Kalvinismus a Arminianismus jsou dva teologické výklady, které se snaží vysvětlit vztah mezi Boží svrchovaností a lidskou zodpovědností, co se týče spasení. Kalvinismus je pojmenován po Janu Kalvínovi, francouzském teologovi z let 1509 – 1564. Arminianismus je pojmenován po Jakubu Arminiovi, holandském teologovi žijícímu v letech 1560 – 1609.

Oba myšlenkové proudy lze shrnout pěti body. Kalvinismus zastává názor, že lidstvo je nezvratně zkažené, zatímco Arminianismus se drží názoru, že lidstvo je zkažené, ale pouze částečně. Úplná zkaženost v pojetí Kalvinistů znamená, že každý aspekt lidství je poskvrněn hříchem, proto je člověk neschopen sám od sebe přijít k Bohu. Částečná zkaženost pak znamená, že každý aspekt lidství je poskvrněn hříchem, ale ne do té míry, aby člověk sám od sebe nemohl uvěřit Bohu.


Kalvinisté věří, že vyvolení je bezpodmínečné, zatímco Arminianisté věří v to, že se jedná o podmíněné vyvolení. Bezpodmínečné vyvolení je názor, že Bůh vybírá lidi, kteří budou spaseni a tato volba je založena jen na jeho vůli, ne na jakékoli zásluze samotného člověka. Podmínečné vyvolení je názor, že Bůh vybírá lidi, kteří budou spaseni a to na základě svého předzvědění (tj. Bůh zná věci předtím než se stanou) kdo v Krista uvěří, a tedy splní tu podmínku, že se sám rozhodne pro Boha.

Kalvinisté zastávají názor, že vykoupení je omezené, zatímco Arminianisté je vidí jako neomezené. Toto je nejkontroverznější ze všech pěti bodů. Omezené vykoupení je názor, že Ježíš zemřel pouze za vyvolené. Neomezené vykoupení je názor, že Ježíš zemřel za všechny, ale jeho smrt má „platnost“ až v okamžiku, kdy člověk uvěří.

Kalvinisté věří, že Boží milosti se nelze vzepřít, zatímco Arminianisté věří tomu, že člověk může Boží milost odmítnout. Zastánci názoru, že milosti se nelze vzepřít tvrdí, že když Bůh povolá někoho ke spasení, onen člověk ke spasení nevyhnutelně přijde. Zastánci názoru, že milost Boží lze odmítnout tvrdí, že Bůh povolává ke spasení všechny, ale že mnozí lidé se tomuto povolání vzepřou a odmítnou je.

Kalvinisté věří ve vytrvalost svatých zatímco Arminianisté věří v podmínečné spasení. Vytrvalost svatých znamená, že člověk, který je Bohem vyvolen, vytrvá ve víře a nemůže trvale zapřít Krista nebo se od něj odvrátit. Podmínečné spasení znamená, že věřící v Krista se může ze své vlastní vůle odvrátit od Krista a ztratit tak spasení.

Kdo má tedy v debatě mezi Kalvinismem a Arminianismem pravdu? Je zajímavé, že při různorodosti Těla Krista existují různé názorové směsi Kalvinismu a Arminianismu. Existují Kalvinisté, kteří se drží všech pěti bodů, a stejně tak i přesvědčení Arminianisté. Existují ale i lidé, kteří se drží tří Kalvinistických bodů a dvou Arminianských atd. Mnoho věřících nakonec zakotví u jakési směsi obou názorů. Dá se koneckonců říct, že oběma teologiím se stejně nedaří vysvětlit nevysvětlitelné. Člověk není schopen plně pochopit takto složitý koncept. Ano, Bůh je zcela svrchovaný a ví vše. Ano, lidé jsou povoláni k tomu, aby učinili opravdové rozhodnutí uvěřit v Krista a být tak spaseni. Tyto dvě skutečnosti nám připadají být protikladné, ale Boží mysli dávají naprostý smysl.

Zdroj: www.gotquestions.org/Cesky/