Čeští pravoslavní věřící jsou pravděpodobně už unavení spory uvnitř své církve a zakládají novou. V květnu podali návrh na ministerstvo kultury, aby registrovalo Českou pravoslavnou církev. Krize v pravoslavné církvi trvá již rok a půl od abdikace bývalé hlavy církve vladyky Kryštofa. Jedinou možností je podle kritiků současného stavu ustanovení dočasného opatrovníka církve a volby nového vedení. Zevnitř společenství také zaznívají velké obavy o sílící ruský vliv v tuzemské církvi.

Registrace nových církví trvá až rok, prověřuje se při ní třeba autenticita podpisů lidí hlásících se k dané církvi. „Ministerstvo kultury zadává také vypracování znaleckých posudků odborníkům z oboru religionistiky," řekla mluvčí MK Helena Markusová. Další pravoslavní věřící podali v červnu návrh na registraci České ortodoxní církve.


Arcibiskupem pražským a metropolitou českým a slovenským byl v Pravoslavné církvi v českých zemích vladyka (biskup) Kryštof, občanským jménem Radim Pulec. Loni v dubnu odstoupil po nařčení z toho, že je otcem nemanželských dětí. Poté vedení církve dosadilo na místo pražského arcibiskupa vladyku Jáchyma, ale velká část církve ho neuznává – nebyl podle nich zvolen způsobem, jaký vyžaduje základní dokument církve. Stejný názor na Jáchyma zastává Cařihradský patriarcha Bartoloměj, hlava celosvětového pravoslaví. Jáchyma dosud neregistrovalo ani Ministerstvo kultury. Pražský arcibiskup ani zástupci pražské eparchie (diecéze) na dotazy ohledně situace v církvi nereagovali.

Podle kritiků současného stavu v církvi byl odchod Kryštofa řízený skupinou českých kněží podporovaných Moskevským patriarchátem Ruské pravoslavné církve. Na důkaz svého tvrzení uvádějí fakt, že Jáchym jmenoval Kryštofa opatem kláštera v Těšově na Chebsku. Říkají, že kdyby obvinění ze styku se ženami platila, opatem by se nyní stát nemohl.

Rozdělení křesťanské církve na římskokatolickou a pravoslavnou se datuje rokem 1054. V násle­dujících tisíci letech byly pokusy o znovusblížení neúspěšné. Papež František a patriarcha Bartoloměj ale pokračují v dialogu z roku 1964, kdy tehdejší hlavy obou církví odvolaly vzájemné prokletí.

Pravoslavní v Česku se po roce 1989 domnívali, že by Praha mohla být novým centrem sbližování východní a západní církve. Vedení církve se ale začalo více napojovat na Moskevský patriarchát, který řecké snahy o mezicírkevní dialog odmítá a naopak má sám ambice nahradit Cařihradský patriarchát ve vedení světových pravoslavných církví.

Cařihradský patriarchát je po rozdělení křesťanů nejstarším a nejváženějším pravoslavným patriarchátem. Pravoslavná církev československá vznikla v roce 1923 dekretem cařihradského patriarchy. Za druhé centrum se bez ohledu na historii a církevní hierarchii považuje Moskevský patriarchát, přičemž vychází především z velikosti Ruské pravoslavné církve, říká religionista Odilo Štampach.

Změna orientace československého pravoslaví od Cařihradu a jihoslovanských zemí na Moskvu začala ve stalinistických 50. letech. Po roce 1989 se tuzemští pravoslavní orientovali zpět na své cyrilometodějské kořeny. Ale s přílivem novodobé ruské emigrace v posledních asi deseti letech se vedoucí představitelé pravoslavné církve opět začali obracet k Moskvě, říká Vojtěch Merunka, redaktor pravoslavného webu Sůl země.

Pravoslavná církev v českých zemích se nedávno personálně propojila s takzvaným podvorje, zastoupením Ruské pravoslavné církve v ČR, které v roce 2012 povýšilo na druhou samostatnou pravoslavnou církev na českém území. Nejvyšší představitel podvorje Nikolaj Liščenjuk je zároveň zaměstnancem Pravoslavné církve v českých zemích, jak je zřejmé z webu pražské eparchie. Pobírá tedy plat od českého státu. Skutečnost, zda členové nově registrované církve jsou či nejsou členy jiné již registrované církve, MK neprověřuje.

„Musíme počítat s variantou, že Ministerstvo kultury nad pravoslavnou církví převezme nucenou správu," domnívá se Merunka. „Neumím si představit, že by český stát z restitucí a církevních platů nadále živil duchovní Moskevského patriarchátu Ruské pravoslavné církve, kteří jsou nepřátelští k našemu státu a k Evropské unií, jíž jsme součástí. Je také možné, že v důsledku sporů na pozadí mocenských ambicí Moskvy na první místo v pravoslavném světě Cařihradský patriarchát naší církvi odebere autokefalitu," do­dal.

Při sčítání lidu z roku 2011 se k Pravoslavné církvi v českých zemích hlásilo asi 21.000 lidí, k Podvorje Moskevského patriarchátu v ČR asi 6.000 lidí. Zájem o pravoslavné bohoslužby je mnohem vyšší, účastní se jich také mnoho turistů a cizinců z východní Evropy. V ČR je jich podle odhadů nejméně 100.000.

www.denik.cz