V současném světě je slovo fundamentalismus synonymem něčeho velmi negativního. Již jen to, že někdo někoho označí za fundamentalistu, zařazuje to člověka nebo hnutí do kategorie nebezpečných lidí a skupin.

Slovo fundamentalismus ovšem ve skutečnosti vyjadřuje pouze nějaký myšlenkový proud, filosofii nebo hnutí, jež staví na základu (fundamentu) a je tomuto základu věrný. Je charakteristický spíše pokusem o změnu, než o zakonzervováním status quo. Je to spíše hnutí, které si osobuje právo na vlastnění pravdy a dává si nejsvatější právo pravdu prosazovat a měnit tím současný stav. Přitom se (v případě církví) opírá o svaté prameny náboženství, které užívá v doktrinální formě, byť si vybírá a argumentuje pouze vybranými částmi.

Je jasné, že potom velice záleží na tom, na jakém základu je určitý fundamentalismus založen, čemu je věrný. Naprosto jiný je fundamentalismus křesťanský, islámský, sektářský či ekologický.

Jediné co mají tito fundamentalisté společné, je to, že se snaží být věrní základům a plnit to učení (myšlenky) jemuž jsou věrni. Jsou naprosto přesvědčeni o své pravdě, jsou ochotní se jí podřídit, obětovat se pro ni.

Když se však podíváme na tyto vlastnosti, musíme uznat, že to jsou v podstatě vlastnosti kladné a vytváří jakousi část charakteru člověka. To co je znehodnocuje jsou lži, nenávisti a násilí.

Britský sociolog Anthony Giddens správně rozlišuje fundamentalismus od fanatismu a autoritářství. Dává jej do protikladu ke globalizaci. Podle něj vyrostl jako odpověď na procesy globalizace, které vidíme všude kolem nás. Často se vznik fundamentalismu přičítá pokřivené tradici, škodlivým nánosům, cizím vlivům atd., ale Giddens to přičítá tradici, která se nemohla nijak vyvíjet, nemohla říci, proč zde je, proto ji musí obhajovat duchovenstvo, nějací vykladači pravdy.

Ondřej Matal

http://www.valka.cz/10964-Fundamentalismus