Ohlédnutí za životem známého evangelisty (+ 21.2.2018)

Ve středu 21. února 2018 byl odvolán do nebeského domova dr. Billy Graham, mimořádná osobnost globálního křesťanství. Zemřel ve svých 99 letech ve svém domě v Montreatu, v Severní Karolíně. Graham bývá označován jako největší kazatel evangelia 20. století. Jeho způsob evangelizace nemusí být všem lidem blízký. Co to ale znamená v době, která akcentuje jednotu v různosti a pestrost církevní služby? Billy Graham se stal nepřehlédnutelnou osobností šíří své služby, která se dotkla milionů lidí ve 150 zemích všech kontinentů.

Raná léta

V roce 1934 prožil Graham své osobní setkání s Ježíšem. Uvěřil, dal svůj život Bohu, začal se připravovat ke službě duchovního a již za 6 let byl ordinován jako baptistický kazatel. Jeho cesta putujícího evangelisty začala v Los Angeles v roce 1949. Po této evangelizaci, která pomohla mnoha lidem se osobně setkat s Ježíšem, byl druhými povzbuzen, aby v takovém zvěstování pokračoval. Směr a cíl jeho cesty dobře vyjadřuje jeho výrok: „Mým jediným záměrem v životě je pomoci lidem najít osobní vztah s Bohem, který, jak věřím, přichází skrze poznání Krista.“ K tomu měl silnou duchovní motivaci. Následovaly další evangelizace, při nichž se tisíce lidí, jak ze sekulárního prostředí, tak z formálních a nepraktikujících křesťanů setkávaly s Ježíšem a dávaly svůj život Bohu. Byla založena evangelizační společnost Billyho Grahama, která zastřešovala rostoucí službu.

Velké evangelizace a Lausannské hnutí

Postupně přicházela pozvání z dalších zemí. Velkým průlomem byla evangelizace ve Velké Británii, v padesátých letech. Na tuto dlouhodobější evangelizaci často vzpomínal anglikánský duchovní z Londýna – John R. W. Stott (pozdější čestný kaplan anglické královny). Stott dobře rozpoznal mimořádné evangelizační charisma svěřené Grahamovi. Pomáhal připravovat evangelizační shromáždění. Podle dochovaných svědectví, tehdy v Londýně a v dalších městech uvěřily v Krista tisíce lidí. Od této doby úzké spolupráce Billy Graham a John Stott zůstali celoživotními přáteli. Jejich přátelství neslo časem mimořádné ovoce. Ukázalo se, že nejen Západ, ale také prudce rostoucí církve tzv. třetího světa potřebují více kazatelů a evangelistů, kteří by byli schopni předávat evangelium kontextualizované pro nejrůznější sociální a kulturní skupiny v národech a domorodých kmenech.

V roce 1956 Graham a Stott připravili světovou konferenci pro evangelisty v Berlíně. Protože duchovní potřeby globálního světa byly stálou výzvou, došlo k založení Lausannského hnutí pro světovou evangelizaci. Jeho první konference se uskutečnila v roce 1974 ve švýcarském Lausanne. Takový světový kongres mohli svolat jen ti, kteří měli v mnoha zemích světa důvěru jednotlivých církví. Z konference, které se zúčastnilo 2800 delegátů a celkem 4000 lidí, vzešel známý Lausannský závazek, který se stal pro mnoho církví ve světě moderní konfesí (u nás ho přijala mezi své vyznavačské spisy Církev bratrská). Tento závazek velmi silně akcentuje propojení evangelizace a sociální služby v misijním poslání církve. Během let následovaly další kongresy, a to v Manile (1989) a v Kapském Městě (2010). Ukázalo se, že jméno Billy Grahama spojuje přes hranice konfesí a má mimořádný zvuk a důvěryhodnost v mnoha církvích světa.

Návštěvy komunistických zemí

Billy Graham po složitých jednáních mohl navštívit také země komunistického bloku. Jednotlivé komunistické diktatury chtěly demonstrovat náboženskou svobodu v jednolitých zemích, a tak Billy Graham mohl navštívit Sovětský svaz a vést v Moskvě několik evangelizačních shromáždění. V roce 1982 navštívil tehdejší Československo a kázal v Praze, Brně a Bratislavě. Nebylo mu zde umožněno použít velké stadióny, ale mohl kázat pouze v církevních prostorách. Za tyto své návštěvy států pod totalitními vládami byl často kritizován ve své vlasti a obviňován z kompromisů. Přes tuto kritiku Graham pokračoval dál a navštívil i takové země, jako je např. Severní Korea.

Setkání s politiky a náboženskými představiteli

Služba Billyho Grahama se stala tak známou, že tento kazatel býval často zván k setkání s prezidenty a vládními politiky navštěvovaných zemí. Všechny návštěvy ale byly vždy založeny na možnosti zvěstovat evangelium. Jiným nepochopením čelil Graham ve své církvi a ve své vlasti, když se jeho služba stala široce ekumenickou. Přibývala setkání s představiteli různých církví, včetně papeže Jana Pavla II. I to se nelíbilo některým lidem, kteří si nedovedli prakticky představit, že evangelizační služba není a nemůže být konfesijní. Graham vždy zval k setkání s Kristem a ty, kteří uvěřili a vyznali svou víru zval k tomu, aby si našli místní církev, kde se zvěstuje Boží slovo a kde se budou moci dobře zapojit.

Satelitní evangelizace

V 90. letech si společnost Billyho Grahama uvědomila velký potenciál satelitnho televizního přenosu. Pro Evropu byla připravena shromáždění s kázáním Billyho Grahama, která se konala v německém Essenu v roce 1993. Odtud byla pomocí satelitního přenosu přenášena do šedesáti dalších zemí s příslušnými překlady. V první vlně sledovalo přenosy asi 10 milionů lidí a přes 30 tisíc lidí uvěřilo v Krista. Další vlny následovaly v režii jednotlivých farností pomocí videokazet.

Nesmírným obohacením bylo to, že nás, z různých konfesí a církví Billy Graham přivedl k sobě. Protože jsem tehdy předsedal českému výboru pro tuto evangelizaci, vzpomínám si na velká překvapení při přípravě této evangelizace. Bylo třeba vyškolit několik set pastoračních pomocníků, kteří by se při vlastní evangelizaci a také po ní osobně věnovali lidem, pomohli dovysvětlit zájemcům základy evangelia a také se s nimi modlit. Před začátkem kurzu každý pomocník měl za úkol v písemné formě dodat svědectví o svém vlastním setkání s Ježíšem. To, co celý náš výbor překvapilo, bylo to, že jsme ze svědectví o konverzi nedokázali, určit kdo je evangelík, baptista, katolík, husita, charismatik, reformovaný či luterán. Billy Graham nás přivedl pod Kristův kříž. Evangelizace v roce 1993 nesmírně posílila ekumenické vztahy v naší zemi. Znovu se potvrdilo, že evangelizace je nadkonfesijní a že konverze ke Kristu je pouze jedna.

Grahamovo zvěstování

V čem byla síla Grahamova zvěstování a evangelizační výzvy? Slyšel jsem mnoho jeho kázání. Velmi často se v nich objevovala slova „Bible říká!“ V jeho službě hrála roli silně akcentovaná autorita Bible. Jestliže to říká Bible, pak je to slovo od Boha a je třeba se mu podřídit. Nebyl zde ale jen tento element autority Písma. Jeho zvěstování nebylo pouze ve slovech, ale také v Boží moci, jak to podtrhoval svatý Pavel: „Neboť naše evangelium k vám nepřišlo pouze v slovech, ale v moci Ducha svatého a v přesvědčivé plnosti“ (1Te 1,5). Billy Graham kázal v moci Ducha. Jiní lidé by mohli vzít jeho kázání, napodobovat jeho gesta a styl zvěstování a nic by se nemuselo dít. Nestačí, aby evangelium přicházelo pouze ve slovech. Je zapotřebí také Boží moc, která působí v tajuplné souhře s Božím slovem. Tato moc přebývá v očištěných a posvěcených nádobách.

Tím se dostáváme k životu kazatele Billyho Grahama. Jeho dlouhých téměř 70 let aktivní služby je svědectvím o mimořádné integritě osobnosti. Média se snažila, aby mohla poukázat na nějaký přešlap, korupci, morální skandál a jiný problém. Billy Graham z Boží milosti obstál. Za celou dlouhou dobu životního zápasu a služby, za ním nejsou vidět zjevné kaňky, které likvidují mnoho kazatelů po celém světě. Pán Bůh si čistil a posvěcoval tuto nádobu, která byla ostře sledována očima globálního světa.

Po boku Grahama stála věrně až do své smrti manželka Ruth, dcera misionářů v Číně. Grahamovi měli pět dětí, z nichž tři následují v otcově kazatelské službě (Anne, Franklin a Nelson). O své děti Grahamovi sváděli náročný zápas výchovný a modlitební. Graham se stal pro mnoho lidí duchovním otcem. Není náhodou, že za svou dlouhou službu byl duchovní autoritou celkem dvanácti amerických prezidentů až do Baraka Obamy. Býval častým hostem v Bílém domě a také ve svém domově byl prezidenty navštěvován. Během svého života napsal několik knih. Tyto knihy, stejně jako jeho kázání, jsou typické svou hloubkou a zároveň jednoduchostí. Graham dovedl oslovit akademiky a stejně tak prosté lidi v málo rozvinutých zemích. Jeho důkladná znalost Písma svatého nesla své ovoce. To, co z Písma přijal, dovedl také ilustrovat a aplikovat. Je pravdou, že někdy naše šroubovaná kázání, která se utrhnou od biblického textu, prozrazují spíše soustředění na své vlastní myšlenky než na biblické zjevení.

Jsem vděčný, že znám lidi, kteří se pod kazatelnou Grahamovou kazatelnou setkali s Ježíšem. V roce 2000 svolal Billy Graham velký kongres kazatelů a evangelistů do Amsterodamu. Bylo nás tam 12 tisíc. Přítomen byl také anglikánský arcibiskup z Canterbury George Carey. Ve svém příspěvku před celou konferencí poděkoval Billymu Grahamovi za jeho službu a také za svou manželku, která se setkala s Ježíšem jako studentka pod Grahamovou kazatelnou.

Billy Graham může být kritizován, některým nemusel vyhovovat přímočarý styl jeho zvěstování. Přesto svědectví tohoto mimořádného Božího svědka potvrzuje důležitost autority Božího slova a důležitost moci Ducha svatého, bez níž sebelepší zvěstování zůstává bez užitku. Grahamův život byl typický častými modlitbami, osobní pokorou a věrností ve službě. Díky Bohu za život tohoto kazatele! Ať je jeho památka v tomto světě požehnaná! Podle Janova evangelia (4,35) Ježíš říká: „Pozvedněte zraky a pohleďte na pole, že se již zbělala ke žni.“ Ať Pán Bůh vyšle na pole dnešního světa Grahamovy nástupce – nové věrné kazatele, evangelisty a pastýře!

Pavel Černý je kazatel Církve bratrské, bývalý předseda Ekumenické rady církví, učitel misiologie na Evangelikálním teologickém semináři v Praze.

Zdroj: www.christnet.eu