S ohledem na aktuální zprávu o úmrtí Billyho Grahama připomínáme starší článek, který stručně shrnuje jeho nebezpečné kompromisy a to, kam až jej duchovně dovedly. Kéž Pán dá, abychom tím byli varováni.

I když je tato událost již je trochu starší, považujeme za vhodné upozornit na další směřování Billyho Grahama, ikonu novoevangelikálního hnutí, který je mnohými nevědomými křesťany stále považován za významného evangelistu a velkého Božího muže. Asi před půl rokem totiž na základě setkání dr. Grahama s republikánským kandidátem na amerického prezidenta Mittem Romneym jeho organizace Billy Graham Evangelistic Association (Evangelistická asociace Billyho Grahama) odstranila ze svých stránek mormony ze seznamu sekt (zdroj). Netřeba snad dodávat, že učení mormonů je s křesťanstvím a pravdou Písma v rozporu snad v každé důležité doktríně.

Billy Graham je na cestě kompromisu již dlouhá desetiletí. Původně pocházel z fundamentalistické církve, navštěvoval známou americkou fundamentalistickou vysokou školu Bob Jones University a jejího zakladatel Boba Jonese sr. považoval za svého duchovního otce. Na začátku 50. let však učinil kompromis a začal brát podporu i z jiných stran než od Bibli věrných křesťanů a církví. Přes varování Boba Jonese sr. v tomto směru pokračoval a od roku 1957 se již otevřeně spolčil s liberály a modernisty a dokonce i katolíky.

Billy Graham jim z počátku nepřizpůsobil své učení – to ostatně původně nikdy nechtěl, spíše doufal, že se mu podaří je získat na svou stranu. To se mu však nikdy nepodařilo, naopak, on sám začal více a více tolerovat to, co by dříve naprosto odmítal; v 70. letech při svých kampaních (tzv. „crusades“ – křížové výpravy) posílal lidi, kteří se po jeho kázáních přihlásili na výzvu (těžko říct, kolik z nich bylo obrácených, ale pravděpodobně jen zlomek) i do místních řimskokatolických farností, tedy přímo Antikristu do náruče. Jednak dost dobře nemohl jinak, když s římskými katolíky spolupracoval, jednak už v tom asi neviděl problém. Už v roce 1966 ostatně prohlásil, že je mu římskokatolická církev bližší než radikální protestanté a že Řím nyní (tzn. po 2. Vatikánském koncilu) prochází druhou reformací. V 80. letech nazval Jana Pavla II. velkým duchovním vůdcem a evangelistou a později dokonce bratrem (zdroj).

Billy Graham významně přispěl s rozšířením nového evangelikalismu a k tomu, že velké množství církví opustilo bojovný postoj proti nebiblickému učení a doktrínu separace. Jak lze vidět i na jeho vztahu k papeženectví, sám nezůstal neušetřen následků. I když z počátku bylo jeho učení ortodoxní, postupně bylo obrušováno, až dospěl třeba také k tomu, že se podle něj někteří lidé rodí už jako křesťané, a někteří se potřebují znovuzrodit (což je v přímém rozporu s Jan 3:3) Tento citát zaznamenal ve své knize Geroge W. Bush (zdroj).

Někteří by tento výrok rádi připsali zkreslení v průběhu doby či nepochopení, ale jiné výroky svědčí o tom, že to tak dr. Graham nejspíše opravdu řekl a myslel. Při jiné příležitosti řekl, že „v Božím milosrdenství je větší šíře“, tzn. že muslimové, hinduisté, budhisté a dokonce i ateisté mohou být spaseni, aniž by vyznali Pána Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele, že mohou mít Krista v srdci, aniž by si toho byli vědomi. Podobně ještě později prohlásil, že neví, co bude s těmi, kteří v Pána Ježíše nevěří, že to nechává na Bohu (zdroj). Písmo však jasně praví, že „kdožť jest nevěřící Synu, neuzříť života, ale hněv Boží zůstává na něm.“ (Jan 3:36)

Toto vše již není jen kompromis, ale hereze a apostáze. Svým relativně nedávným krokem ohledně mormonů Billy Graham jen pokračuje v nakročené cestě. Názorně tak můžeme vidět, jak nebezpečný kompromis a jakékoliv spolčování se s lidmi, kteří popírají základní doktríny Písma. Billy Graham tak svedl sebe i mnohé jiné. „Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.“ (1. Kor 15:33)

Martin Hýsek

Zdroj: www.izachar.cz