Proč někteří lidé vidí ve Vladimiru Putinovi zachránce křesťanských hodnot? Protože naletěli ruské propagandě.

Rusko zahájilo vůči Západu mediálně-propagandistickou ofenzívu; např. u nás se vyrojily weby, které papouškují propagandistickou linii Kremlu a nejspíš jsou i z Ruska financovány. A jedním z táborů, na které je tato propagandistická ofenzíva zaměřena, jsou konzervativní křesťané; tím druhým je radikální levice.

Stejně jako v době Studené války, když komunistická propaganda Sovětského svazu mluvila o míru a socialismu, mnozí západní socialisté té propagandě naletěli. Nebyli to sice komunisté, byli to demokraté, ale racionalizovali si to takto: u nás máme demokracii, ale ne socialismus, u nich mají socialismus, ale ne demokracii, takže obě společnosti jsou stejně dobré. Proto se stali apologety sovětského totalitarismu.

Dnes Vladimir Putin mluví hodně o křesťanských hodnotách a kritizuje „dekadentní liberální Západ“ – a to se mnohým konzervativním křesťanům líbí. Proto se stali apologety ex-plukovníka KGB a jeho režimu. Přitom dnešní Rusko, natož jeho současný režim, vůbec nejsou žádným vzorem křesťanských hodnot či ctností. Pokud ovšem za takovou hodnotu či ctnost nepovažujeme být hodně oškliví vůči homosexuálům, což já nečiním.

Když se podíváme na indikátory správné společnosti, jež jsou konzervativním křesťanům drahé, např. na ochranu nenarozeného života, či rodinné hodnoty a soudržnost rodin, vidíme, že dnešní ruská společnost v nich dopadá mnohem hůře, než takzvaně dekadentní Západ. Rozvodovost, která je na Západě kolem 50%, je v Rusku vyšší; a procento těhotenství, jež skončí umělým potratem, je v Rusku mnohonásobně vyšší; na Západě skončí abortem ze tří těhotenství jedno; v Rusku ze tří až dvě.

Začnu věřit, že ruská společnost je křesťanská, až se ruská církev alespoň jednou postaví ruskému státu. Na Západě církev katolická i ty protestantské někdy se státy a režimy kolaborovaly, jindy se jim ale ostře postavily a kritizovaly je – říkaly: „To nesmíš!“ V Rusku nikdy. Ruská církev je jako stará služka, které už ani nevadí, že ji její pán, ruský stát, opakovaně znásilňuje.
Přesto však fakt, že někteří konzervativní křesťané vidí v Putinovi svého světského spasitele, ukazuje, jak moc jsou zoufalí a od současné sekularizované západní společnosti odcizeni. Zoufalý se i stébla chytá; v tomto případě i tak shnilého a prohnilého, jakým je Putin a jeho režim.

Konzervativní křesťané však v jednom mají pravdu: současný levicově-liberální establishment na jejich hodnoty, názory, preference a piety kašle a ignoruje je. Vědí a vidí, že jakékoli menšině, rasové či sexuální, se od establishmentu zastání a podpory dostane, jen jim ne. Vědí a vidí, že jimi je pohrdáno a jim je vysmíváno. Vědí a vidí to. A pak přijde Putin a řekne pár konzervativních křesťanských frází, a na ně to působí jako božská mana. Za to si levicově-liberální establishment může sám.
Pomohlo by, kdyby své chování změnil. Pro začátek by mohl přestat finančně podporovat z peněz daňových poplatníků a prostřednictvím fondů Evropské unie genderovou ideologii, jež je nepřátelská vůči tradiční manželské rodině. A za druhé, mohl by začít preferovat křesťany z Blízkého a Středního východu při poskytování azylu v Evropě.

To by velice pomohlo identifikaci konzervativních křesťanů se současnou evropskou politickou společností. Pak by se nemuseli ohlížet po tak pochybném a hochštaplerském politickém vůdci, jakým je Putin, jemuž nejde o křesťanské hodnoty, nýbrž jen o moc a slávu velkoruského imperialismu.

Roman Joch

Zdroj: www.obcinst.cz