Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 

Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Jitka   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 0, článků celkem: 5346, komentáře < 7 dní: 0, komentářů celkem: 4997, adminů: 23, uživatelů: 2442
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Povzbuzení


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

8 111 320

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 27 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Komentáře: K argumentům Daniela Kvasničky proti rozhodnutí baptistů o církevních penězích
Posted on Středa, 13. únor 2013 @ 20:47:53 CET Vložil: Mainstream

Ohlasy ekumeny poslal Nepřihlášený

Pan Daniel Kvasnička, farář Církve bratrské v Říčanech, vystoupil 12.2. ve svém blogu na serveru iDNES.cz s obhajobou přijetí církevních peněz od státu. Přitom polemizuje s rozhodnutím Bratrské jednoty baptistů nepřijmout církevní peníze od státu. Dodejme na okraj, že celého procesu mezi státem a církvemi se vůbec neúčastní Křesťanské sbory a Svědkové Jehovovi. (Možná se někdo bude ušklíbat, že se tedy baptisté dostali do „pěkné společnosti“, ale to bude docela od věci.)

Nyní však ke Kvasničkově úvaze: První odstavec si stěžuje na mediální masáž. Pro stížnost samu mám velké pochopení. Raději ale jinak zůstávám vůči médiím chladný. Taková jsou média vždy, jsou každý den vděčná za téma, které mohou rozmazávat, než pak zase skočí na další.

Druhý odstavec vypadá bohužel drze: naznačuje, že baptisté jsou bezpáteřní. Což je docela silná káva. Bylo by vhodné, kdyby se pan Kvasnička baptistům omluvil. Zdůvodnění jeho obvinění je totiž laciné, nevím, zda v něm je či není kousek pravdy, ale je vratké. Prý měli odmítnout církevní peníze již dřív: „Teď to vypadá, jako že se polekali mediálního obrazu...“ Jednak nevím zcela přesně, jaké mechanismy v baptistické církvi vedly k tomuto stanovisku (znám jen jisté obrysy) – pokud pan Kvasnička ví, ať je do svých úvah zařadí. Proč se řídit tím, jak co „vypadá“? To je námitka jak z Kvasničkou kritizovaných médií. Chápu, že uvažuje o tom, jak co vypadá, ale je to příliš přímočaré. Je třeba také uvážit, že to může být naopak kus odvahy pustit se do polemiky ve vlastních řadách a do nesouhlasu s ekuménou. Také změna názoru po delším uvážení má svou hodnotu. Naopak stanovisko třeba ČCE vypadá takto: „Máš nás, česká veřejnosti, nerada? My si ty peníze přijmeme vám na truc.“ Jinak řečeno: rozhodnutí se může a má dít nezávisle na veřejném mínění tak nebo onak.

Oproti názoru pana Kvasničky předseda Výkonného výboru Bratrské jednoty baptistů Milan Kern, v jednom rozhovoru zpochybňuje, že by o rozhodování baptistů rozhodovalo veřejné mínění, a naznačuje, že rozhodnutí je záležitostí delšího vývoje. K tomu lze doplnit, že baptisté si v Československu kdysi platili své kazatele, než se jim roku 1949 vnutil komunistický stát. A pak sice se od roku 2000 projevovala snaha přijímat peníze od státu, ale diskuse o tom měla jen částečný úspěch (u některých sborů). Když tedy pan Kvasnička říká, že se baptisté ke státní podpoře „rozumně vrátili“, je třeba to trochu upřesnit (i když celou tuto záležitost tu rozkrývat nemíním).

Třetí odstavec přináší druhý argument, který sugeruje, že církve se budou o majetek starat lépe než stát. Mám sice zato, že tzv. církevní restituce diverzifikují vlastnickou strukturu v ČR, a tím oslabí možnost finanční machinace (tu možnost ovšem mohou také prošustrovat), ale je tu otázka právního a mravního nároku na církevní peníze, který ovšem není oním druhým argumentem podpořen.

Čtvrtý odstavec rozvíjí zajímavou teologickou úvahu, jejíž závažnost spočívá v momentu, že všechno patří Bohu. Jen ta paralela finančních daní a daně ve formě Ježíšova života mi připadá příliš odvážná.

Zbytku Kvasničkova článku se už věnovat nebudu, protože přechází k jinému, i když souvisejícímu tématu. Ale jak vidím, ty tři argumenty nezpůsobují právě mocnou kanonádu.

Aby mi bylo rozuměno. Nejsem proti tomu, aby stát podporoval církve finančně. Jsem jen proti tomuto způsobu, jímž se z peněz dělá princip ekumény, dále pak držústné v solidaritě s římsko-katolickými nároky, a když příslušné peníze ve skutečnosti žádnou náhradou nejsou (odhlédneme-li od kompenzace nevydatelného hmotného majetku, s nímž je ale obecně potíž).

Má smysl se také poohlédnout po tom, co říkají sami baptisté a nebavit se jen o nich bez nich. Milan Kern totiž říká: „V preambuli zákona je řečeno, že to má sloužit k vytvoření materiální základny pro činnost církve, a to nám není blízké.“ Tento argument má smysl – proč by stát měl jen tak vytvářet církevní materiální základny?

Kromě toho má smysl za útisk a pronásledování odškodňovat konkrétní lidi (a vědomím, že peníze nemohou být nikdy dostatečnou „protihodnotou“ bolesti) a ne církve jako organizace. Ty ostatně byly za komunistického režimu povoleny a jejich leckteří členové s režimem a jeho tajnou bezpečnostní službou kolaborovali, takže například vyhazovali studenty teologie. Samozřejmě třeba na úkor statečnějších souvěrců. K tomu ocitujme opět Milana Kerna: „Navíc tam je silný důvod, že majetkové škody, které naše církev za komunismu utrpěla, jsou oproti částce, která je nám nabízena, téměř zanedbatelné.“

Hlavně však – církve se nechaly vtáhnout do debat o penězích, a žádné jiné téma, které se jich týká, tak významné v Česku není. Můžeme si stěžovat na mediální masáže, ne neoprávněně, ale nebylo by poctivější zkoumat, jak si za to mohou církve samy?

Jiří Hoblík

Zdroj:
www.svobodne.estranky.cz/clanky/spolecnost/k-argumentum-daniela-kvasnicky-proti-rozhodnuti-baptistu-o-cirkevnich-penezich.html



 
Příbuzné odkazy
· Více o Ohlasy ekumeny
· Novinky od Mainstream


Nejčtenější článka o Ohlasy ekumeny:
Miloš Šolc III. komentuje odchod pěti sborů z BJB


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 5
Hlasů: 2


Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"K argumentům Daniela Kvasničky proti rozhodnutí baptistů o církevních penězích" | Přihlásit/Vytvořit účet | 2 komentáře | Hledat v diskusi
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


reakce Daniela Kvasničky (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: informator v Čtvrtek, 14. únor 2013 @ 23:34:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kazatel Daniel Kvasnička na webu Svobodné protestantské stránky takto zareagoval na tento článek Jiřího Hoblíka:

Děkuji, že jste si přečetl moje psaní, přiměl jste mne k zamyšlení, ale pochopil jste jej tak, jak jste potřeboval.

1. Nestěžuji si na mediální masáž. Lituji mediátorů, a pláču nad tím, že církve neumí přinést téma a jen kopírují povrchní zájem médií (Jako např. poplach po rezignaci B16) Žádná (!) církev a ani ERC dohromady nevysvětlovala, že nejde o restituci a ani řešení minulých křivd - především - ale jde o peníze do budoucnosti.

2. Citujete mne, tedy spíše recitujete mne jak potřebujete. Řekl jsem, že když chtěli být páteřní, měli to udělat včas. Neřekl jsem, že jsou bezpáteřní. To odmítám. A dodnes si to myslím po čilé korespondenci s baptisty vím, že si stěžují, že nemohli svobodně diskutovat, že se nemohli rozhodnout včas, že návrh pro konferenci v roce 2009 nebyl nikdy hlasován... Atd. Tedy tvrdí, že nejsou schopni svobodné a zodpovědné politiky. Ano - Ne ve chvíli, kdy se to má. Ve skutečnosti mi vůbec nevadí, že se rozhodli tak, jak se rozhodli, ale vadí mi nediplomatický postoj, na který média čekala (první církev... atd.) Vadí mi, že se nechovají, jako dospělí a vymlouvají se na tehdejší výkonný výbor a podobně. Pravda - a vy ji asi taky znáte - je že jsou až podnes nejednotní a že za Boží vůli k nezávislosti zaskočila procenta, která nepříliš jasně vyjádřila pozdní vůli z kontraktu vystoupit. A k minulosti - vím, že přehnaná snaha být nezávislými na konci minulého století vedla k vážným existenčním problémům některých sborů BjB. Ke cti jiných je, že to ustály. Byly to především ty bohatší. Také znám mediální prohlášení VV BjB, která zní od neděle. Připadají mi jako prohlášení vatikánské kůrie: "Řekneme vám to, co chceme..." V téhle chvíli však baptistický alibismus postihuje další partnery v jedné smlouvě. Proč mám odpovídat v obyčejných debatách na polopravdy vycházející z těchto mediálních prohlášení? Proč se neudělá solidní prohlášení, v němž se pojedná, čeho se kdo přesně vzdává a že tzv. příspěvek se bude pobírat v takové a takové výši dále? Prostě to, co udělali, bylo nedospělé mediálně, ale bylo to nedospělé bratrsky a diplomaticky.

3. Pro mne nejde o držústné. To je Váš termín - hezký, ale špatný. Jako bych četl Deník referendum... Jde o rozumnou politickou transakci, která má posloužit k tomu, aby církve dělaly pro stát to, co dovedou - to je ta část jíž se (k mé lítosti) nevěnujete.
Naposled: Že stát nereflektuje potřeby jiných náboženských uskupení je spíše výraz toho, že ta uskupení nerespektují jiné církve či nejednají na rovině, jako se přese všechny potíže jedná s ŘkC a ERC. Já nemám problém, kdyby u toho byli. Tedy mám problém, ale ten je jiného rázu a sem nepatří. (Mám dojem, že jedna z Vámi citovaných společností dosáhla své registrace podvodem.) Křesťanské sbory nikdy neměly zaměstnance a peníze nežádaly.



Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.09 Seconds