Navrhujeme, aby Sbor Bratrské jednoty baptistů v Lovosicích byl vyloučen ze svazku BJB.

Odůvodnění: Společenství tohoto sboru nestojí v Pravdě na základě Božího slova v důležité otázce týkajících se Bible. Jeho kazatel Václav Chumchal překrucuje Písmo, podrývá autoritu Krista, a tedy znehodnocuje jeho svrchovanou autoritu nad církví. Dopustil se toho výrokem na Sjezdu delegátů, když prohlásil: „I Kristus se musí podřídit Bibli!“

Bible sama o sobě je jen litera, různá vyznání ji vykládají různě, od katolíků až po Svědky Jehovovy. Litera zabíjí, ale Duch dává život (2 Kor. 3,6). Mrtvou literu Bible může oživit jen Kristus skrze Ducha svatého. Proto máme v Zásadách a principech zásadu: "Nejvyšší autoritou naší víry a praxe je Ježíš Kristus, přítomný ve své církvi skrze Ducha svatého." Říká-li však bratr Chumchal, že se Kristus musí podřídit Bibli (mrtvé liteře), pak se Kristus musí podřídit jen vlastnímu výkladu Bible bratra Chumchala. To je však hereze a těžký hřích duchovní pýchy.

Takovýto přístup je v základním rozporu s naší ústavou a baptistickými řády a stanovisky. Vzhledem k tomu, že se nejedná o postoj jen jeho, ale o postoj celého sboru (lovosický sbor se od jeho výroku nedistancoval), nejde primárně o změnu postoje srdce jednotlivce, ale celého společenství. K dnešnímu dni i přes všemožné výzvy k nápravě (tj. 26. dubna 2017) bratr Chumchal nečinil veřejné pokání. Místo toho jsme svědky mlžení a zapírání Kristova evangelia. Respektujeme autonomii místních sborů, ale upozorňujeme, že tato autonomie musí jít součinně ruku v ruce také s ústavou a řády, jinak naše denominace ztrácí význam. 

V souvislosti s tímto návrhem považujeme za důležité si uvědomit, že problém lovosického sboru nespočívá pouze v popírání jednoho zvráceného hříchu (jakým je hereze jejich kazatele Chumchala), ale má mnohem hlubší kořen. Způsob nahlížení na autoritu Krista a výklad Písma totiž s sebou přináší další závažná falešná učení v otázce biblického evangelia a spasení člověka.

Boží slovo církev vybízí, aby ve svém středu netrpěla žádné falešné učení (Řím 16:17-18, 1. Tim 1:20, 2. Tim 2:16-18, Zj 2:14-16). Pokud se v církvi objevuje zvrácenost, má být takový jev (nečiní-li pokání) odstraněn a ne trpěn (1. Kor 5:1-13, 2. Tes 3:6-7, Tit 3:10). Církev nemá mít účast na cizích hříších (1. Tim 5:22). Odstranění je to nejlepší řešení jak pro obecenství církve, tak ale také pro toho, který žije v dobrovolném hříchu, který nechce či nemůže vidět.

Uvědomujeme si, že toto řešení se nám nemusí líbit, neboť je radikální, ale je to řešení Bible, která je radikální (Žid 12:11). V Mat 18:15-17 čteme, že ten, který nechce činit pokání má být vyloučen ze společenství církve a má nám být jako celník a pohan. Tedy nemá nám být lhostejný, ale má být cílem naší služby.

Naší touhou je obnova srdcí, duší i myslí členů lovosického sboru. Skutečná obnova. Takováto změna ovšem nejde měřit obecným (pod nátlakem) účelovým vyjádřením pokání v několika řádcích, ale dlouhodobým svědectvím v životě jednotlivců a nyní i celé komunity.