poslal Nepřihlášený Dosavadní stav poznání života obnovené Jednoty
bratrské byl na sklonku loňského roku obohacen další knihou z pera Edity
Štěříkové. Tentokrát se známá badatelka dějin pobělohorské náboženské
emigrace zaměřila na významné ženy Ochranovské Jednoty. Její kniha Moravské exulantky
pojednává o sedmadvaceti ženách působících v řadách obnovené Jednoty
v 18. století, jejichž životy významně ovlivnily chod herrnhutského
společenství.
V první části více než pětisetstránkové publikace
autorka stručně nastiňuje historickou charakteristiku postavení žen
v církevních hnutích v Čechách před vznikem obnovené Jednoty bratrské
a v jejích počátcích. Již v původní Jednotě bratrské byla úloha žen
v rodině i v církvi velmi ceněna. Vedle bratří starších byly voleny
z řad zkušených a schopných žen také sestry starší. Později si úřad
starších sester prosadili také Moravané v obnovené Jednotě v Herrnhutu.
Sbor v Herrnhutu byl přísně rozdělen podle pohlaví na mužskou a ženskou
část (bratrský a sesterský sbor), ve kterém byly pro obě části zřízeny
stejné úřady, včetně starších a poté i generálních starších.
V sesterském sboru měl nad úřadem generální starší
vedení již jen direktor, jímž byl samotný hrabě Zinzendorf. Dalšími
funkcemi v sesterském sboru, jímž se autorka publikace věnuje, byly
úřady pomocnic, učitelek, dohlížitelek, napomínatelek, služebnic,
almužnic a pečovatelek o nemocné. Zvláštní pozornost Edita Štěříková
věnuje duchovní službě žen v Ochranovské Jednotě, s kterou se váže
ordinace kazatelek (kněžek, presbyterek). Za Zinzendorfova působení měla
Jednota v tichosti ordinovány první kazatelky v roce 1746 a další
ordinovány již veřejně v padesátých letech.
Ovšem po Zinzendorfově smrti
ordinace žen ke kněžskému úřadu ustaly a podíl žen na vedení sboru byl
omezen. V závěru úvodní části se autorka zamýšlí nad tímto potlačením
role žen u vedoucích bratří v herrnhutském společenství, i když
uspokojivou odpověď pro proměnu dosavadního způsobu soužití sesterské
a bratrské části sboru nenachází.
V další části publikace přicházejí ke slovu již
samotné životopisy významných herrnhutských žen, které Edita Štěříková
dělí na první Moravanky jako sborové pracovnice (např. Anna Holaschke,
Rosina Schindler, Judith Schindler, Anna Schneider), pozdější starší,
pracovnice a kazatelky (např. Anna Schindler, Juliane Haberland, Rosina
Fischer, Rosina Teucher), a misionářky (např. Rosina Schneider, Veronika
Demuth, Anna Maria Tonn, Anna Regina Demuth). V závěrečné části knihy
se autorka obšírně věnuje generální starší, matce a učednici Anně
Nitschmann.
Životopisy moravských exulantek v autorčině podání
nejsou suchou výpovědí dat a faktů. Naopak vykreslují živý obraz
tehdejšího herrnhutského společenství, ve kterém ženy vystupují ve vší
rozmanitosti a pestrosti. Čtenář má možnost seznámit se se zvyklostmi,
radostmi i životními zápasy, kterými herrnhutské ženy procházely. Dovídá
se například o těžkostech spojovaných s častým odloučením manželů,
kteří byli vysíláni na misie, dále o struktuře pastýřské péče, v níž
nechyběla péče o svobodné dívky, vdovy i manželské páry. Má možnost
blíže se seznámit s úřady, jenž jednotlivé ženy v obnovené Jednotě
zastávaly a rovněž s náplní a úkoly, které jejich role obnášely. Autorka
se v životopisech také dotýká vzájemných vztahů žen herrnhutské
komunity, které nebyly vždy idylické. Povahy žen byly různé. Znatelný
vliv na utváření vztahů mezi nimi a také širších vztahů a poměrů uvnitř
komunity měl hrabě Zinzendorf.
Edita Štěříková na pozadí životopisů
významných exulantských žen podrobně vykresluje, podobně jako ve svých
předchozích publikacích, charakter, poměry i specifika jedinečného
společenství, jakým nepochybně obnovená Jednota bratrská v 18. století
byla. Publikace je na několika místech doplněna obrazovou přílohou a na
konci jmenným, místopisným a pojmovým rejstříkem. Svou drobnohlednou
kresbou zobrazující život žen Ochranovské Jednoty je přínosem nejen pro
badatele, ale také pro běžné čtenáře zaujaté církevní historií a rolí
žen v průběhu církevních dějin 18. století.
Edita Štěříková:
Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Obrazy ze života. Kalich v koedici s Občanským sdružením EXULANT, Praha 2014, 536 s.
Lydie Kucová
Zdroj: časopis Protestant 2015/7
