Náboženské vysílání Českého rozhlasu se má změnit. I kvůli kritické analýze vedení veřejnoprávního média připravilo novou koncepci duchovních sekvencí.

Náboženské vysílání veřejnoprávního rozhlasu není vyvážené, největšího prostoru se dostává katolické církvi. Tak duchovní pořady zhodnotila analýza religionisty brněnské Masarykovy univerzity Davida Václavíka. Materiál, který si nechalo vypracovat současné vedení média, upozorňuje na fakt, že program nereflektuje některé zásadní společenské posuny ve společnosti po roce 2010.


Specialisté veřejnoprávního média proto vytvořili novou koncepci náboženského vysílání. Frekvence se má od příštího roku více otevřít i jiným názorům, členové Rady Českého rozhlasu už mají dokument několik dnů k dispozici. "Končí doba, kdy jediným, kdo vehementně promlouval, byl kardinál Dominik Duka. Náboženské vysílání bude spíš duchovní a spirituální, dostane se i na ostatní náboženství včetně islámu," popisuje hlavní body strategie Jiří Vejvoda, místopředseda rady.

Samotný rozhlas se zatím nechce k novinkám obšírněji vyjadřovat. "Koncepci se věnujeme zhruba osm měsíců. V komisi byli naši lidé i externisté včetně religionisty Davida Václavíka, filozofa Jana Sokola a dalších," přiblížil René Zavoral, programový náměstek generálního ředitele. Jeho vystoupení na srpnovém zasedání rady glosoval sám šéf Peter Duhan tak, že rozhlas odstupuje od tradičního náboženského vysílání. "Považuji za nutnost, aby se ve vysílání objevily i pořady řešící muslimskou tematiku. Už jen proto, že téma je velmi diskutované, médium musí tyto věci respektovat," nastiňuje budoucnost David Václavík.

Na mě si tlačit nikdo netroufl

Za to, že na veřejnoprávních vlnách dostávali hodně prostoru katolíci, může i dohoda o spolupráci mezi rozhlasem, Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví ČR. Už v roce 1999 ji podepsal kardinál Miloslav Vlk a tehdejší generální ředitel média Vlastimil Ježek.

Deklarace uvádí, že všechny tři strany budou úzce spolupracovat při tvorbě náboženských pořadů, zástupci obou křesťanských organizací se navíc podle smlouvy mohou vyjadřovat k personálním otázkám či k "teologické odbornosti a duchovní způsobilosti" vedoucího příslušné redakce. Místopředseda Rady Českého rozhlasu Jiří Vejvoda mluví o "reliktu doby", dikce smlouvy je podle něj ze současného pohledu nesnesitelná.

Nynější vedení veřejnoprávního rozhlasu odmítá, že dohoda by dnes měla jakýkoliv vliv na vnitřní fungování. "Záměrem této deklarace mělo být vyjádření spolupráce na bázi poradenství a Český rozhlas nebyl případnými návrhy nijak vázán. Český rozhlas si i po uzavření této deklarace v plném rozsahu zachovával svobodu a nezávislost při vysílání svých programů, jak je stanovují příslušné zákony, náš kodex a další předpisy," reaguje Kateřina Moravcová, vedoucí oddělení komunikace rozhlasu.

S ní souhlasí i Vejvoda, který v letech 2004 až 2010 působil jako šéf druhého okruhu Praha. "Na mě si netroufl nikdo tlačit. Ředitel Kasík (Václav Kasík, bývalý generální ředitel rozhlasu – pozn. red.) mi dal smlouvu přečíst, ale on ani nikdo z katolických kruhů na mě netlačil a nenabádal, abych se jí řídil," vybavuje si Vejvoda.

Pochválen buď Hergot!

Za zmínku stojí, že zatímco pořady jako Svět víry, Doteky víry či Křesťanský týdeník si od religionisty Davida Václavíka v jeho analýze vysloužily kritiku, nejlépe vyšel program Hergot! z dílny Radia Wave.

Relace prý jako jediná ukazuje pluralitu religiozity v české společnosti. Václavík si to vysvětluje i tak, že stanice je na rozdíl od ostatních mainstreamových kanálů veřejnoprávního rozhlasu silně zaměřená na alternativu a redakci tvoří mladí lidé.

Ondřej Stratilík

Lidové noviny, 9.9.2014

Zdroj: www.josefhurt.cz