Mají muži v životě snadnou roli? Pojďme se společně zamyslet, jak to opravdu je. Bůh se rozhodl, že stvoří člověka jako muže a ženu. „Bůh stvořil člověka, (…) jako muže a ženu je stvořil.“ (Gn 1,27) V tomto svazku muže a ženy mají oba Bohem danou roli. Žena je darem pro muže. „I řekl Hospodin Bůh: ‚Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.‘“ (Gn 2,18) Žena – mužova pomocnice je zde představena jako jemu rovná. Nový zákon nám říká, že i v rovině spasení je na tom muž stejně jako žena, neboť v Kristu: „Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou.“ (Ga 3,28) Jaká je ale role muže? Co jej činí mužem?

Muž má být podobný Bohu – obrazem Božím

„Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím.“ (Gn 1,27) Velmi jednoduše řečeno, být stvořen k Božímu obrazu a jeho podobě znamená, že jsme byli stvořeni, abychom odráželi nebo připomínali Boha. Není to lehký úkol, ale dostali jsme za pomocníka Ducha svatého, který nám v tom pomáhá. Známý verš J 3,16 nám říká: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ Bůh miloval svět a dal to nejcennější. Možná to zní divně, ale muž má umět milovat a svou lásku dokazovat.

Péče nejen o zahradu Eden

„Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával…“ (Gn 2,15) Zahrada Eden je pro nás obrazem krajiny (přírody), do které Hospodin postavil člověka. Jeho úkol je vyjádřen slovy „aby ji obdělával“. Obdělávat znamená práci na poli nebo na zahradě. Člověk může obdělávat pole, pěstovat brambory, sadit ovocné stromy a těšit se ze získané úrody. Práce na poli a v sadu člověku zároveň přináší zdroj obživy. Obdělávat znamená také zkrášlovat a činit věci pěknými. Obdělávání je tvořivá a tvůrčí práce. Je důležité si toho všimnout jako znamení mužnosti. Muž je člověk, který chce tvořit, být vynalézavý a budovat. V praxi vidíme muže tvořit v celé škále technických oborů. Činí to s radostí. Muž rád buduje zázemí a zajišťuje obživu pro svou rodinu. Ve Starém zákoně vidíme, že to byli muži, kdo se starali o rodinu materiálně.

V dnešní době to není pro muže snadné, neboť na poli se toho moc nepěstuje a výrobu přebírají roboti. Starší zkušené muže společnost nedoceňuje a raději dává do popředí mladé vzdělané muže. I přes všechny těžkosti Bible mužům říká, že mají svou rodinu zaopatřovat. To znamená, že muž by měl pracovat a vydělávat prostředky na živobytí.„Kdo se nestará o své blízké, a zvláště o vlastní rodinu, zapřel víru a je horší než nevěřící.“ (1Tm 5,8) Neplní-li muž tuto svou povinnost, má to své důsledky. Muž, který se nestará o vlastní rodinu, by se měl zamyslet.

Úkol chránit a střežit

„Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil.“ (Gn 2,15) Muž střeží svou rodinu a blízké před útoky a nebezpečím. Zkušení muži vám řeknou, že střežit materiální hodnoty je mnohdy lehčí, než střežit ty duchovní. Aby muž byl schopen zvládnout tento úkol je vybaven od Stvořitele silou a odvážným duchem. Muži, kteří jsou otci, mají nezastupitelnou roli chránit své děti a rodinu před zlem, hříchem a zákeřným světem. Mohli bychom říci, že jde o kněžskou službu. Dnes jsou naše rodiny pod palbou nepřátelských útoků, které přicházejí skrze internet, reklamy, dostupnost drog, zábavu, média, a dokonce i skrze falešné křesťany. Muži mají opravdové odhodlání jít v životě za svým cílem. Schází-li jim moudrost, je jim zaslíbená v modlitbě. (Jk 1,5)

Muži a láska

Zní to divně, ale i muž potřebuje k životu lásku. Ženy v tom hrají velkou roli. Pro ženatého muže je zdrojem lásky jeho manželka. Od ní lásku přijímá a má potřebu jí lásku dávat. Muži jsou většinou považováni za osoby „hrubší“, bez citových potřeb. Nejen psychologové potvrzují, že opak je pravdou. Muži jsou lehce zranitelní. Chlapci, kterým se nedostalo lásky v dětství, jsou většinou citově nevyrovnaní, což má dopady na jejich život. Věřící muž přijímá lásku od nebeského Otce, aby ji mohl předat své ženě a dětem. Muž vede svou rodinu ne diktátorsky, ale s láskou.

Kristus je mu v této službě příkladem. „Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval.“ (Ef 5,25) Kristus svou církev miluje láskou plnou soucitu a bezpodmínečně. Stejnou lásku má muž prokazovat ženě. „Stejně i muži: když žijete se svými ženami, mějte pro ně porozumění, že jsou slabší; a prokazujte jim úctu, protože jsou spolu s vámi dědičkami daru života. Tak vašim modlitbám nebude nic překážet.“ (1Pt 3,7) Z tohoto verše vidíme, že láska a respekt se od muže očekává.

Poddanost muže

Možná si řekneš, komu se mají muži poddat, když mají vést? Je to jednoduché, přece Kristu. „Chci, abyste věděli, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy její muž a hlavou Krista Bůh.“ (1K 11,3) Má-li být muž dobrým manželem, otcem, knězem a služebníkem Božím, musí být jeho život odevzdán Kristu. Chce-li být hlavou své ženě a dětem, musí být jeho hlavou Kristus, jinak svou roli nezvládne. Proto je kolem nás nedostatek opravdových mužů. Nejen naše společnost, ale dovolím si říci, i sbory potřebují příkladné muže a otce. Milý bratře, staň se mužem podle Božího srdce. Poddej se Kristu a učiň ho svou „hlavou“. V naší přirozenosti a kolem nás je mnoho vlivů, které se pokoušejí oslabit naše mužství. Bojujme vítězný boj.

Muž podle Božího srdce

Co činilo Davida před Bohem cenným, že jej nazval mužem podle svého srdce?„Vzbudil jim za krále Davida, o němž vydal svědectví: ‚Nalezl jsem Davida, syna Jišajova, muže podle mého srdce, který bude činit všechnu mou vůli.‘“ (Sk 13,22) Bůh se takto vyjadřuje o muži, který zcizoložil a zosnoval vraždu. Těmito hříchy si Boží přízeň nezasloužil. Čím tedy David přitahoval Boží pozornost? Byl to muž, který svůj hřích nepopíral ani jej nesvaloval na druhé. „David činil to, co je správné v Hospodinových očích, a po celý svůj život se neodchýlil od ničeho, co mu on přikázal, kromě té věci s Chetejcem Urijášem.“ (1Kr 15,5). V pokání přichází k Bohu a prosí o očištění. „Proti tobě samému jsem zhřešil, udělal jsem to, co je zlé v tvých očích.“ (Ž 51,6) „Očisti mě od hříchu yzopem, a budu čistý, umyj mě, a budu nad sníh bělejší.“ (Ž 51,9)

Opravdový muž umí nést zodpovědnost za své chyby. Činí pokání, prosí o očištění a důvěřuje Bohu. V tom je nám David příkladem. Svou důvěru vůči Bohu vyjadřuje v mnohých žalmech. „Tys můj skalní štít a pevná tvrz má, veď mě pro své jméno a doveď mě k cíli.“ (Ž 31,4) Muž, který ztratí jistotu v sobě, se stává tvárným materiálem v Boží ruce. Duch svatý jej začne proměňovat a uschopňovat ke službě druhým. Mužské charakterové vlastnosti jako zodpovědnost, věrnost, sebeovládání, ochota sloužit se mohou rozvíjet jen tehdy, pokud své životy vydáme Bohu.

Ženy si váží opravdové mužnosti. Duchovně zralý muž není ovládán žádostmi a nepotřebuje se přetvařovat. Raduje se z prosté skutečnosti, že ho Bůh přijal a miluje. Ženy hledají muže čestné, milující, kteří se umí obětovat. Křesťanská láska je spojena s poslušností Bohu. Potřebujeme muže, kteří svou službu v církvi nevidí jako povinnost, ale jako výsadu. Především mladí muži potřebují vzory, aby pochopili, co znamená mužství dané Bohem. Proč jim nebýt příkladem? Jací jsou muži dnes? Občas slyšíme stesk nad dnešními věřícími muži a já si říkám, je to s nimi opravdu tak špatné? Záleží na úhlu pohledu. Dívá-li se na muže někdo z třetí generace znovuzrozených křesťanů, možná si všimne některých nedostatků.

Na druhou stranu, pokud přijdou do církve noví lidé z nefunkčních nebo rozpadlých rodin, s radostí se učí od mužů v církvi. Všímají si zodpovědnosti za rodinu, pracovitosti, jak muži duchovně vedou rodiny, ale i jejich postojů během těžkých zkoušek. Dokážou ocenit muže zapojené ve službě Bohu, jejich lásku a slova povzbuzení. V církvi jde potkat i gentlemany, kteří své manželky zahrnují přízní a komplimenty. S radostí říkám: „Díky Bohu za mnohé příkladné bratry.“

 Muži, máte pocit, že čas rychle plyne a my stárneme? Je to tak. Pořádně si toho ani nevšimneme a mladší věkem nás začínají řadit do kategorie „muž v letech nebo starší pán“. V Novém zákoně vidíme podobu staršího muže, do které máme růst. „Starší muži ať jsou střídmí, vážní, rozumní, ať jsou zdraví ve víře, lásce a trpělivosti.“ (Tt 2,2) Milí bratři, nespokojme se s tím, kde jsme, ale usilujme o růst ve svém mužství.

Lumír Folvarčnýb,senior Severomoravské oblasti a pastor AC Karviná