Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Vladislav   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 5, článků celkem: 4504, komentáře < 7 dní: 3, komentářů celkem: 4184, adminů: 23, uživatelů: 2329
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Hesla Jednoty bratrské

Hesla Jednoty bratrské


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

6 225 047

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 6 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Tvorba: Nová kniha o Chelčickém
Posted on Pondělí, 21. únor 2005 @ 19:53:47 CET Vložil: Benjamin

Historie českých baptistů poslal 53

Vyšehrad vydal v únoru 2005 knihu Jaroslava Boubína Petr Chelčický – myslitel, reformátor. Po více než čtyřiceti letech se ke čtenářům dostává nová monografie věnovaná této významné postavě českých dějin. V padesátých letech minulého století byl pro české marxistické historiky Chelčický zavrženíhodným reakcionářem. Nad monografií Aloise Míky Petr Chelčický, která vyšla v roce 1963, jakoby se vznášela nerudovská otázka: “Kam s ním?” Zato v knize Jaroslava Boubína je hned na počátku označen za “největšího myslitele českého středověku”.

Autor knihy je absolventem Filosofické fakulty University Karlovy, kde vystudoval archivnictví a dějepis. Od roku 1990 je vědeckým pracovníkem Historického ústavu Akademie věd ČR a vedoucím redaktorem sborníku Mediaevalia Historica Bohemica. Publikoval řadu prací o politických, sociálních a náboženských dějinách husitství, včetně edic husitské traktátové literatury.
Poměrně útlá (193 stran), ale myšlenkově hutná kniha, je rozdělena do čtyř částí. V první, která právě nese název “Po stopách největšího myslitele českého středověku” jsme seznámeni s prostředím, z něhož jihočeský myslitel zřejmě vzešel. Autor se přiklání k dřívější hypotéze F.M.Bartoše, že za obecně užívaným označením Petr Chelčický, se skrývá drobný zeman Petr Záhorka ze Záhorčí.

Druhá část “Světem Petrova díla” nás přehledně provází nejdůležitějšími díly Petra Chelčického a jeho názory např. na sociální rozvrstvení společnosti (trojí lid), institucionalizovanou církev, církevní a světskou moc, duchovní boj, svátosti či s jeho polemikami s pražským a táborským kněžstvem.

V části třetí “Z Petrových myšlenek” si kromě charakteristky vztahu Boha a člověka v Chelčického díle, můžeme přečíst i skvělou studii týkající se dodnes aktuálního tématu – trestu smrti.

Část čtvrtá “Cesta k nesmrtelnosti?” je věnována stručnému popisu Petrova vlivu na vznikající Jednotu bratrskou a zejména jeho tzv. druhému životu, který se poměrně čile rozvíjí od 19.století . Zde nás jistě zaujme naznačená myšlenková souvislost Chelčický – L.N.Tolstoj – M.Gándí – M.L.King nebo upozornění na zařazení Chelčického do dějin “separatistického křesťanství” a akceptování jeho souvislosti s evropským anabaptismem.

Možná nejsem sám, kdo si nad těžkopádným stylem a podivně šroubovanými souvětími mnohých historiků často povzdechne: “Vždyť se to nedá číst.” Každopádně kniha Jaroslava Boubína je pravým opakem. Svěže a velice čtivě napsaná jistě potěší každého, kdo se zajímá o radikální odkaz české reformace. Zejména čeští baptisté, kteří se kdysi hlásili svým názvem k Chelčickému, by neměli váhat a měli by si rozšířit svůj obzor.

Závěrem se podívejme, co se v doporučené knize píše o křtu:

“ Křest… dovršuje obrácení člověka, který se seznámil s božím slovem, uvěřil v Krista a rozhodl se zachovávat boží vůli . Je uvědomělým výrazem zrození nového, duchovního člověka, jenž ve svém těle ukřižoval svůj starý život a podrobil se moci Kristově. Je dokonce oním druhým zrozením, neboť jedině duchovní člověk, který se při něm zrodil a jemuž se dostalo světla boží milosti, může “dostatečně božie věci činiti”.

Již ve své základní charakteristice křtu tak Petr odmítá ustálenou praxi vysluhování této svátosti. Jeho polemika se obrací zejména proti obecnému křtění dětí, především nemluvňat. Zde nemůže být ani řeči o nějakém vědomém obrácení. Výkladům, že se při křtu v dětech rodí nový život skrytě, se pouze vysmívá. “A dějie-li se v nich takové věci, jediné tehdy skrytě. A potom jedné počnú se hýbati na nohy a učie se mluviti, až ihned nemóž poznáno v nich býti nižádné světlo ani který byt boží. A čím déle po vsi běhajie, tiem ještě lépe to pozná na nich, že toho nic do sebe nemajie. Protož divné by to bylo držeti, někaké veliké dary přijímajie skrytě na křtu, a potom k nižádnému prospěchu aby se na nich neukázaly.”

Chelčický se dovolává domnělé praxe prvotní církve, jak se s ní seznámil u Pseudo-Dionýsia Areopagity, údajného žáka apoštola Pavla. Křest má být prováděn pouze u dospělých lidí, kteří se vědomě obrátili ke Kristu, a u dětí jenom tehdy, pokud zbožnost jejich rodičů a kmotrů dává dostatečnou záruku toho, že budou své dítě či svého kmotřence opravdu vychovávat k lásce k Bohu. Tento postup však kněží opustili a začali křtít “všecky napořád”, a navíc ne v dospělém věku, jak by bylo vhodné, ale již “v tom věku člověka, když rozumu o tomto o ničemž nemuož mieti”. Hlavním důvodem jejich počínání není snaha přivést lidi k Bohu, ale touha po penězích: čím více lidí pokřtí, tím více jim lidé zaplatí. Není proto divu, že kněží, “křtiece veliké množstvie, a nemohú jednoho ukázati, ani starého ani mladého, by poznal Boha a věřil jeho čtení”. Obvyklou námitku, že časný křest žádají rodiče pro své dítě z toho důvodu, aby mu pro případ brzké smrti zajistili spasení, odmítá Chelčický jako pokryteckou. Jestliže rodiče opravdu touží po spáse svých dětí, proč je vychovávají tak, aby pečovaly o všechno světské a stavěly se k Bohu zády, a tak naději na spásu rychle ztratily?”

Jan Bistranin



 
Příbuzné odkazy
· Více o Historie českých baptistů
· Novinky od Benjamin


Nejčtenější článka o Historie českých baptistů:
První řádná kazatelka v historii Bratrské jednoty baptistů


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 4.44
Hlasů: 9


Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Nová kniha o Chelčickém" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.15 Seconds