|
| | | Kdo je Online | Právě je 56 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde |
| | | |
| |
|
Názory: V čem se i Spurgeon mýlil
Posted on Pondělí, 11. květen 2015 @ 00:57:30 CEST Vložil: Mainstream |
poslal Nepřihlášený Dnes je moderní mluvit o rozhodnutí pro Krista. Slovní obraty, jako "odmítl, odpadli" apod. se dnes - v odpadlém karnálním křesťanstvu - opakovaně a nesprávně používají. Není možné se rozhodnout ani pro Krista ani proti němu, jinak by neplatilo vyvolení a vytrvalost svatých, jediný způsob, jak člověk může být spasen. I takoví muží, jako H. C. Spurgeon se občas vyjadřovali tímto matoucím způsobem:
Nemyslete si, že můžete říkat: „Náš otec je Abraham!“ Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení. (Mt 3,9)
Nedomnívejte
se, že vás Bůh potřebuje, aby mohl splnit to, co zaslíbil svému
služebníku Abrahamovi. On může každý kámen v Jordáně učinit dědicem
slávy. Nechlubte se svým původem a nemyslete, že všechno požehnání
přicházejícího království musí patřit vám, protože vy jste ze semene otce víry.
Bůh může učinit lepší syny z „kamene“, než z pokolení zmijího. On nikdy
nemusí opravovat své evangelium podle vrtošivých lidí, žádostivých
marnivé slávy, aby mohl splnit svou smlouvu. Bůh si najde lidi i v
brlozích, když jeho evangelium odmítají vážení
a urození. Ať žádný z nás nemyslí, když jsme pravověrní, nebo bibličtí
ve výkladech, že jsme proto v Boží oblibě a že již nemusíme činit
pokání. Bůh může působit i bez nás, avšak my nemůžeme nic učinit bez pokání a bez skutků, které dokazují jeho pravost. Jaké požehnání, že On může změnit kamenná srdce ve synovského ducha. Divy milosti patří jen Bohu.
http://www.reformace.cz/
V čem se zde Spurgeon mýlí:
1. Předně, člověk je spasen pouhou milostí skrze víru. Kdo tedy má víru, je spasen a cokoliv nad to by bylo skutkaření. Takový člověk by vypadl z milosti. Pokud by se i spasený člověk mohl rozhodnout konat dobré skutky sám od sebe, pak by měla výzva br. Spurgeona smysl. Ale takto je tato informace poněkud zavádějící.
2. Není možné, aby lidé "odmítali evangelium". Buď jsou vyvolení, a pak evangelium neodmítnou, nebo vyvoleni nejsou a tito lidé nikdy neuvěří, protože jsou předurčeni k záhubě. Nevyvolený člověk se ovšem pro spásu rozhodnout nemůže a pak jej nemá smysl kárat za něco, čeho není schopen.
3. Člověk není spasen skrze pokání, ale pokání činí již spasený člověk neboť nemůže odolat milosti. Ani v dalším životě proto není možné klást důraz na skutky, jakoby to člověk mohl nějak ovlivnit. Vše je pouze neodolatelná milost třikrát svrchovaného Boha. Pokud by člověk byl schopen konat skutky, znamenalo by to, že je lepší než jiný spasený člověk a mohl by se chlubit. Je třeba důsledně přiznat, že vyvolení se netýká jen aktu spásy, ale i celého dalšího života člověka, který je dán předem již před stvořením světa. Proto mluvíme o "vytrvalosti svatých".
Buďme proto důslední a nebojme se poukázat na omyly takových kalvinistů, jako byl Spurgeon. Je třeba zdůrazňovat pouhou milost a Boží svrchovanost: co je nad, je ze zlého. Buďme proto důslednější a nespokojme se s žádným "polovičním" kalvinismem.
|
|
| |
| |
| | | Hodnocení článku | Průměrné skóre: 0 Hlasů: 0
|
| | | |
|
|
Re: V čem se i Spurgeon mýlil (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: BohemianAnonymus v Pondělí, 11. květen 2015 @ 14:17:48 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Mám za to, že se Spurgeon nemýlil. Zato se mýlil autor článku. Omezím se jen na tento citát:
"2. Není možné, aby lidé "odmítali evangelium". Buď jsou vyvolení, a pak evangelium neodmítnou, nebo vyvoleni nejsou a tito lidé nikdy neuvěří, protože jsou předurčeni k záhubě. Nevyvolený člověk se ovšem pro spásu rozhodnout nemůže a pak jej nemá smysl kárat za něco, čeho není schopen."
Konec citátu.
Bůh nikoho nepředurčil k záhubě, protože nemá zalíbení ve smrti hříšníka. Ze svého článku (link níže) překopíruji:
3) PŘEDURČENÍ A SPASENÍ
Předurčení Bůh nikoho nepředurčil k zahynutí, protože nemá zalíbení ve smrti bezbožného, neboť chce, aby všichni dospěli k pokání (2Pt. 3:9). Proto také poslal svého Syna na svět, aby zachránil všechny, kteří se zachránit nechají. Na Boží straně je z milosti vztažená ruka stále. Nám pak stačí, se jí chytit a už nepustit. Ez. 33:11 „Řekni jim: Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, cožpak si přeji smrt ničemy? Vždyť jestliže se ničema odvrátí od své cesty, zůstane naživu. Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest. Proč byste měli zemřít, dome izraelský?“ L. 19:10 „Neboť Syn člověka přišel vyhledat a zachránit, co je ztraceno.“ J. 6:37 „Každý, koho mi Otec dává, přijde ke mně, a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven.“ Ř. 8:29,30 „Neboť ty, které předem poznal, také předem určil, aby byli připodobněni obrazu jeho Syna, tak aby on byl prvorozený mezi mnoha bratřími; které předem určil, ty také povolal; a které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také oslavil.“ Také zde řetězec začíná vyvolením (předurčením), tedy Božím rozhodnutím o budoucím povolání. Z tohoto textu je zřejmé, že Bůh ví dopředu („které předem poznal“), kteří z předem určených (vyvolených) a později povolaných k práci zachovají věrnost až do konce, takže budou ospravedlněni a uvedeni do nebeské slávy ( oslaveni). (Ř. 8:17). Tedy Bůh ví dopředu, jak člověk své svobodné vůle použije. A protože nemá zalíbení ve smrti hříšníka, (Ez. 33:11; 2Pt. 3:9) znamená to, že všichni budou osloveni a ti, kteří ho odmítnou hned, nebo později, si svůj věčný úděl ZAVINÍ sami. Bůh se nevnucuje, nikoho neznásilňuje, Bůh zve – viz podobenství o svatbě.
BA
|
|
| |
|
|