Vytržení (uchvácení, vtržení) je termín v křesťanské eschatologii, který ukazuje k termínu „být uchvácen“, o čemž se mluví v 1. Tesalonickým 4:16-17, kdy „mrtví v Kristu“ a „my, kdo žijeme“ budeme „uchváceni do oblak“ abychom se „setkali s Pánem“.

Dvojí užití termínu vytržení

Termín vytržení je používán nejméně ve dvou významech:

1) V pretribulačním pohledu bude část lidí ponechána na zemi a jiná část jí doslovně opustí „aby se setkala s Pánem v ovzduší“. To je nyní nejužívanější použití termínu, zvláště mezi „fundamentalistickými“ křesťany v USA.

2) Další, starší užití termínu v církevních dějinách, je jednoduše synonymum konečného vzkříšení, bez toho, že by byla část lidí zanechána na zemi, aby zažila období soužení po události popsané v 1. Tesalonickým 4:16-17. Tento rozdíl je důležitý, protože někteří křesťané se s tímto termínem ve svém křesťanském vzdělání nikdy nesetkají, ale mohou užívat starší a rozšířenější význam slova vytržení, ukazující k tomu, co se stane při všeobecném vzkříšení.

Kristův druhý příchod

Římští katolíci, ortodoxní křesťané, luteráni a reformovaní věří ve vytržení jen ve smyslu všeobecného posledního vzkříšení, které nastane ve chvíli, kdy se Kristus vrátí. Nevěří, že část lidí bude zanechána na zemi, aby prožila období velkého soužení po události popsané v 1 Tesalonickým 4:16-17.

Autoři, kteří rozšířili pohled, že vytržení nastane před dobou Velkého soužení, žili v moderní době v 19. století. Nejvýznamnější byli od 30. let 19. století Plymouthští bratři, z nichž nejvýraznější byl John Nelson Darby. Na začátku 20. století bylo toto učení šířeno velmi rozšířeným biblickým komentářem Cyruse Scofielda s názvem Scofield Reference Bible. Toto učení je též nazýváno dispenzacionalismus.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vytržení

Dispenzacionalismus

Dispenzacionalismus, neboli učení o Boží správě věků, je biblický, evangelikální a futuristický výklad Bible, který učí, že Bůh jednal s lidmi různými způsoby během různých věků či dispenzací v různých obdobích historie. Učení o Boží správě věků bylo vysvětleno Johnem Nelsonem Darbym (1800–82) a "hnutím Plymouthských bratří" a rozšířeno například dílem Cyruse Scofielda nesoucím název Scofield Reference Bible.

Zastánci tohoto biblického učení zastávají premilenialismus a většina z nich zastává vytržení Církve před dobou soužení. Věří, že Izrael je rozdílný od křesťanské církve a že Bůh ještě splní své sliby dané izraelskému národu. Tato zaslíbení zahrnují slib země, kde bude v budoucnosti naplněn slib Tisíciletého (mileniálního) království a třetího chrámu, kde bude Kristus po svém návratu vládnout světu z Jeruzaléma po dobu 1000 let. V širší oblasti teologie jsou řazeni do evangelikálního a fundamentalistického proudu.

Podstatné body učení

Postupné (progresivní) zjevení

Jeden z podstatných konceptů učení o Boží správě věků je postupné (progresivní) zjevení v rámci Bible. Biblické smlouvy jsou řazeny k jednotlivým časovým obdobím (dispenzacím). S ohledem na jednotlivá biblická zaslíbení dispenzacionisté věří, že ty patří tomu, komu byly původně dány. To vede například k ostrému rozlišení mezi Izraelem a Církví.

Historicko-gramatický výklad

Další důležitý důraz je historicko- gramatický způsob výkladu. To je také označováno jako "doslovný" výklad Písma. Tak jako Izrael doslovně zakusil kletby vyřčené ve Starém zákoně, tak také jednou doslovně zakusí požehnání vyslovená ve Starém zákoně.

Rozdíl mezi Izraelem a Církví

Všichni dispenzacionalisté zastávají ostrý rozdíl mezi Izraelem a Církví. Izrael je národ zahrnující Židy (Izraelce), počínajíc Abrahamem a existující doposud. Církev zahrnuje všechny spasené (včetně některých Židů) současného věku (dispenzace) od "zrození Církve" ve Skutcích 2 do chvíle vytržení, kdy se Kristus jako ženich setká se svou nevěstou - Církví. Církev je chápána jako nebeský lid s nebeskými zaslíbeními. Také věří, že během "doby soužení" Izrael jako národ přijme Ježíše jako mesiáše. Ten se po svém fyzickém návratu ujme svého dědictví a ustaví království pro Izrael s centrem v Jeruzalémě. Izrael je chápán jako pozemský lid s pozemskými zaslíbeními.

Rozdílné věky či dispenzace

Počet dispenzací je obvykle čtyři (vzácně tři) či sedm (vzácně osm). Schéma čtyř (tří) dispenzací je obvykle nazýváno minimalistické a zahrnuje největší zlomy v biblické historii. Schéma sedmi (osmi) dispenzací bývá častěji spojeno s ustavením jednotlivých smluv. Clarence Larkin mluví o zlomech v historii země jako o věcích a o ustanoveních smluv jako o dispenzacích.

Dispenzace nevinnosti (1. Mojžíšova 1:26-27 - 1. Mojžíšova 3:6)