poslal Nepřihlášený Otázka, jak byla položena, se ptá na úctu k jiným náboženstvím.
Nemohu říci, že bych měl plošně „úctu k jiným náboženstvím“, a domnívám
se, že Bible mě k ničemu takovému nevyzývá. Ve Starém, ale ani v Novém
zákoně nečteme, že bychom měli mít „úctu k Baalům a Ašerám“, případně
k řeckým mysterijním kultům.
Situace se ale od základu mění, pokud otázku poněkud
posuneme: „Máme mít úctu k vyznavačům jiných náboženství?“ Na tuto
otázku mohu odpovědět hlasitým a rozhodným „ano“, a hned tuto odpověď
zdůvodním.
Předně proto, že Ježíš Kristus zemřel za všechny. Bůh miluje
i modláře. Bůh miluje i své nepřátele – Ježíš by nás nevyzýval
k něčemu, co by neodpovídalo Boží povaze. Tedy i každý muslim, budhista
či hinduista je člověkem Bohem milovaným.
Z toho plyne i druhý důvod: Na každého jinověrce se dívám jako na
potenciálního konvertitu. A protože toužím po tom, aby poznal Krista a
Boží lásku v něm, nemohu začínat tím, že mu upřu důstojnost. Pokud tak
učiním, nelze se divit, že mi nebude naslouchat.
Znám člověka, který je misionářem. Je misionářem v České
republice. A snaží se zvěstovat Krista především muslimům. Příběhy,
které jsem od něj slyšel, byly velmi dojemné. Pro muslimy je evangelium
skutečně dobrou zprávou. Především o tom, že Bůh není nevyzpytatelný a
vrtošivý, a zejména že není krvežíznivý. Muslimové – i ti, kteří žijí
mezi námi – jsou vůči evangeliu patrně otevřenější, než je „český
průměr“. Pokud ale s nimi nebudete jednat s úctou, nebudou se s vámi
bavit.
Ježíš nás nenechává na pochybách, že mu záleží na každém
člověku. A dal si záležet na tom, aby ukázal, že mu záleží zejména na
těch, kteří byli v jeho době považováni za „cti nehodné“, smím-li to tak
říci. Na dětech, na ženách, na pohrdaných celnících, na Samařanech… Kdo
Ježíšovi jen trochu rozumí a chce ho následovat, ví, že musí ke všem,
tedy i k jinověrcům, ba i k velkým hříšníkům, přistupovat uctivě. Vždyť
jinověrec se může obrátit a velký hříšník může činit pokání.
Neznamená to ovšem, že Boží láska je něco jako cukrová vata.
Jak přistupovat například k teroristům? Velmi obezřetně – bývají
ozbrojení a určitě jsou nebezpeční. Lidských životů si neváží. To však
neznamená, že my si jich přestaneme vážit taky. Ráznost, obezřetnost a
spravedlnost nevylučují Boží lásku i naději i pro velikého hříšníka.
Shrnuto a aktualizováno: Islámu neustupujme, muslimy milujme.
Dan Drápal
Psáno na žádost Katolického týdeníku, vyšlo ve 3. čísle t. r.
http://dan-drapal.cz