Uprchlické tábory Blízkého východu vydávají svědectví o postupném zániku křesťanství na posvátné půdě, kde před dvěma tisíci lety vzniklo. Dokumentární film Ivo Bystřičana z iráckého Erbílu je případovou studií situace lidí zakoušejících náboženské pronásledování v globálním světě.

Film se formou intimní dokumentární reportáže vydává do iráckého města Erbíl, kam utekli lidé z pláně Ninive a dalších enkláv rozvráceného Iráku. Biblická místa, kde byly položeny základy křesťanství a kultury naší civilizace, se stala svědky rychlého úprku posledních křesťanů. Po dvou miléniích v některých starobylých křesťanských baštách, jako jsou Mosul, Kirkuk nebo Karakoš, nezbyl ani jeden křesťan. Završuje se několik staletí trvající náboženský střet, z něhož křesťanství odchází poražené.

Město Erbíl, které je metropolí autonomní irácké oblasti Kurdistánu a útočištěm pro běžence, se stává se svými improvizovanými uprchlickými tábory místem svědectví o posledních chvílích křesťanství na Blízkém východě. Je to situace náboženské menšiny v turbulentním světě kontinentálního náboženského konfliktu. Film se ve vyhrocených podmínkách narychlo vzniklých táborů, z nichž uprchlíci nemají kam jít, dotýká otázek uprchlictví, podstaty víry a vzájemné solidarity v dnešním světě.

Horká arabská půda se propojuje s nečekaně geograficky blízkým světem poklidné střední Evropy a toto propojení ukazuje, nakolik se liší přístup k víře, náboženství a státu mezi kontinenty a jaké jsou limity skutečné vzájemnosti. Vroucí a všeprostupující víra Iráčanů naráží na náboženský formalismus Evropanů a pečlivé oddělení náboženství od státních věcí.

Nervózní atmosféra nejisté budoucnosti křesťanských uprchlíků i celé oblasti doutná v pozadí celého filmu.

dokumentární film Blízký soumrak