Počet německých katolíků a protestantů, kteří oficiálně opustili církev, byl loni podle listu Wall Street Journal nejvyšší za posledních dvacet let. Věřící z církve vystupují zejména kvůli vysokým daním. Placení církevních daní je v Německu tradiční, přesto se tomu řada lidí dosud úspěšně vyhýbala.

Němečtí věřící musí církvím navíc odvést okolo devíti procent z částky, kterou odvádí jako daň z příjmu. Podle Wall Street Journalu tak musí například registrovaný člen církve, jehož roční příjem činí 100 tisíc eur (v přepočtu zhruba 2,7 milionů korun) a odvádí 30% daň (téměř 830 tisíc korun), zaplatit navíc od 2 400 do 2 700 eur (zhruba 70 tisíc korun).


Z 81 milionů obyvatel Německa se ke katolické církvi hlásí třetina, přibližně stejně je i protestantů. Věřící ročně církvím na daních přispějí zhruba deseti miliardami eur. Zvláštní církevní daně platí i pro židy, nikoli ale pro muslimy, kteří nejsou oficiálně uznávanou církví. Narozdíl od například Itálie a Španělska, kde věřící mohou své peníze raději věnovat na dobročinné účely, Němci tuto možnost nemají.

Povinnost odvádět zvláštní daně mají věřící již tradičně. Nově ale odpovědnost za jejich výběr přešla přímo na banky, které jsou povinny hlásit, k jaké církvi její klienti patří. Dosud jim lidé tento údaj sdělovali pouze dobrovolně. Neochota odvádět „kostelní daň“ může vést i k tomu, že církve danému člověku odepřou křest, večeři Páně nebo církevní pohřeb.
    
Církve chtěly více peněz, místo toho ztrácí členy

Někteří kněží bankéře obviňují z toho, že svým klientům radí, aby z církve vystoupili. To ovšem banky popírají. „Církve se z toho snaží vyvléct. Měly by se ptát samy sebe, proč je tak osobní rozhodnutí, jakým je příslušnost k církvi, omezeno na problém daně z příjmu,“ řekl agentuře Reuters Thomas Lange z bankovní asociace v Düsseldorfu.

I když církve samy toto opatření prosazovaly, může se jím podle Sunday Times vymstít - vzhledem k masivnímu odchodu lidí se jejich sen o penězích navíc, které měly daně vynést, možná brzy rozplyne. Podle Frankfurter Allgemeine už letos ve srovnání s minulým rokem z církví vystoupilo o více než 50 % více lidí.

Vedou je k tomu i obavy z toho, jakým způsobem církve získané peníze utrácí. Symbolem marnotratnosti se stal především „biskup luxusu“ Frank-Peter Tebartz-van Elst, který si nechal postavit rezidenci za peníze z nadace pro chudé.

www.idnes.cz