Papež František dnes přijal delegaci Armády spásy, vedenou generálem tohoto charitativního sdružení Andrém Coxem. Svou promluvu zahájil poukazem na kontakty, které Armáda spásy v posledních letech navázala s Papežskou radou pro jednotu křesťanů, včetně teologických diskusí, zaměřených na lepší vzájemné poznání, oboustrannou úctu a pravidelnou spolupráci.

“Rozdíly mezi katolíky a salutisty v teologických a ekleziologických otázkách nesmí brzdit svědectví lásky k Bohu a bližnímu, kterou sdílíme. Tato láska je schopná vzbudit energické úsilí ve snaze navrátit důstojnost těm, kdo žijí na okraji společnosti.“


Společná víra v Ježíše Krista se tudíž musí stále více stávat pevným základem přátelství a spolupráce mezi katolíky, salutisty a dalšími křesťany. Jak se papež svěřil, setkání s Armádou spásy bylo jeho prvním „ekumenickým zážitkem“.

“Byly mi čtyři roky – psal se rok 1940, nikdo z vás tedy nebyl na světě, že? – a já jsem šel po ulici se svou babičkou. V té době vládl názor, že všichni protestanté půjdou do pekla. Po druhé straně chodníku ale právě přecházely dvě ženy z Armády spásy, s oním klouboukem, který jste tehdy nosily… Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. Zeptal jsem se babičky: „Kdo to je? Mnišky, sestry?“ A má babička odpověděla: Ne. Jsou to protestantky, ale jsou dobré. A tak mi, díky vašemu svědectví, otevřela dveře k ekumenismu. První ekumenické kázání, kterého se mi dostalo, bylo o vás. Thank you very much.“

V závěru papež vyslovil přání, aby katolíci i salutisté nadále společně svědčili o Kristu a evangeliu ve světě, který velice potřebuje zakusit nekonečné Boží milosrdenství, a aby se často potkávali na stejných lidských periferiích.

www.radiovaticana.cz