Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 

Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Vilém   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 0, článků celkem: 5346, komentáře < 7 dní: 0, komentářů celkem: 5008, adminů: 23, uživatelů: 2955
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Povzbuzení


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

8 735 823

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 11 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Události: Vznik letničního hnutí v Brně a Bratrská jednota baptistů
Posted on Neděle, 16. listopad 2014 @ 22:13:03 CET Vložil: Mainstream

Historie českých baptistů poslal Nepřihlášený

Kořeny letničního hnutí v Brně nalezneme v polovině 50 let. Od 1.9.1955 se kazatelem brněnského sboru Bratrské jednoty baptistů stal dr. Pavel Titěra, který přestoupil z Jednoty bratrské v Holešově. Od roku 1956 se stále častěji zmiňoval o letnicích pro církev a o sborech Jednoty českobratrské na Těšínsku. Někteří členové sboru začali více toužit po Duchu svatém, a proto v roce 1957 skupina bratří a sester navštívila sbor v Hrádku a po svém návratu se dále scházela k modlitbám. V následujícím roce se jejich počet rozšířil. Od roku 1959 ve sboru probíhala pravidelná nedělní modlitební shromáždění pro toužící po "moci z výsosti". A v následujícím roce přijeli do Brna sloužit bratři z Těšínska.

Někteří ze členů brněnského baptistického sboru se však postavili ostře proti a poslali na ústředí baptistické církve stížnost, nebylo však nijak zakročeno. V roce 1962 onemocněl laický kazatel sboru Bratrské jednoty baptistů Bohuslav Tetiva a odjel na léčení do Štrbského Plesa. Po ukončení léčby se oba manželé při zpáteční cestě zastavují na Těšínsku u bratra Brózdy a během této návštěvy prožil bratr Bohuslav Tetiva křest v Duchu svatém. V roce 1964, po 2 letech scházení, obdržel křest Duchem svatým i Ladislav Novák, pozdější starší sboru.

O rok později, v roce 1965, nastaly mezi bratry Pavlem Titěrou a Bohuslavem Tetivou neshody kvůli modlitebním chvílím, které byly nakonec zrušeny. Skupina "nadšenců" se však scházela dál v bytě bratra Josefa Nováka, který roku 1947 přišel z Volyně do Čech, kde v Podbořanech a Žatci měli pod sborem Bratrské jednoty baptistů letniční skupinku. Další rok přibývalo lidí pokřtěných v Duchu a skupina, kterou přijížděl vyučovat bratr Bocek, se scházela téměř každý den.

V polovině července roku 1966 přijeli do Brna bratři z Ústředí Bratrské jednoty baptistů a byla svolána schůze staršovstva I. a II. sboru Bratrské jednoty baptistů. Výsledkem byla výzva vzdát se daru jazyků a přestat o této zkušenosti hovořit. 23.6.1966 bylo vydáno všem sborům k projednání prohlášení, podle kterého každý letničně zaměřený člen BJB musel být zbaven funkcí ve sboru a kdo se nezřekl tohoto učení, sám se tím z Bratrské jednoty baptistů vyloučil.

Okolo listopadu stejného roku došlo k vyloučení bratrů Bohuslava Tetivy a bratra Nováka. V roce 1967 odchází 18 členů, poté co byli na výročním členském shromáždění vyzváni, aby se zřekli svého letničního zaměření. Tato skupinka se dále po několik let setkávala přes zimu v domku na Životského 10 u bratra Benzcika a přes léto u Tetivů, na chatě v Bystrci nebo v přírodě. Přirozenou autoritou se stal bratr Bohuslav Tetiva. V listopadu roku 1968 do skupiny začal opět chodit bratr Josef Novák s rodinou, který měl samostatnou skupinku. Skupina se tehdy scházela v pokoji u Benzciků a v březnu roku 1969 se obě skupiny na žádost Benzcikových sešly v neděli večer k modlitbám. Všichni se nahlas modlili v jazycích a skupina okolo bratra Bohuslava Tetivy se přestala těchto večerů zúčastňovat.

Bratr Josef Novák odešel a stal se vedoucím stanice AC Bratislava v Brně. Roku 1975 přijel do Brna sloužit dr. Karel Marek, letniční teolog z Kanady a roku 1976 bratr Fabián. V tomto období přišla do sboru skupina lidí, kteří později výrazně ovlivnili sbor. Dne 21.3.1977 byla podána a poté zamítnuta žádost o založení církve Rozhodných křesťanů letničních, ke které se připojila i skupina Josefa Nováka. (2. skupina bratra Bohuslava Tetivy se zatím nepřipojila.)

V roce 1979 se bratři z ilegální církve Rozhodných křesťanů letničních rozešli s bratrem Josefem Novákem a skupina bratra Bohuslava Tetivy se naopak k Rozhodným křesťanům letničním připojila a brněnský sbor se stal součástí nynější Apoštolské církve. O 2 roky později se v domě na Životského scházelo okolo 70 lidí a prostory již nestačily. O rok později od 11.1.1983 proběhla razie StB i v Brně a do vazby byli vzati 3 bratří (B. Tetiva, V. Novák, J. Bencsik), ale během měsíce byli všichni propuštěni.

Sbor se i nadále scházel, a to nově u Malinů a Apetauerů, později u Mečkovských. V roce 1984 se vedoucím sboru stal po smrti bratra Bohuslava Tetivy František Pala a o 4 roky později se k bohoslužbám scházelo na 100 lidí. Počátkem února 1989 došlo státní správou k registraci Apoštolské církve v ČR a brněnský sbor se stal jedním ze 6 zakládajících sborů. Otevřela se tak cesta evangelizaci, kterou i tento sbor okamžitě využil.

Zdroj: Sbory AC v ČR

Historie Apoštolské církve je spojena s brněnským sborem Bratrské jednoty baptistů. Z něho vzešel základ nové církve. I když začátek nebyl vůbec jednoduchý.

Začátky tohoto hnutí v Brně se datují do roku 1955. Tento rok se stal kazatelem u baptistů na Smetanově ulici Pavel Titěra. V té době začali někteří členové sboru vnímat potřebu více se ve víře obracet na Ducha Svatého. Proto se menší skupina lidí začala od roku 1959 scházet nedělní odpoledne k trochu jiné bohoslužbě. Byl to začátek procesu oddělení se a vyčlenění, protože ne všem členům se toto počínání líbilo. Dokonce byla na ústředí baptistické církve poslána stížnost. Ústředí však tuto situaci nijak neřešilo. Ještě pár let se nic mimořádného nedělo.

Až v roce 1965 nastaly mezi bratrem Tetivou a kazatelem Bratrské jednoty baptistů Titěrou neshody kvůli náplni modlitebních setkání. Tuto novou situaci už ústředí řešit muselo, proto byla v polovině července do Brna svolána schůze staršovstva baptistického brněnského sboru. Výsledkem schůze bylo prohlášení, že každý člen Baptistů, který by byl letničně zaměřen, se musí vzdát funkcí ve sboru. V praxi to znamenalo zříct se vedení různých skupinek, vystoupit ze staršovstva, přestat vypomáhat kazateli s kázáními. Tento stav byl dlouhodobě neudržitelný, hlavně z pohledu letničně zaměřených členů. A proto v roce 1967 ze sboru odchází 18 členů. Jeden z nich, bratr Bencsik, kupuje v Brně, na ulici Životského, domek, který novému společenství slouží jako modlitebna.

O vedení nového letničního sboru, ještě neoficiálního, se postaral Bohuslav Tetiva. V knize Historie letničního hnutí IV. se autor knihy Rudolf Bubik, jeden z předních zakladatelů letničního hnutí působící na Těšínsku, zmiňuje o Tetivovi takto: „Přivezl ho sem (bratra Odona) nějaký bratr Bencsik z Brna, ten taky překládal z maďarštiny. My jsme sice toho bratra neznali, ale o se odvolával na to, že patří do skupiny, která se schází v Brně kolem nějakého bratra Tetivy.“ „Počkej, Rudku, myslím, že to jméno mi něco říká. Tetiva, Tetiva, někde jsem už to jméno slyšel…“ vzpomínal strejda. „Já jsem se s ním, myslím, jednou setkal. Jel z Tater a neborští bratři ho přivedli na naši mládež, ale v té době ještě byl u baptistů v brněnském sboru. Nedávno jsem se dozvěděl, že ta skupina byla od baptistů vyloučena, protože je letniční a projevují se tam dary Ducha svatého. Údajně jim tam teď slouží bratr Ludvík Bocek z Karviné.“

O zoficiálnění Apoštolské církve na území Čech, Moravy a Slezska se členové snažili hned po odtržení od baptistické církve, avšak delší dobu se jim to nedařilo. Byl to tehdy takový paradox, že v jednom státě - Československé socialistické republice (ČSSR), kde platily jedny a tytéž zákony, byla v jedné části - na Slovensku – již řadu let povolená a řádně zaregistovaná letniční církev s názvem Apoštolská církev, ale v českých zemích tomu úřady ze všech sil bránily. První krůček k formálnímu uznání letničního hnutí bylo podání žádosti o založení církve Rozhodných křesťanů letničních, předchůdce nynější Apoštolské církve. Stalo se tak bratry na Těšínsku.

Skupina věřících kolem bratra Tetivy se k nim ovšem tehdy nepřidala. Od roku 1975 bratr Tetiva dojížděl nejprve do Nivnice a posléze do Uherského Brodu, kde měl brněnský sbor stanici. Od roku 1991 se tato stanice osamostatnila a vznikl z ní sbor. Mezníkem se pro brněnský sbor stal rok 1979, kdy se rozhodl přidat k Rozhodným křesťanům letničním. O rok později přichází do sboru František Apetauer, který dnes ve sboru slouží jako hlavní pastor. Jeho původním povoláním je však grafik.

I když už se pomalu blížil revoluční rok, práce Státní tajné bezpečnosti neustávala. Dotkla se i sboru v Brně. Dne 11. 1. 1983 proběhla v domku na Životského ulici razie, při které byly zabaveny nové židle a nové varhany. Začalo období zastrašování a neklidu. „Podívej se, přestože jsem to čekal, byl pro mě veliký šok, když jsem v tu středu dvanáctého ledna přijel do Prahy a na nádraží mě čekali Pavel Kocur s Tondou Zelinou a hned na nádraží mi Pavel řekl, že mám u něj telefonický vzkaz. Vyřizoval mi, že předchozího dne udělali estébáci v Brně velikou razii a zavřeli tři bratry: bratra Bohouška Tetivu, Láďu Nováka a Jirku Bencsika. Současně udělali zátah v domech několika starších bratří a dokonce i u některých sester.“ Brněnští estébáci se totiž na začátek té své akce připravili daleko lépe než u nás na severní Moravě. Nejenže přijeli současně do bytů zatýkaných bratrů, ale současně udělali i razii v několika dalších domech. Tak se jim dostalo do ruky množství důvěných materiálů, které by se estébákům neměly do rukou dostat, například finanční deník sboru, kde byly podrobně zapsány příjmy i vydání sboru a další podobné písemnosti.

Některé členy to opravdu odradilo, ale většina vydržela i přes to, že se nyní musela scházet na dvou místech – v domech u Malinů a u Apetauerů. Později bylo využito nabídky k setkávání v domě manželů Mečkovských, kteří bydleli na ulici Vinařického v Židenicích. I když i tam se po nějakém čase začala objevovat policie, přesto se věřící scházeli v tomto domě dál.

Následující rok zemřel, po srážce s motorkou, zakládající člen dnes Apoštolské církve Bohuslav Tetiva. Bylo mu 73 let. Poslední rozloučení se konalo v brněnském sboru u Baptistů. Bylo to velkorysé gesto od místního kazatele Pospíšila, protože pastor Tetiva nebyl u komunistů oblíbený.

Vedoucím apoštolského sboru se stal po bratru Tetivovi František Pala a na místo zástupce byl zvolen Pavel Marván. Členů nového hnutí neubývalo, ba právě naopak. Počet nerostl jenom díky brněnskému sboru, ale začínala se přidávat i další města. V roce 1985 ke stanicím sboru přibyla Kroměříž. V roce 1995 byla tato stanice předána ke správě sboru Vyškov. Blíží se revoluční rok a tak úřady mění své negativní chování vůči církvím. Státní orgány, ve snaze vylepšit svoji image před světem, učinily obrat a takřka v předvečer „sametové revoluce“ zaregistovaly RTL (církev Rozhodných křesťanů letničních), avšak s podmínkou, že bude mít název Apoštolská církev v ČR. Brněnský sbor se stal jedním ze šesti jejích zakládajících členů.

Svoboda, která přišla po pádu komunistického režimu, umožňovala pořádání velkých i menších evangelizací. Díky nim měl sbor v roce 1991 přes 250 členů. Avšak problémy se sboru nevyhýbaly ani v tomto dobou požehnaném čase. Ve vedení sboru se začaly objevovat neshody. Jediným možným řešením se ukazovalo rozdělení brněnského sboru na dva. Tuto myšlenku posvětila i Ústřední rada Apoštolské církve, a tak v květnu roku 1992 vznikl nový asi osmdesátičlenný sbor pod vedením pastora Pavla Marvána. Tento druhý sbor už od začátku více tíhnul svým pojetím ke Křesťanskému společenství a proto v roce 1993 vystoupil z letničního hnutí a přidal se do svazů sborů Křesťanského společenství.

Zdroj: bakalářská práce Daniely Kořínkové "Z historie evangelických církví na území města Brna v 19. a 20. století"



 
Příbuzné odkazy
· Více o Historie českých baptistů
· Novinky od Mainstream


Nejčtenější článka o Historie českých baptistů:
První řádná kazatelka v historii Bratrské jednoty baptistů


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Vznik letničního hnutí v Brně a Bratrská jednota baptistů" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.09 Seconds