1.       Prolog

Je 6. srpna 2014. Před dvěma měsíci padlo do rukou tzv. islámského státu (IS) třímilionové město Mosul. Desetitisíce křesťanů jsou na útěku před fanatickými hrdlořezy pod černou vlajkou. Někteří zatím zůstávají ve 30km vzdáleném většinově křesťanském městě Karakoš. I zde na ulice začínají dopadat rakety a pak se ozývá střelba. Nakonec kurdští bojovníci – pešmergové – ustupují a opouštějí město. Zoufalí křesťané masově prchají. Berou si s sebou narychlo jen, co stačí popadnout do ruky.

Těm šťastnějším se podaří dostat do kurdské metropole Erbílu. Spí venku v parcích, později ve stanech a tělocvičnách, nakonec jsou na dlouhé měsíce umísťováni do více, či méně vybavených uprchlických táborů nebo se jim podaří najít místo v domech místních křesťanů, kteří již dříve odešli do ciziny. Ti méně šťastní jsou vězněni, mučeni, znásilňováni, unášeni nebo vražděni.

Svět oblétají děsivé fotografie podřezaných a umučených obětí novodobého holocaustu, který postihuje irácké křesťany, jezídy a další s radikálním islámem neslučitelné skupiny obyvatel severního Iráku.

Genocida vůči náboženským menšinám v Iráku a později také v Sýrii již trvá přes deset let. Nyní se o ní svět dozvídá novým způsobem…

2.      Myšlenka a lidé kolem ní

Září – Prosinec 2014

V září píše publicista Dan Drápal článek, který srovnává události na severu Iráku s holocaustem za Druhé světové války. Vyzývá v něm k přijetí pronásledovaných křesťanů z Iráku do ČR po vzoru Nicolase Wintona a dalších. Do konce roku se dává dohromady tým lidí, kteří se o něco takového vážně chtějí pokusit.

K Danovi Drápalovi se přidávává manažer a poradce Karel Sedláček, překladatel a biblista Jiří Hedánek (na úvodní část projektu) a kazatel David Loula. Koncem roku je přizván Jan Talafant, který má z minulosti zkušenosti jak s humanitární prací, tak s řízením neziskových projektů.

Na původní článek i další informace reagují desítky občanů ČR, většinou křesťanů, a ptají se, kam můžou posílat své finanční příspěvky na toto úsilí, případně jak jinak pomoci. První dary jsou odesílány ještě na Nadační fond Nehemia, který pomáhá lidem v uprchlických táborech v Iráku.

3.      Nadační fond Generace 21 (NF G21)

Leden 2015

Přicházejí další nabídky na pomoc.

Projektu je nutné dát právní rámec. Založit novou neziskovou organizaci trvá mnoho měsíců.

Nabízí se však využít k projektu již existující Nadační fond Generace 21. Tento fond byl založen zhruba před 15 lety pod jiným názvem a po několika letech a odjezdu části zakladatelů do zahraničí přestal být využíván. Byl změněn jeho název a zvolena nová správní rada a nevyužíván byl k dispozici pro budoucí použití.

Na začátku roku 2015 je založen nový bankovní účet výhradně pro účely projektu záchrany iráckých křesťanů (případně i křesťanů ze Sýrie nebo Jezídů a dalších nejpronásledovanějších skupin obyvatel z této oblasti). A vznikají internetové stránky celé iniciativy www.gen21.cz.

Ve tříčlenné správní radě jsou bývalý ředitel nízkoprahové neziskové organizace Martin Čechák, senior Apoštolské církve Tomáš Hasmanda a manželka pastora svobodného křesťanského sboru Anna Kubíčková (jedna ze zakladatelek nadačního fondu). Ředitelem je jmenován Jan Talafant.

Panuje shoda, že nadační fond se nebude ucházet o žádné peníze z fondů Evropské unie ani ze státního rozpočtu. Důvodem jeho existence je právní základ pro legální uskutečnění projektu a místo, kde se mohou shromažďovat finanční příspěvky dárců, kteří se na nás sami obracejí a svoji pomoc nabízejí.

4.      Podpora, partneři, schůzka s premiérem

Leden-Únor 2015

Od začátku roku tým NF G21 jedná s jednotlivými politiky na osobní úrovni i na společných setkáních ve sněmovně. Nacházíme podporu projektu záchrany blízkovýchodních křesťanů mezi politiky napříč politickým spektrem.

Na půdě parlamentu ČR se 13. ledna setkáváme se zástupci MV, MZV, poslanci a představiteli Ekumenické rady církví a Charity. Další schůzka následuje 6. února přímo na Ministerstvu vnitra. Úředníky informujeme o naší iniciativě a sami zjišťujeme možnosti a podmínky pro uskutečnění projektu.

Nezávisle na úsilí NF G21 probíhá iniciativa časopisu Res Claritatis. Jeho prostřednictvím vyzývají paní Zdeňka Rybová a Kateřina Ucháčová své čtenáře, aby napsali premiérovi ČR dopis s žádostí, aby česká vláda přijala perzekuované křesťany z Iráku a Sýrie. I tato iniciativa má obrovský ohlas. Lidé posílají dopisy premiérovi a také do redakce časopisu nabídky na ubytování křesťanských uprchlíků a na finanční pomoc. Zástupci Res Claritatis a NF G21 se shodují na spolupráci a společném postupu. Nabídky na pomoc postupně předávají zástupcům NF G21.

Z iniciativy pana europoslance Pavla Svobody dochází ke schůzce s panem premiérem Sobotkou. Kromě něho se schůzky účastní za NF G21 Jan Talafant a za Res Claritatis Zdeňka Rybová a Kateřina Ucháčová. Pan premiér vyjadřuje potěšení z toho, že tu existují nevládní iniciativy ochotné pomáhat uprchlíkům, a zajímá se možnosti spolupráce. Navrhuje, že požádá ministra vnitra, aby zvážil možnosti konkrétního zapojení našich iniciativ do péče o uprchlíky. Na závěr schůzky proběhne diskuse o tom, co je třeba udělat a připravit, aby měl projekt přesídlení křesťanů – uprchlíků šanci na úspěch.

Od tohoto okamžiku začínáme pracovat na plánu projektu.

5.      Plán a kontakty v Iráku

Březen-duben 2015

Základem plánu NF G21 je najít zhruba stovku prověřených křesťanských uprchlíků, kteří jsou schopni integrace v ČR a kteří chtějí požádat právě ČR, aby je přijala. Dále vytvořit žádost, která bude mít většinu formalit potřebných pro budoucí azylové řízení. A dále zajistit pro ně z nabídek dobrovolníků ubytování, integrační program v souladu s požadavky MV a z dobrovolných darů českých i zahraničních dárců, kteří se nám hlásí, zajistit financování celého projektu.

NF G21 zahajuje hledání vhodných spolupracovníků v oblastech uprchlických táborů. Osobně se setkáváme s dlouholetým humanitárním pracovníkem v Iráku Volkerem Baumanem, jednáme o možnosti spolupracovat s několika humanitárními organizacemi, které působí v Bagdádu, Duhoku a Erbílu. V této době dostáváme nabídku na spolupráci od občana Iráku Salmana Hasana, který žije v ČR, ale do Erbílu pravidelně jezdí pomáhat křesťanským uprchlíkům ve spolupráci s dalšími místními humanitárními pracovníky. Ze své březnové cesty do uprchlických táborů se vrací s informací, že mnozí z uprchlíků by rádi využili možnosti uprchnout před nebezpečím tzv. islámského státu do ČR a chtěli by vládu ČR požádat o přijetí.

Přistupujeme na předběžnou dohodu, že Salman Hasan a další v Erbílu trvale působící humanitární pracovníci budou pomáhat s navázáním kontaktů a předvýběrem osob na seznam NF G21.

6.      Situace uprchlíků v Erbílu

V Erbílu vedle sebe žijí a přežívají křesťanští uprchlíci především z Ninivské pláně – z Mosulu, Karakoše a dalších měst a obcí v oblasti, ze které je vyhnal v létě 2014 tzv. islámský stát. Jsou tu však i křesťané, kteří ve strachu o svůj život museli uprchnout z Kirkúku, Bagdádu a dalších míst.

Mnozí patřili ke střední třídě, jsou mezi nimi vysokoškoláci – učitelé, inženýři, lékaři, technici, ale také řemeslníci, zemědělci, či dělníci. Všechny je spojuje utrpení, vyhnanství z jejich vlasti (Erbíl se nachází v kurdské části Iráku a mluví se tu jinou řečí, než je mateřština většiny uprchlíků). Skoro každý má zavražděné nebo unesené příbuzné, o tom, kdo byl znásilněn, nikdo pro stud nemluví. Nemají tu trvalý pobyt, jejich děti mohou mít značné potíže při snaze chodit do místních škol a je jim silně dáván najevo nepřátelský postoj místním většinově muslimským obyvatelstvem. Vše spíše nasvědčuje tomu, že dojde k radikalizaci místní společnosti a křesťané odtud budou v lepším případě jen vyhnáni…

Většina uprchlíků žije v různě – po většinou zoufale – vybavených uprchlických táborech nebo v domech místních křesťanů, kteří již Irák opustili. Protože jsou to lidé pracovití, mnozí se snaží si přivydělat – stavební inženýr obkládá koupelny, bývalý učitel vaří jako kuchař v restauraci a truhlář si z palet přímo uprostřed uprchlického tábora staví provizorní dílnu a vyrábí v ní provizorní nábytek pro jiné uprchlíky. Tito lidé chtějí odejít do země, kde najdou bezpečí a kde budou moci pracovat a jejich děti studovat.

NF G21 má velkou touhu upřednostňovat na seznamu vdovy s dětmi, které bez manželů mají v islámské orientální zemi minimální zastání. V některých případech se daří je oslovovat, v jiných není možná spolupráce, protože neplní nejzákladnější podmínky přijetí na konečný seznam. Žádná z oslovených vdov nebyla ze seznamu kandidátů odstraněna, ale některé samy odmítly účast a rozhodly se, že se do tohoto projektu nezapojí. To se týkalo i dvou vdov, které nás předtím samy v táboře vyhledaly, a poprosily o zařazení na seznam. Zájem dostat se na seznam NF G21 tak mají hlavně rodiny s dětmi, některé s sebou chtějí vzít i prarodiče.

7.      Seznam a žádost

Květen – červenec 2015

Tým NF G21 posiluje klíčová osobnost celého projektu, právník a vyjednavač Jan Dezort. Jan se účastní i některých z dalších schůzek na MV, konzultuje s právníky a odborníky na azylové právo náležitosti budoucí žádosti.

Na začátku června odlétá v doprovodu Salmana Hasana do Erbílu. Během osmi dnů v Iráku absolvuje desítky pohovorů s uprchlíky navrženými místními spolupracovníky na přesídlení do ČR. Shromažďuje příběhy jednotlivých rodin, kontroluje doklady, křížově ověřuje důvěryhodnost jejich výpovědí navzájem a také u místních křesťanských pracovníků. V této fázi projektu je neocenitelná pomoc Salmana Hasana, který v Erbílu dělá průvodce, překladatele a pomáhá se shromažďováním informací a dokladů. Také nás seznamuje s dalšími místními lidmi, kteří slouží v místních uprchlických táborech nebo významně pomáhají s navrhováním a prověřováním kandidátů na seznam NF G21 – např. s Firasem Kamilem, Dr. Rabbiou, knězem Benjaminem Shamounem, a dalšími. Na místě vzniká předběžný seznam osob, které splňují podmínky zadání projektu a podpisem stvrzují, že chtějí požádat ČR o přijetí.

Jan Dezort se vrací s většinou podkladů pro vytvoření seznamu. Během dalších týdnů jsou podklady za pomocí e-mailové a telefonické komunikace doplňovány o další údaje a potvrzení, doporučení a doklady potřebné pro vytvoření žádosti. Původní plán mít na seznamu kolem sta osob se „mírně“ navyšuje. Je obtížné zastavit tak rychle přijímání zoufalých žadatelů. Na seznam se dostává nakonec 152 osob.

Po konzultacích a dalších schůzkách na MV a také se sekretářem České biskupské konference Tomášem Holubem a vedením Československé církve evangelické podáváme 23. července finální verzi anonymizované žádosti 152 iráckých křesťanů o přijetí do ČR na Úřad vlády.

Součástí nejužšího týmu NF G21 se stává odborník na komunikaci s médii Martin Frýdl. Spolu se svým týmem organizuje 28. července tiskovou konferenci, kde seznamujeme veřejnost s celým projektem a informujeme o podání žádosti na Úřad vlády.

8.      Hledání, čekání

Srpen – září 2015

Následuje období vyčkávání na rozhodnutí vlády. Pokračují další schůzky se zástupci MV. Setkáváme se zde se vstřícným postojem. Zástupci MV hledají způsoby, jak navržené uprchlíky zahrnout do kvót již schválených vládou, ale zatím se nedaří, na uprchlíky vnitřně přesídlené v Iráku se kvóty nevztahují.

V září cestuje Jan Dezort v doprovodu Salmana Hasana podruhé do Erbílu. Spolu s dalšími místními spolupracovníky povzbuzují uprchlíky v jejich zoufalé a zhoršující se situaci, nejpotřebnějším poskytují materiální a finanční pomoc a také je informují o průběhu projektu a o situaci v ČR.

Ve stejné době se Jan Talafant účastní dvoudenního setkání v Londýně, které pořádá nezisková organizace Barnabas Fund. Zástupci iniciativ z několika států usilujících o záchranu křesťanů z Blízkého východu diskutují o konkrétních možnostech pomoci. Projekt NF G21 považují za strategicky důležitý pro podobné úsilí v dalších zemích. Výsledkem je příslib představitelů organizace Barnabas Fund finančně a případně i politicky podpořit český projekt NF G21.

K týmu NF G21 se připojuje odbornice na integraci cizinců Lenka Malíčková.

9.      Druhé setkání s premiérem a pomoc v Iráku

Říjen – prosinec 2015

Na pozvání NF G21 přijíždí do Prahy duchovní Syrské pravoslavné církve Benjamin Shamoun. Sám je zodpovědný za některé z uprchlických táborů v Erbílu a okolí. Osobně navštěvuje Poslaneckou sněmovnu PČR, hovoří s vybranými poslanci a médii, setkává se s Miloslavem kardinálem Vlkem. Na 27. října je pozván společně se zástupcem NF G21 na setkání s premiérem ČR panem Sobotkou. Pana premiéra informuje o situaci křesťanů v Iráku a NF G21 od pana premiéra získává příslib, že o projektu přijetí 153 iráckých křesťanských uprchlíků bude jednat vláda, a naději, že projekt bude schválen.

Setkání s premiérem předcházejí interpelace poslanců a senátorů na členy vlády ohledně podané žádosti NF G21.

Na začátku prosince předáváme Salmanovi Hasanovi 372 030 Kč z NF G21 na pomoc křesťanským uprchlíkům přímo v Iráku. Zároveň s ním podepisujeme smlouvy o způsobu použití těchto peněz. Částka 248 020 Kč je určena na nákup léků a další nezbytnou pomoc v táborech spravovaných církví Benjamina Shamouna a částka 124 010 Kč na aktuální potřeby v dalších táborech. Naši místní spolupracovníci dohlíží na využití těchto peněz – jak na nákup léků, tak na nákup přímotopů pro mrznoucí uprchlíky v táborech. Pomoc je poskytována potřebným ještě během roku 2015.

10.   Přijetí 153 křesťanů schváleno vládou – začínáme

Prosinec 2015

Vláda ČR na svém zasedání 14. prosince 2015 rozhoduje o přijetí této skupiny uprchlíků do ČR.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR: „Dnes jsme rozhodli o přesídlení 153 uprchlíků z Iráku a Libanonu. Jedná se o příslušníky křesťanské menšiny, kteří se v důsledku agrese Islámského státu v Iráku ocitli ve velmi těžké životní situaci a obrátili se na ČR s žádostí o pomoc. V naší zemi by měli získat mezinárodní ochranu, šanci se integrovat a začít nový život v bezpečí. Náklady na přesídlení budou sdíleny s neziskovým sektorem, většinu nákladů by měl zajistit Nadační fond Generace 21, který se v této věci na vládu obrátil.”

Teprve nyní je možné, aby NF G21 začal jednat se sociálními a integračními organizacemi o poskytování odborných služeb, aby začal závazně hledat způsob letecké dopravy uprchlíků do ČR a vyhledávat místa pro jejich úvodní společné ubytování. Dokud projekt nebyl schválen vládou, nebylo možné nic závazně připravovat.

Dochází k dohodě, že jako koordinátor integrace a výkonný ředitel bude pro NF G21 pracovat od začátku roku 2016 manažer Daniel Žingor.

11.    Financování – žádné peníze od státu ani od EU

2015

NF G21 nepřijal v roce 2015 žádné peníze z fondů EU ani ze státního rozpočtu. Pouze během roku dorazil na účet NF dar 100 tisíc Kč od jedné městské části v Praze na základě rozhodnutí tamějšího zastupitelstva.

Více než 99% všech příjmů jsou však dary soukromých fyzických a právnických osob (viz předběžné výsledky hospodaření níže):

Hospodaření za rok 2015: Nadační fond GENERACE 21

PŘÍJMY v Kč

Přijaté dary na projekt pomoci křesťanským uprchlíkům z Iráku celkem 10 241 231   
         z toho od jednotlivců na projekt Irák obecně 3 255 625  
         z toho od firem 261 000   
         z toho od sborů, farností a křesťanských společenství 525 570
         z toho od nadací 35 000
         z toho od obcí 100 000   
         z toho od britské humanitární organizace Barnabas Fund 5 950 746   
         z toho specifické dary jednotlivců na pomoc uprchlíkům přímo v Iráku (tábory SPC) 113 290

Projekt „B“: Dary na projekt pomoci české sociálně slabé rodině 36 000
 
Kursový zisk 14 403
 
Úroky na BÚ 3 520
 
Příjmy celkem 10 295 154

VÝDAJE v Kč

Humanitární pomoc pro uprchlíky v Erbílu 424 846
 
Náklady na hotel a letenku Benjamina Shamouna (Projekt Irák) 19 663

Cestovné Irák – příprava projektu 35 737

Cestovné po ČR 3 561 Poštovné 1 175

Administrativní náklady na přípravu projektu Irák 4 991

Projekt „B“: Nadační příspěvky na pomoc české sociálně slabé rodině 36 000

Náklady na platy, odměny, kancelář, telefony… 0

Celkem 531 973

Komentář:

– Během celého roku se shromažďovaly a spořily prostředky na uskutečnění ještě neschváleného projektu. Z více než 10 milionů přijatých v roce 2015 bylo téměř 7,5 milionu přijato až po schválení projektu, tedy po 14. 12. 2016 (pomoc ze strany Barnabas Fundu však byla již předem přislíbená pro případ schválení projektu vládou ČR). Tyto prostředky jsou využívány nyní v roce 2016 na průběh celého projektu – přesídlení a integrace 153 křesťanských uprchlíků z Iráku.

– Protože většina aktivit v roce 2015 směřovala k přípravě a prosazení projektu, který po většinu roku nebyl schválen, neměl nadační fond žádné zaměstnance. Všichni pracovali pro nadační fond bez nároku na odměnu a pracovali ze svých domovů.
– To se v roce 2016 změnilo. Po schválení projektu vládou jsou z vybraných peněz kromě dopravy, ubytování a dalších obvyklých nákladů také placeni odborní pracovníci na integraci, výuku jazyků a koordinaci projektu. Zakladatelé projektu z Nadačního fondu Generace 21 však i nadále pracují dobrovolně a bez nároku na odměnu.

– Ve snaze pomoci přímo uprchlíkům v táborech spravovaných Syrskou pravoslavnou církví a duchovním Benjaminem Shamounem jsme 16. 11. zveřejnili možnost podpořit finančně pod variabilním symbolem „1511“ specificky tuto pomoc. Na tento účel jsme přijali na účet celkem 113 290 Kč. Z komunikace s našimi podporovateli víme, že i mnozí další souhlasí s použitím pomoci přímo v Iráku, proto byla nakonec pomoc navýšena na celkových 10 000 dolarů (248 020 Kč). Další menší pomoc přímo na místě byla distribuována již v létě, a dále již zmíněných 124 010 Kč bylo použito na nákup přímotopů také v prosinci 2015.

– Projekt pomoci sociálně slabé české rodině probíhá na jiném bankovním účtu a jedná se o cílené dary na tento účel, které jsou ve stejné výši poskytovány rodině v nouzi. Tento projekt nesouvisí s hlavním projektem záchrany pronásledovaných blízkovýchodních křesťanů a nemá na něj žádný vliv, je však součástí účetnictví NF G21.

12.   Smlouva s Ministerstvem vnitra

Leden 2016

Dne 5. ledna 2016 podepisuje Jan Talafant za NF G21 smlouvu s MV o realizaci celého projektu. Ve smlouvě jsou stanoveny povinnosti obou smluvních stran. NF G21 se ve smlouvě zavazuje mimo jiné k zajištění předodjezdových a popříjezdových lékařských prohlídek žadatelů o přesídlení, jejich letecké dopravy do ČR, jejich ubytování ve společných objektech schválených k tomu účelu pracovníky MV a později v bytech, k zajištění všech integračních a sociálních služeb a výuky českého jazyka přijatých osob v rozsahu odpovídajícímu platnému Státnímu integračnímu plánu. MV se zavazuje zajistit bezpečnostní prověrky, azylové procedury a vyhrazuje si právo dohlížet na celý projekt a plnění podmínek smlouvy, ke kterým se NF G21 smlouvou zavazuje.

13.   Aktualizace seznamu kandidátů na přijetí

Po vytvoření úvodního seznamu žadatelů o přijetí do ČR v červenci 2015 se téměř okamžitě začalo pracovat na seznamu náhradníků. Vzhledem k tomu, že účast na červencovém seznamu bez schválení vládou ČR neznamenala pro uprchlíky žádnou jistotu, pokoušeli se někteří dostat z Iráku i jinými způsoby a tím začalo docházet na seznamu ke změnám. Na volná místa byli okamžitě zapisování náhradníci.

K jedné z prvních změn došlo, když se rodině (která je nyní v Brně) narodil v září 2015 syn Gabriel, a tím se počet žadatelů na seznamu ustálil na konečném čísle 153.

Aby osoby na seznamu mohly být přesídleny do ČR, musí splňovat zadání projektu:

– lze nezvratně potvrdit, že jsou to pronásledování křesťané.

A také splnit podmínky stanovené k udělení azylu Českou republikou:
– být v situaci, kdy lze důvodně usuzovat, že mají nárok na poskytnutí mezinárodně-právní ochrany, projít bezpečnostními prověrkami, lékařskou prohlídkou a předodjezdovými pohovory se zástupci ČR.

Ke změnám v seznamu žadatelů, případně seznamu náhradníků došlo pouze z těchto konkrétních důvodů:

– Rodina odešla z Iráku do Evropy jinou cestou (některé vdovy ze seznamu přijaly nabídku na přesídlení do Španělska, některé rodiny nebo jednotlivci se vydali na vlastní pěst do Evropy balkánskou cestou, jedna rodina se přehlásila na slovenský seznam a odcestovala na Slovensko).

– Rodina nebo jednotlivec se sami rozhodli, že zůstanou v Iráku a nikam nepocestují (nebo k tomu byli přesvědčeni příbuznými apod.).

– Jedna osoba neprošla bezpečnostními prověrkami českých zpravodajských služeb. Na základě toho byla celá rodina vyřazena ze seznamu.

– Jedna rodina ze seznamu zmizela z uprchlického tábora a nepodařilo se o ní získat žádné informace.

– Několik rodin v průběhu procesu příprav na přesídlení přestalo spolupracovat – ukončily komunikaci, nedostavily se po opakovaných výzvách k předodjezdové lékařské prohlídce nebo se nedostavili na český konzulát a nemohlo jim být uděleno vízum.

– V případě jedné rodiny (rodiny bratra Salmana Hasana) tito lidé nebyli schopni předložit požadované předem přislíbené doklady včetně křestního listu (potvrzení o křtu) nebo potvrzení duchovního, že jsou křesťané. Projekt záchrany 153 křesťanů se týká výhradně pronásledovaných křesťanů a křest je vyžadován jako jeden z nezbytných znaků potvrzujících zařazení mezi osoby přesídlované v rámci této iniciativy.

14.   Původní křesťané a konvertité

Mezi na životě ohrožené irácké křesťany splňující podmínky projektu spadají dvě odlišné skupiny:

– Původní tradiční křesťané – ať už pravoslavní, katolíci nebo v menší míře protestanté. Vždy však lidé z křesťanských rodin, které po generace vyznávají křesťanství. Je to jejich historie, kultura, víra a budoucnost. U těchto lidí je poměrně snadné ověřit, že jsou to křesťané. Znají je jejich duchovní vedoucí, znají se navzájem, mají křesťanská jména a i z rozhovorů s nimi je snadné ověřit, že křesťanské hodnoty a způsob života jsou jim vlastní a jsou pro ně přirozené. Těchto původních křesťanů je na seznamu NF G21 naprostá většina.

– Druhou skupinou, zřejmě ještě ohroženější, jsou konvertité. Tedy bývalí muslimové, kteří konvertovali ke křesťanství. Několik z nich bylo také doporučeno NF G21 jako kandidáti na přesídlení. Zde je situace obtížnější. Tito lidé se často ukrývají, jsou v ohrožení života ze strany svých příbuzných a radikálních muslimů, proto někteří jsou neznámí pro tradiční duchovní vedoucí, mohou mít jména obvyklá pro muslimy. Přestože bychom těmto lidem také rádi pomohli, je vzhledem citlivosti našeho projektu nutné, aby tito kandidáti na přesídlení nezvratně prokázali, že jsou křesťané. Proto je od nich požadován písemný doklad o křtu a potvrzení od dalších důvěryhodných osob z církevních struktur o jejich opravdové a prokázané konverzi. Do konečné fáze procesu přesídlení NF G21 se zatím dostali pouze 3 dospělí konvertité. Rodina kazatele, který mnoho let veřejně působil jako křesťanský duchovní a spolupracovník zahraničních křesťanských organizací, sám pokřtil desítky bývalých muslimů. Toho se už několik měsíců pokoušeli zavraždit a musel se skrývat, proto byl přijat na seznam NF G21. Kromě jeho a jeho manželky se na seznam dostala už jen jedna mladá žena, kterou tento kazatel sám pokřtil a která prchala před rodinou, která ji chtěla provdat proti její vůli za muslima a v případě odhalení jejího obrácení ji hrozila smrt.

15.   První a druhá skupina: Z Libanonu a ti na útěku

Leden – únor 2016

Někteří uprchlíci z táborů v Erbílu ze seznamu NF G21 se pokusili na cestě za záchranou najít bezpečnější místo v Libanonu, kam se dočasně uchýlili. Byli tu ilegálně a při odjezdu museli zaplatit pokutu za překročení doby bezvízového pobytu pro irácké občany. Zkoušeli si různě přivydělávat, ale za určitých podmínek jim hrozilo vyhoštění. Navzdory tomu se většině z nich podařilo získat statut uprchlíků UNHCR, který oficiálně potvrzuje, že jsou to ohrožení uprchlíci, kteří zasluhují mezinárodně-právní ochranu. MV společně s NF G21 zvolilo tuto skupinu jako první, která bude přesunuta do ČR společně s pěti osobami z Iráku, které se nacházely v bezprostředním ohrožení života.

Nakonec nebylo možné kvůli administrativním zádrhelům v Libanonu, aby přicestovali najednou. V první skupině, která do ČR přicestovala 24. ledna, se nacházelo 5 mimořádně ohrožených osob z Iráku a prvních 5 z Libanonu; 5. února dorazilo dalších 17 z Libanonu a konečně 19. února spolu s velkou skupinou z Erbílu dorazilo posledních 8 z Libanonu.

16.   Jihlava, Okrouhlík, začátek integrace

Leden – únor 2016

Prvních 35 uprchlíků se postupně, jak přijížděli, nastěhovalo do rekreační chaty Okrouhlík u Jihlavy. Zde byl zahájen integrační proces v souladu se smlouvou uzavřenou s MV ve spolupráci s místní odbornou organizací Centrum multikulturního vzdělávání Jihlava (CMV).
Integrační proces je pro všechny uprchlíky shodný a má tři základní fáze:

1. Zhruba první 2 měsíce pobyt ve společném ubytovacím centru, kde jsou dokončeny azylové procedury, podrobná popříjezdová lékařská prohlídka, seznamování s Českou republikou, českou kulturou, místními zvyklostmi atd., a především začíná intenzivní šestiměsíční kurs výuky českého jazyka v rozsahu minimálně 400 vyučovacích hodin.
   
   
2. Následují zhruba 4 měsíce, kdy jsou uprchlíci ubytovaní již po jednotlivých rodinách v samostatných bytech ve větším městě, v jehož blízkosti byli před tím ubytováni společně. Zde mohou začít „normálně“ žít jako rodiny. Společně se však každý pracovní den dále scházejí v učebně k výuce češtiny a dalších socio-kulturních kursů. Zároveň probíhá ve spolupráci se sociálními pracovníky jejich registrace na nejrůznějších úřadech a institucích.
   
   
3. Poslední fází projektu přímo podporovanou NF G21 je dalších minimálně 6 měsíců, kdy si uprchlíci hledají práci, případně se podle svých priorit mohou stěhovat po celé ČR za prací na místa, kde jim partneři NF G21 nabízejí ubytování a pracovní uplatnění. Předpokládáme, že po 12 měsících většina z uprchlíků bude schopna samostatného života, ale v jednotlivých případech může podpora pokračovat dál přímo nebo prostřednictvím partnerů NF G21.