|
| | | Kdo je Online | Právě je 73 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde |
| | | |
| |
|
Všeobecné: Právní postavení církví a náboženských společností za první republiky
Posted on Sobota, 19. březen 2016 @ 22:35:30 CET Vložil: Mainstream |
poslal Nepřihlášený Právní postavení církví a náboženských společností za první Československé republiky
* Svoboda vyznání a svědomí
většina věřících považovala vznik
ČSR za začátek období opravdové náboženské svobody, spatřována
definitivní negace pobělohorského náboženského vývoje
úprava svobody vyznání a svědomí, obsažená v ústavní listině z r. 1920, přinesla pozitivní posun v několika směrech:
rozšířila právo náboženského
sebeurčení jednotlivce a volnost jeho vnějšího projevu (k veřejnému
výkonu vyznání byli oprávněni všichni obyvatelé ČSR, i cizinci, bez
ohledu na to, zda patřili k církvi státem uznané nebo jiné)
(příslušníkům jiných církví byl dříve dovolen pouze domácí výkon víry)
omezila okruh subjektů, kterým bylo
umožněno svobodnou vůli jednotlivce ve věcech víry ze zákona ovlivňovat
(zásah musel být opřen jedině o moc otcovskou nebo poručenskou) (dříve
to byly četné předpisy vojenské, školské, zdravotnické)
zakotvení zásady rovnosti všech
vyznání před zákonem (to rakouské právo neznalo) – zajištění této
rovnosti v rozvrstvené společnosti činilo potíže – stát chtěl
minimalizovat vznik a projevy konfliktů mezi stoupenci různých vyznání,
proto na úpravu ústavní navazovaly předpisy o vzájemných poměrech všech
vyznání, tzv. mezikonfesní normy (nejprve v historických zemích – z. č.
277/1920 Sb. z. a n. – poté pro celou republiku – z. č. 96/1925 Sb. Z. a
n.). Do konce 15. roku věku určují náboženské vyznání rodiče, od 16 let
člověk sám. Prohlášení o vystoupení z církve se provádělo před okresním
politickým úřadem, církvi to pak sdělil stát. Pokud chtěl přestoupit k
jiné, musel tak učinit u místně příslušného duchovního správce sám.
ústava zaručovala i svobodu vnějšího
projevu mimonáboženského vnitřního přesvědčení, ale nekonstatovala rovnost příslušnosti k vyznání se stavem bez vyznání. Čsl. ústava se vyčerpávala absolutizací práva na svobodu vyznání a nedoceněním právních záruk na svobodu svědomí.
Církve a náboženské společnosti do roku 1938
ke dni vzniku ČSR uznáno rakouským právem na území Čech, Moravy a Slezska 7 církevních organizací
1. církev katolická všech ritů, 2.
evangelická c. augsburského a helvétského vyznání, 3. evangelická c.
bratrská, 4. řeckovýchodní pravoslavná c., 5. starokatolická c., 6.
islámská náboženská společnost hanefitského ritu, 7. židovské náboženské
obce
a na Slovensku a Podkarpatské Rusi recipováno nebo uznáno 8 církevních organismů
1. církev katolická všech ritů, 2.
evangelická c. augsburského vyznání, 3. reformovaná c., 4. řeckovýchodní
pravoslavná c., 5. náboženská spol. baptistů, 6. nábožen. spol.
unitářů, 7. islámská náboženská společnost, 8. židovské náboženské obce
vznik ČSR popudem k ventilaci
náboženského cítění, především těch složek obyvatelstva, které byly
dříve omezovány (především protestanti)
1918 – 1922 se právně konstituovala
„Českobratrská církev evangelická v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“
(1928 uznání i na Slov. a Podkarp. Rusi)
1922 – 1924 vytvořena „Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ (neměla uznání na S a PR)
1923 „Augsburská církev evangelická ve východním Slezsku a v Československu“
Atd. Složitější vývoj byl na Slovensku.
dočasná ztráta prestiže katolické
církve → vytvoření „Československé církve“ (skupina protiřímsky
orientovaného katolického kléru, který se rozešel se svou původní
církví), 1920 uznaná státem
složitý vývoj mělo hnutí pravoslaví,
nevedl k uspokojivému právnímu završení, po rozpadu monarchie zaniklo
spojení s dosavadní organizační základnou (rakouská a uhersko-srbská
pravoslavná církev), v ČSR ve 20.letech počet pravoslavných prudce rostl
a k vytvoření ofiko organizace nedocházelo, vláda podpořila směr
sbrsbký a v r.1929 vytvořila dvě tuzemské eparchie, nebylo do r.1938
začleněno Slovensko
1930 uznání „Unitářů československých“ – poslední uznání církevního útvaru v I. republice.
Svaz židovských obcí - jediná reálně
existující mimokřesťanská konfese, množství právně samostatnách obcí -
teritoriální nebo národnostní princip, zákon v roce 1937 slučoval
židovské obce v Čechách, Moravě a Slezsku do jednotného společenství -
způsobilost být subjektem práv a závazků
na československém území došlo 1919 – 1930 k relativně velkému početnímu nárůstu církví a náboženských společností.
Poměr státu k církvím a náboženským společnostem
ještě před vyhlášením ČSR vyjádřil
zahraniční odboj programové představy o postavení církví a náboženských
společností – Washingtonská deklarace – slibovala provedení odluky
církve od státu
očekávalo se, že to bude přímo v
ústavní listině, ale parlament § 121 („Mezi státem a církví budiž
zaveden stav odluky“) neakceptoval, ani nijak nenahradil → v ústavě
nebylo o poměru státu a církví žádné ustanovení
klíčový význam - § 124 „Všecka
náboženská vyznání jsou si před zákonem rovna.“ Otevřenou zůstala
otázka, zda se to týká i rovnosti církví, nebo jen rovnosti vyznání. V
praxi se mělo za to, že z ústavy nelze vyvozovat, že padla hranice mezi
státem uznanými konfesemi a neuznanými a princip rovnosti vyznání byl
vykládám jen z hlediska rovnosti jednotlivců.
Zrušeny dřívější ústavní zákony o
církvích jako o autonomních a samosprávných veřejnop. korporací - měnit
jen běžným zákonem, nikdy se na to nepřistoupilo
Zavedení odluky cestou běžného zákona bylo ještě několikrát po přijetí ústavní listiny zvažováno, avšak ztrácel na aktuálnosti.
V ČSR zůstal zachován veřejnoprávní,
privilegovaně korporativní charakter církví a náboženských společností a
právní řád proto nadále obsahoval různě rozsáhlé prvky konfesnosti
(občanské právo, trestní, finanční..). Občan však nebyl nucen podrobovat
důležité životní okamžiky (sňatk, narození dítěte, školní docházka)
zásahům církví.
Zdroj: http://www.ius-wiki.eu/historie/p/cech/zkouska/skupina-b/otazka-17
|
|
| |
| |
| | | Hodnocení článku | Průměrné skóre: 0 Hlasů: 0
|
| | | |
|
|
"Právní postavení církví a náboženských společností za první republiky" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře |
| Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
| |
|
|