věci.
Za prvé: Proč Vás tak vylekalo označení BJB jako "první" církve, která se zřekla náhrad? Nikde (a tím méně od baptistů) přeci nezaznělo, že se totéž očekává od dalších církví. Pokud Vy v tom cítíte nějaké očekávání stejného rozhodnutí od dalších církví, potažmo té Vaší, pak je to spíše projev hlasu Vašeho svědomí a měl byste se zamyslet spíše nad tím, proč je to pro Vás tak ohrožující informace.

Za druhé: označit někoho za bezpáteřního proto, že se nerozhodl již dávno, je dosti zjednodušující přístup a rozhodně ne křesťanský. Ano, každá církev je tvořena jen lidmi, omylnými, nerozhodnými. Ale jak jistě víte, Ježíš nepřišel na tuto zem zachránit spravedlivé. A pro věřící bylo vždy nejdůležitější konečné rozhodnutí, nikoli to, jak dlouho to člověku trvalo. Nechci, aby to vyznělo jako nějaký alibismus ve smyslu „ je jedno, co jsme dělali před tím, důležité je poslední slovo“, ale také nemohu souhlasit se snižováním a znevažováním správného kroku jen proto, že před tím člověk udělal nějaké chyby či déle váhal.

Za třetí: obhajovat přijetí peněz, které mi vlastně nepatří, tím, že s nimi budu hospodařit možná o něco lépe než ten, komu je vezmu, je z mého pohledu opravdu velkým alibismem. Oni si mezi sebou rozdávají trafiky, vydělává každý holomek, tak proč by se nemohly přiživit i církve? Tak přesně takové uvažování dovedlo náš stát do stavu v jakém je a pokud se takovými principy začnou řídit i církve, raději nechci ani domýšlet, kde naše společnost skončí.
Za páté: opravdu myslíte, že je v pořádku vzít si peníze od státu jen proto, že on sám by je možná utratil ještě hůř, a stačí to obhajovat s „úsměvem“? Skutečně je podle Vás důležitější to, jak se tvrzení podá (hlavně když to bude dostatečně mile a jednoduše), než to, zda je to pravda?

Za čtvrté: považovat náhrady za peníze, kterými si stát předplácí obecně prospěšné služby od církve do budoucna je cesta do pekel. Stát by totiž v takovém případě, jako dobrý hospodář, musel i nadále držet kontrolu nad tím, jak se tyto peníze utrácejí, jak se investují, kdo je za ně zaměstnáván, komu bylo za tyto peníze pomoženo atd. Stejný princip funguje i u všech dotací ať už z Evropské unie či z jiných zdrojů, kde poskytovatel peněz má ještě několik let po dočerpání dotace právo na kontrolu jejího využití. Kolik let by to bylo v případě náhrad církvím? Kam by zmizela ona odluka církví od státu, která je dnes tolik skloňována z mnoha stran (nejen věřících)?

Za páté: opravdu myslíte, že je v pořádku vzít si peníze od státu jen proto, že on sám by je možná utratil ještě hůř, a stačí to obhajovat s „úsměvem“? Skutečně je podle Vás důležitější to, jak se tvrzení podá (hlavně když to bude dostatečně mile a jednoduše), než to, zda je to pravda?

Za šesté: povzdechem, že jsou baptisté hloupí, když se kvůli několika miliónům ročně nechají světem ukřižovat, jste vlastně potvrdil správnost jejich konání. Skuteční křesťané, kristovci, budou pro tento svět vždy jen blázny.
A na závěr ještě jedna otázka: byla Vaše reakce tedy podle lidské, nebo podle Boží přirozenosti a principů, pane faráři?

Cizí peníze Bůh, náš otec, pro chování deset nám dal přikázání, ale církev, naše máť, zkrátila je v jedno: »Plať!«
církve jsou zástupci samotného Lucifera na zemi. Přijde den a poženeme je jak za Husitů vidlema.

Pane kazateli,
medvěd je poražen a naporcován. Jak si ta která církev se svoji porcí naloží je jen její interní věcí. Souhlasím s Vámi, že čin Baptistů je čirý populizmus který jim neprospěje. Mohli se zachovat jako např. Svědci Jehovovi (odmítli se hokynaření zúčastnit). Tak by neztratili svou věrohodnost. Tímto způsobem darovaný (restituovaný) majetek není hřebíček ale pořádná skoba do rakve kam před nevěřícími ale i věřícími církve zatloukají svoji velkou část věrohodnosti. Za tuto chybu budou katolické církve platit možná po několik generací. Vše mělo proběhnout jinak, tak aby odlukou od státu neztratili církve svůj morální kredit. To je to nejcennější co mají. Za tuto nedozírnou škodu mohou církve poděkovat mocenským ambicím stávajícího Vysokého kléru ŘK církve a jeho úzkého napojení na stávající (amorální) mocenské elity. Váš návrh je jen chabou snahou o zachránění části věrohodnosti Vaší církve. Přeji Vám kéž máte alespoň částečný úspěch.

Karel Havlíček Borovský, Epigramy:
Bůh, náš otec, pro chování
deset nám dal přikázání,
ale církev, naše máť,
zkrátila je v jedno: »Plať!«

Když lidi bojující každý den o zachování důstojné existence pro svou rodinu vidí, jak se lidé zaštitující se poselstvím o lásce a askezi z jejich daní obdarují desítkami miliard, tak se přirozeně zlobí.

Proč církve a né včelaři nebo zahrádkáři?
Já bych zavedl německý model, financování církví pomocí malé daně věřících. To by ale u nás byli všichni ateisté...

Hmm, co jsou ti představitelé církví za lidi? V době, kdy stát nemá na solidní důchody, snižuje výplaty tězce postiženým, lékařům atd., tak tito "představitelé" církví okradou náš stát o desítky miliard?? To se nestydí???

... tak tento vykladac Bible ma svou vizi budoucnosti postavenou na premise ze "obecně prospěšné služby, jež církve umějí lépe vykonávat než stát či podnikatelské subjekty"
Bylo by ucelne se zamyslet nad tim co prelata k tomuto zaveru dovedlo.

Co to jako maji byt obecne prospesne sluzby? Jedinou sluzbou ve ktere je cirkev certifikovane lepsi nez jakykoli jiny subjekt je interpretace Bible (v podani te ktere cirkve) pripadne indoktrinace respektive oblbovani populace.

Na zadne jine sluzby kvalifikaci nemaji a fakt ze maji urcity (krestansky) svetonazor z nich lepsi adepty na poskytovani sluzeb - to jest pote co ziskaji potrebou kvalifikaci standardnim studiem - nemaji. Proc by mel byt indoktrinovany krestan lepsi popelar, zdravotni sestra, socialni pracovnik, ucitel, ci cokoli jineho co muze spadat pod obecne prospesna sluzby nez atheista pripadne Buddhista ci vyznavac jine viry?

Cirkve jsou reliquie minulosti kdy se diky obecne nevzdelanosti skrze ne drzela populace na uzde. Pro dnesni vzdelanou populaci jsou cirkve ve sve historicke podobe nepotrebne. Pokud nekdo chce nabozenstvi pestovat, je to jeho pravo.

Ale za sve prachy. Nedavat jim nic,

Je mi líto, že Vám to sem musím napsat: V jiném zákoně (zvaném Nový), se najde mnoho důvodů (ať už jeden zde zmíněný), proč nepřijmout od státu (resp. ještě hůř od katolické církve) peníze. Pokud to baptisté dělají z toho důvodu, že pro to našli oporu v Písmu, pak si myslím, že je to následováníhodný příklad pro všechny. Osobně to chápu jako otázku poslušnosti (J 14,15).

Milý pane Kvasničko ty peníze nejsou darem od státu, ale od katolické církve. Ano nemáte na ně žádný nárok, ale jak se říká darovanému koni na zuby nekoukej. Hlavní důvod těchto darů všem možným taky církvím bylo dat jim čas a možnost postavit se na nohy. Taky proto, aby jste z prominutím drželi hubu a nečeřili vodu. Jedno jestli z finačních nebo propagandistických důvodů.

Když už citujete Krista, pane faráři, zkuste si položit otázku, jestli on sám by církevní restituce přijal, nebo by se spíše přidržel svých slov "kdo si bere tvé věci, je nežádej zpět" (Lukáš 6:30).
Ale darmo o tom mluvit, většina církví (čest výjimkám baptistů a jehovistů) se rozhodla, že budou sloužit dvěma pánům a kromě rozvíjení víry, naděje a lásky budou také usilovně pracovat na rozmnožování onoho "mamonu nepravosti". Ať posoudí Bůh, která cesta byla cestou správnou.

Ono je to jednoduché. Bylo tu několik církví, které to dlouhodobě blokovaly. Některé (např. husité) proto, že systematicky vymírají a bez státních prostředků se neobejdou. Jiné (Apoštolská církev) proto, že by se musela uskromnit, byť reálně státní podporu nepotřebuje. Když dostaly nabídku úlitby, kývly.
Pokud jde o zmíněné baptisty, pak u nich to není tak jednoznačné, jak uvádí autor. BJB se zřekla státní podpory, nicméně za minulého vedení bylo odsouhlaseno, že to bude záležet na každém jednotlivém sboru. A tak polovina církve státem placena není a polovina je. V případě restituce to ale způsobovalo problém s přerozdělením takto získaných prostředků mezi ty, kteří státní peníze přijímaly a ty, kteří je odmítaly. V jejich případě došlo imho k tomu nejrozumnějšímu, co mohli udělat a nesvaloval bych to na vliv médií a společenských nálad.
S navracením majetku, který byl prokazatelně zcizen, snad nebude mít problém nikdo. Ani nepřítel církve.