Člověk sledující dlouhodobě situaci na politické scéně se nemůže zbavit silného dojmu, že v posledních měsících selhávají při řešení uprchlické krize jak politici, tak elity. Jedna konference stíhá druhou, není týdne, aby se dvakrát nesešli čelní představitelé té či oné části Evropy či světa, ale skutky jsou málo zřetelné.

O to zřetelnější je ovšem kritika na adresu těch, kdo si dovolili mít jiné mínění, než zmíněné elity z politického světa.Dnes se, žel po strašných zprávách posledních hodin, ukazuje, že řada nepříjemných a nepřijímaných varovných hlasů měla prostě pravdu. Více jak před deseti lety už přinesl ĎaS článek francouzského autora Gillese Kepela, který burcuje Evropu a hovoří o událostech, které právě nastaly. Podobně i tajné služby už tři roky varují vlády před podobnými scénáři.

Výzvy ke zdrženlivosti, obezřetnosti a používání rozumu při přijímání uprchlíků byly zesměšňovány. Otevřená náruč se začala zavírat teprve v posledních týdnech, kdy už i každý prostší občan viděl, že není možné, aby miliony lidí vpluly do Evropy jen za vidinou materiálně lepšího života. Pomoc válečným uprchlíkům je opravdu naší povinností, jak občanskou, tak křesťanskou. Ale znovu opakuji, že máme užívat rozum při rozlišování těch, kdo pomoc potřebují a kdo jen využívají situace k přemístění do Evropy.

Popravdě řečeno se domnívám, že značná část vedoucích evropských politiků se docela odtrhla od svých voličů, které potřebuje jen v kampaních před volbami. Na jejich názory, hlasy a potřeby v dalších letech už příliš nereflektují. Snad by stála za připomínku situace, kdy na Londýn za druhé světové války padaly bomby a královna matka vyrazila do ulic s faktickou pomocí postiženým. Připomenu i obdobnou situaci Říma, kdy papež Pius XII. se také vydal mezi obyvatele Říma s pomocí poté, co byl Řím bombardován. Dnešní politici při podobném útoku zamíří rychle do krytu, odkud všechno řídí. Možná se začas projdou 50 metrů ulicí střeženou tisícovkami policistů. Mezi lidmi je ale tak nějak málo vidíme.

Jsem zarmoucen a šokován z obětí v Paříži. Modlím se za ně a doufám a věřím, že tyto životy nebyly položeny nadarmo. Možná tato těžká chvíle přiměje politiky k realističtějšímu pohledu na svět a k nalezení skutečných řešení a přejdou od slov k činům. Vítám v této souvislosti uměřený postoj většiny našich státních představitelů, kteří se snaží o vyrovnaný a dlouhodobě reálný pohled na tento nepochybně největší problém, před ním Evropa posledních desetiletí stojí.

Zdroj: http://blog.aktualne.cz/blogy/dominik-duka.php