poslal BohemianAnonymus
KTERÁ CÍRKEV JE TA PRAVÁ?
Na sousedním GS se často objevovala tvrzení, která stojí za objasnění. Cituji:
Re: Re: My jsme pravá církev - tvrdí katolíci. Ale protestantům to sdělte raději neja(Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 09. říjen 2008 @ 14:29:28 CEST
Gojíme!
My katolíci jsme pravá církev Kristova. Říkáme to snad pořád málo jasně, či málo hlasitě?
Rád bych se na problém podíval poněkud jinak – netradičně, jak je u mě zvykem. Když Pán Ježíš přišel na svět, tak jeho programem bylo také ROZDĚLENÍ – tedy opak toho, o co se snaží dnešní EKUMÉNA – viz např.
EKUMÉNA
Mt. 10:35 „Přišel jsem zajisté, abych ROZDĚLIL člověka proti otci jeho a dceru proti mateři její a nevěstu proti svegruši její.“ (BK)
Lk. 12:51 „Což se domníváte, že bych přišel pokoj uvésti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale ROZDĚLENÍ. (BK)
A toto rozdělení má za následek permanentní konflikt, (MEČ) mezi Bohem a Satanem, mezi nimiž není žádného KOMPROMISU.
Mt. 10:34 „Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišel jsem, abych pokoj uvedl, ale MEČ.“ (BK)
Spasitel přišel osvobodit lidstvo z otroctví hříchu. Boží království se náhle vlamuje do Satanovy vlády, které podléhají všechna království světa (Lk. 4:5,6). Od této chvíle existují vedle sebe dvě království, vzniká ROZDĚLENÍ, a protože Satan se s nikým o moc dělit nechce, nechce ztratit vliv na lidi, vzniká pak i antagonistický KONFLIKT mezi ním a Bohem.
Viz např:
Vesmírný význam oběti Spasitelovy
Tento antagonistický konflikt se projevuje tím, že Satan ničí Boží dílo. Tam, kde Bůh zasel pšenici, zasel Satan mezi ní koukol (Mt. 13:25-30; 36-40). Naproti tomu Spasitel byl zjeven proto, aby kazil skutky ďáblovy (1J. 3:8). V téměř každém sboru místní církve existují spasení i nespasení lidé. Tím je sbor vnitřně rozdělen na pšenici a koukol, což na vnější úrovni nemusí být patrné.
1Kor. 11:19 „Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě pobožní zjeveni byli mezi vámi.“ (BK)
„Neboť musí mezi vámi být i různé skupiny, aby se ukázalo, kdo z vás se osvědčí.“ (EP)
Na úrovni sboru, tedy místní církve, nebo církve označené nějakým názvem, se tedy ROZDĚLENÍ projevuje existencí PŠENICE a KOUKOLU. Pšenici zasel Bůh, koukol pak Satan. Pšenice patří Kristu, koukol světu, tedy Satanu. Pšenice skončí ve stodole, koukol v ohni.
A koukol zanáší do místní církve hlavně:
a) nesvobodu či dokonce násilí všeho druhu
b) bludy
Svobodu pak chápu takto:
2Kor. 3:17 "Nebo Pán jest Duch ten, a kdež jest ten Duch Páně, tu i svoboda." (BK)
Pšenice je pod duchovním vedením Kristovým; naproti tomu koukol pod duchovním vedením Satanovým, který odporuje církvi Boží a bezvýsledně se jí snaží zničit. Jen na pšenici se vztahují Spasitelova slova, že ji brány pekel nepřemohou. (Mt. 16:18). Koukol totiž branám pekelným již slouží.
V tom, že se koukol má ponechat až do dne žně, vidím dvojí smysl: předně ten, že konečný soud náleží Bohu, a pak i ten, že koukol má ponechánu lhůtu k nápravě (pokání), kterou mu Bůh dává, protože nemá zalíbení ve smrti hříšníka. (Ez. 18:23,32).
Jaké znaky má Kristova církev?
Ef. 5:27 „Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá, a bez úhony. (BK)
To je možné proto, že každý jednotlivý úd je z milosti Boží ospravedlňován.
Ř. 3:24 „Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši.“ (BK)
Tt. 3:7 „Abychom ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného.“(BK)
Samozřejmě, církev ať už má jakýkoli název (např. ŘKC, ČCE, CČSH,CB, JB a mnohé další), není dokonalá, z jednoho prostého důvodu: protože nesplňuje parametry mj. Ef. 5:27. Obsahuje totiž pšenici i koukol, a koukol není údem Těla Kristova!!!
Jakákoli církev v dnešním smyslu slova je tedy heterogenní, nedokonalá, a nezaslouží si označení „Církev Kristova“ – a to nelze popřít. Proto nemá smysl pátrat po tom, která církev je pravá, nebo nepravá, lepší, či horší, atd.
Naproti tomu Církev jako tělo Kristovo (Ef. 1:23) je dokonalá, je bez poskvrny a vrásky, jejíž údy jsou jedno v Kristu (Gal. 3:28), a tím parametry Ef. 5:27 splňuje, neboť každý její úd je Kristem z milosti ospravedlňován (např. Tt. 3:7). Tedy ani nemůže obsahovat koukol. Z toho plyne, že žádný místní sbor, tím méně pak jakoukoli církev v dnešním smyslu slova, nelze s církví Kristovou vůbec ztotožnit.
A tato církev nemá nic společného s jakoukoli církevní doktrínou, ani církevní institucí, ale drží se věrně Písma. A je to církev neviditelná – podle mého soudu jde napříč všemi církvemi a sbory.
Člověk zajisté hledí na to, co je před očima, ale Hospodin hledí k srdci (1Sam. 16:7). Tedy jen Pán zná ty, kdo jsou Jeho (2Tm. 2:19). A církev je neviditelná v tom smyslu, že nikdo nemá na čele napsáno, zda patří Kristu, nebo církvi, jakožto světské instituci. Apoštol praví, že po jeho odchodu vejdou mezi věřící draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo (Sk. 20:29). Církevní příslušnost, chození do sboru, nebo církve, ještě nikoho nespasilo, a také nespasí! Církev katolickou, či pravoslavnou chápu jako církve, potažmo církevnické organizace s nevyřešenou minulostí, jejichž příslušníci se dopouštěli i zločinů – zatímco skutečné tělo Kristovo nacházející se uvnitř těchto církví (pokud tam ještě existuje a já věřím, že ano), se zločinů, jejich bagatelizace, či obhajoby, ani dopouštět nemůže!!!
Tělo Kristovo se na tyto zločiny dívá biblicky takto:
Ef. 5:11 (JB): „a nemějte žádný podíl na neplodných skutcích tmy; spíš je pranýřujte.“
(BK): trescete.
(ČSP): usvědčujte.
(ČEP): naopak je nazývejte pravým jménem.
CO DODAT??? Tedy tvrzení: My katolíci jsme pravá církev Kristova, je biblicky naprosto neudržitelné, a nejen to – je lživé, zavádějící, mající za účel zdůvodnit nadřazenost ŘKC nad ostatními církvemi. Všichni ti, kteří se v této církvi v minulosti dopouštěli zločinů, neměli s Kristovou církví nic společného – a pokud nečinili pokání, skončili ve věčném ohni. (Mt. 13:30). Pojem, jako např. církev katolická, či pravoslavná, je světský termín, který nemá oporu v Bibli. Z biblického hlediska je každý místní sbor církví (např. 1Kor. 1:2); někdy skupina jednotlivých sborů (např. 2Kor. 11:8); sbor dokonce existuje i v jediné domácnosti (např. Ř. 16:5; 1Kor. 16:19).
Ve svých tvrzeních jdu dokonce tak daleko, že tam, kde se dva, či tři sejdou v Kristově jménu, tam existuje církev Boží, tedy sbor. (Mt. 18:20). V této souvislosti bych odkázal na autora nad jiné povolanějšího:
Církev Kristova byla, je a bude jen jedna, ať už se její údy nacházejí kdekoli!!!
BA
