Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Alžběta   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 4465, komentáře < 7 dní: 1, komentářů celkem: 4148, adminů: 23, uživatelů: 2324
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Hesla Jednoty bratrské

Hesla Jednoty bratrské


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

6 143 915

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 14 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Názory: Vánoce jsou ateistický svátek
Posted on Úterý, 20. prosinec 2016 @ 18:59:22 CET Vložil: Mainstream

Zamyšlení poslal Nepřihlášený

V předvánočním čase se často setkávám s otázkou, jestli jako ateista slavím Vánoce a pokud ano, tak proč a jak, když přece nejsem věřící. Krátká odpověď je ano, Vánoce slavíme, stromeček zdobíme, dáváme si pod něj vzájemně dárky „od Ježíška“, jíme kapra a zpíváme koledy. Otázka se ale vrací každý rok a každým rokem se na ni ptá více a více lidí, takže si zaslouží i odpověď druhou, delší.

Určitě nechci brát křesťanům jejich nijak originální a v určitých ohledech kuriózní pojetí Vánoc. Tento článek nebude soupisem toho, jak vánoce slaví křesťané, protože to se na nás valí v tomto období horem spodem snad ze všech stran. Skutečností je, že křesťané měli s Vánoci poměrně dlouho problém a oprávněně je považovali je za pohanské svátky. Až někdy kolem 4.století našeho letopočtu, když se křesťanství stalo státním náboženstvím Římanů vznikla potřeba pro tento kult nadchnout co nejvíce lidí. Zrušení největšího a nejoblíbenějšího svátku v roce – Saturnálií by věci nijak nepomohlo a tak byl již zaběhnuté oslavě a zvykům přidán křesťanský kontext. To naroubování je ovšem poměrně hrubé a neumělé. 

Dnes víme poměrně jistě, že:

  • Ježíš se nenarodil 25. prosince
  • příběh narození boha panenské matce je velmi obvyklý i v jiných náboženských systémech
  • křesťané vánoce neslavili až do 4.století
  • tradice nekřesťanské oslavy vánoc byla obvyklá v mnoha zemích světa, od Egypta, přes Mezopotámii až po většinu míst v Evropě
  • naše tradiční podoba vánoc s jejich stromečky, dárky od Ježíška, kapry, svíčkami, prskavkami, půlenými jablky a házenými střevíci ke křesťanství téměř nijak neodkazuje. Nakonec s tím, proč Ježíšek dárky dává, místo aby je dostával mají mnohem větší problém křesťané, než my ostatní.
Tradiční oslava a smysl Vánoc

Vánoce se slavili v mnoha kulturách již od pradávna, mnoho tisíc let před tím, než vzniklo křesťanství. Mnoho starověkých kultur slavilo znovuzrození Slunečního Boha a jeho návrat k lidem, které předtím postupně opouštěl. Neexistuje naprosto žádný důvod, proč by si tuto oslavu zrození Slunce měli z nějakého důvodu monopolizovat křesťané.

Starověcí Egypťané uctívali novorozence Hora a jeho panenskou matku Isis. Žide slavili Chanuku 25. měsíce Chasleu. Peršané uctívali boha Mitru, o kterém věřili, že se zrodil z panny 25.prosince, aby vykoupil lidstvo z hříchu; a Mitra měl velmi silný kult právě ve starověkém Římě, kde během velké oslavy Saturnálií slavili společně lidé všech vyznání. V severských germánských zemích se slavil svátek Yule, vázaný právě k zimnímu slunovratu symbolizovaný kruhem Slunce, které také značilo jednotlivá roční období.

Slované slavili v tomto období svátek Kračůn (někdy také personifikován i jako přímo bůh a stotožněn s Dažbogem). Během nejdelší zimní noci přebírali nad světem vládu zlí duchové a Černoboh. V tento den 22. prosince je bůh slunce Dažbog (jinde i Chors či Svarožic) poražen Černobohem a vzdává se tak vlády nad světem. 23. prosince se potom Dažbog znovuzrodí a stává se novým sluncem, Božicem, božím synem nebo také Koledou. Oslavu narození páně Božice potom Slované slavili tak, že koledníci chodili po sousedství s figurkou dítěte nebo slunce, zvěstovali tu dobrou novinu a zpívali koledy. Sousedé jim potom dávali malou výslužku a dárky – koledu.

V kruhu rodinném se Slunovrat slavil společným jídlem při svíčkách, ke kterému byli pozváni domácí duchové a duchové zemřelých. Prováděli se různé magické rituály, krájely se jablka, házelo se hrachem o stěnu a odhadovala se tak příští úroda, zdravá jádra rozlousknutých ořechů znamenala zdraví a tak dále a tak podobně. Spoustu těchto regionálních zvyků a magických úkonů znáte jistě i vy sami.Po zimním slunovratu následovalo 12 dnů a nocí (odtud dvanáctinoce, naše vánoce), kdy síly temna vedené Černobohem (někdy Velesem) měli navrch nad ještě slabými silami světla a Slunce. Tyto noci byly považovány za nečisté. Doba temna byla zakončena oslavou příchodu tří králů, pravděpodobně symbolizovaných třemi jasnými hvězdami v pásu Orionu, kteří zvěstují příchod nového boha. Ukazují na obloze k místu, kde vyjde na východě jasná hvězda – Sírius. Tyto tři hvězdy jsou ještě dnes v některých částech Evropy známy jako tři králové a tato symbolika je známá i z Egyptských mýtů.

Naše oslava Vánoc je tedy součástí bohaté mytologické tradice která se pne tisíce lety do minulosti a je společná většině Indoevropských národů. Jednotlivé vánoční zvyky a symboly se prolínají mnoha národy a epochami a tvoří tak společnou a pestrou mozaiku oslav, které jsou a vždy byly spojovány s magickým obdobím kolem zimního slunovratu.

Vánoce a ateisté

Odhlédneme-li od těch, kteří vánoce z různých důvodů neslaví, tak je asi vhodné podotknout, že Vánoce jsou dnes u nás pro většinu lidí stále svátkem sekulárním, nenáboženským a bez zásadního množství křesťanských nebo pohanských prvků. Vánoce dnes pro Čechy představují zimní ateistický svátek, největší oslavu z celého roku. Rodinné setkávání, dávání dárků, zdobení vánočního stromečku, pojídání kapra a další tradiční zvyky nás k žádnému náboženství neodkazují. Po staletí trvající tlak sice ztotožnil některé původně pohanské symboly, jako narození boha, zpívání vánočních koled a zapalování svíček s některými prvky křesťanské mytologie, ale ta je dnes většinou lidí ignorována stejně, jako původní mytologie pohanská.

Ježíšek zanechávající dárky pod stromečkem je dnes, i přes velký křesťanský tlak, jen velmi řídce ztotožňován s Ježíšem. Samotný tento zvyk potom může sloužit i jako určitý ateistický a humanistický přechodový rituál. Dítě v určitou chvíli rozumově dospěje na určitou úroveň a s nápovědou od vrstevníků odhalí, že dárky nedostává od Ježíška, ale od členů rodiny, dospěje zároveň k poznání že „Ježíšek neexistuje“ a všechno dobro a zlo, kterého jsme na tomto světě součástí, má zcela přirozené vysvětlení. V těžké situaci neexistuje žádný Bůh, který by nás obdařil dárky, ale jsme to my lidé, naše rodina, naši přátelé a známí, kteří nám mohou pomoci a často tak i nezištně činí. Je to zároveň i připomenutí toho, že jsme už dost staří, abychom začali tuto pomoc, symbolizovanou anonymními dary pod stromečkem, ostatním vracet a tak se podílet na štěstí nás všech.

Zdroj: Ateisté ČR


 
Příbuzné odkazy
· Více o Zamyšlení
· Novinky od Mainstream


Nejčtenější článka o Zamyšlení:
Ekologické otázky z teologické perspektivy


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 3
Hlasů: 2


Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Vánoce jsou ateistický svátek" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.33 Seconds