Miloš Zeman, jediný evropský státník, který prohlásil, že je ochoten přesunout své velvyslanectví do Jeruzaléma, v exkluzivním rozhovoru pro Israel HaYom.

Mezinárodní bouře způsobená tím, že prezident Trump uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele, zastihla českého prezidenta Miloše Zemana uprostřed jeho vlastní bouře: během několika týdnů bude znovu soupeřit o prezidentský úřad. 73letý dlouholetý politik vedl Českou republiku v jednom z nejvíce nestabilních politických období, které tato země zažívala od dob svého osvobození od komunismu. Minulý týden Zeman jmenoval populistického a protievropského podnikatele Andreje Babiše předsedou menšinové vlády, která při hlasování o důvěře vládě 10. ledna pravděpodobně nezíská většinu hlasů. 

Zeman, třetí prezident České republiky od konce komunistického režimu, byl prvním prezidentem, který byl přímo zvolen lidem, ale politické turbulence v jeho zemi mu nezaručují opětovné zvolení. Přesto uprostřed všech těchto problémů se Zeman rázně postavil po bok amerického prezidenta a jako jediný evropský státník prohlásil, že je ochoten přesunout své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, za což byl novým premiérem Babišem okamžitě zkritizován. Zeman v rozhovoru pro Israel HaYom vysvětlil, že  nařídil nové české vládě, aby zahájila přípravy přesunu velvyslanectví do Jeruzaléma.

Kdy nastane správný čas, aby Česká republika uznala Jeruzalém za hlavní město Izraele a přesunula své velvyslanectví do Jeruzaléma?

Měl jsem tu čest veřejně podpořit rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a nařídil zahájit nezbytné kroky k přesunu amerického velvyslanectví z Tel Avivu. Nikdo mi nemůže vyčítat, že jsem to udělal z nějakých vedlejších důvodů.

Již v roce 2013 jsem se totiž během své návštěvy Izraele vyslovil ve prospěch přesunu české ambasády do Jeruzaléma. Potvrdil jsem to loni v září v New Yorku, kde jsem při přijímání ocenění „Bojovník za pravdu“ (udělováno židovským americkým listem „Algemeiner“) od amerických židovských organizací zmínil, že potřebujeme světlo ve tmě, že potřebujeme skutečný čin, ne jen slova, slova, slova. Přesun velvyslanectví demokratických zemí z Tel Avivu do Jeruzaléma může být takovým činem. Mohu vás ujistit, že vyzvu i nově jmenovanou vládu, aby přikročila k opravdovým činům. 

Proč je Česká republika jedinou evropskou zemí, která dosud prohlásila svou podporu americkému uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele? Víte o dalších evropských zemích, které by se mohly připojit k této české podpoře?

Mezi mou zemí a Izraelem je výjimečné spojení. Je to velice silné přátelství. Československo pomohlo Izraeli v roce 1948 v klíčových okamžicích, kdy se nepřátelé snažili zlikvidovat mladý stát. My si naopak dnes velice vážíme toho, že  Izrael nás dnes se vztyčenou hlavou svými aktivitami podporuje v Evropě, kde se musíme se vypořádat s terorem a zlem. 

UNESCO v nedávné době znovu odmítlo spojení mezi Izraelem a starověkou, posvátnou částí Jeruzaléma. Jedná se o rozumné rozhodnutí?

Plně chápu rozhodnutí Izraele a Spojených států opustit tuto organizaci. Jsem velice rád, že v letošním roce čeští poslanci jednoznačně odsoudili protizraelské rozhodnutí UNESCO. V tomto jejich stanovisku mají mou plnou podporu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se minulý týden setkal s ministry zahraničních věcí EU v Bruselu a vyzval je, aby zastavili rozmazlování Palestinců a přiměli je uznat realitu existence židovského státu na Blízkém východě. Souhlasíte s jeho názorem, že Evropané Palestincům toho příliš mnoho promíjejí?

Zbabělá Evropská unie dělá vše pro to, aby propalestinské hnutí získávalo na úkor proizraelského hnutí. Já podporuji proizraelské hnutí. Abych toto tvrzení dokázal, chtěl bych vám připomenout, že nedávno Evropská unie na své půdě dovolila vystoupit odsouzené palestinské teroristce. (Pozn: jedná se o  Lejlu Chálidovou, bývalou členku Lidové fronty pro osvobození Palestiny.) Tato paní srovnávala holocaust se situací Palestinců v Gaze. Takovou chucpe jsem velmi dlouho neslyšel.

Měla by Evropská unie přehodnotit svou politiku vůči Blízkému Východu?

My všichni v Evropské unii, kteří jsme se postavili proti antiizraelským postojům, musíme spojit své síly s cílem dosáhnout změny v politice EU vůči Izraeli. Systematicky a trpělivě podporuji tento přístup na místní politické scéně a při jednáních, která vedu v zahraničí. 

Jste optimistický ohledně budoucnosti EU? Jaké jsou hlavní výzvy, před kterými teď EU stojí?

Evropská unie již prošla mnoha krizemi a se všemi se jí podařilo vypořádat. Nyní se zabýváme rozsáhlou imigrační krizí související s terorismem, která staví EU do situace, kdy EU musí přijmout velmi určité a velmi efektivní kroky. Je to vážná situace, ve které jsou ohroženy základní židovsko-křesťanské hodnoty evropské kultury kulturou nenávisti, která je s tou naší neslučitelná. Jak jsem již poznamenal, Izrael a jeho hrdinství jsou pro nás vzorem a povzbuzením. 

Jsou země Visegradské skupiny - čtyři středoevropské země, jednou z nichž je Česká republika - schopny přispět k transformaci EU zevnitř?

Čtyři státy Visegrádu, které mají nešťastné zkušenosti s totalitními režimy v minulosti, mohou a měly by být skutečným motorem změn uvnitř EU. Musíme být konzistentní, nesmíme podléhat neetickému zlu, které útočí na Evropu a předchází tomu, co přišlo před druhou světovou válkou ve formě politiky appeasementu. Nikdy nesmíme dovolit, aby se to opakovalo. Vzpomeňme si na nezapomenutelný výrok: „Nikdy již nepotáhneme jako ovce na porážku, nikdy.“

http://www.israelhayom.co.il/article/521939

Miloš Zeman, prezident republiky, Israel HaYom, 17. prosince 2017