Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Vratislav   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 4, článků celkem: 4776, komentáře < 7 dní: 9, komentářů celkem: 4427, adminů: 23, uživatelů: 2366
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Hesla Jednoty bratrské

Hesla Jednoty bratrské


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

6 671 501

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 21 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online.
informator
rakato

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Prohlášení: Výroční zpráva Nadačního fondu Generace 21 za rok 2015
Posted on Pondělí, 18. červenec 2016 @ 13:36:35 CEST Vložil: Mainstream

Dokumenty poslal Nepřihlášený

Úvod

– Z článků iniciátora projektu Dana Drápala ze září 2014:

Během druhé světové války bylo povražděno několik milionů židů. Dnes tomu říkáme holocaust.

Utrpení židů pokračovalo – přinejmenším v arabském světě – prakticky až dosud. V zemích, v nichž byly desetitisícové či statisícové židovské menšiny (a to byla většina zemí severní Afriky a Středního východu), živoří poslední zbytky židů. Nedávno jsem četl zprávu o posledním židovi v Afghánistánu.

Likvidace židů v arabském světě je prakticky dokončena. Nyní nastává likvidace křesťanů. Pokud nedojde k nějaké zásadní změně – a na obzoru nevidím nic, co by jí nasvědčovalo – budou během této generace zlikvidovány kdysi milionové menšiny v Sýrii a Iráku. Zatímco alespoň část židů mohla utéci do Izraele, křesťané z Blízkého východu nemají kam.

Někdy jsem si kladl otázku, jak mohli někteří lidé vůbec dál žít, když jely osvětimské pece naplno. Ale teď si uvědomuji, že my křesťané také žijeme, zatímco naši bratři a sestry jsou podřezáváni a křižováni. Lidé žijící za druhé světové války zpravidla ani netušili, že existuje nějaká Osvětim. Já mám v počítači obrázky těch křižovaných. Byly pořízeny jen před pár týdny. Nedají mi spát.

17. září 2014

Nevzdali jsme se ovšem svého původního plánu, totiž dostat alespoň několik desítek iráckých křesťanů do České republiky a zajistit jim zde trvalý pobyt.

23. září 2014


– Krátké slovo ředitele NF


Vážení a vzácní přátelé, příznivci a podporovatelé,

tato výroční zpráva za rok 2015 by nedávala smysl bez přesahu k událostem a činnosti Nadačního fondu Generace 21 (dále jen NF) v roce 2016, protože rok 2015 byl pouze rokem příprav na rok letošní. Proto v ní jsou stručně popsány i události prvního pololetí roku 2016.

Před téměř dvěma lety se skupina lidí pustila do nepravděpodobného, podle mínění mnohých neproveditelného, složitého, nejistého a nepředvídatelného pokusu zachránit, alespoň několik desítek iráckých křesťanů před genocidou, která již probíhá a dále hrozí na Blízkém východě.

Přes mnohé potíže, zvraty a některé chyby se v těchto dnech nachází v bezpečí na území ČR 40 Iráčanů, křesťanů, kteří se učí český jazyk, začínají pracovat a začínají žít nový život a novou naději především pro své děti. Přestože jsme doufali ve víc, i toto je již v tuto chvíli naplněním původní touhy zakladatelů tohoto počinu, a nejde to považovat za neúspěch.

Moc rád bych chtěl na tomto místě z celého srdce poděkovat všem lidem, kteří podpořili toto dílo, vlastní prací, slovem, politickou podporou, finančně a v neposlední řadě modlitbou. Bez stovek a možná tisíců příznivců, podporovatelů, dárců, dobrovolníků a fandů by nikdy nebylo možné uskutečnit ani nepatrnou část toho, co se podařilo.

Za celý tým NF vám všem děkuji!

Jan Talafant, ředitel NF

Základní údaje o Nadačním fondu Generace 21

Vznik nadačního fondu: 23. 11. 2000

Nadační fond je zapsán do nadačního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, pod spisovou značkou N 225.

Účelem nadačního fondu je rozvoj kulturních a duchovních hodnot a podpora národních a mezinárodních humanitárních a vzdělávacích projektů.

Sídlo: Formanka 34, Kudlov, 760 01 Zlín

Identifikační číslo: 262 29 706

Bankovní spojení: GE Money Bank č. ú.: 216459128/0600

Správní rada:

Ing. Martin Čechák – předseda
Bc. Tomáš Hasmanda – místopředseda
Anna Kubíčková – členka

Revizor: Martina Hasmandová

Další údaje týkající se orgánů nadačního fondu, jeho majetku, podmínek a způsobu poskytování nadačních příspěvků upravuje statut nadačního fondu. Statut nadačního fondu je k nahlédnutí v kanceláři nadačního fondu.

Poznámka 1: Správní rada NF schválila na jaře 2016 změnu sídla NF na adresu: Gen. Svobody 1221/14, 767 01 Kroměříž; a také změnu ve správní radě, ze které na vlastní žádost odstoupila Anna Kubíčková a nahrazuje jí dosavadní ředitel NF Jan Talafant. Tyto změny však k datu publikování této výroční zprávy dosud nenabyly právní moci.

Poznámka 2: Nadační fond Generace 21 se stal rozhodnutím správní rady nástrojem k uskutečnění projektu záchrany blízkovýchodních křesťanů na počátku roku 2015. Během zhruba 4 let po svém založení v roce 2000 splnil účel původních zakladatelů a nevykazoval až do roku 2015 žádnou nebo jen zanedbatelnou činnost. Jeho existence a připravenosti bylo využito pro projekt, který je popsán v této zprávě.

Příběh Nadačního fondu Generace 21: Srpen 2014 – červen 2016

1. Prolog

Je 6. srpna 2014. Před dvěma měsíci padlo do rukou tzv. islámského státu (IS) třímilionové město Mosul. Desetitisíce křesťanů jsou na útěku před fanatickými hrdlořezy pod černou vlajkou. Někteří zatím zůstávají ve 30km vzdáleném většinově křesťanském městě Karakoš. I zde na ulice začínají dopadat rakety a pak se ozývá střelba. Nakonec kurdští bojovníci – pešmergové – ustupují a opouštějí město. Zoufalí křesťané masově prchají. Berou si s sebou narychlo jen, co stačí popadnout do ruky.

Těm šťastnějším se podaří dostat do kurdské metropole Erbílu. Spí venku v parcích, později ve stanech a tělocvičnách, nakonec jsou na dlouhé měsíce umísťováni do více, či méně vybavených uprchlických táborů nebo se jim podaří najít místo v domech místních křesťanů, kteří již dříve odešli do ciziny. Ti méně šťastní jsou vězněni, mučeni, znásilňováni, unášeni nebo vražděni.

Svět oblétají děsivé fotografie podřezaných a umučených obětí novodobého holocaustu, který postihuje irácké křesťany, jezídy a další s radikálním islámem neslučitelné skupiny obyvatel severního Iráku.

Genocida vůči náboženským menšinám v Iráku a později také v Sýrii již trvá přes deset let. Nyní se o ní svět dozvídá novým způsobem…

2.  Myšlenka a lidé kolem ní

Září – Prosinec 2014

V září píše publicista Dan Drápal článek, který srovnává události na severu Iráku s holocaustem za Druhé světové války. Vyzývá v něm k přijetí pronásledovaných křesťanů z Iráku do ČR po vzoru Nicolase Wintona a dalších. Do konce roku se dává dohromady tým lidí, kteří se o něco takového vážně chtějí pokusit.

K Danovi Drápalovi se přidávává manažer a poradce Karel Sedláček, kazatel David Loula a další. Koncem roku je přizván Jan Talafant, který má z minulosti zkušenosti jak s humanitární prací, tak s řízením neziskových projektů.

Na původní článek i další informace reagují desítky občanů ČR, většinou křesťanů, a ptají se, kam můžou posílat své finanční příspěvky na toto úsilí, případně jak jinak pomoci. První dary jsou odesílány ještě na Nadační fond Nehemia, který pomáhá lidem v uprchlických táborech v Iráku.

3. Nadační fond Generace 21 (NF G21)

Leden 2015

Přicházejí další nabídky na pomoc. Projektu je nutné dát právní rámec. Založit novou neziskovou organizaci trvá mnoho měsíců.

Nabízí se však využít k projektu již existující Nadační fond Generace 21. Tento fond byl založen zhruba před 15 lety pod jiným názvem a po několika letech a odjezdu části zakladatelů do zahraničí přestal být využíván. Byl změněn jeho název a zvolena nová správní rada a nevyužíván byl k dispozici pro budoucí použití.

Na začátku roku 2015 je založen nový bankovní účet výhradně pro účely projektu záchrany iráckých křesťanů (případně i křesťanů ze Sýrie nebo jezídů a dalších nejpronásledovanějších skupin obyvatel z této oblasti). A vznikají internetové stránky celé iniciativy www.gen21.cz.

Ve tříčlenné správní radě jsou bývalý ředitel nízkoprahové neziskové organizace Martin Čechák, senior Apoštolské církve Tomáš Hasmanda a manželka pastora svobodného křesťanského sboru Anna Kubíčková (jedna ze zakladatelek nadačního fondu). Ředitelem je jmenován Jan Talafant.

Panuje shoda, že nadační fond se nebude ucházet o žádné peníze z fondů Evropské unie ani ze státního rozpočtu. Důvodem jeho existence je právní základ pro legální uskutečnění projektu a místo, kde se mohou shromažďovat finanční příspěvky dárců, kteří se na fond sami obracejí a svoji pomoc nabízejí.

4. Podpora, partneři, schůzka s premiérem

Leden-Únor 2015

Od začátku roku tým NF G21 jedná s jednotlivými politiky na osobní úrovni i na společných setkáních ve sněmovně. Nacházíme podporu projektu záchrany blízkovýchodních křesťanů mezi politiky napříč politickým spektrem.

Na půdě parlamentu ČR se 13. ledna setkáváme se zástupci MV, MZV, poslanci a představiteli Ekumenické rady církví a Charity. Další schůzka následuje 6. února přímo na Ministerstvu vnitra. Úředníky informujeme o naší iniciativě a sami zjišťujeme možnosti a podmínky pro uskutečnění projektu.

Nezávisle na úsilí NF G21 probíhá iniciativa časopisu Res Claritatis. Jeho prostřednictvím vyzývají paní Zdeňka Rybová a Kateřina Ucháčová své čtenáře, aby napsali premiérovi ČR dopis s žádostí, aby česká vláda přijala perzekuované křesťany z Iráku a Sýrie. I tato iniciativa má obrovský ohlas. Lidé posílají dopisy premiérovi a také do redakce časopisu nabídky na ubytování křesťanských uprchlíků a na finanční pomoc. Zástupci Res Claritatis a NF G21 se shodují na spolupráci a společném postupu. Nabídky na pomoc postupně předávají zástupcům NF G21.

Z iniciativy pana europoslance Pavla Svobody dochází ke schůzce s panem premiérem Sobotkou. Kromě něho se schůzky účastní za NF G21 Jan Talafant a za Res Claritatis Zdeňka Rybová a Kateřina Ucháčová. Pan premiér vyjadřuje potěšení z toho, že tu existují nevládní iniciativy ochotné pomáhat uprchlíkům, a zajímá se možnosti spolupráce. Navrhuje, že požádá ministra vnitra, aby zvážil možnosti konkrétního zapojení našich iniciativ do péče o uprchlíky. Na závěr schůzky proběhne diskuse o tom, co je třeba udělat a připravit, aby měl projekt přesídlení křesťanů – uprchlíků šanci na úspěch.

Od tohoto okamžiku začínáme pracovat na plánu projektu.

5. Plán a kontakty v Iráku

Březen-duben 2015

Základem plánu NF G21 je najít zhruba stovku prověřených křesťanských uprchlíků, kteří jsou schopni integrace v ČR a kteří chtějí požádat právě ČR, aby je přijala. Dále vytvořit žádost, která bude mít většinu formalit potřebných pro budoucí azylové řízení. A dále zajistit pro ně z nabídek dobrovolníků ubytování, integrační program v souladu s požadavky MV a z dobrovolných darů českých i zahraničních dárců, kteří se nám hlásí, zajistit financování celého projektu.

NF G21 zahajuje hledání vhodných spolupracovníků v oblastech uprchlických táborů. Osobně se setkáváme s dlouholetým humanitárním pracovníkem v Iráku Volkerem Baumanem, jednáme o možnosti spolupracovat s několika humanitárními organizacemi, které působí v Bagdádu, Duhoku a Erbílu. V této době dostáváme nabídku na spolupráci od občana Iráku Salmana Hasana, který žije v ČR, ale do Erbílu pravidelně jezdí pomáhat křesťanským uprchlíkům ve spolupráci s dalšími místními humanitárními pracovníky. Ze své březnové cesty do uprchlických táborů se vrací s informací, že mnozí z uprchlíků by rádi využili možnosti uprchnout před nebezpečím tzv. islámského státu do ČR a chtěli by vládu ČR požádat o přijetí.

Přistupujeme na předběžnou dohodu, že Salman Hasan a další v Erbílu trvale působící humanitární pracovníci budou pomáhat s navázáním kontaktů a předvýběrem osob na seznam NF G21.

6. Situace uprchlíků v Erbílu

V Erbílu vedle sebe žijí a přežívají křesťanští uprchlíci především z Ninivské pláně – z Mosulu, Karakoše a dalších měst a obcí v oblasti, ze které je vyhnal v létě 2014 tzv. islámský stát. Jsou tu však i křesťané, kteří ve strachu o svůj život museli uprchnout z Kirkúku, Bagdádu a dalších míst.

Mnozí patřili ke střední třídě, jsou mezi nimi vysokoškoláci – učitelé, inženýři, lékaři, technici, ale také řemeslníci, zemědělci, či dělníci. Všechny je spojuje utrpení, vyhnanství z jejich vlasti (Erbíl se nachází v kurdské části Iráku a mluví se tu jinou řečí, než je mateřština většiny uprchlíků). Skoro každý má zavražděné nebo unesené příbuzné, o tom, kdo byl znásilněn, nikdo pro stud nemluví. Nemají tu trvalý pobyt, jejich děti mohou mít značné potíže při snaze chodit do místních škol a je jim silně dáván najevo nepřátelský postoj místním většinově muslimským obyvatelstvem. Vše spíše nasvědčuje tomu, že dojde k radikalizaci místní společnosti a křesťané odtud budou v lepším případě jen vyhnáni…

Většina uprchlíků žije v různě – po většinou zoufale – vybavených uprchlických táborech nebo v domech místních křesťanů, kteří již Irák opustili. Protože jsou to lidé pracovití, mnozí se snaží si přivydělat – stavební inženýr obkládá koupelny, bývalý učitel vaří jako kuchař v restauraci a truhlář si z palet přímo uprostřed uprchlického tábora staví provizorní dílnu a vyrábí v ní provizorní nábytek pro jiné uprchlíky. Tito lidé chtějí odejít do země, kde najdou bezpečí a kde budou moci pracovat a jejich děti studovat.

NF G21 má velkou touhu upřednostňovat na seznamu vdovy s dětmi, které bez manželů mají v islámské orientální zemi minimální zastání. V některých případech se daří je oslovovat, v jiných není možná spolupráce, protože neplní nejzákladnější podmínky přijetí na konečný seznam. Žádná z oslovených vdov nebyla ze seznamu kandidátů odstraněna, ale některé samy odmítly účast a rozhodly se, že se do tohoto projektu nezapojí. To se týkalo i dvou vdov, které nás předtím samy v táboře vyhledaly, a poprosily o zařazení na seznam. Zájem dostat se na seznam NF G21 tak mají hlavně rodiny s dětmi, některé s sebou chtějí vzít i prarodiče.

7. Seznam a žádost

Květen – červenec 2015

Tým NF G21 posiluje klíčová osobnost celého projektu, právník a vyjednavač Jan Dezort. Jan se účastní i některých z dalších schůzek na MV, konzultuje s právníky a odborníky na azylové právo náležitosti budoucí žádosti.

Na začátku června odlétá v doprovodu Salmana Hasana do Erbílu. Během osmi dnů v Iráku absolvuje desítky pohovorů s uprchlíky navrženými místními spolupracovníky na přesídlení do ČR. Shromažďuje příběhy jednotlivých rodin, kontroluje doklady, křížově ověřuje důvěryhodnost jejich výpovědí navzájem a také u místních křesťanských pracovníků. V této fázi projektu je neocenitelná pomoc Salmana Hasana, který v Erbílu dělá průvodce, překladatele a pomáhá se shromažďováním informací a dokladů. Také nás seznamuje s dalšími místními lidmi, kteří slouží v místních uprchlických táborech nebo významně pomáhají s navrhováním a prověřováním kandidátů na seznam NF G21 – např. s Firasem Kamilem, Dr. Rabbiou, knězem Benjaminem Shamounem, a dalšími. Na místě vzniká předběžný seznam osob, které splňují podmínky zadání projektu a podpisem stvrzují, že chtějí požádat ČR o přijetí.

Jan Dezort se vrací s většinou podkladů pro vytvoření seznamu. Během dalších týdnů jsou podklady za pomocí e-mailové a telefonické komunikace doplňovány o další údaje a potvrzení, doporučení a doklady potřebné pro vytvoření žádosti. Původní plán mít na seznamu kolem sta osob se „mírně“ navyšuje. Je obtížné zastavit tak rychle přijímání zoufalých žadatelů. Na seznam se dostává nakonec 152 osob.

Po konzultacích a dalších schůzkách na MV a také se sekretářem České biskupské konference Tomášem Holubem a vedením Československé církve evangelické podáváme 23. července finální verzi anonymizované žádosti 152 iráckých křesťanů o přijetí do ČR na Úřad vlády.

Součástí nejužšího týmu NF G21 se stává odborník na komunikaci s médii Martin Frýdl. Spolu se svým týmem organizuje 28. července tiskovou konferenci, kde seznamujeme veřejnost s celým projektem a informujeme o podání žádosti na Úřad vlády.

8. Hledání, čekání

Srpen – září 2015

Následuje období vyčkávání na rozhodnutí vlády. Pokračují další schůzky se zástupci MV. Setkáváme se zde se vstřícným postojem. Zástupci MV hledají způsoby, jak navržené uprchlíky zahrnout do kvót již schválených vládou, ale zatím se nedaří, na uprchlíky vnitřně přesídlené v Iráku se kvóty nevztahují.

V září cestuje Jan Dezort v doprovodu Salmana Hasana podruhé do Erbílu. Spolu s dalšími místními spolupracovníky povzbuzují uprchlíky v jejich zoufalé a zhoršující se situaci, nejpotřebnějším poskytují materiální a finanční pomoc a také je informují o průběhu projektu a o situaci v ČR.

Ve stejné době se Jan Talafant účastní dvoudenního setkání v Londýně, které pořádá nezisková organizace Barnabas Fund. Zástupci iniciativ z několika států usilujících o záchranu křesťanů z Blízkého východu diskutují o konkrétních možnostech pomoci. Projekt NF G21 považují za strategicky důležitý pro podobné úsilí v dalších zemích. Výsledkem je příslib představitelů organizace Barnabas Fund finančně a případně i politicky podpořit český projekt NF G21.

K týmu NF G21 se připojuje odbornice na integraci cizinců Lenka Malíčková.

9. Druhé setkání s premiérem a pomoc v Iráku

Říjen – prosinec 2015

Na pozvání NF G21 přijíždí do Prahy duchovní Syrské pravoslavné církve Benjamin Shamoun. Sám je zodpovědný za některé z uprchlických táborů v Erbílu a okolí. Osobně navštěvuje Poslaneckou sněmovnu PČR, hovoří s vybranými poslanci a médii, setkává se s Miloslavem kardinálem Vlkem. Na 27. října je pozván společně se zástupcem NF G21 na setkání s premiérem ČR panem Sobotkou. Pana premiéra informuje o situaci křesťanů v Iráku a NF G21 od pana premiéra získává příslib, že o projektu přijetí 153 iráckých křesťanských uprchlíků bude jednat vláda, a naději, že projekt bude schválen.

Setkání s premiérem předcházejí interpelace poslanců a senátorů na členy vlády ohledně podané žádosti NF G21.

Na začátku prosince předáváme Salmanovi Hasanovi 372 030 Kč z NF G21 na pomoc křesťanským uprchlíkům přímo v Iráku. Zároveň s ním podepisujeme smlouvy o způsobu použití těchto peněz. Částka 248 020 Kč je určena na nákup léků a další nezbytnou pomoc v táborech spravovaných církví Benjamina Shamouna a částka 124 010 Kč na aktuální potřeby v dalších táborech. Naši místní spolupracovníci dohlíží na využití těchto peněz – jak na nákup léků, tak na nákup přímotopů pro mrznoucí uprchlíky v táborech. Pomoc je poskytována potřebným ještě během roku 2015.

10. Přijetí 153 křesťanů schváleno vládou – začínáme

Prosinec 2015

Vláda ČR na svém zasedání 14. prosince 2015 rozhoduje o přijetí této skupiny uprchlíků do ČR.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR: „Dnes jsme rozhodli o přesídlení 153 uprchlíků z Iráku a Libanonu. Jedná se o příslušníky křesťanské menšiny, kteří se v důsledku agrese Islámského státu v Iráku ocitli ve velmi těžké životní situaci a obrátili se na ČR s žádostí o pomoc. V naší zemi by měli získat mezinárodní ochranu, šanci se integrovat a začít nový život v bezpečí. Náklady na přesídlení budou sdíleny s neziskovým sektorem, většinu nákladů by měl zajistit Nadační fond Generace 21, který se v této věci na vládu obrátil.”

Teprve nyní je možné, aby NF G21 začal jednat se sociálními a integračními organizacemi o poskytování odborných služeb, aby začal závazně hledat způsob letecké dopravy uprchlíků do ČR a vyhledávat místa pro jejich úvodní společné ubytování. Dokud projekt nebyl schválen vládou, nebylo možné nic závazně připravovat.

Dochází k dohodě, že jako koordinátor integrace a výkonný ředitel bude pro NF G21 pracovat od začátku roku 2016 manažer Daniel Žingor.

11. Financování – žádné peníze od státu ani od EU

NF G21 nepřijal v roce 2015 žádné peníze z fondů EU ani ze státního rozpočtu. Pouze během roku dorazil na účet NF dar 100 tisíc Kč od jedné městské části v Praze na základě rozhodnutí tamějšího zastupitelstva.

Více než 99% všech příjmů jsou však dary soukromých fyzických a právnických osob (viz výsledky hospodaření níže).

12. Smlouva s Ministerstvem vnitra

Leden 2016

Dne 5. ledna 2016 podepisuje Jan Talafant za NF G21 smlouvu s MV o realizaci celého projektu. Ve smlouvě jsou stanoveny povinnosti obou smluvních stran. NF G21 se ve smlouvě zavazuje mimo jiné k zajištění předodjezdových a popříjezdových lékařských prohlídek žadatelů o přesídlení, jejich letecké dopravy do ČR, jejich ubytování ve společných objektech schválených k tomu účelu pracovníky MV a později v bytech, k zajištění všech integračních a sociálních služeb a výuky českého jazyka přijatých osob v rozsahu odpovídajícímu platnému Státnímu integračnímu plánu. MV se zavazuje zajistit bezpečnostní prověrky, azylové procedury a vyhrazuje si právo dohlížet na celý projekt a plnění podmínek smlouvy, ke kterým se NF G21 smlouvou zavazuje.

13. Aktualizace seznamu kandidátů na přijetí

Po vytvoření úvodního seznamu žadatelů o přijetí do ČR v červenci 2015 se téměř okamžitě začalo pracovat na seznamu náhradníků. Vzhledem k tomu, že účast na červencovém seznamu bez schválení vládou ČR neznamenala pro uprchlíky žádnou jistotu, pokoušeli se někteří dostat z Iráku i jinými způsoby a tím začalo docházet na seznamu ke změnám. Na volná místa byli okamžitě zapisování náhradníci.

K jedné z prvních změn došlo, když se rodině (která je nyní v Brně) narodil v září 2015 syn Gabriel, a tím se počet žadatelů na seznamu ustálil na konečném čísle 153.

Aby osoby na seznamu mohly být přesídleny do ČR, musí splňovat zadání projektu:
– lze nezvratně potvrdit, že jsou to pronásledování křesťané.

A také splnit podmínky stanovené k udělení azylu Českou republikou:
– být v situaci, kdy lze důvodně usuzovat, že mají nárok na poskytnutí mezinárodně-právní ochrany, projít bezpečnostními prověrkami, lékařskou prohlídkou a předodjezdovými pohovory se zástupci ČR.

Ke změnám v seznamu žadatelů, případně seznamu náhradníků došlo pouze z těchto konkrétních důvodů:

– Rodina odešla z Iráku do Evropy jinou cestou (některé vdovy ze seznamu přijaly nabídku na přesídlení do Španělska, některé rodiny nebo jednotlivci se vydali na vlastní pěst do Evropy balkánskou cestou, jedna rodina se přehlásila na slovenský seznam a odcestovala na Slovensko).

– Rodina nebo jednotlivec se sami rozhodli, že zůstanou v Iráku a nikam nepocestují (nebo k tomu byli přesvědčeni příbuznými apod.).

– Jedna osoba neprošla bezpečnostními prověrkami českých zpravodajských služeb. Na základě toho byla celá rodina vyřazena ze seznamu.

– Jedna rodina ze seznamu zmizela z uprchlického tábora a nepodařilo se o ní získat žádné informace.

– Několik rodin v průběhu procesu příprav na přesídlení přestalo spolupracovat – ukončily komunikaci, nedostavily se po opakovaných výzvách k předodjezdové lékařské prohlídce nebo se nedostavily na český konzulát a nemohlo jim být uděleno vízum.

– V případě jedné rodiny (rodiny bratra Salmana Hasana) tito lidé nebyli schopni předložit požadované předem přislíbené doklady včetně křestního listu (potvrzení o křtu) nebo potvrzení duchovního, že jsou křesťané. Projekt záchrany 153 křesťanů se týká výhradně pronásledovaných křesťanů a křest je vyžadován jako jeden z nezbytných znaků potvrzujících zařazení mezi osoby přesídlované v rámci této iniciativy.

14. Původní křesťané a konvertité

Mezi na životě ohrožené irácké křesťany splňující podmínky projektu spadají dvě odlišné skupiny:

– Původní tradiční křesťané – ať už pravoslavní, katolíci nebo v menší míře protestanté. Vždy však lidé z křesťanských rodin, které po generace vyznávají křesťanství. Je to jejich historie, kultura, víra a budoucnost. U těchto lidí je poměrně snadné ověřit, že jsou to křesťané. Znají je jejich duchovní vedoucí, znají se navzájem, mají křesťanská jména a i z rozhovorů s nimi je snadné ověřit, že křesťanské hodnoty a způsob života jsou jim vlastní a jsou pro ně přirozené. Těchto původních křesťanů je na seznamu NF G21 naprostá většina.

– Druhou skupinou, zřejmě ještě ohroženější, jsou konvertité. Tedy bývalí muslimové, kteří konvertovali ke křesťanství. Několik z nich bylo také doporučeno NF G21 jako kandidáti na přesídlení. Zde je situace obtížnější. Tito lidé se často ukrývají, jsou v ohrožení života ze strany svých příbuzných a radikálních muslimů, proto někteří jsou neznámí pro tradiční duchovní vedoucí, mohou mít jména obvyklá pro muslimy. Přestože bychom těmto lidem také rádi pomohli, je vzhledem citlivosti našeho projektu nutné, aby tito kandidáti na přesídlení nezvratně prokázali, že jsou křesťané. Proto je od nich požadován písemný doklad o křtu a potvrzení od dalších důvěryhodných osob z církevních struktur o jejich opravdové a prokázané konverzi. Do konečné fáze procesu přesídlení NF G21 se zatím dostali pouze 3 dospělí konvertité. Rodina kazatele, který mnoho let veřejně působil jako křesťanský duchovní a spolupracovník zahraničních křesťanských organizací, sám pokřtil desítky bývalých muslimů. Toho se už několik měsíců pokoušeli zavraždit a musel se skrývat, proto byl přijat na seznam NF G21. Kromě jeho a jeho manželky se na seznam dostala už jen jedna mladá žena, kterou tento kazatel sám pokřtil a která prchala před rodinou, která ji chtěla provdat proti její vůli za muslima a v případě odhalení jejího obrácení ji hrozila smrt.

15. První a druhá skupina: Z Libanonu a ti na útěku

Leden – únor 2016

Někteří uprchlíci z táborů v Erbílu ze seznamu NF G21 se pokusili na cestě za záchranou najít bezpečnější místo v Libanonu, kam se dočasně uchýlili. Byli tu ilegálně a při odjezdu museli zaplatit pokutu za překročení doby bezvízového pobytu pro irácké občany. Zkoušeli si různě přivydělávat, ale za určitých podmínek jim hrozilo vyhoštění. Navzdory tomu se většině z nich podařilo získat statut uprchlíků UNHCR, který oficiálně potvrzuje, že jsou to ohrožení uprchlíci, kteří zasluhují mezinárodně-právní ochranu. MV společně s NF G21 zvolilo tuto skupinu jako první, která bude přesunuta do ČR společně s pěti osobami z Iráku, které se nacházely v bezprostředním ohrožení života.

Nakonec nebylo možné kvůli administrativním zádrhelům v Libanonu, aby přicestovali najednou. V první skupině, která do ČR přicestovala 24. ledna, se nacházelo 5 mimořádně ohrožených osob z Iráku a prvních 5 z Libanonu; 5. února dorazilo dalších 17 z Libanonu a konečně 19. února spolu s velkou skupinou z Erbílu dorazilo posledních 8 z Libanonu.

16. Jihlava, Okrouhlík, začátek integrace

Leden – únor 2016

Prvních 35 uprchlíků se postupně, jak přijížděli, nastěhovalo do rekreační chaty Okrouhlík u Jihlavy. Zde byl zahájen integrační proces v souladu se smlouvou uzavřenou s MV ve spolupráci s místní odbornou organizací Centrum multikulturního vzdělávání Jihlava (CMV).

Integrační proces je pro všechny uprchlíky shodný a má tři základní fáze:

    Zhruba první 2 měsíce pobyt ve společném ubytovacím centru, kde jsou dokončeny azylové procedury, podrobná popříjezdová lékařská prohlídka, seznamování s Českou republikou, českou kulturou, místními zvyklostmi atd., a především začíná intenzivní šestiměsíční kurs výuky českého jazyka v rozsahu minimálně 400 vyučovacích hodin.

    Následují zhruba 4 měsíce, kdy jsou uprchlíci ubytovaní již po jednotlivých rodinách v samostatných bytech ve větším městě, v jehož blízkosti byli před tím ubytováni společně. Zde mohou začít „normálně“ žít jako rodiny. Společně se však každý pracovní den dále scházejí v učebně k výuce češtiny a dalších socio-kulturních kursů. Zároveň probíhá ve spolupráci se sociálními pracovníky jejich registrace na nejrůznějších úřadech a institucích.

    Poslední fází projektu přímo podporovanou NF G21 je dalších minimálně 6 měsíců, kdy si uprchlíci hledají práci, případně se podle svých priorit mohou stěhovat po celé ČR za prací na místa, kde jim partneři NF G21 nabízejí ubytování a pracovní uplatnění. Předpokládáme, že po 12 měsících většina z uprchlíků bude schopna samostatného života, ale v jednotlivých případech může podpora pokračovat dál přímo nebo prostřednictvím partnerů NF G21.

17. Uprchlíci v ČR: Překážky a obtíže při integraci

Na tomto místě je vhodné zmínit, že do ČR přicházejí lidé z různých společenských skupin a různého věku. Opustili svoji vlast v okamžiku, kdy se jejich bezpečnost i ekonomická situace stále zhoršovala, ale ještě se tam dalo žít. Možná to jde připodobnit k situaci Židů na území protektorátu na začátku 40. let minulého století, kdy práva Židů byla drasticky omezena, budoucnost a zkušenosti z Německa byly děsivé, ale přesto se dalo žít doma, mluvit česky a doufat, že to dopadne dobře. Tak to bylo, dokud ještě šlo nějak odejít do zahraničí. Když už tu žít nešlo, nebylo ani možné tuto zemi opustit a velkou část z nich čekal holocaust a smrt. Toto je situace křesťanů z Iráku. Proto někteří uvažují o návratu zpět, když zjistí, že je to tu příliš jiné a těžké. A zvláště pro starší lidi jsou čeština i zdejší zvyky velmi těžké.

Navíc po měsících a letech stresu, děsivých zkušeností, útěků a čekání v uprchlických táborech nebo dočasných ubytováních náhle přijíždějí na bezpečné místo do ČR. V prvních dnech přichází standardně skoro u všech uprchlíků vlna radosti a euforie, kterou vzápětí střídá vlna smutku, stýskání, depresí, často projevy posttraumatických poruch. To vše se může projevovat výbuchy hněvu, kritiky a nespokojenosti. Na to vše musíme být připraveni a odborní integrační pracovníci o tom ví. Je škoda, když neznalost těchto přirozených reakcí je vykládána jako nevděčnost nebo jako znamení toho, že tito lidé pomoc, kterou dostávají, nepotřebují. Opak je pravdou. Někdy trvá měsíce až roky než dojde ke stabilizaci těchto nálad a azylanti mohou normálně žít.

18. Třetí skupina: Z Iráku do Brna a Smilovic

Únor 2016

Na Pražském letišti Václava Havla přistává 19. února po namáhavé cestě dalších 41 křesťanských uprchlíků. Všichni jsou Iráčané; 33 z nich přicestovalo přímo z iráckého Erbílu (za doprovodu Dana Drápala, Jana Talafanta a Salmana Hasana), 8 již zmíněných cestovalo z libanonského Bejrútu (za doprovodu Marka Kulta), kde získali statut uprchlíků UNHCR. Z celkového počtu 153 uprchlíků schválených vládou ČR jich je na našem území již 68. Z toho 30 na Okrouhlíku u Jihlavy, 24 v Brně (zde se o ně starají brněnští spolupracovníci a dobrovolníci jihlavského CMV) a 14 ve Smilovicích u Třince, kde jsou v péči Slezské diakonie.

19. Čtvrtá skupina: Z Iráku do Prahy a Smilovic

Březen 2016

V doprovodu Jana Dezorta z NF G21 a Petra Janouška z Armády spásy přicestovalo
20. března odpoledne do Prahy dalších 21 uprchlíků z Erbílu. Z celkového počtu 153 jich je v ČR nyní 89. Většina z nové skupiny bude v první fázi společně ubytována v Praze v Braníku, kde se jim bude věnovat právě pražská Armáda spásy, ostatní se připojí ke skupině ve Slezsku.

20. Krize projektu

– V pátek 1. dubna 25 uprchlíků z Jihlavy ukončilo přijímání pomoci od NF G21, vzdalo se již uděleného azylu a následující den odcestovali ilegálně do Německa. Zde byli zadrženi a začalo probíhat správní řízení o jejich vrácení do ČR resp. o případném udělení azylu v SRN. Jejich motivy jsou nejasné. Máme za to, že se jednalo o neuvážené rozhodnutí pod tlakem třetích osob a následků emočních otřesů po opuštění Iráku. Podle našich informací 2 muži ze skupiny zřejmě přesvědčili ostatní, kteří neměli v plánu opustit ČR.

– 7. dubna – 8 osob ze skupiny v Brně odletělo zpět do Iráku. Důvodem je muž, 63 let, který nám řekl, že „chřadne a umírá“ a chce zemřít v Iráku. Žel kvůli silným rodinným vazbám se s ním vrací i manželka a dvě dcery s částí rodiny. Tato rodina nám nikdy nelhala, jsou vděční za péči, na nic si nestěžují a stydí se a omlouvají, že to nedokázali předvídat předem.

– 14. dubna – zbylých 16 Iráčanů ze skupiny v Brně se náhle rozhodlo následovat „příkladu“ skupiny z Jihlavy. Také se vzdali pomoci ze strany NF G21 a azylu a pokusili se odcestovat do SRN. Česká policie jim v tom však zabránila a po rozhovorech se zástupci státu se rozhodli nepožádat podruhé o český azyl, ale k dobrovolnému návratu do Iráku, který se uskutečnil 21. dubna.

– V důsledku jednání jihlavské skupiny uprchlíků nejprve pozastavil 1. dubna ministr vnitra Chovanec přijímání dalších uprchlíků z Iráku a 7. dubna jeho rozhodnutí potvrdila vláda ČR, která projekt NF G21 (ve smyslu přijímání dalších uprchlíků) ukončila.

Tento sled událostí nejvíce postihl křesťanské uprchlíky z Iráku, kteří měli v dubnu a v dalších měsících přicestovat do ČR. Nemoudré rozhodnutí jejich krajanů je připravilo o šanci na nový život.

21. Budoucnost a poděkování

V současné době (červen 2016) pobývá na území ČR 40 křesťanských uprchlíků, které NF G21 dopravil z Iráku. Z nich 19 (4 rodiny) jsou v péči Slezské diakonie a již bydlí každá rodina samostatně v bytech v Českém Těšíně. Dalších 21 Iráčanů je v Praze v péči Armády spásy. I zde jsou již všichni v bytech. Na obou místech pokračuje výuka češtiny, část dětí chodí do školy, první z azylantů začínají pracovat a všichni jsou za pomoc velmi vděční a zatím mají v plánu zůstat v ČR.

Jak bylo zmíněno, potýká se tým NF G21 na cestě k záchraně iráckých křesťanů s mnoha obtížemi a nástrahami. Pomáháme lidem z jiné kultury. Setkáváme se ze strany Iráčanů i Čechů s různými reakcemi, od ohromné vděčnosti, nezištné pomoci a podpory až po odmítnutí, pomluvy, otevřenou nenávist a třeba i výhružky smrtí.

Různí lidé od začátku vyslovovali obavy, že celé úsilí je marné, že se nikdy nepodaří žádné křesťanské uprchlíky dostat do ČR, že je to prostě nemožné. Nyní jsou tu obavy z toho, že všichni utečou do Německa, nebo se vrátí zpátky do Iráku, nebo něco jiného… Žel náš projekt není výjimkou a jako snad u všech přesídlovacích projektů na světě se část přesídlených pokouší dostat do třetí země, část se vrací domů a jen část zůstává a nabízenou pomoc přijímá.

Stále jsme však přesvědčeni, že jsme se pustili do správné věci a nemůžeme jinak, než věřit, že to má smysl a že tento projekt zachrání některé naše bližní před smrtí a dá jim naději na nový život.

Věříme, že tento příběh bude pokračovat dál, a to díky obrovskému množství podporovatelů, dárců, dobrovolníků i profesionálů a pomocníků, kteří vynakládají množství času, peněz a energie, kteří riskují ve jménu záchrany lidských životů svá jména a svoji pověst.

Moc rád bych tu jmenovitě poděkoval premiérovi České republiky Bohuslavu Sobotkovi a vládě České republiky za jednomyslné rozhodnutí schválit tento projekt, úředníkům českého Ministerstva vnitra za profesionalitu, nestrannost, odborné rady ale také projevenou lidskost, dámám z redakce Res Claritatis, britské neziskové organizaci Barnabas Fund a desítkám politiků z většiny politických stran za pomoc a podporu s prosazením projektu. Dík patří také desítkám místních sborů a farností snad všech církví, Ekumenické radě církví a České biskupské konferenci. A hlavně stovkám jednotlivců, kteří nepřetržitě nabízejí svoji podporu a pomoc v nejrůznějších formách. Jsme vám vděční a je pro nás ctí, že smíme být společně s vámi součástí tohoto nevšedního příběhu – stále ještě s ne úplně známým koncem.

Děkujeme,

Za tým Nadačního fondu Generace 21,

Jan Talafant
20. června 2016

Hospodaření za rok 2015: Nadační fond Generace 21
    
PŘÍJMY v Kč     
    
Přijaté dary na projekt pomoci křesťanským uprchlíkům z Iráku celkem     10 241 231
   z toho od jednotlivců na projekt Irák obecně     3 255 625
   z toho od firem     261 000
   z toho od sborů, farností a křesťanských společenství     525 570
   z toho od nadací     35 000
   z toho od obcí     100 000
   z toho od britské humanitární organizace Barnabas Fund     5 950 746
   z toho specifické dary jednotlivců na pomoc uprchlíkům přímo v Iráku (tábory SPC)     113 290
Projekt „B“: Dary na projekt pomoci české sociálně slabé rodině     36 000
Kursový zisk     14 418
Úroky na BÚ     3 520
Příjmy celkem     10 295 169
   
VÝDAJE v Kč     
    
Humanitární pomoc pro uprchlíky v Erbílu     379 360
Náklady na hotel a letenku Benjamina Shamouna (Projekt Irák)     19 663
Cestovné Irák – příprava projektu     35 737
Cestovné po ČR     3 561
Poštovné     1 175
Administrativní náklady na přípravu projektu Irák     4 991
Projekt „B“: Nadační příspěvky na pomoc české sociálně slabé rodině     36 000
Kursová ztráta     15
Náklady na platy, odměny, kancelář, telefony…     0
Celkem     480 502

Hospodářský výsledek (rozdíl mezi příjmy a výdaji)     9 814 667


Komentář:

– Během celého roku se shromažďovaly a spořily prostředky na uskutečnění ještě neschváleného projektu. Z více než 10 milionů přijatých v roce 2015 bylo téměř 7,5 milionu přijato až po schválení projektu, tedy po 14. 12. 2016 (pomoc ze strany Barnabas Fundu však byla již předem přislíbená pro případ schválení projektu vládou ČR). Tyto prostředky jsou využívány nyní v roce 2016 na průběh celého projektu – přesídlení a integrace křesťanských uprchlíků z Iráku.

– Protože většina aktivit v roce 2015 směřovala k přípravě a prosazení projektu, který po většinu roku nebyl schválen, neměl nadační fond žádné zaměstnance. Všichni pracovali pro nadační fond bez nároku na odměnu a pracovali ze svých domovů.

– To se v roce 2016 změnilo. Po schválení projektu vládou jsou z vybraných peněz kromě dopravy, ubytování a dalších obvyklých nákladů také placeni odborní pracovníci na integraci, výuku jazyků a koordinaci projektu. Zakladatelé projektu z Nadačního fondu Generace 21 však i nadále pracují dobrovolně a bez nároku na odměnu.

– Ve snaze pomoci přímo uprchlíkům v táborech spravovaných Syrskou pravoslavnou církví a duchovním Benjaminem Shamounem jsme 16. 11. zveřejnili možnost podpořit finančně pod variabilním symbolem „1511“ specificky tuto pomoc. Na tento účel jsme přijali na účet celkem 113 290 Kč. Z komunikace s našimi podporovateli víme, že i mnozí další souhlasí s použitím pomoci přímo v Iráku, proto byla nakonec pomoc navýšena na celkových 10 000 dolarů (248 020 Kč). Další menší pomoc přímo na místě byla distribuována již v létě, a dále 124 010 Kč bylo použito na nákup přímotopů také v prosinci 2015.

– Projekt pomoci sociálně slabé české rodině probíhá na jiném bankovním účtu a jedná se o cílené dary na tento účel, které jsou ve stejné výši poskytovány rodině v nouzi. Tento projekt nesouvisí s hlavním projektem záchrany pronásledovaných blízkovýchodních křesťanů a nemá na něj žádný vliv, je však součástí účetnictví NF G21.


Informace o ochraně podporovatelů a dárců: Nadační fond Generace 21 nezveřejňuje jména fyzických osob a názvy většiny právnických, které podpořili NF v roce 2015 z důvodu ochrany a bezpečnosti dárců. Ze stejného důvodu rozhodnutím správní rady nemá nadační fond transparentní účet, ze kterého by bylo možné pro kohokoli získat informace o dárcích. Všem oprávněným osobám budou informace o dárcích sděleny v kanceláři NF.

NF obdržel za rok 2015 celkem 898 jednotlivých darů na pomoc křesťanským uprchlíkům, z toho:

– 834 od jednotlivců

– 48 od sborů, farností a křesťanských společenství

– 14 od firem (PO)

– 1 od nadace

– 1 od obce

Tato Výroční zpráva byla schválena správní radou NF a revizorkou dne 26. června 2016.

Zdroj: http://www.gen21.cz/nadacni_fond_generace_21_pribeh/



 
Příbuzné odkazy
· Více o Dokumenty
· Novinky od Mainstream


Nejčtenější článka o Dokumenty:
Návrhy pro Volební sjezd delegátů 27. - 28. 4.2007 v Praze


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 2.5
Hlasů: 2


Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Výroční zpráva Nadačního fondu Generace 21 za rok 2015" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.17 Seconds