Žena v tichosti ať se učí ve vší poddanosti.
Učit pak ženě nedovoluji ani [despoticky] vládnout (mít autoritu) nad mužem, ale být v tichosti
neboť první byl zformován (stvořen) Adam, pak Eva
a Adam nebyl oklamán, žena pak byla svedena, což se stalo přestoupením.
Spasena pak bude skrze narození dítěte, jestliže zůstanou (pl.) ve víře a lásce a svatosti se zdravým rozumem/umírněností.

Dopisy Pavla Timoteovi jsou směřovány do konkrétní situace Timotea jako pastora Efezského sboru, kde ho Pavel ustanovil jako svého zástupce (1.Tim 1,3). Vidíme, že ve verších 11 a 12 je dvakrát položen důraz na tichost. Z toho vyplývá, že být v poddanosti (hypotagé) znamená učit se nemít hlavní slovo. Z textu je tedy opět zřejmé, jakým problémem byly ženy v Efezském sboru (viz komentář k oddílu Ef 5,21-33).

uto skutečnost podtrhuje použití výrazu „tichost‘ (hésychia) v Novém zákoně: vyskytuje se kromě tohoto místa již jen na dvou dalších, a to ve 2Te 3,12 kde Pavel napomíná ty, kdo žijí zahálčivě, aby pokojně pracovali a ve Sk 22,2 kde se popisuje reakce davu při zatýkání Pavla. Pavla zatýkají Římané a tak zabraňují jeho lynčování jeho soukmenovci. Ve Sk 21,40 je napsáno, že se Pavel rozhodl oslovit dav a proto „nastalo veliké ticho". Zde je použit jiný výraz a to „sigé". Pak Pavel pronáší první větu a po ní je ve Sk 22,2 popsána reakce davu: poté, co zjistili, že k nim mluví hebrejsky „více se utišili" (ČEP překládá vhodně: „úplně se uklidnili"). A zde je již použit náš výraz pro tichost (hésychia). Oboje použití tohoto našeho výrazu pro tichost v Novém zákoně ukazuje, že se zde jedná spíše o stav vyrovnanosti mysli a uklidnění rozjitřených emocí než o direktivní mlčení. Proto lze uzavřít, že i v našem textu z listu Timoteovi se jedná spíše o stav pokoje než o stav striktního zákazu mluvení.

Je vhodné vzhledem k této diskuzi zmínit další dvě místa v Novém zákoně:

1K 14,34 Zde Pavel přímo říká ať ženy ve sborech mlčí (sigatósan). Ovšem v tom samém listu je zmínka o tom, že se ženy ve shromáždění modlí a dokonce i prorokují (1K 11,5)! Takže nás kontext opět vede k závěru, že Pavlovi jde o klid a pořádek ve sboru spíše než o to, aby někdo dal ženám „roubík do úst".

Fil 4,3 Zde nacházíme zmínku o tom, že Euódie a Syntiché se nenapravitelně škorpily. Jejich vzájemné „sympatie" byly natolik provokativní a iritující, že na ně Pavel nezapomněl ani ve vězení v Římě odkud píše v r. 63 svůj list do Filipis, a napomíná je aby „byly zajedno v Pánu".

Lze nyní na tomto místě shrnout možné důvody nepřístojného chování žen ve sborech:
1. Ženy si špatně vykládaly svoji svobodu v Kristu.
2. Kompenzovaly si svůj nepříznivý statut ve společnosti.
3. V Efezu se nedokázali oprostit od „feminismu" vycházejícího z kultu Artemis.

Vraťme se však ještě zpět k našemu textu: Proč ve v. 13.14 Pavel podtrhuje detaily ze stvoření a pádu do hříchu? Pravděpodobně chce srazit příliš vysoké a troufalé smýšlení žen o sobě samých poukazem na situaci Evy.

1. Stvoření Evy jako druhé jsme si již vysvětlili - není to známka méněcennosti (spíše naopak). Pavel zde účelově používá argument ze Starého zákona, aby usměrnil troufalé a nemístné projevy žen v křesťanském společenství.
2. Skutečnost, že svedena byla Eva jako první, má také napomoci ženám uvědomit si, že i ony mohou být náchylné k hříchu (a nejen muži).

Ve v. 15 Pavel poukazuje na velkou přednost a poslání ženy a tím je přivedení nového života na svět. A dále zdůrazňuje základní vlastnosti (ctnosti) křesťana obecně jimiž jsou víra, láska a svatost, ale všechny tři podmiňuje v případě žen aplikací „zdravého rozumu" (sófrosynés)! Což je potvrzením správnosti teorie, že se zde jedná o pastorační nařízení s cílem zachovat pořádek ve společenství. Kdyby se ženy, kterým je dopis určen, chovaly podle tzv. zdravého rozumu (resp. s mírností), nebyl by to Pavel zde takto zdůrazňoval.

Zdroj: Biblický pohled na vztah muže a ženy - exegetická studie Pavla Škody

biblickestudie.cz/studie/muz_a_zena.pdf