George Orwell kdysi napsal, že může přijít doba, kdy hlavní povinností slušných lidí bude opakovat samozřejmosti. V souvislosti s povykem, který se spustil kolem prohlášení prezidenta Trumpa o uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele, mám neodbytný pocit, že v této době žijeme.

Většina kritických reakcí se soustředila na očekávané projevy násilí, případně obavy o další osud mírového procesu. Tomu vůbec nerozumím. Zaprvé, žádný mírový proces už řadu let neprobíhá, a to proto, že Palestinci si odmítají sednout s Izraelci k jednacímu stolu a namísto toho ve svých médiích všemi způsoby podněcují k násilí, oslavují teroristy a poskytují jejich rodinám skvělé finanční podmínky, které samy o sobě fungují jako silná motivace k násilí. Je důležité připomenout, že většina násilníků, kteří v posledních měsících vzali do rukou nůž nebo použili jako smrtící nástroj auto, se narodila a vyrostla v době, kdy už tzv. mírový proces probíhal. Dohoda z Osla byla podepsána v září 1993, tedy před 24 lety. Současná vlna násilí je tedy spíše než reakcí na „okupaci“ plodem vzdělávací politiky Palestinské autonomie, která ve svých učebnicích, štědře financovaných z Evropy, popírá židovskou historii a opakuje nejhorší antisemitské stereotypy, za jaké by se nestyděla ani nacistická propaganda.

Pokud jde o to, že se dají čekat násilné protesty, reakce západoevropských států je mi už úplnou hádankou. Proč to považují za nevyhnutelné a proč raději nevyzývají ke klidu? Chtějí snad naznačit, že od Arabů se nic jiného než násilí nedá čekat? To považuji za projev rasistické, koloniální shovívavosti k divochům, kteří nejsou schopni civilizovaného chování. 

Donald Trump skutečně neřekl nic jiného, než co je už dávno realitou a co všechny státy implicitně uznávají, když jezdí do Jeruzaléma na setkání s izraelskou vládou. Navíc západní Jeruzalém je součástí území, které mezinárodní společenství od roku 1949 uznává jako nespornou součást Izraele. Komentátoři si všimli, že prezident pečlivě formulovaný text pečlivě přečetl, což je u něj velmi neobvyklé. Neřekl nic z toho, z čeho jej obviňují kritici, kteří text patrně vůbec nečetli: nemluvil o celém Jeruzalému, ponechal otevřené dveře pro dohodu o sdílení města, dokonce poprvé zmínil dvoustátní řešení. Domnívám se, že tak pečlivě připravený projev Donald Trump ve své funkci ještě nepřednesl.

Jak si tedy vysvětlit výbuch iracionální hysterie? Vypadá to, že Jeruzalém se skutečně stává opojnou číší pro všechny národy, jak o tom píše prorok Zachariáš (12:2). 

Autor: Mojmír Kallus, předseda ICEJ ČR a viceprezident ICEJ pro mezinárodní vztahy v Jeruzalémě

Zdroj: krestandnes.cz