Bohužel se stalo, že do jitra tohoto dne vyryl boží odpůrce své znamení. Jako kněz Kristův a jako jeden z pastýřů jeho lidu, musím proto mluvit jinak, nežli jsem si včera myslil. Budu sice mluvit o téže věci, ale tak, jako když je stádo ohroženo bouří a vlky. Nakolik jen jsem schopen dnešek dobře uchopit, vyzývám vás k následujícím postojům a činům.

Nepodlehněte zděšení a strachu, který nepřítel bude rozsévat všude a kdekoli po světě. Držte se pohromadě v těch uskupeních, které jste zbudovali jako síť skutečných přátelství. Vaše vztahy ať jsou pevnější než jindy.

Zůstaňte soudní a buďte věcní, protože se ozve přemnoho nepravých proroků a divných vůdců. Jděte za Kristem a držte se evangelia.

Buďte opatrní vůči komukoli, koho někdo z vás dobře nezná. Nepřítel se snaží proniknout všude v rouše beránčím a pak zaútočí zevnitř.

Bojujte zmužile. Hájíme se nepříteli, který ve svém slovníku nemá slovo smilování. Nedejte se však strhnout k vášni pomstít se.

Nikdy nezapomeňte, že život jde dál, a žijte tedy všechno, co k němu běžně patří. Slavte svátky, zachovávejte řád dne i roku a radujte se z dobra. Ano, prožívejte je silněji a s větší vděčností.

Poučte své děti o všem, co pro danou dobu musí vědět, ale zároveň udělejte všechno, aby prožily dětství v míru domova a pocitu ochrany svých rodičů.

Především si ovšem ujasněte, co je křesťanský život, a žijte jím hlouběji a opravdověji. Chrání vás to.

Nedá se nic dělat, jsme ve válce, a proto používám tolik vojenských slov. Vím, že naprostá většina z nás nemá vůbec žádnou zkušenost z války. I ti nejstarší, kteří ji pamatují, se jí už spíše jen dotkli. Co lze odhadnout o válce, která začala?

Jde o válku světovou. Je do ní zatažena opravdu celá planeta, protože jsou rychle dosažitelná i nejvzdálenější místa a informace proběhne celým světem během minuty.

Ve srovnání s předchozími je předně totální. Neutralita je vyloučena a neexistuje žádné odlišení mezi armádou a civilisty. Nikdo z ní není vyňat, protože nepřítel učí bojovat i malé děti a naše děti nebudou šetřeny. Džihád je boj na život a na smrt. Tím pádem je to válka bez jakýchkoliv pravidel.

Islámský stát v dosavadním právním pojetí není definovaný stát, a proto s ním nelze vést jednání podle dosavadních zvyklostí. Je to skvěle organizované hnutí již pevně vybudované sítě teroristických center.

Z vojenského či strategického pohledu byla první světová válka válkou pěšáků, válkou zákopovou, tj. statickou. Druhá světová válka byla motorizovaná, pohybová, tj. dynamická. Tato bude roztroušená. Boje budou na mnoha místech, ale nebudou tam trvat dlouho. Rychle budou přesunuty jinam. Někdy zachvátí širší oblast. V době nedostatku se zákonitě objeví i neislámské teroristické přepady. Válka bude proto nepřehledná, nebude jasné kdo, kdy, s kým a proti komu bojuje. To nás bude nutit k sebeobraně v nevelkých seskupeních, která by však měla být vzájemně propojena.

Měli bychom být v základním slova smyslu obeznámeni se způsoby boje a užití zbraní. Kdekoli to bude možné, je třeba využít kohokoli, kdo je profesionálním vojákem. Můžeme být pohotoví, ale zůstáváme amatéry. Přitom čelíme perfektně vycvičeným profesionálům.

Musíme také počítat s tím, že naše přetechnizovaná společnost je neobyčejně zranitelná. Během okamžiku můžeme být uvrženi do světa, který mladší generace neznají a mnozí si to nedovedou představit. Poučme se o starých způsobech, jak se ohřát, uvařit a konat téměř všechno bez zdrojů energie atd., atd.

Naléhavě vás prosím, abyste teď nezačali romanticky bláznit a třeba hrabat síť podzemních chodeb mezi domy, kde bydlíte, a to ještě pod známým katolickým zaklínadlem dyť to pan farář řikal.

Zdroj: Promluva Mons. Petra Piťhy při křestní bohoslužbě v kostele sv. Klimenta v Praze 7, pronesená dne 14. listopadu 2015

Mons. Prof. PhDr. Petr Piťha, Dr.h.c., probošt Kapituly u kostela Všech svatých na Hradě pražském, emeritní profesor dějin a teorie kultury se narodil 26. března 1938 v Praze, kde trvale žije. Tam i vystudoval na Akademickém gymnáziu (1956), Karlově Univerzitě (1962). Na ní dále pracoval až do odchodu do penze. V letech 1992-94 byl ministrem školství. V roce 1969 byl tajně vysvěcen v Bredě. Je autorem řady knih z oborů jazykovědy, historie, pedagogiky. Významně přispěl k oboru hagiografie, v níž se zaměřil hlavně na české světce.