V červnu se v Brně konala konference sborů BJB. Byla tam celá řada různorodých nabídek programů a mnozí bratří a sestry zde přijali duchovní obohacení. Ale nutno říct, že zdaleka nebyly využity možnosti k účasti a konference sborů dnes už pro současnou generaci nejsou vrcholnou událostí, jak to bylo v dávnější minulosti. Nechci však nostalgicky vzpomínat, ale vděčně přijímám skutečnost pravidelných konferencí mládeže a konferencí sester.

V červenci jsem byl spolu s manželkou jako host na sejití Československé baptistické konvence v USA a Kanadě, která byla v USA. Rád připomínám, že v USA a Kanadě máme bratry a sestry - krajany, kteří nejenže udržují vzájemně kontakt a duchovní obecenství, ale také myslí na nás a též nás pravidelně podporují finančně.

I v minulém roce došlo ke změnám kazatelů na sborech. Do důchodu odešel bratr Jaroslav Pospíšil a místo něho se stal novým kazatelem tepelského sboru bratr Jiří Tomeš. Do civilního zaměstnání odešel kazatel Blahoslav Fajmon z Liberce a kazatel Pavel Novosad ukončil službu kazatele ve sboru Uherské Hradiště a ujal se služby misijního pracovníka pro založení sboru v Otrokovicích. Před koncem roku ukončil službu kazatele brništského sboru bratr Miloš Matys. Kazatel Michal Petratur ukončil svoji službu v Blansku a ujal se služby kazatele ve Vikýřovicích. Služby kazatele v blanenském sboru jsem se od Nového roku ujal já; od ledna vedle své služby předsedy VV, pak více, ale jen na částečný úvazek s dojížděním z Brna. Z toho důvodu jsem také ukončil členství v brněnském sboru a spolu s manželkou jsme se stali členy blanenského sboru.

Celé toto volební období se v naší Jednotě táhne napětí, které se projevuje ve vzájemné komunikaci na jednáních SD a RZS a v emailové komunikaci. Začalo to některými návrhy na změny v naší Ústavě i dalšími sjezdovými návrhy. Pokud VV do programu RZS zařadí širší diskusi k problémovým bodům, někdy to vyústí do silně konfrontační diskuse. Vidím to tak, že někteří bratří se neřídí radou Jakuba, abychom byli rychlí k naslouchání ale pomalí k mluvení (Jk 1,19). VV měl i jednání se zástupci některých takto vyhraněných sborů, ale pozitivní výsledek nevidím. Při návštěvě těchto sborů jako předsedovi VV mi není ani dána možnost v těchto sborech kázat a třeba návštěva moje i dalších členů VV v jabloneckém sboru je z jejich strany nežádoucí.

V posledních měsících v naší Jednotě vzplál další problém a tím je otázka homosexuality, konkrétně postoj k praktikované homosexualitě. Většina delegátů na RZS byla překvapená výrokem kazatele pankráckého sboru, Jana Koukala, který na otázku, zda praktikovanou homosexualitu považuje za hřích, odpověděl, že si to nemyslí. VV měl jednání se staršovstvem pankráckého sboru, abychom si ujasnili, zda je to jen jeho osobní postoj, nebo zda je to také postoj staršovstva. Mezitím probíhá také další, emailová konfrontace od některých sborů a jednotlivců. Staršovstvo pankráckého sboru také zaslalo sborům dopis, schválený sborovým shromážděním, v kterém se snažilo vysvětlit svůj postoj v této věci a spíše to omluvit, případně sdělit sborům, že v kongregačním zřízení BJB je nenáležité, aby se jiné sbory vyjadřovaly k jejich vnitřním záležitostem. Celý problém se dostal do bodu, který je nutno řešit a řešení nebude snadné.

Domnívám se, že forma řešení by měla být obdobná jako v případě sborové kázně, tak jak je to popsáno v naší Ústavě, v Základním řádu sboru BJB, § 10. Je zde popsáno celkem 6 kroků sborové kázně, které vychází z Písma (Mat 18,15-17). Problémem je, že bratr, který tuto otázku vnesl na jednání RZS, ignoroval tento biblický postup. Místo bratrského napomenutí a modlitebního zápasu je zde teď silně konfrontační diskuse. Ovšem, sborová, či mezisborová kázeň se nemůže omezit na diskusi a argumenty, ale především by mělo jít o vážný modlitební zápas. Mám obavu, že takový modlitební zápas zde chybí nebo alespoň neodpovídá závažnosti tohoto problému. Vážnou otázkou v této věci však je, jestli je nějaká naděje na změnu postoje pankráckého sboru. Vždyť postupné kroky ve sborové kázni se konají právě v takové naději na změnu postoje. Chtěl bych mít takovou naději, ale dopis pankráckého sboru mi ji moc nedává.

Závěrem chci poděkovat všem bratřím z VV, kteří se spolu se mnou podíleli na službě ve VV a také sestře Ivetě za její službu v kanceláři VV. Konal jsem svoji službu ochotně, ale samozřejmě se svým osobním omezením a nedokonalostí. Novému VV, který vzejde z voleb, přeji mnoho Božího požehnání, moudrosti a trpělivosti.

Milan Kern, předseda VV BJB