Co křesťanství a feminismus spojuje?V Bibli se vyjevují dvě důležitá témata. První je, že nás Bůh stvořil k obrazu svému, a druhé, že jsme spaseni díky Boží milosti. Feminismus používá jiný slovník, ale když jde o přístup žen ke vzdělání, důstojnému zacházení na pracovišti nebo účasti v politice, je to v podstatě totéž. Obojí podle mě vychází z přesvědčení, že před Bohem má každý člověk hodnotu.

To, že existuje křesťanský feminismus, pak možná ani není tak překvapivé. Mohla byste jako křesťanská feministka přiblížit, o co jde?Já o sobě mluvím jako o feministické teoložce v luterské tradici, takže i když to může znít divně, kategorie, které mě vystihují, jsou spíš tyto než široký pojem křesťanství. Samozřejmě vím, že moje luterská víra je součástí křesťanské tradice. Luterský výklad křesťanství mě ale provází od samého začátku. V luterské tradici jsem se narodila a byla pokřtěna. Mám luterské vzdělání i konfirmaci. Měla jsem luterskou svatbu a jako luteránka pravděpodobně i zemřu. Ta feministická poloha pak objasňuje, čím jsem v tomto světě luteránkou. Jde o ideu ospravedlnění pouhou milostí skrze víru, ideu, že se rodíme jako hříšníci a zároveň jako svatí – feministická optika mi pak pomáhá tuto ideu naplňovat jako boj za rovnoprávnost žen i proti vykořisťování a útlaku.

Můžete uvést konkrétní příklad, jak vypadá feministická aplikace ideje ospravedlnění vírou?Lutherův důraz na ospravedlnění Boží milostí skrze víru znamená, že žádný člověk nemůže říct ani udělat nebo sestrojit nic, čím by si spásu a Boží milost zasloužil, protože v tomto ohledu už Bůh udělal všechno, co je třeba. Milost je dar, který nám Bůh dává. Součástí Lutherovy teologie byla kritika církve, která vydělávala na tom, že z milosti udělala odměnu za zásluhy. Luther říká, že to instituce dělají špatně, jdou špatnou cestou, ztratilo se jim evangelium. Feministická verze pro 21. století je taková, že jsem povolána ke kritice institucí, ať už je to církev, vláda nebo škola u mě ve městě, kdykoli se z nedokonalosti našich institucí rodí nespravedlnost.

Zatím to dává smysl. Pro mnoho lidí je ale jablkem sváru autorita Písma. Neříká Bible jasně, že ženy mají poslouchat své muže? Rovnoprávnost je krásná, ale co když si ji Bůh nepřeje?Ve své knize Feminism and Christianity mám kapitolu, která je celá o tom, proč feministky nesouhlasí s tím, že Bible učí, že ženy a muži mají v Božím stvoření odlišné role a manželky se mají podvolit svým mužům. Řeknu k tomu pár věcí. Ve třetí kapitole knihy Genesis čteme o pádu člověka a o tom, že se má Eva za trest podvolit Adamovi. Podle mě se to dá číst i tak, že patriarchát (tedy nadvláda mužů) není součástí Boží vůle, ale výsledkem naší nedokonalosti.

Alternativní odpověď vychází z toho, jak rozumíme Božímu slovu. Brát Bibli vážně znamená vzít v úvahu historickou, teologickou i sociální analýzu. Doslovné čtení textů, které jdou proti rovnoprávnosti žen nebo říkají, že ženy nemají mluvit na veřejnosti, prostě nestačí. Musíme se snažit chápat, z jakého prostředí autoři těchto textů vycházeli a proč ty texty v Bibli vůbec jsou. Pokud chceme vzít Písmo vážně jako inspirované Bohem a rozumět Boží vůli, nesmíme se ptát jenom, co Bible říká, ale i proč to říká. To, že se v Bibli něco píše, neznamená, že je to konec příběhu nebo že je to Boží vůle. Bible říká, že otroci mají poslouchat své pány, ale nám je jasné, že otrokářství není Boží vůle. Když v Bibli čtu něco, co odporuje osvobodivému duchu evangelia, mám s tím problém. Měřítko je pro mne evangelium.

Co dnes může dát feminismus církvi?Feminismus je stejně jako církev pestrý. A různé církve potřebují slyšet různé věci. Některým církvím může dát feminismus zprávu, že i ženy jsou povolány k duchovní službě. K těmto ženám mluví Bůh a jsou povolány Duchem svatým. Věří, modlí se a cítí toto volání. Církev tomu musí naslouchat a otevřít se tomu. Jiné církve možná potřebují slyšet, že pořád existuje nerovnost mezi bělochy a ostatními rasami – i o to ve feminismu jde. Feminismus může pomoci otevřít dialog o tom, jak se církev podílela a podílí na tom, že rasismus a etnická nerovnost ve společnosti přetrvává. A jiné církve by měla zajímat feministická kritika kapitalismu a konzumní společnosti, ke které patří i zamyšlení nad tím, jak církve často přispívají k ekonomickému vykořisťování lidí na okraji.

Buďme konkrétnější. Kde se feminismus potkává s Ježíšem?Nemá smysl tvrdit, že Ježíš byl feminista, protože feminismus je pojem z 19. století. Mě ale zajímá, v čem může příběh o Ježíšově působení pomoci ženám k většímu sebevědomí. Evangelium, které Ježíš žil a kázal, zahrnovalo ženy a směřuje k genderové spravedlnosti. Ježíš stál na straně žen proti misogynii a sexismu společnosti, ve které žil. Víme například, že ženy byly mezi těmi, kdo chodili s Ježíšem, byly přítomny jeho ukřižování a jako první svědčily o jeho zmrtvýchvstání.

Může být feminista i muž?Samozřejmě ano – pokud to pro něj není jen další způsob, jak ženám říkat, co mají dělat. Pokud spolu se ženami bojuje za úplnou rovnoprávnost, pak ano.