Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Tereza   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 13, článků celkem: 4737, komentáře < 7 dní: 0, komentářů celkem: 4347, adminů: 23, uživatelů: 2366
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Hesla Jednoty bratrské

Hesla Jednoty bratrské


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

6 604 642

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 19 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Texty: Dabru emet – židovské prohlášení o křesťanech a křesťanství
Posted on Pondělí, 04. červenec 2016 @ 21:52:02 CEST Vložil: Mainstream

Ekumenismus poslal Nepřihlášený

Tikva Frymer-Kensky, David Novak, Peter Ochs, Michael Singer, podzim 2000

V posledních letech došlo ve vztahu Židů a křesťanů k dramatickému a nebývalému posunu. Po dobu bezmála dvou tisíciletí židovského exilu považovali křesťané židovství většinou za jakési nepovedené, v nejlepším případě přípravné náboženství, jehož naplněním je křesťanství. Za desetiletí, která uplynula od katastrofy šoa, se však křesťanství dramaticky změnilo. Stále více křesťanských uskupení, jak římskokatolických, tak protestantských, přichází s veřejným vyjádřením své lítosti nad krutostmi, kterých se vůči Židům a židovství křesťané dopouštěli. Podobná prohlášení hovoří o potřebě reformy křesťanského učení a kázání v tom smyslu, aby byla uznána boží trvalá smlouva s židovským lidem a bylo možno radovat se z toho, čím přispělo židovství světové civilizaci i samotnému křesťanství.

Máme za to, že tyto změny zasluhují pozornou židovskou odpověď. Jsme přesvědčeni – a hovoříme zde sami za sebe jako mezidenominační skupina židovských intelektuálů – že nastal čas k tomu, aby Židé vzali na vědomí křesťanské snahy o úctu k židovství. Myslíme si, že je nyní třeba přemýšlet o tom, co poví židovství o křesťanství. Jako první krok nabízíme osm stručných tezí o tom, jak k sobě Židé a křesťané mohou přistupovat.

Židé a křesťané vzývají téhož Boha. Před tím, než vzniklo křesťanství, vzývali Židé Boha Izraele sami. Avšak také křesťané vzývají Boha Abrahámova, Izákova a Jákobova, stvořitele nebe i země. Křesťanství sice pro Židy nepředstavuje reálnou náboženskou alternativu, jako židovští teologové však oceňujeme, že skrze křesťanství nalezly stamiliony lidí vztah k Bohu Izraele.

Židé i křesťané nacházejí autoritu v téže knize, v bibli (kterou Židé nazývají „TeNaK“, křesťané „Starý zákon“). Když v ní hledáme nasměrování víry duchovní posilu i poučení ve věcech společenství, dostává se nám podobného poučení: Bůh stvořil a zachovává vesmír, Bůh s lidem Izraele uzavřel smlouvu, boží zjevené slovo vede Izrael ke spravedlivému životu a nakonec Bůh vykoupí Izrael a celý svět. Židé a křesťané ovšem vykládají bibli v mnoha bodech rozdílně. Tyto rozdíly je vždy třeba respektovat.

Křesťané mohou respektovat nárok Židů na zemi Izraele. Znovuzaložení židovského státu v zemi zaslíbené bylo pro Židy nejdůležitější událostí od katastrofy šoa. Jakožto příslušníci biblicky zakotveného náboženství křesťané vědí, že Izrael byl Židům zaslíben – a darován – jako fyzické centrum jejich smlouvy s Bohem. Mnoho křesťanů podporuje stát Izrael z důvodů mnohem hlubších než pouze politických. Jako Židé tuto podporu vítáme. Uvědomujeme si přitom, že židovská tradice zaručuje spravedlnost také všem nežidům, kteří pobývají v židovském státě.

Židé a křesťané přijímají mravní zásady Tóry. Nejdůležitější zásadou Tóry je nezcizitelná svatost a důstojnost každé lidské bytosti. Každý z nás byl stvořen k obrazu božímu. Tento společný mravní důraz může být základem zlepšujících se vztahů mezi oběma společenstvími. Mohl by se také stát základem mocného svědectví lidstvu za zlepšení životů všech lidských bytostí a proti zvrácenostem a modlářství, která nás ohrožují a ponižují. Po všech hrůzách minulého století by takového svědectví bylo třeba.
 
Nacismus nebyl křesťanským fenoménem. Nebýt dlouhých dějin křesťanského antijudaismu a křesťanského násilí proti Židům, nacistická ideologie by nezískala svůj vliv a neprovedla svá zvěrstva. Mnoho křesťanů se na nich podílelo nebo s nimi sympatizovalo. Jiní křesťané proti těmto zvěrstvům neprotestovali dost pádně. Ale nacismus jako takový nebyl nevyhnutelným důsledkem křesťanství. Kdyby bývalo nacistické vyhlazení Židů úspěšně provedeno, vražedná zloba by se byla obrátila přímo proti křesťanům. Vděčně uznáváme křesťany, kteří za vlády nacismu riskovali nebo obětovali svůj život a zachránili některé z Židů. U vědomí toho také podporujeme snahy, které se v poslední době snaží v rámci křesťanské teologie o jednoznačné odmítnutí všeho pohrdání židovstvím a Židy. Oceňujeme křesťany, kteří odmítají učení o pohrdání a nevyčítáme jim hříchy spáchané jejich předky.

Některé lidsky nesmiřitelné rozdíly, které mezi Židy a křesťany jsou, zůstanou otevřeny až do doby, kdy Bůh vykoupí celý svět, jak stojí v Písmu. Křesťané znají Boha a slouží mu skrze Ježíše Krista a křesťanskou tradici. Židé znají Boha a slouží mu skrze Tóru a židovskou tradici. Tento rozdíl se nevyřeší tím, bude-li jedno společenství vydávat svůj výklad Písma za správnější než jiné výklady, ani tím, že vůči ostatním uplatní politickou sílu. Židé mohou ctít křesťanskou věrnost svému zjevení, stejně jako očekáváme, že křesťané budou ctít naši věrnost našemu zjevení. Jakýkoli tlak, aby Židé nebo křesťané uznali učení druhého společenství, není na místě.

Nový vztah mezi Židy a křesťany neoslabí židovský způsob života. Zlepšené vztahy nepovedou ke zrychlení kulturní a náboženské asimilace, které se Židé po právu obávají. Nezmění tradiční židovské formy bohoslužby a nepovedou k nárůstu smíšených manželství mezi Židy a nežidy, nepřimějí více Židů ke konverzi ke křesťanství a nepovedou ani ke vzniku jakési směsi židovství a křesťanství. Respektujeme křesťanství jako víru, která vznikla v rámci židovství a má s ním doposud důležité styčné body. Nepovažujeme je za prodloužené židovství. Pouze tam, kde zachováváme svou vlastní tradici, můžeme celistvě vstupovat do takového vztahu.

Židé a křesťané mají společně pracovat pro spravedlnost a mír. Tváří v tvář pronásledování a chudobě, lidskému ponížení a bídě vnímají Židé a křesťané, každý svým zvláštním způsobem, nevykoupenost tohoto světa. Přestože spravedlnost a mír patří vposledu Bohu, spojením svých sil navzájem, i s těmi, kteří patří k jiným společenstvím víry, napomůžeme příchodu božího království, v něž doufáme a po němž toužíme. Ať již odděleně, nebo společně, musíme pracovat na tom, aby ve světě zavládla spravedlnost a mír. Vede nás přitom vize izraelských proroků:

„I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholy hor, bude povznesena nad pahorky a budou k ní proudit všechny pronárody. Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: ,Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit‘“ (Iz 2,2-3a).

Zdroj: Revue Společnosti křesťanů a Židů č. 65 (rok 2011)



 
Příbuzné odkazy
· Více o Ekumenismus
· Novinky od Mainstream


Nejčtenější článka o Ekumenismus:
K otázce nevěrohodnosti ekumenismu Richard Novák, kazatel v.v.


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 5
Hlasů: 1


Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Dabru emet – židovské prohlášení o křesťanech a křesťanství" | Přihlásit/Vytvořit účet | 1 komentář | Hledat v diskusi
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


Re: Dabru emet – židovské prohlášení o křesťanech a křesťanství (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Pondělí, 11. červenec 2016 @ 16:24:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
K tématu: 



Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.35 Seconds