Už je tu zas ten čas. Volby v Česku. Osudové, zlomové, jde o všechno atd. Ve veřejném prostoru se agituje na plný plyn a v křesťanském prostoru se na plný plyn modlí, postí, vyzývá – a přeposílá. Nechtěl jsem se do toho tentokrát moc zapojovat, ale když jsem dnes otevřel mailovou schránku, nedalo mi to. Jedna blízká známá, sestra v Kristu, mi přeposlala e-mail Davida Louly nadepsaný „Může křesťan volit Zemana?“ se svým komentářem: „Ačkoliv téměř nikdy nic nepřeposílám, tyto argumenty pro zvolení Miloše Zemana mi přišly rozumné, a proto email posílám k přečtení.“ Zřejmě se ta zpráva řetězově šíří křesťanským internetem, a tak si dovolím na ni zareagovat také veřejně. Ne proto, že bych si myslel, že křesťan nemůže volit Zemana. Jistěže může. Ale máme dobře zvážit, zda jeho argumenty pro tuto volbu jsou opravdu „rozumné“, nebo snad dokonce křesťanské.

V úvodu svého pojednání David Loula uvádí tři citáty. Nejprve z Masaryka, o tom, že „demokracie je diskuse“. Ano a amen! Proč ale autor stejným dechem odmítá jakoukoli kritiku Zemana s tím, že je to údajně „proklínání“? Opravdu se to děje? Opravdu jste někdo viděli, jak „mnozí Zemana proklínají“? Já jsem nic takového nezaznamenal. „Demokracie je diskuse“ znamená mimo jiné: „Demokracie je kritika“. Zbožná konfrontace hříšné moci byla jednou ze základních funkcí biblických proroků. Mocné kritizoval Jan Křtitel i Ježíš a tato kritika zůstává jednou ze základních funkcí církve v hříšném světě.

Následuje citace z Ř 13:1–2 o tom, že vláda je Boží institucí a my se jí máme podřizovat. Ano a amen! Ale ten verš samozřejmě není o žádném konkrétním nositeli moci. Není sepsán na podporu prezidenta Zemana a dokonce ani císaře Nerona, který v Pavlově době vládl (a zuřivě pronásledoval křesťany). Jednoznačně se tu mluví o institutu vlády jako takové: je to Boží nástroj, jak v tomto padlém nedokonalém světě aspoň částečně prosazovat spravedlnost. Bez vlády, policie, soudů atd. by se svět stal volným ringem zločinců a vládl by pouze zákon džungle, zákon silnějšího. Proto vládní moc „ne nadarmo nese meč“ – aby zlo a násilí mezi lidmi alespoň částečně omezila. Každý vládce ale bude skládat účty z toho, jak tento meč nesl. Třeba zmíněný císař Nero jím sťal apoštola Pavla a ukřižoval apoštola Petra. Těžko bychom tehdejším křesťanům tvrdili, že ho v tom mají podporovat, protože ho k tomu vyvolil či pomazal Bůh. Ostatně, živě si pamatuji, jak i během sametové revoluce někteří křesťané citovali tento verš a varovali před „duchem vzpoury“, s tím že se prý máme „podvolovat“ vládní (komunistické) moci a „nebouřit se“ za svobodu a změnu režimu. Měli pravdu? Byli komunisté „od Boha“? A fašisté taky? Samozřejmě s nimi nechci Miloše Zemana nijak srovnávat – jen chci ukázat, že tímto veršem nelze obhajovat jakoukoli vládu či „vládce“. (V Česku navíc prezident nevládne, na to máme vládu.) Mimochodem, stejní lidé, kteří tímto veršem obhajují autoritu Zemana, se zároveň často bouří proti autoritě „Bruselu“, ačkoli jsme už 15 let (na základě referenda!) nedílnou součástí Evropské unie. Není snad EU také „moc zřízená od Boha“? Nepoužíváme tu tak trochu dvojí metr?

Do třetice je tu pak citát z Exodu: „nebudeš proklínat předáka ve svém lidu“ (Ex 22:27). Jak už jsem řekl, nevšiml jsem si žádného proklínání Zemana, ale hlavně – ten verš se přece týká Božího lidu, starozákonního Izraele. Snad by to ještě šlo vztáhnout na dnešní církev a její představitele, ale jak to lze uplatňovat na sekulární stát a jeho představitele? Copak je Česko Boží lid? A to je ještě slabé kafe – co když takový národním předákem je skutečný despota? Mají ho snad křesťané velebit? Copak první křesťané považovali Římskou říši za „svůj lid“ a Nerona nebo Caligulu za „svého předáka“?

Než se David Loula dostane ke svým sedmi argumentům, otevřeně se nám vyznává: „Já mám Zemana rád. A rád se za něj modlím, protože to hodně potřebuje.“. Díky za tu otevřenost a upřímnost. Nicméně nezaměňujme vyznání osobní preference či náklonnosti za politický nebo snad duchovní argument. Názor je jen názor. Vkus máme každý jiný. Já mám třeba rád Drahoše. Taky se za něj rád modlím, protože to (taky) potřebuje. Je to snad méně duchovní postoj, než mít rád Zemana a modlit se za něj? Nemám nic proti tomu, že má někdo rád Miloše Zemana. Bůh nás má rád všechny. Ale pokaždé, když současného prezidenta vidím v televizi, říkám si, proč nemá kolem sebe lidi, kteří by ho měli dost rádi na to, aby mu dopřáli odpočinek. Proč ho nechávají v jeho věku a zdravotním stavu uštvat se pokračující politickou aktivitou. Proč to má zapotřebí? Chvílemi je na tom líp, ale chvílemi člověku nad jeho stavem srdce usedá lítostí.

Omlouvám se za dlouhý úvod. Teď tedy k sedmi argumentům Davida Louly pro volbu Miloše Zemana:

1. „Je jednoznačně a kontinuálně proizraelský.“ Hmm. To už jsme slyšeli v minulých volbách jako argument proti K. Schwarzenbergovi. Nicméně, první izraelská ambasáda na světě byla u Schwarzenbergů doma v pražské Voršilské ulici a Karel Schwarzenberg jako ministr zahraničí ve své funkci opravdu hmatatelně podporoval Izrael – např. při bombardování raketami z Gazy a následné vojenské operaci proti Hamasu. (Některým českým křesťanům to ale asi nepřišlo dost proizraelské.)

Naproti tomu u prezidenta Zemana žádnou skutečnou podporu Izraele nevidím. Ještě jako český premiér na návštěvě Svaté země prohlásil, že by Izraelci měli s Palestinci naložit jako my po válce s Němci. Výrok vzbudil zděšení a šok i mezi samotnými Izraelci, kteří podobná zvěrstva rozhodně neplánují. Jinak Zeman nikdy pro Izrael neudělal nic, jen vypustil pár provokativních bonmotů. Protože ho ale na mezinárodní scéně nikdo nebere vážně, nemají jeho výroky žádný vliv a hlavně ho nic nestojí – jen si tím získává podporu u některých kruhů doma.

Jestli je Miloš Zeman takový milovník Izraele, proč třeba nejel na pohřeb legendárního izraelského státníka Šimona Perese, tak jako hlavy států z celého světa? (Odpověď: Protože jel místo toho na Rhodos, na konferenci kremelského oligarchy Jakunina, kde se každoročně schází s přáteli z KGB.) A jestli je Zeman takový přítel Izraele, proč si zval na Hrad svého oblíbence, nejznámějšího českého antisemitu, Adama B. Bartoše, t. č. odsouzeného za podněcování nenávisti k Židům?

A ještě poznámku: Myslím, že křesťanská podpora moderního státu Izrael by rozhodně neměla být bezpodmínečná. Je to sekulární stát vedený chybujícími hříšníky jako každý jiný stát. Návrat Židů „na Sion“ osobně považuji za zázrak a naplnění biblických proroctví, to ale neznamená, že máme novodobý Izrael nějak uctívat a považovat za nekritizovatelný. Starozákonní proroci Izrael kritizovali velmi vehementně a z Nového zákona víme, že izraelská Velerada vydala Ježíše na smrt a jeho učedníky se snažila vymýtit. První křesťané by bezvýhradné nadšení některých současných křesťanů pro izraelský stát asi úplně nechápali

2. „Je pro život a proti potratům.“ Tento argument David Loula podpírá dvěma doklady. Zeman prý dal záštitu konferenci proti potratům (budiž, ale taková formalita sama nic moc neznamená). Zejména ale na záznamu tiskové konference v Liberci odpovídá novináři, že nechce zakazovat drastické fotografie následků potratů, stejně jako nejsou zakázané drastické fotografie následků kouření. Nechme stranou, že český prezident nemá pravomoc cokoli zakazovat. Problém je spíš s logikou celé paralely. Zeman nezakazuje fotky prokouřených plic – a náruživě kouří. Nezakazuje ani fotky potratů – a to má znamenat, že je proti potratům?

Ale i kdyby byl proti potratům (žádný jasný výrok na to téma jsem ale od něj nezaznamenal), pořád to ještě není argument pro jeho volbu v současných volbách. Jak už jsem zmínil, prezident u nás nemá zákonodárnou moc, Ale především: tento argument by měl smysl jen, pokud by pan Drahoš byl nějakým propagátorem potratů a Zeman by měl nenarozené děti před Drahošem ochránit. Což je samozřejmě nesmysl.

Ještě bych dodal: Být „pro život“ znamená být také pro již narozený život. Tedy třeba (jako prezident!) neříkat věty typu: „Smrt abstinentům a nekuřákům!“ (v továrně na cigarety) nebo: „Novinářů je příliš. Měli by být likvidováni“ (při audienci u Putina). Pak to totiž vypadá, že Zeman je jen „pro některý život“.

3. „Je pro tradiční biblické manželství a rodinu.“ Není zde prostor rozebírat pojem „tradiční biblické manželství“ (v Bibli má tradiční manželství řadu různých podob, včetně mnohoženství). Spíš než slova jsou důležité činy („strom se pozná po ovoci“). Miloš Zeman je rozvedený a s první manželkou a jejich synem se desítky let nestýká. To je „tradiční a biblické“?

Také jeho druhé manželství je přinejmenším smutným obrazem. Všichni víme, že po svém politickém debaklu strávil deset let o samotě na Vysočině (tedy v odloučení od své druhé manželky a jejich dcery). Když potom začal volební kampaň, náhle na veřejnost vytáhl mladou atraktivní Kateřinu (ta dokonce říkala, že převezme reprezentativní roli první dámy jakožto „první dcera“), ostentativně ji před kamerami líbal (na ústa) – a po jeho zvolení se po ní znovu slehla zem.

Prosím, nezlobte se, že to řeknu, ale současná paní Zemanová vypadá jako všechno, jen ne prototyp šťastné manželky. Ve svém okolí i v pastorační službě jsem za léta potkal řadu žen s jejím výrazem tváře: čtu v ní bolest. Neříkám to nijak nepřátelsky, naopak k ní od prvního dne, kdy kráčela při Zemanově inauguraci jako na pohřeb, cítím hluboký soucit.

Pokud je někdo příznivce „tradičního manželství“, proč by jeho volbou neměl být pan Drahoš, který je 44 let věrně ženat s jednou manželkou (která na vedle něj první pohled kvete). Kolik takových párů dnes je, zvláště v politice? Proč by měl tradiční křesťan preferovat pana Zemana, který vyzval občany, ať jdou volit „se svými milenkami a milenci“?

4. „Je proti islamizaci.“ David Loula píše, že „toto téma je velice aktuální“. Ne, není. Nikdo nikde nikoho neislamizuje, ani v Evropě – a už vůbec ne v ČR, kde je oficiálně víc rytířů Jedi než muslimů. Ano, kromě ateistů, budhistů, křesťanů a dalších v Evropě žijí také muslimové. Ti ovšem (stejně jako židé) na rozdíl od křesťanů nikoho na svou víru neobracejí, takže sám pojem „islamizace“ je naprosto nesmyslný.

Představa, že „z Evropy se stane islámský kontinent“, stojí snad za zasmání, spíš než za polemiku. Nikde na světě není žádný islámský kontinent, a Evropa už vůbec ne. Nikdy jím se jím ani stát nemůže, je to historicky, kulturně a demograficky vyloučené. To jen lidé jako Zeman, Konvička, A. B. Bartoš, Sládek a Okamura (a bratr Loula) chtějí vyděsit důvěřivé duše, abychom se svěřili jejich ochraně před imaginárním nepřítelem. Strach ale není dobrý rádce, a my křesťané máme dokonce strach zakázán – řídíme se naopak láskou. Evangelijní láskou k bližnímu, k nepříteli, k příchozímu, k cizinci.

Když už jsme u toho, není smutné, že zrovna „probuzenečtí“ křesťané, kteří se tolik modlili za evangelizaci pohanských národů, jsou teď tak zděšení, když Bůh ty národy přivádí k nám, do „křesťanské“ Evropy? Není to snad vyslyšení jejich modliteb? Není to úžasná dějinná příležitost předvést lidem z jiných náboženství krásu evangelia? Proč se místo křiku o islamizaci raději nevěnovat evangelizaci? Moji přátelé ve Švédsku a Německu v této době křtí více nově obrácených než za celý svůj život.

Ale zpět k prezidentské volbě: Jestliže je Zeman proti islamizaci, Drahoš je samozřejmě proti ní také. Že jím předloni podepsaná www.vyzvavedcu.cz vyzývá k racionálním řešením uprchlické krize a varuje proti politickému rozdmýchávání strachu a nenávisti vůči všem muslimům – to opravdu nelze označit za nějakou „islamizaci“ nebo „vítačství“. Naopak to mnohem spíše odpovídá evangelijním postojům než zemanovské heslo „Stop imigrantům“, kterým je teď oblepená doslova republika (aniž kdo tuší, za čí peníze). Ježíš, jak známo, byl imigrant (stejně jako např. Abraham, Mojžíš nebo apoštol Pavel). A mnozí z dnešních imigrantů jsou křesťané. Žel, ani tito nebyli v Čechách přijati pozitivně. Řekněme si to otevřeně: rasismus je hřích.

5. „Je proti gender ideologii a feminismu.“ Není asi na místě rozebírat tyto pojmy, protože si pod nimi různí lidé představují zcela různé věci. David Loula nicméně jako doklad tohoto argumentu uvádí rozhovor Miloše Zemana na TV Barrandov, kde se ho moderátor (a majitel stanice) ptá, zda by i u nás neměli politici usilovat o to, aby ženy dostávaly za stejnou práci stejnou odměnu, jako o to usilují na Západě. (Ženy jsou v ČR placeny v průměru o 20% hůře než muži na stejných pozicích.) Zeman zde odpovídá, že je proti srovnání ženských platů s mužskými. S poněkud nesmyslným zdůvodněním, že ženy jsou mj. také matky a mají být za tuto důležitou roli odměňovány. Poněkud mi uniká, v čem je ženám jejich nižší plat odměnou, zejména když se po práci musejí často samy věnovat i péči o domácnost (zadarmo, samozřejmě).

Zeman zde odkazuje na Švédsko, kde je údajně role matky více ctěna a odměňována. Náhodou jsem tam s rodinou několik let žil, Zeman se mýlí. Švédsko je ve světě považováno za příklad sociálního státu, protože tam oproti např. USA existují takové věci jako placená mateřská (přesněji: rodičovská) dovolená. Ta ale existuje v Česku také a navíc mnohem delší. Žádný plat za vedení domácnosti tam ženám nikdo nevyplácí, samozřejmě. Co je ale důležité: Ve Švédsku se už desítky let nesmírně silně zdůrazňuje rovnoprávnost žen s muži. Zeman, který tento koncept výslovně odmítá, by (nejen) ve Švédsku po takovémto rozhovoru v politice okamžitě skončil.

Ale zpět do Česka. Pokud je u nás požadavek rovnoprávnosti (a v praxi tedy např. stejných platů) považován za „gender ideologii a feminismus“, pak by se všichni čeští křesťané měli ihned stát „genderisty a feministy“, protože se řídí základním novozákonním principem: „Nejde už o to, kdo je Žid nebo Řek, otrok nebo svobodný, muž nebo žena – všichni jste jedno v Kristu Ježíši“ (Gal 3:28).

6. „Je proti politické korektnosti.“ Ano, to je čistá pravda. Jen se trochu zapomíná, co tento termín znamená – tedy slušnost a ohleduplnost ve veřejném prostoru. Zeman je skutečně proti korektnosti, a nekorektností, sprostotou a urážkami se přímo opájí. Dokázal to znovu a znovu, když v prezidentských projevech používal tak neuvěřitelně sprostá slova, že např. Český rozhlas dostal pokutu za to, že tomu moderátor v živém přenosu nezabránil. Jistě zde není potřeba ty výrazy připomínat; všichni si na celý život pamatujeme, že politicky ani jinak korektní opravdu nejsou.

Zeman svou nekorektnost dokázal znovu a znovu (nejen posledních pět let), když své oponenty nebo i pouhé novináře kladoucí otázky vytrvale zesměšňoval a urážel. Při posledních prezidentských volbách v debatě tak hrubě urazil olympijskou legendu Věru Čáslavskou, že se před kamerami rozplakala. Když Čáslavská tři roky na to zemřela, odmítl jí kondolovat – protože při volbě podporovala Karla Schwarzenberga. Podobně šel ve své nenávisti až za hrob i v případě kardinála Vlka. Ze stejné zášti nezve na oslavy státního svátku na Hrad univerzitní rektory.

Ano, Zeman je proti politické korektnosti. Je pro její opak: pro dryáčnictví, aroganci, prolhanost, hrubost, nestydatost a papalášské móresy. To je ale jen sotva křesťanský argument pro jeho volbu.

7. „Má pozitivní vizi pro naši zemi.“ U tohoto posledního argumentu už Davidu Loulovi došla slova. Žádnou konkrétní Zemanovu vizi neuvádí. Samozřejmě, protože nic takového současný prezident nikdy neformuloval. Pokud tedy nemyslíme jeho výrok při návštěvě Číny, že se tam jezdí „učit, jak stabilizovat společnost“. Snad není nutné připomínat, jak drtivě čínský režim pronásleduje jakýkoli náznak opozice, jakoukoli svobodu projevu. Snad není nutné připomínat, že čínský režim je totalitní. Snad není nutné připomínat, jak krutě pronásleduje křesťany a další náboženské skupiny.

Opravdu chceme takovouto vizi společnosti nazývat „pozitivní“? Zajímavé je, že Miloš Zeman měl původně zcela odlišnou vizi. Aby se vymezil vůči euroskeptiku Klausovi, označoval se za euro-federalistu a byl dlouhodobě např. pro rychlé zavedení eura v ČR. Po svém zvolení na Hradě spolu s šéfem Evropské komise slavnostně vyvěsil modrou vlaku s hvězdami. Brzy se ale obrátil na Východ a jeho návštěvy nakonec nemířily za našimi partnery v Evropě a Americe, ale do Ruska a asijských autoritářských režimů. Jakou „pozitivní vizi pro naši zemi“ v tom může křesťan spatřovat?

V závěru, poté, co svým čtenářům vyložil všechny argumenty pro volbu Miloše Zemana, uzavírá bratr Loula své pojednání slovy: „Inu, volte si, koho chcete.“ Inu, s tím lze jen souhlasit. Po zvážení „rozumnosti“ uvedených argumentů se k jeho závěrečné výzvě připojuji, s malým dodatkem: Volte si, koho chcete – ale neohánějte se při tom Biblí, křesťanskými hodnotami a Božím jménem!

Alexandr Flek

Zdroj: www.krestandnes.cz