Milý bratře kazateli J. Koukale, staršovstvo sboru BJB Praha 4, potažmo členové sborů BJB,

dovoluji si reagovat na dopisy ze sboru BJB Praha 4 (asi více na ten první z 16.2). Oceňuji, že probíhající diskuse se zatím nese ve slušném způsobu. V minulosti jsme zažili, že z bratra se najednou stal jen „pán“, osočování, verbální útoky a emoční výjevy. Doufám, že neskončíme zjednodušujícím pojmenováním, škatulkováním na fundamentalisty, náboženské fanatiky, homofoby a na druhé straně liberály či gay aktivisty. Už jen z tohoto důvodu si potřebujeme osvětlovat naše postoje a názory, a přitom vůbec nejde o souzení služby bratra Koukala.

V prvním dopise se píše, že jde o „teologicky okrajové téma“ (homosexuální praxe). Jaké hledisko máte na mysli? Z obecného pohledu se to může sice jevit, vždyť Bible je především zjevením, svědectvím o Bohu. Ústředním tématem Nového Zákona je Ježíš Kristus, jeho život, oběť, vzkříšení. Málo textů se týká homosexuálního jednání. Je tolik aspektů, které nás spojují: Bible, Ježíš, Duch, křest, církev, víra (Ef 4), apod. Tak proč se tímto „okrajovým“ tématem zabývat? Musíme, protože má dopad do dalších oblastí (jak chápeme Písmo, hřích, etiku, apod.).


Hlavní je biblické hledisko (svědectví Bible). Jak se vyrovnat s texty, které se dotýkají homosexuálního jednání? Myslím, že jich je minimálně 7 (Gn 19, Lv 18, Lv 22, Sd 19, Ř 1, 1K 6, 1Tm 1). Ale asi nejvýznamnější jsou odhalené Boží principy, řády ve Stvoření v textech Gn 1,27-28 a Gn 2,18-25. Božím záměrem bylo a je manželství jednoho muže a jedné ženy se všemi rovinami: duševní, spirituální a intimní. Můžeme přiznat homosexuálnímu styku legitimitu, odmítnout komplementárnost pohlaví? Připustit jiný „model“, vlastně znamená popřít Boží plány a řády pro sexualitu. Pak se musíme popasovat s dalšími oddíly, např. s Desaterem a vlastně se svědectvím celého Písma. Mám za to, že svědectví Bible je k tomuto tématu konzistentní a zřejmé.

Dopad to má i do oblasti pastorační a hamartologie (o hříchu). Hřích byl vždy vnímán jako přestupek proti Božímu řádu či Smlouvě a jako takový nesl důsledek, osobní i sociální. S hříchem si člověk sám neporadí. Potřebuje Boží milost, vyznat a opustit. Jestli není homosexuální praxe hříchem, znamená to, že není přestoupením proti Božímu řádu a není třeba činit pokání? Ale proč apoštol Pavel v textech Ř 1,18-28 a 1K 6,9-11 homosexuální jednání dává do souvislosti s hříchem, přestoupením, nespravedlností, Božím hněvem a překážkou pro Boží království? Jak máme posuzovat hříchy subjektivně, dle vědeckých názorů nebo podle zjevené normy, Písma?

Zasahuje to také do oblasti etické. Je-li dovolen homosexuální styk v řádném partnerství (u nás registrované partnerství), potom je postaven tento vztah na úroveň manželství a nemůžeme mu upřít právo na výchovu dětí a adopci? A proč mu nepřiznat i „práva“ v rámci církve, tzn. církevní sňatek, požehnání, službu, ordinaci služebníků žijících v homosexuálním svazku? A tento postoj předkládá další složité otázky: proč by měl být homosexuální styk mimo partnerství hříchem, stačí občanskoprávní potvrzení takového svazku pro zlegalizování? A co další sexuální chování incest, pedofilie, zoofilie, apod., můžeme jim za jistých okolností přiznat legitimitu, navzdory svědectví Písma?

Současným trendem je také rozlišování mezi homosexualitou vrozenou (danou) a naučenou. Někteří křesťané podporují toto chápání (byť vědecké výzkumy v tom nejsou zajedno) a vyvozují, že některým Bůh homosexualitu daroval (stvořil je tak) a nelze ji změnit. Pro takové je pak legitimní homosexuální partnerství, včetně sexu. Není to deformace obrazu o Bohu? A kdo kvalifikovaně posoudí, zda tito lidé vstupují do partnerství z těch správných důvodů a tamti ne?

Vím, že je zde mnoho dalších otázek a souvislostí, které jsme nepostihl. Chtěl jsem ukázat jiný pohled, který okrajovost tématu zpochybňuje, kvůli spojitosti s dalšími otázkami a oblastmi. Proto nás zajímá jaký názor zaujímáš bratře kazateli, resp. staršovstvo sboru. Jaký máte pohled na biblické svědectví, co etické otázky a praktické otázky (podporujete LGBT práva, práva na adopci, požehnání registrovaným párům, ordinaci služebníků žijících v partnerství)?

(Nedotkl jsem se tady zejména otázky pastorační, jak jednat a pomoci lidem s homosexuální orientací. Zjednodušeně i zde platí: „Bůh miluje hříšníky, ale nenávidí hřích.“, 1K 6,11-20) V druhé řadě reaguji na určité „porovnání“ s tématem odluky od státu. Uvádí se, že pro Váš sbor je to velmi podstatná věc a jste nuceni dopřát svobody ostatním sborům. Ano, Baptisté se historicky hlásili k odluce (zásada č.12 o oddělení církve od státu). Ale co to konkrétně znamená? Odluka měla a má především odrážet Kristovo panství v církvi. Nedovolit státu ovlivňování církve ve věcech víry (co vyznávat, co kázat) a nedovolit podílet se na řízení církve. Věřím, že nikdo
nezpochybňuje fakt, že Kristus je hlavou církve.

V historii bylo několik názorů, jak tuto odluku aplikovat. Máme jít modelem radikální odluky (absolutní oddělení i za cenu konfliktů se světskou mocí) anebo korporátní odluky (částečná spolupráce, určité státní uznání)? Myslím si, že tady je prostor pro svobodu vykládat Písmo a poznávat Boží vůli pro konkrétní sbor. Bible explicitně nepopisuje, jak má ona odluka konkrétně vypadat (na rozdíl třeba od homosexuální praxe). Prvorepublikoví baptisté by se dnes asi „zhrozili“ v jakém vztahu se státem nyní BJB je. Díky církevnímu zákonu jsme se museli registrovat, učinit nějaké ústupky. Zákon nedostatečně respektuje naše kongregační zřízení. Dovolujeme či nedovolujeme státu, aby zasahoval do našeho dění? Je to jen otázka dotací? Položím si spekulativní otázku, kde více zasahuje světská moc do našich sborů současným zákonem a požadavky či pobíráním dotace? A máme vůbec přijímat jakékoliv dotace na klubové aktivity, tábory, akce, investice, opravy aj.? Někdo by odpověděl, že můžeme, pokud nás stát (donátor) k něčemu nenutí, resp. skrze finance neovlivňuje. A jiný by odpověděl, že rozhodně nic, viz. 3J 1,7-8.

Stálo by za to zkoumat rozhodnutí BJB o návratu k pobírání dotací (rok 2012). Zeptat se sborů, proč pobírají dotace na platy? Jaké byly motivy? Mají v tom jasno, zohlednili váhu Písma a zásad? Není jejich rozhodnutí jen pragmatické? Nebo dokonce je motivem strach z finanční nedostatečnosti nebo dokonce nedůvěra? Je to důležité téma, ale nevím jestli snese srovnání s tématem homosexuální praxe?

V neposlední řadě se chci dotknout zmíněného apelu na svobodu místního sboru, resp. nebezpečí vnucené uniformity (tato část nechť směřuje ke všem baptistům). Ano, co bude s BJB, kam se posuneme? Budeme nadále bránit svobodu a trvat na ni i za cenu nesouhlasu v určitých otázkách? Nebo ji zúžíme, potlačíme autonomii sborů? Upravíme naše zásady, pozměníme ústavu a sborový řád? Sepíšeme podrobnější vyznání víry, budeme definovat konkrétní postoje, kterou teologickou školou (výkladem) se budeme řídit? Tohle jsme ale v posledních letech opakovaně odmítli!

Nakolik se ostatní sbory mají vyjadřovat k dění v jiných sborech a nakolik místní sbor má svobodu rozpoznávat (konkrétně se to dotýká našich zásad č.7, 9, 11). Všichni baptisté odpoví, že máme svobodu vyznání, nezávislost sborů, kongregační zřízení a že hranicí je Písmo. To je v pořádku, ale ve skutečnosti za hranici považujeme teologické směřování nebo teologický proud (často teologii nám blízkou). A pak máme problém, když někdo daný text interpretuje odlišně.

Již nyní vnímám, že Jednota není na 100% „teologicky jednotná“ (otázkou je jestli v historii někdy na 100% byla a co má jednota skutečně vyjadřovat). Máme v Jednotě totiž různé názory např. Na službu žen (nemyslím jen ordinovanou službu); dary Ducha svatého (skončily s apoštoly nebo ne); otázka předurčení, vůle a ztráty spasení (kalvinismus vs. arminiánismus); nebo třeba otázka stvoření (někdo věří v 7denní cyklus, jiný v Inteligent design), apod. Co s tím, kde je hranice a kdo určí
tohle ještě ano a to ne? Tady principiálně souhlasím s otázkou, kterou položil bratr M. Husár z Jablonce (otevřený dopis z prosince 2016). Homosexualita ne, služba žen ano. Kdo to posoudí???

Jsme pod společnou „střechou BJB“, je tedy správné zajímat se o dění, názory druhých. Diskutovat, doptávat se, požadovat vysvětlení a případně vyjádřit nesouhlas. A co dál v případě nesouhlasu?

Vyzvat k nápravě, pokání, zapojit smírčí komisi, delegovat VV, distancovat se od nich, pozastavit práva v rámci BJB, aj. Vynořil se i názor na možnost vyloučit sbor. Radikální řez, vyloučit a tak očistit Jednotu od jiných teologických názorů. Jenže to je nástroj nebezpečný a chci varovat před urychleným rozsudkem. Proč?

Protože pak může dále vyloučit sbory i z jiných teologických důvodů: např. vyznávající cessationism (směr, který zastává názor, že Duch již neuděluje zázračné duchovní dary, ty skončily s dobou apoštolů). Nebo naopak vyloučit sbory, které vyznávají charismatické pojetí (Duch i nadále udílí nadpřirozené duchovní dary). Dále bychom mohli vyloučit sbory, které obhajují službu žen anebo vyloučit sbory, které rozpoznaly úřad staršího sboru jen pro muže. Obě skupiny to rozpoznaly z Písma. Dalším sporným bodem je pobírání dotací, postoj k odluce od státu, atd. Obávám se, aby nám pak v Jednotě zůstal nějaký sbor?

Znovu chci připomenout, že nejsme církví v klasickém slova smyslu. Jsme dobrovolným sdružením baptistických sborů (místních církví)! Někteří si myslí, že VV měl více jednat. Ale co měl více udělat? Tvrdě zasáhnout, nerespektovat naši strukturu, překročit svůj mandát? V hierarchickém uspořádání by vedení církve odvolalo představitele sboru (kazatele) a problém by byl „vyřešen“. Jenže to v BJB nejde, vedení sboru je svobodně voleno sborem. V případě vylučování se tu bavíme o vyloučení celého sboru, společenství bratří a sester a přitom vyznáváme kongregační uspořádání.

Dojde snad k dělení? Prospěje nám utlumit napětí vytvořením dvou sdružení? Anebo to za jistých podmínek ustojíme? Přejmenujeme se na Sdružení nebo Alianci baptistických sborů (škoda zkratka ABS je už obsazena), to by lépe odráželo skutečnost kongregačního uspořádání. Otázka docela palčivá a nesmírně důležitá, jak na danou situaci zareagovat a co bude dále s BJB?

Co my konkrétně na to (staršovstvo našeho sboru)? Nemávneme nad tím rukou a není nám to jedno. Překvapují nás tyto rozdílné názory. Žádáme staršovstvo sboru Praha 4 o podrobnější vysvětlení postoje k homosexuálnímu jednání, včetně souvislostí s biblickým a etickým pohledem. Dále bychom rádi znali poznatky ze společného setkání VV a staršovstva sboru. Počkáme na odpovědi a budeme se modlit za moudrost a vedení Duchem. Ostatní sbory ať také moudře zváží svoji reakci.

Vše ať se děje z Boží vůle!

S bratrským pozdravem a přáním Božího požehnání

za staršovstvo sboru BJB Ostrava, Jiří Marek

V Ostravě 1.3.2017